Sebevražda
(20.11. 2003 20:10:18)
Ve zpravodajství portálu Tiscali jsem se dočetl, že známý hudebník Jiří Brabec spáchal ve věku 63 let sebevraždu. Nějaká čtenářka ihned přidala komentář, že je to sice smutné, ale že Brabec tím nic nevyřešil, protože po sobě zanechal nezaopatřenou ženu a děti. Jak si někdo může myslet, že sebevřaždou se nic nevyřeší? Naopak, sebevraždou se pro dotyčného vyřeší úplně všechno. On se vzdává odpovědnosti a někdo ji musí po něm převzít. Veškeré soudy jsou zbytečné, protože on se je už nedozví a nemají na něj žádný vliv. Není to tak dávno, co se upálil devatenáctiletý chlapec. V dopise na rozloučenou uvedl, že není spokojen se současným stavem světa. Po několika dnech bylo oznámeno, že se jednalo o psychicky narušeného jedince. Je smutné, když devatenáctiletý chlapec nevidí životní východisko, byť by se jednalo o jeho ryze soukromé problémy. Mnoho lidí tento čin odsoudilo. Jako důvod tito lidé uváděli, že chlapec se neměl právo zabít, protože sám si nedal život. To by ovšem vedlo k paradoxnímu závěru, že život by mu mohli vzít rodiče, kteří mu ho dali. Sebevraždy staršího muže a mladého hocha měly jistě rozdílný důvod. Oba však patrně dospěli k názoru, že není na světě nikdo, kdo by jim pomohl jejich problémy vyřešit a že proto nemá smysl dál žít. Bohužel, toho se může přihodit každému z nás. Okolí pak bude činit soudy, zda na to měl či neměl právo. Ale v tom okolí se předtím nenašel nikdo jako dobrý přítel v písni Jiřího Suchého "Obnošená vesta".
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat