Pozdrav a poděkování Janu Kovaříkovi z Českého rozhlasu

Dobré ráno, pane Kovaříku!

   Rád poslouchám vaše ranní vysílání od prvního dne, kdy začalo, to jest tuším od 1. listopadu 2015. Byla to skutečně výrazná změna, kdy zmizely nesehrané dvojice, které zavedl a neustále obměňoval Jaromír Ostrý a  jste přišel Vy s týmem svých spolupracovníků. Fascinovalo mě, že Vaše ráno si nemuselo nijak "sedat", jako jiné experimentální pořady šéfredaktorů Ostrého a Dittricha, ale bylo dokonalé od prvního dne. Vzpomínám i Vaší první spolupracovnici Lucii Husárovou. Pátral jsem, kam se ztratila, ale později jsem se dozvěděl, že odešla do regionálního studia České Budějovice k panu Duspivovi. 

   Ze změn, které ohlásil už na říjnové schůzi Rady ČRo současný  pověřený šéfredaktor Ondřej Nováček jsem pochopil, že ke změně má dojít i v Dobrém ránu s Dvojkou  a že se má model vrátit k onomu štěbetání "ona a on", které kdysi zavedl Jaromír Ostrý.  Po facebooku kolují zvěsti, že Vaše angažmá v ranním pořadu skončí. Když si vzpomenu na štěbetání Ostrého dvojic, jsem docela rád.

   Po zkušenostech, které mám z poslechu stanic Český rozhlas Dvojka / Praha mi není jasné, kdy k Nováčkově převratné změně dojde. Proto bych Vám chtěl už nyní poděkovat za ty tři roky, kdy jsem každé všední ráno věděl, že když si zapnu Český rozhlas Dvojka, bude tam to, co od ranního vysílání očekávám.

Doufám však, že se Vás Český rozhlas nevzdá a Vaší profesionality využije jinde.  Dokud v ranním vysílání budete, budu Vás samozřejmě poslouchat. Musím však přiznat, že jsem si poslední dobou zkusil ráno několik jiných stanic, abych věděl, kam po Vašem případném odchodu z ranního vysílání přeladit. Zatím vedou soukromé rádio Signál, Český rozhlas Rádio Wave a Český rozhlas Brno (který v Praze chytnu na svém DAB+ přijímači).

S přáním všeho nejlepšího

Tomáš Němec

25.1. 2019 

Aktivistická činnost spolupracovníka Českého rozhlasu Jakuba Orta

   Před několika dny mě zaujalo, že za tzv. Centrum Klinika  při jeho vyklízení v Praze 3  mluvil pan Jakub Ort. O něm jsem se dočetl, že je moderátorem a autorem stanice pro mladé Český rozhlas Rádio Wave.  Domníval jsem se, že redaktoři Českého rozhlasu se nemohou podobným způsobem projevovat a proto jsem se zeptal přes ombudsmana Českého rozhlasu na názor vedení Českého rozhlasu.

■     ■

Vážený pan

PhDr. Milan Pokorný

ombudsman Českého rozhlasu

                                                           10. ledna 2019

Vážený pane ombudsmane,

dřív než vyslovím svůj dotaz, sděluji Vám, že souhlasím s tím, abyste v případné odpovědi na Vaší internetové stránce uvedl mé plné jméno a příjmení.

A nyní dotaz:
Vadí nebo nevadí vedení Českého rozhlasu aktivistická činnost redaktora Radia Wave Jakuba Orta , který byl mluvčím tzv. Kliniky při vyklízení objektu  dne 10. 1. 2019 na pražském Žižkově a také za Kliniku mluvil o dva dny dříve při tiskové konferenci?

odkazy : 1. tisková konference Kliniky dne 8. ledna 2019 - https://www.facebook.com/klinika451/videos/1005486209661490/?__xts__[0]=68.ARAIZBFqgZWCf-yMF54O0GT5blPF5hWqxs3ph_lv2NGezOOwrm17JV5HEkbIMcu94gFOZc7GBXuHsrKT_pLdNqTtF9aiLh4CGZOECaR-nws3ijVeNmV1_DdSMp8GTZsznx7k1ErcSL_XxEw9yqrzeesQ0tnWggDQ5dWxj4dEhYK-s14mdKq3Cnz3qQFZZxcOAOeSi2EZSdQmBk_ZW8AwUnyYbUvoaPlam80f55m_bkCOhTlD86lfFZeMfmOWbGYtGHj1vD03XuvMG40m3wA1RQnK-45oT3s274DzOOWJSuSTB4XBD2W9aGO4Vx2ttAl4USDkDvsudoJTRBYH_nwmfm8FYl7egox4PEI&__tn__=-R 

         2. rozhovor Jakuba Orta pro DVTV dne 10. 1 2019 - https://video.aktualne.cz/dvtv/exekutor-dnes-vyklidi-kliniku-budeme-klast-pasivni-odpor-rik/r~947c9c8e14b511e98b38ac1f6b220ee8/?fbclid=IwAR3aKCc9weAwFzeqNXckjOGArO6SFNQvi7C8rv2Xr_o4RkW9wxkDVOhbuNc 

     3. stránka Jakuba Orta na webu Českého rozhlasu Radio Wave https://www.rozhlas.cz/lide/radiowave/_osoba/3814?fbclid=IwAR1GkGj64R5FVVvsC9TjWbKfpjZnhRMK1iiAxCvtyGmC5h28frrmHd-066M

   Zajímalo by mě, zda Jakub Ort se zabývá činností v Klinice výhradně mimo pracovní dobu  a zda podobným způsobem mohou redaktoři Českého rozhlasu mluvit za různé občanské aktivity či politické skupiny.

Předem děkuji za odpověď. 

Tomáš Němec, Praha 3

■     ■

                                 11. 1. 2019

Vážený pane Němče,

ověřil jsem, že Jakub Ort není zaměstnancem Českého rozhlasu. Patří mezi externí spolupracovníky Radia Wave. Na své osobní názory má právo, v práci pro Český rozhlas je povinen řídit se Kodexem ČRo a platnými zákony.

Váš dopis jsem předal šéfredaktorce Radia Wave.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D.

ombudsman 

     ■     ■

                                             11. 1. 2019

Vážený pane ombudsmane,

děkuji Vám za rychlou odpověď.  V souvislosti s Vaším zjištěním bych měl podnět pro vedení Českého rozhlasu. Myslím, že by bylo správné, aby  u spolupracovníků, kteří nejsou zaměstnanci Českého rozhlasu a promlouvají  v jeho vysílání k posluchačům, byla na jejich stránce na webu Českého rozhlasu uvedena poznámka "Není zaměstnancem Českého rozhlasu". Protože bez té informace je sekce Lidé na webu Českého rozhlasu dost matoucí - odkaz https://www.rozhlas.cz/lide/portal/

V přehledu Lidé stanice Radia Wave https://wave.rozhlas.cz/lide
je Jakub Ort uveden v části "Autoři rubrik a pořadů". . Ale z jeho osobní stránky https://wave.rozhlas.cz/jakub-ort-5000358 nikterak nevyplývá, že je pouhým spolupracovníkem a nikoli zaměstnancem Českého rozhlasu. Vyplývá z ní, že je moderátorem Rádia Wave. Takhle to je jistě i u řady dalších lidí na všech stanicích. Považuji za nesprávné, že tato skutečnost u osobních profilů na webu Českého rozhlasu není uvedena a Český rozhlas se jako v tomto případě může zaštiťovat tím, že dotyčný člověk není zaměstnancem Českého rozhlasu.

Vážený pane ombudsmane, v případě, že uveřejníte odpověď na své stránce na webu Českého rozhlasu, souhlasím s tím, abyste uvedl moje plné jméno a příjmení.

Děkuji Vám a přeji hezký den!

Tomáš Němec, Praha 3

■     ■

                                    16. 1. 2019

Dobré odpoledne,

děkuji Vám za podněty. Seznámil jsem s nimi šéfredaktorku Radia Wave Ivu Jonášovou a doporučil jsem jí, aby se jimi vážně zabývala. Sdělila mi, že pro ně má pochopení a že je probere s programovým ředitelem Českého rozhlasu.

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D.

ombudsman 

■     ■

Jsem tedy zvědav, jak se k tomu postaví programový ředitel Českého rozhlasu pan Ondřej Nováček

Fanoušek radního Šafaříka diskutuje o nezávislých analýzách Rady Českého rozhlasu na facebooku

V diskusi k prezentaci analýzy na téma „Parlamentní volby 2017“ označila mně předsedkyně Rady ČRo Hana Dohnálková za fanouška radního Petra Šafaříka. Můžete si poslechnout v odkazovaném audiozáznamu.

***

Audiozáznam veřejné prezentace nezávislé analýzy vysílání ČRo 18. 4. 2018 (téma „Parlamentní volby 2017“)

http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/audiozaznam-verejne-prezentace-nezavisle-analyzy-vysilani-cro-18-4-2018-tema-parlamentni-volby-2017--1796081

***

Na facebooku jsem diskutoval s jiným fanouškem Českého rozhlasu. Jmenuje se Kamil a záznam prezentace výše uvedené analýzy si poslechl. Pak jsme k tomu vedli tuto diskusi:

Kamil napsal:

Njn, předsedkyní Dohnálkovou zase ovládly emoce, v jednom má ale pravdu. Já vůbec nechápu, k čemu Rada analýzy vlastně potřebuje. Rada si zadá analýzu, proběhne veřejná prezentace a tím to končí. Žádná veřejná diskuze o výsledcích analýzy na jednání Rady neprobíhá,  maximálně Rada analýzy používá jako určitý argument pro odpovědi na stížnosti posluchačů ve smyslu, tady se udělala analýza na to a to, můžete si počíst. V momentě, kdy Rada zastupuje veřejnost, bych očekával, že když už si zadává analýzy, že s nimi bude nějak dál pracovat, to se ale veřejně neděje. Jestli si o nich povídají na neveřejných jednáních samozřejmě nevím.
A druhá poznámka s tím také souvisí, proč by analýzy měly zajímat posluchače, když ani Radu příliš nezajímají, viz. lednová schůze kolem investigativních reportáží Janka Kroupy a spol,  na které zaznělo, že i když je Rada dostala pozdě, nebylo by podle Dohnálkové dobré jedná odložit, aby si je Rada mohla důkladně prostudovat. V oficiálních materiálech, které byly ten den na schůzi schváleny, se však na analýzy odkazuje a říká, že s nimi pracovala, přestože to není pravda ... Já popravdě analýzy pro potřeby Rady vidím spíš ve smyslu určitého šidítka, které slouží k tomu, aby Rada navenek mohla něco vykázat ze své činnosti. V závěrečné zprávě pro poslance totiž informace o zadávání analýz vypadají samozřejmě hezky ...

Tomáš napsal:

  To máš pravdu, Kamile. Rada jako taková analýzy vůbec nepotřebuje. Analýzy prosadil před časem Petr Šafařík. Celkem mi není jasné, co si od toho sliboval. Hlavní jejich závadu vidím v tom, že neodrážejí realitu. Třeba v období sledování, na které tady v záznamu upozorňuje ředitel zpravodajství Jan Pokorný. To je periodicky se opakující závada zadání. Analýzy sice Rada jako taková k ničemu nepotřebuje, ale aspoň to ukazuje na nějakou její aktivitu. Proto se ani všichni ostatní členové, kteří jsou zaměřeni proti Petru Šafaříkovi neodvážili veřejně říct, že analýzy jsou v současné době zbytečné. Ono je totiž příjemné, když každému členovi přijde na účet měsíčně třicet tisíc korun a předsedovi dokonce skoro padesát. Nebudou si pod sebou podřezávat větev. Až Šafařík v červnu odejde, bude už Rada jen přátelsky a pochvalně poklepávat generálnímu řediteli po rameni, tak jako to bylo před Šafaříkem. Tím, že ředitel zřídil funkci ombudsmana, která pod něj spadá, nevidí většina posluchačů už ani psát potřebu Radě, protože ombudsman s nimi komunikuje rychleji. Předpokládám, že po odchodu Šafaříka analýzy dřív nebo později nějak vyšumí.

Kamil napsal:

 Já se obávám, že co se týče zadání je problém v Petru Šafaříkovi, který neustále opakuje, že to tak má být a není v tomto případě nakloněn jakékoliv diskuzi ...

Tomáš napsal:

  Máš pravdu, problém je v Šafaříkovi, ale už dlouho nebude, protože v červnu opustí Radu. Pak už bude naprostá přátelská shoda mezi Radou a generálním ředitelem.

Kamil napsal:

 No, záleží na tom, kdo se do Rady dostane, jestli to budou ti všichni vyznavači ANO2011,  pak bude záležet na tom, jak se generální bude chovat a na čí stranu se postaví.

Tomáš napsal:

  Neposlušný generální ředitel se dá vždycky odvolat.

Kamil napsal:

 To jo, ale nějakou dobu to trvá než noví radní generálního blíže poznají, nebo než si společně najdou nějaký důvod, což v aktuálním složení Rady, kdy někteří členové mají ke generálovi vřelé sympatie, nemusí být tak jednoduché.

Tomáš  napsal:

Jistě i noví radní brzy pochopí, že je výhodnější mít ke generálnímu řediteli vřelé sympatie. Radní Šafařík bude jistě ještě dlouho po svém odchodu působit jako odstrašující příklad.

Kamil napsal:

 Nebo se rozhlas nakonec zestátní a pak už to bude úplně jedno ...

Tomáš napsal:

 To je taky možné.

Kamil napsal:

 Mimochodem, s Analýzami to sice nesouvisí, ale četl jsem program na dubnovou schůzi Rady Českého rozhlasu:
"- volba předsedy Rady ČRo
- volba místopředsedů Rady ČRo
- volba tiskového mluvčího Rady ČRo"
Tak nějak nechápu, koho chtějí volit a jak to chtějí změnit, Šafaříkovi brzy končí mandát a stejně ho v Radě nesnášej a z šesti se přece jen vybírá a mění poněkud špatně ..

.

Tomáš napsal:

  Mají to v nějakém svém vnitřním organizačním řádu, že předsednictvo rady se volí jednou za dva roky. Takže pouze splní to, co je v nějakých stanovách. Logické by jistě bylo, kdyby počkali měsíc, až tam budou ti dva členové, kteří budou zvolenií 25. dubna Poslaneckou sněmovnou. Ale takový je život.

Kamil napsal:

 Aha, to už jsou dva roky, co se volilo? To fakt letí 

Úvaha nad útokem Jaromíra Soukupa na Českou televizi v televizi Barrandov v pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa

      Včera jsem si  pustil záměrně televizi a poslouchal jsem, jak majitel televize Barrandov Jaromír Soukup hodinu a půl útočil na Českou televizi a chvílemi i na Český rozhlas. Byly to bláboly, měl poměrně málo argumentů a to, co řekl, za tu půldruhou hodinu zopakoval 5 až osmkrát.

   Ale v jednom měl pravdu. Veřejnoprávní média by měla dělat a vysílat takové pořady, které si soukromé televize nemohou dovolit. V Českém rozhlase mi opravdu chybí například vzdělávací pořady. To, co bývalo např. na Leonardu. Přednášky specialistů na různá témata, ale podána přístupným způsobem. Třeba jako byly přednášky Davida Vávry o architektuře, což byl cyklus. A mediálně dost propracovaný, protože na webu byl i synchronně provázen obrazovou prezentací - ale to už byla jen taková nadstavba. Nebo cykly o hudbě, jako měl Lukáš Hurník cyklus o hudbě  Da Capo na Vltavě.  Mně takové ty směsi vědeckých zajímavostí, které bývají na Plusu a už i na Dvojce  v Meteoru, připadají úplně na houby. A zvláště Laboratoř Martiny Maškové. Navíc mi připadá, že všechny celoplošné stanice vysílají to samé. A pak je to prokládáno těmi celopodnikovými akcemi jako jsou Ježíškova vnoučata nebo Den vody. Čili  také musím souhlasit se Soukupem, že veřejnoprávní instituce typu televize a rozhlas by neměla stavět svou činnost na organizování charity. Říkal, že Člověk v tísni je charitativní organizace České televize. O tom už nemluvil, že v rozhlase je Světluška. Ale to jsem si vždycky říkal já: proč rozhlas věnuje tolik energie a prostředků do Světlušky a přitom mu tam chybí pořad pro slepé. No, to je jedno. V současné době já osobně bych viděl řešení stavu v ČRo jeho sloučením s ČT. Nikoli ale zrušením koncesionářských poplatků. Jejich výhodu vidím v tom, že se nedají přesouvat v rámci státního rozpočtu. O tom sloučení píšu samozřejmě jen z pohledu zvenčí. Vůbec by mi nevadilo podstatné omezení stanic Českého rozhlasu jen na tři celoplošné, z nichž jedna by byla sestavena pouze z regionálního vysílání. 

   Hezky to řekl Jan Jirák v posledním Jak to vidí… na stanici Český rozhlas Dvojka:  Je otázkou, jestli jsou masová média se vrátit ke svému významu, který měla před facebookem.

Jak pan René přišel o Gromana

   Na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 31. října 2017 oznámil generální ředitel Českého rozhlasu, že z funkce šéfredaktora stanice Český rozhlas Dvojka PhDr. Martin Groman. Do funkce nastoupil 1. srpna 2016 - viz odkaz. Ve funkci tak vydržel pouhých 17 měsíců. Tento článek je přepisem několika minut audiozáznamu z veřejné schůze, na níž generální ředitel s touto skutečností Radu ČRo seznamuje. 

■     ■

René Zavoral, generální ředitel ČRo:

Ta druhá personální informace už tak pro mě tak radostná není.  Nicméně já jsem se jí rozhodl vyhovět. A to je informace že k 31. 12. letošního roku se rozhodl rezignovat na svojí funkci na vlastní žádost pan šéfredaktor stanice  Český rozhlas Dvojka pan Martin Groman. On mi nějakým způsobem své důvody sdělil a já jsem je přijal, akceptoval a samozřejmě pevně  doufám, že spolupráce jeho s Českým rozhlasem nekončí, že spolu budeme v dalším kontaktu a že určitě bude i nadále externě spolupracovat, ať už se stanicí Český rozhlas Dvojka nebo Český rozhlas Vltava. Pokud jde o jeho nástupce či nástupkyni, tak tady mě čekají ještě dva měsíce, řeknu nějaká rozhodování a vyjednávání a uvažování spolu s paní programovou ředitelkou Evou Hazdrovou Kopeckou. A pevně doufám, že od 1. ledna nejpozději bude mít stanice novou šéfredaktorku nebo šéfredaktora mít bude.  Na tomto místě mi dovolte, abych i Martinovi Gromanovi poděkoval, protože odvedl jistý kus práce. A ono samozřejmě působení v tak rozličné a složité stanici jako je Český rozhlas Dvojka není úplně jednoduché.  Děkuju.

Mgr. René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu

Hana Dohnálková, předsedkyně Rady ČRo:

Děkuju také. Já bych začala odzadu. Nejdřív se zeptám kolegů, jestli nechtějí nějaký dotaz vznést k tomu odchodu pana ředitele Gromana.  Pan kolega Šafařík.

Petr Šafařík, člen Rady ČRo:

Já bych svůj dotaz uvedl tím, že z pohledu Rady Českého rozhlasu se nabízí ta agenda podnětů a stížností posluchačů, A tam si myslím, případně mě kolega opraví, že vlastně téměř nic kritického nepřicházelo ve srovnáním s předchozím obdobím. Takže … a soudím i z toho, jak pan doktor Groman vystupoval. Jednou jsme ho měli také jako panelistu, kterého pozvala Rada Českého rozhlasu na jaře 2016 k jedné debatě, shodou okolností k tématu Vltavy. Tehdy ne Dvojky. Tak můj dojem z řady těchto zdrojů je takový, že to byl člověk znalý, který Českému rozhlasu prospíval. A soudím také, že ani asi v té agendě ombudsmana Českého rozhlasu, kam odplynula řada podnětů, případně stížností těch lidí, kteří komunikují vůči Českému rozhlasu, respektive odplynula také od Rady Českého rozhlasu přímo k ombudsmanovi Českého rozhlasu, tak soudím, že ani tam nějaké závažné problémy nebyly. Takže ta otázka moje je, co teda, možná teda, jestli je možné říci něco více, proč takový člověk odchází z Českého rozhlasu. Pokud tedy … když nebylo řečeno, že jde třeba k jinému vysílateli, tak jestli je možné říct nějaký důvod a ta hlavní otázka: změní ten odchod něco ze směřování Dvojky? Jak se to odrazí do programu, do práce té stanice?

Hana Dohnálková, předsedkyně Rady ČRo:

Pan generální ředitel.

René Zavoral, generální ředitel ČRo:

Děkuju. Pokud jde o směřování Dvojky, víte já u Dvojky jsem téměř  rozpolcen, protože to je stanice, které nesmírně fandím. Na druhou stranu pokles její poslechovosti bohužel pokračuje. Ono sice možná někomu se může zdát, že je nějakým způsobem stabilizován, ale já tomu nevěřím a samozřejmě pokud ta čísla budou teď v listopadu lepší, tak tomu zatleskám, ale moc tomu sám za sebe nevěřím. To je jeden fakt. Že poslechovost Dvojky, marná sláva, prostě není taková, která by odpovídala tomuto typu stanice. Nehledě na to, že i kdybych měl poměřovat míru nákladů na tu stanici, tak samozřejmě ta čísla pro mě uspokojivá nejsou.  A teď neříkám, prosím, že za to může kolega Martin Groman. Pro mě Dvojka je velkou kapitolou, o které se s paní ředitelkou Hazdrovou Kopeckou budu chtít bavit. Je to pro mě pořád výkladní skříň, kterou bych rád budoval, ale neumím se, ale jsem bytostně přesvědčen, že Dvojka musí projít zásadním přeprogramováním. Přeprogramováním celého formátu, má-li vůbec upoutat dnešní čtyřicátníky nebo pětačtyřicátníky.  Neumím si představit, že v té dnešní stávající podobě Dvojka bude nabírat své posluchače. Nevěřím tomu. Nevím, kde by je nabírala. Není schopna je sebrat ani Impulsu, ani Frekvenci. Nové posluchače nenabírá, čili z mého pohledu tady určitě budeme muset přemýšlet nad tím, jak vůbec tuto stanici do budoucna zcela jednoznačně přeprogramovat. Od základu.  To, co se týká pana Gromana: podívejte, já obecně razím jednu věc. Pokud někdo přijde a podá výpověď, že nechce spolupracovat na projektu Českého rozhlasu tak, jak jsem jej nastínil já, tak já těmto lidem bránit nebudu.  Já jsem dalek toho, abych někoho přemlouval, aby v rozhlase zůstával. Buď prostě chce spolupracovat, chce pracovat, baví ho ta věc anebo nikoliv. To, co samozřejmě není tajemstvím nebo respektive možná je veřejným tajemstvím, jest to, že mezi nebo v rámci vedení stanice, mezi panem šéfredaktorem a vedoucí programu je jakési napětí, jakési pnutí v pojetí a směřování stanice.  Dvojka, na jednu stranu si myslím, že  takové napětí a pnutí je vždycky zdravé k tomu, aby se stanice mohla posouvat dál, na druhou stranu pro někoho to může být nepříjemné.  Já jsem bytostně přesvědčen, že i to, že někdo má jiný názor, že k tomu přistupuje jinak, se v rámci té stanice dá ukočírovat. A je to jenom na tom manažerovi a šéfovi, zda je schopen si na stanici,  řekněme, i sjednat pořádek, být razantnější, umět přesvědčit své lidi ve stejném směřování nebo nikoliv.  Pan šéfredaktor Groman je člověk, řekněme, jemný a citlivý, a z mého pohledu evidentně pro něj možná tento způsob, i trošku loktařské práce nebyl přijatelný. Já jsem prostě na jeho žádost, se kterou přišel, byť mě to je líto, byť mě to mrzí, tak jsem ji plně akceptoval, s tím ale, že jsem se s ním domluvil o tom, že není všem dnům konec, že není všem dním a týdnům konec a já budu velmi rád, když opravdu v tom spojení s Českým rozhlasem bude. A konec konců on předtím, než na Dvojce začal pracovat ve funkci šéfredaktora, tak vytvářel řadu zajímavých pořadů pro Vltavu. Jestli tomu tak bude i nadále, nebo jestli se bude angažovat i u Dvojky nebo u Plusu, tak to se ukáže. Ale určitě takhle jsme se spolu i bavili.  Nerozcházíme se ve zlém a pevně doufám, že prostě Českému rozhlasu zachová nějakou  svoji autorskou přízeň.

Petr Šafařík, člen Rady ČRo:

Děkuji.

Hana Dohnálková, předsedkyně Rady ČRo:

Tak jestli to je postačující.  Ještě pan kolega Vejvoda.

Jiří Vejvoda, člen Rady ČRo:

Malou poznámku, protože to bychom tady mohli být do rána.  Shodou okolností tady sedí hned tři lidé. kteří svého času Praze, potažmo Dvojce, šéfovali.  A to, o čem mluvil pan generální,  jak je to drahá stanice potvrzujeme, protože mimo jiné je to stanice, která vysílá na VKV i na středních vlnách.  To stojí strašlivé peníze.  A druhá věc znamená, že pan generální mluví o nějakém zásadním pohledu na změnu, protože  je to krásný, ale dinosaurus v Evropě, v tom smyslu, že to je plnoformátová stanice, která vysílá pro všechny a to riziko je, že také pro nikoho.  A to zúžení, přesnější zpřesnění cíle včetně posluchačské skupiny asi bude to základní. Pán Bůh chraň, že bych chtěl v té věci radit. Spíš shrnuji, jak je to obtížný úkol.  Děkuju.

Hana Dohnálková, předsedkyně Rady ČRo:

Děkuju. Já za sebe, ale možná, troufám si říct i za kolegy radní bych také ráda poděkovala panu šéfredaktoru Gromanovi za to, že vnesl určitě spoustu kladných vkladů do vysílání Českého rozhlasu Dvojky a doufáme také, že bude dále s Českým rozhlasem spolupracovat. Takže tolik za nás, doufám, že to není nic proti ničemu. Tolik od nás tady přítomných.z Rady.

■     ■

PhDr. Martin Groman, současný šéfredaktor stanice Český rozhlas Dvojka 

na Dni otevřených dveří Českého rozhlasu

   Dodejme, že dva bývalí  šéfové stanice Český rozhlas Dvojka – Jiří Vejvoda a Miroslav Dittrich v současné době zasedají v tomto orgánu, který má být kontrolou veřejnosti nad veřejnoprávním rozhlasem.

odkaz na audiozáznam http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3943312

čas citovaného úseku 25:56 – 34:13 minut

Byla Hurníkova Vltava sebestředná a elitářská?

Tento příspěvek reaguje na článek serveru ihned.cz nazvaný „Konec sebevzhlížení a elitářství. Českýrozhlas Vltava odteď bude kritický, slibuje nový šéf Fischer“

  

■     ■

■     ■

Já osobně jsem i po víc než roce přesvědčen, že Vltava pod vedením Lukáše Hurníka nebyla ani elitářská, ani nevzhlížela sama k sobě. Navíc musím i s odstupem času znovu Hurníkovi vyseknout hlubokou poklonu, že dokázal udržet Vltavu na vysoké úrovni za nepředvídatelného generálního ředitele Petra Duhana, kterému sekundoval programový náměstek René Zavoral. Jsem rád, že Hurník neobrátil Vltavu nohama nahoru, tak jako to udělal Jaromír Ostrý se stanicí Praha. Budiž přičteno Renému Zavoralovi k dobru, že se za rok a půl snažil odstranit ty nejkřiklavější hrůzy ve vysílání ostatních stanic, které vznikly za Duhanova vládnutí. Nevyčítám mu dnes, že odvolal (po vzájemné dohodě J ) Hurníka z vedení Vltavy, protože tak učinil i v jiných stanicích (např. Dvojka, Junior, Wave, Hradec Králové) a také v Centru výroby, kde mně to na rozdíl od Vltavy potěšilo. Jsem rád, že Lukáš Hurník neodešel z rozhlasu a že mu nyní bylo svěřeno vedení těch dvou hudebních stanic. Doufám, že těm dvěma stanicím vybuduje nyní pevnou pozici v nabídce stanic Českého rozhlasu. Myslím si, že ty dvě stanice by měly Vltavu doplňovat a ne jí konkurovat. Současnému šéfredaktorovi Vltavy nezazlívám, že se vymezuje proti minulosti Vltavy. On byl angažován až několik měsíců po Hurníkově odvolání. Víme dobře, že na místo šéfredaktora Vltavy byl vypsán konkurz, z jehož uchazečů si generální ředitel nevybral. Fischer tedy nepatřil primárně k těm, kteří snad poukazovali na to, že Hurník vede Vltavu špatně. Využil nabídky ze strany Českého rozhlasu a na tom není nic špatného. Jako jeho klad vidím to, že se nesnažil hned po svém příchodu o násilné změny ve vysílání. Z toho, co zatím vím, by mohla Fischerova Vltava v dobrém navázat na Vltavu Hurníkovu. Ale jak dvakrát zopakoval René Zavoral na schůzích Rady Českého rozhlasu, co se mu povede, to se ukáže za rok.  Byl bych však rád, kdyby rozhlasový statistik dr. Václav Hradecký přestal zdůrazňovat, jak si jednotlivé stanice Českého rozhlasu vedou na žebříčku poslechovosti soukromých rozhlasových stanic. To podstatné, co já ze statistiky Radioprojektu vidím, je pouze srovnání jednotlivých mediálních domů. Těch není tolik jako rozhlasových stanic (viz obrázek níže). Soukromé stanice mají totiž jiné poslání než stanice veřejnoprávního rozhlasu. Říkat, že  Radiožurnál vysílá hůř než rádio Impuls nebo Frekvence , protože má menší poslechovost,  mi připadá jako nesmysl. Ale zrovna tak mi připadá jako nesmysl poukazovat na srovnání poslechovosti Radiožurnálu a Vltavy. Přál bych si, aby to někdy pochopilo vedení Českého rozhlasu, ale i těch devět pánů a dam, kteří sedí v Radě Českého rozhlasu (aktuálně jich je pouze sedm).

Lukáš Hurník padesátiletý

   Pan Lukáš Hurník se dožívá významného životního výročí!  Dožívá se věku, který se za dob Jaroslava Vrchlického nazýval kmetským.

   Život Lukáše Hurníka je po mnoho let spjat s Českým rozhlasem. Pracoval tam jako redaktor, dlouhá léta byl šéfredaktorem kulturní stanice Vltava, chvíli byl i programovým ředitelem Českého rozhlasu, nyní působí v Centru výroby Českého rozhlasu. Nemohu pominout, že je i hudebním skladatelem v oblasti tzv. vážné hudby a sbormistrem pěveckého sboru.

Šéfredaktor stanice Český rozhlas Vltava Lukáš Hurník v rozhovoru se členkou vokálního kvarteta Duae Tastae Cantantes po skončení Telefonotéky za účasti publika v Galerii Vinohradská 12  (17. 3 2016)

   Samozřejmě jeho profesní činnost by si zasloužila odborný článek a já rozhodně nejsem odborník na žádnou z oblastí, kterým se Lukáš Hurník celoživotně věnuje. Jsem jen řadovým posluchačem Českého rozhlasu, jehož jednu stanici Hurník vedl. A vedl ji opravdu na vysoké úrovni. Pamatuji se, jakou jsem měl radost, když byl Hurník jmenován šéfredaktorem Vltavy. Protože pochází z rozvětvené rodiny hudebníků a umělců, jeho jméno mi bylo již tehdy zárukou, že stanici naplní kvalitním obsahem. A musím říci, že Lukáš Hurník mé očekávání nikdy nezklamal. Dokázal udržet obsahovou úroveň i v době příchodu Petra Duhana, kterého i s odstupem téměř dvou let považuji za nejhoršího generálního ředitele Českého rozhlasu a pro tuto instituci za opravdovou katastrofu. Lukáš Hurník není patrně svou povahou žádný revolucionář a bojovník. Přesto dokázal před Duhanem ochránit Vltavu a nepřistoupil na takové změny, které by možná stanici zvýšily poslechovost, ale snížily její obsahovou úroveň, jako se tomu stalo na bývalé stanici Praha, kterou si Duhan vybral pro své prvotní revoluční experimenty. V době Duhanova nástupu do funkce se Hurník dokonce stal ředitelem (náměstkem) pro program všech stanic Českého rozhlasu. Hurníkova opatrnost v provádění převratných změn v programu však patrně Duhanovi vadila a proto se raději obklopil mladšími a méně zkušenými hochy, kteří prahli po funcích. Kupodivu však Duhan Hurníka nechal ve funkci šéfredaktora Vltavy, protože tuto stanici určil k radikálním změnám až ke konci svého revolučního ředitelování. Hurník se musel podvolit některým změnám, které souvisely s celorozhlasovými  Duhanovými  „reformami“. Například pořad Telefonotéka rozšířil z jednoho dne v týdnu na všechny všední dny a podvolil se i tehdejšímu trendu, že živý pořad vytvářejí také telefonáty posluchačů. Ale nechal Telefonotéku moderovat jen opravdové profesionály a výběr hostů nebyl podřízen tomu „jak je kdo znám z televizní obrazovky“, což bylo smyslem obdobného pořadu na jiné stanici.  Také musel zařadit v určenou hodinu vysílání stanice pro mladé (rádio Wave), které do celkového konceptu Vltavy nijak nezapadalo.  Musel se smířit i s tím, že stanici Vltava byly odebrány některé vysílače při vzniku celoplošné stanice Český rozhlas Plus. Přesto se stanice Vltava za Hurníkova vedení nedočkala programového úpadku jako bývalá stanice Praha. A za to patří Lukáši Hurníkovi stále můj nezměrný dík.

   Naštěstí alespoň po pěti letech Rada Českého rozhlasu pochopila, že v Petru Duhanovi zvolila špatného generálního ředitele a donutila ho k rezignaci. Nově zvolený generální ředitel René Zavoral (bývalá pravá Duhanova ruka) však po půl roce vládnutí Lukáše Hurníka „po vzájemné¨dohodě“ odvolal. Nedávno tomu bylo rok. S Hurníkem jsem se tehdy rozloučil článkem „Poděkování Lukáši Hurníkovi, končícímu šéfredaktorovi stanice Český rozhlas – Vltava“

   Budiž přičteno Renému Zavoralovi k dobru, že se s Hurníkem pracovně nerozešel, ale nabídl mu jiné uplatnění v Českém rozhlase. Zároveň Zavoral v krátké době vyměnil i další šéfredaktory a vedoucí pracovníky.

   Nového šéfredaktora Vltavy hledal Zavoral poměrně dlouho. Jím očekávaný proces změn na Vltavě se tedy protáhl a bude realizován až letos v říjnu. Po celou dobu Hurníkovy nepřítomnosti na Vltavě fungovala tato stanice podle principů, které nastavil Lukáš Hurník za dobu svého šéfredaktorování. A fungovala skvěle! To je nejlepším důkazem dobré Hurníkovy práce.

   Přes dosažení „kmetského věku“ je Lukáš Hurník stále mladý. Pokud se současný generální ředitel dožije bez odvolání konce svého druhého funkčního období,bude stejně starý jako Lukáš Hurník dnes. A dnes se Lukáš Hurník může ohlédnout za úspěšnou první polovinou života, kdy za ním zůstalo kus dobře vykonaného díla v Českém rozhlase i na poli hudby, ale také krásná rodina a několik dalších pečlivě pěstovaných zálib.

   Přeji Vám do dalších let hodně zdraví a tvůrčího elánu, pane Hurníku!

Tomáš Němec, posluchač Českého rozhlasu.

Šéfredaktor stanice Český rozhlas Vltava Lukáš Hurník na veřejné diskusi o budoucnosti stanice Český rozhlas Vltava, kterou pořádala Rada Českého rozhlasu 9.3. 2016

Co jsem si odnesl z prezentace jedné expertizy a jedné analýzy, kterou uspořádala Rada Českého rozhlasu 19. dubna 2017

    V přednáškovém sále Galerie Vinohradská 12 se při této příležitosti sešlo asi 20 posluchačů, převážně z řad vedoucích pracovníků Českého rozhlasu a to i těch opravdu vrcholových, jak dokládá přiložená fotografie.

Na fotografii v nejbližší řadě zleva: šéfredaktor stanice Český rozhlas Dvojka,

ředitelka programu Českého rozhlasu, ředitelka výroby Českého rozhlasu, 

šéfredaktor stanice Český rozhlas Vltava

ve vzdálenější řadě šéfredaktor zpravodajství, 

přítomen byl i ředitel zpravodajství Českého rozhlasu (není v záběru)

Audiozáznam z této prezentace je už v této chvíli na stránce Rady Českého rozhlasu – viz odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/zaznam-verejne-prezentace-nezavisle-analyzy-a-expertizy-vysilani-cro-19-4-2017-tema-analyza-nabozenskeho-vysilani-cro-a-expertizy-verejna-sluzba-v-medialni-sfere--1719839

Co zaujalo nejvíce mně

expertíza Veřejná služba v mediální sféře

BBC se zajímá pouze o to, zdali dojde k doručení veřejné služby. Zdali služba těm, pro které je určena, tedy britské veřejnosti, zdali se k nim dostává. V Česku je naopak kladen důraz na analýzu obsahů. Tedy zda to bylo vysíláno. BBC se ptá cílových skupin, zda-li si myslí, že BBC v dané oblasti (např. .politika, náboženství) poskytuje dostatečnou službu, zdali se tázaný  cítí v této oblasti uspokojen. A pak následuje druhá otázka, zdali je pro něj ta oblast důležitá. Cíle veřejné služby musí tedy být definovány konkrétně a nikoli vágně.

K tomu bych chtěl dodat, že Český rozhlas spíše dlouhodobě soutěží se soukromými vysílateli o poslechovost jednotlivých stanic, ale sledování doručení obsahu cílovým skupinám se zatím příliš nezabývá

*****

 Analýza náboženského vysílání ČRo

Je rozdíl mezi náboženským pořadem a pořadem o náboženství.

K tomu bych chtěl dodal, že mě osobně nechybí ve vysílání Českého rozhlasu náboženské pořady, ale pořady o náboženství.

Zprávy s Davidem Kabele – co řešila Rada Českého rozhlasu v březnu 2017

   Na jednání Rady Českého rozhlasu se občas dostanou témata, která nejsou ústřední, ale někteří radní je považují za důležité a někteří za úsměvné. Na únorové veřejné schůzi otevřel radní Petr Šafařík zajímavé téma. Sdělil, že na stanici Český rozhlas Plus se pravidelně ozývá ohlášení „Zprávy s Davidem Kabele“,  zatímco on si myslí, že by mělo být správně skloňováno  „Zprávy s Davidem Kabelem“. Na únorové schůzi byla debata o tom, že se správnost skloňování jména Kabele prověří a případně Český rozhlas zjedná nápravu. Na březnové veřejné schůzi otevřel radní Petr Šafařík toto téma znovu. Nyní následuje přepis diskuse o tomto tématu na březnové veřejné schůzi rady Českého rozhlasu. .

■     ■

Záznam z veřejného zasedání Rady Českého rozhlasu 29.3.2017 (od času 12:40 min. do času 17:17 min. 3. části záznamu )

(začátek přepisu)

Petr Šafařík, člen Rady ČRo: V návaznosti na únorovou veřejnou schůzi. Já jsem tady zmínil takový zajímavý příklad, kdy Jeden z moderátorů neskloňuje své jméno, své příjmení, jakkoli by to podle pravidel pravopisu a gramatiky být mělo. Připomenu, že je to ten případ „Zprávy s Davidem Kabele“. Jakkoli, jak jsem zmiňoval, by podle příručky jazyka českého by to asi mělo být s Davidem Kabelem. A pan generální, myslím, zmiňoval, že to budou konzultovat s právníky nebo možná svým oddělením. Tak jestli tak učinil, to by mě docela zajímalo. Ten výstup. Ještě pak k tomu budu mít nějaký komentář.

Hana Dohnálková, předsedkyně Rady ČRo: Pan generální ředitel:

René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu: S panem Kabelem.

Hana Dohnálková, předsedkyně Rady ČRo: To bylo skoro jak z té příručky. Tak.jestli je to

Petr Šafařík, člen Rady ČRo: Pardon. Vnímám, že je to je asi zase nějaká ironie ze strany pana generálního ředitele. Nicméně, chtěl bych poprosit, jestli by mohla být možná normální odpověď, když tam zmiňoval, že tu odpověď bude konzultovat s někým. Tak k jakému výsledku se dobrali při tomto dotazu.

Hana Dohnálková, předsedkyně Rady ČRo: Já bych poprosila o normální odpověď, s kým to bylo konzultováno a jaký je výsledek.

René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu: Tak ta odpověď nebyla nenormální. Já jsem dal za pravdu panu Šafaříkovi, že to má být „s panem Kabelem“. Bylo to špatně, kolegové na to byli a budou upozorněni.

Hana Dohnálková, předsedkyně Rady ČRo: Pan kolega Šafařík.

Petr Šafařík, člen Rady ČRo: Děkuji, no , já jsem rád, ale protože jsem někdy včera slyšel zase tu stejnou formulku řečenou zase v té formě jiné, tak mě to trochu zaráží. Nicméně jsem za to rád. Jinak tady není pořizován videozáznam, pouze audiozáznam, tak je to možná škoda, že nejsou vidět ty různé úsměvy, možná až úsměšky. Tak já bych k tomu doplnil, že já jsem toto pondělí se na tu věc zeptal na příslušném místě k tomu určeném, a sice v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český. Hovořil jsem s paní doktorkou Smejkalovou o tom. A ona sdělila, že také v téhle věci doporučují, aby to bylo skloňováno. Takže já osobně jsem vycházel z toho, právě že Český rozhlas by to tak měl uvádět. Těší mě, že to bylo potvrzeno, ale zřejmě se to nedostalo k tomu samotnému moderátorovi.  Mně samozřejmě nejde o toho konkrétního člověka, který, myslím, navíc jsem to říkal i na únorové veřejné schůzi, že myslím, je moderátorem kvalitním s příjemným projevem, a tak dále.  Mně to zajímá i z toho důvodu, že opravdu  ten Český rozhlas se v téhle věci významně podílí i na úzu třeba i výslovnosti a proto třeba když tam jsou stejné jevy třeba na stejné stanici  blízko od sebe řečeno rozkolísaně. Řeknu případy. Třeba britské premiérky. Jednou je to „tyrýza mejová“ jindy „tereza mejová“ nebo francouzský politik je jednou „alán žipé“ podruhé „alán župé“ . A někdy za to zazní třeba ještě v rozhovoru moderátora se zahraničním zpravodajem, a není to jednotné. Tak to jsou, myslím, zajímavé věci. Navíc nejde jenom o slova. Někdy, možná jste postřehli, zahraniční stanice i přední stanice, přední média vedly debatu o tom, jestli třeba nazývat ten takzvaný islámský stát tímto spojením. Jestli se mu tím nedodává nějaká identita nebo kvalita, kterou ve skutečnosti ta organizace, ta instituce nemá.  A podobných případů by šlo uvést víc. Tak jenom jestli, protože jsem viděl, že to tady vzbuzovalo u kolegů zvláštní reakce. Tak bych si tuto vlajku jakoby jazykové kultury dovolil zvednout.   :

Hana Dohnálková, předsedkyně Rady ČRo: Já děkuji a přiznám se, že jsem se také usmála. Pan kolega se na mně významně podíval, takže když není videozáznam, přišlo mi to úsměvné.  A pokud to jméno nebylo v pořádku včera jste říkal ve vysílání, pane kolego, opět toho pana redaktora Kabeleho. Teď se skoro bojím to vyskloňovat.  Tak jenom můžeme poprosit, aby už to po dnešní veřejné schůzi bylo v pořádku. A to teď není ironicky. Teď abychom se vrátili do nějakého modelu. Že si myslím, že řada z nás ctí správnou češtinu. Pan generální ředitel ještě k tomu?

René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu: Moderátor na to bude upozorněn, samozřejmě. Příště už to neudělá.

(konec přepisu)

■     ■

Formulace „Zprávy s Davidem Kabele“ byla řečena i po titulcích zpráv ve zprávách na stanici Český rozhlas Plus dne 1. 4. 2017 v 6:00, v 7:00, v 8:00,  9:00 a 10:00. hodin (po březnové schůzi Rady Českého rozhlasu).  Je zřejmé, že buď se tato informace stále nedostala k moderátorovi Davidu Kabelemu, nebo na stanici Český rozhlas Plus si ověřili, že formulace „Zprávy s Davidem Kabele“ je správná.

odkaz na audiozáznam z veřejné schůze  Rady Českého rozhlasu  29. 3. 2017

-  http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3832443

odkaz na hodinový záznam vysílání stanice Český rozhlas Plus v 10:00 hodin dne 1.4. 2017 - http://www.rozhlas.cz/plus/zaznamy/#/2017-04-01/10

KUPŘEDU DO MINULOSTI – Rada Českého rozhlasu řešila stížnosti posluchačů proti zrušení pořadu

   Na své březnové schůzi odpovídala Rada Českého rozhlasu i na devět stížností, které se týkaly zrušení pořadu "Kupředu do minulosti" na stanici Český rozhlas Dvojka. Internetovou petici proti zrušení tohoto pořadu podepsalo 1800 (!!!). posluchačů - viz https://www.petice24.com/protest_proti_zrueni_poadu_kupedu_… V následujícím odkazu je odpověď Rady Českého rozhlasu a také obsáhlá odpověď programové ředitelky Evy Hazdrové Kopecké a šéfredaktora stanice Český rozhlas Dvojka Martina Gromana iniciátorce petice posluchačce Daně Bočkové - odkaz http://www.rozhlas.cz/…/stiznost-posluchacky-d-bockove-ohle… Na stránce Rady Českého rozhlasu si můžete přečíst i stížnosti dalších osmi posluchačů a odpovědi na ně http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/ 

   Ze zvukového záznamu ze schůze Rady Českého rozhlasu vyplývá, že Rada Českého rozhlasu dostala tyto stížnosti od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Lidé, kteří si na něco stěžují, si často do dnes tyto rady pletou a nechápou rozdíly mezi nimi.

   Přestože tento pořad nepatřil k mým oblíbeným, opravdu stojí za pozornost, že tolik posluchačů (v této chvíli 1804) petici za zachování pořadu podepsalo. Taková aktivita posluchačů Českého rozhlasu se nevyskytla od roku 2008, kdy 10 tisíc posluchačů podepsalo petici proti změnám na stanici Český rozhlas Radiožurnál, který tehdy vedla do dnes Českým rozhlasem vyzdvihovaná Barbora Tachecí.

Pro a proti: Miroslav Dittrich do Rady Českého rozhlasu?

Ze zprávy na serveru Česká média jsem se dozvěděl, že dnešní schůze Rady Českého rozhlasu se naposled zúčastní Milan Badal, protože mu právě vyprší jeho mandát.

odkaz http://www.ceskamedia.cz/zpravy/1481672386

Z překvapením jsem z článku zjistil, že jedním ze tří zájemců na uvolněné místo v Radě ČRo je Miroslav Dittrich, do letošního června ještě šéfredaktor stanice Český rozhlas Dvojka,

   Na facebooku jsem se tomu s nelibostí podivil. Oponovala mi Jana Kudrnová“

Tomáš Němec Dittrich ?

Jana Kudrnová Mirek by byla dobra volba. Je to rozhlasák tělem a duší. Takový do rozhlasove rady patří.

Tomáš Němec  To už by tam mohl být Pavel Kudrna nebo Jaromír Ostrý! Z hlediska posluchače rozhlasu dlouhodobě sledujícího rozhlasové zákulisí - prostě hrůza !!! I když z pohledu toho, že nástupem nových médií a poklesem významu rozhlasu jako takového by to mohlo být jedno. Dittrich je možná menší škůdce Českého rozhlasu než Duhan nebo Ostrý, ale také se na něm negativně podepsal. Ale myslím, že členové volebního výboru Parlamentu stejně dění moc nesledují. Dittrich je produkt této doby. Pokud bude zvolen, přínosem rozhodně nebude, jako přínosem nebyl ani odcházející Milan Badal.

Jana Kudrnová Pane Němče koukám že jste ten jediný spravedlivý. Co jste v životě dokázal vy ze umíte jenom kritizovat??

Tomáš Němec Napsal jsem svůj názor jako Vy, paní Kudrnová. Ovšem praktický význam nemá názor ani jednoho z nás, to víte sama. Pozdravujte Pavla! 

Jana Kudrnová Ráda. Neberu vám ze jste věrný posluchač. Ale stále se otíráte ve svých komentářích o lidi kteří v rozhlase něco dokázali. Nemusí se vám líbit to je Váš vkus a názor který vám nikdo nebere a na který máte právo. Přesto vás to neopravňuje je stále napadat. Pracuji v rozhlase 30 let a všechny ty lidi znám. Svoji práci miluji a dělají ji s nejlepším vědomím a svědomím. A velmi mě za ně uráží Vaše ataky.

Tomáš Němec Kdybyste nereagovala na můj zcela jednoduchý komentář u pana Duspivy, nemusela se tato naše diskuse rozvinout. Jinak Vás chápu. Navštívil jsem za poslední rok několik veřejných debat na půdě Českého rozhlasu, kde si "staří" rozhlasáci vzájemně poklepávali na ramena, jak to dělají dobře. Přeju Vám hezké Vánoce! 

Jana Kudrnová vám také a hlavně přeji v srdci více tolerance a úcty k práci jiných. Krásný rok 2017.

Vzkaz Jiřímu Vejvodovi, členu Rady Českého rozhlasu

7. října 2016 byl hostem pořadu Telefonotéka na stanici Český rozhlas Vltava PhDr. Jiří Vejvoda, člen Rady Českého rozhlasu a v minulosti i  šéfredaktor stanice Český rozhlas 2 – Praha. Tak to bývá v tomto pořadu zvykem, poslal jsem mu e-mailem do pořadu tento vzkaz. Sice na něj nijak nereagoval, ale doufám, že mu ho dali přečíst.

■     ■

Dobrý den, pane doktore Vejvodo,

   téměř celých pět let, kdy byl ředitelem Českého rozhlasu pan Peter Duhan, jsem pravidelně docházel na veřejné schůze Rady Českého rozhlasu. Domníval jsem se, že to budete právě Vy, kdo vnese to té unylé skupiny strýců volených Parlamentem ČR zájem o Český rozhlas. Bohužel se tak nestalo. Jsem Vaším způsobem reakcí či spíše nereakcí k různým problémům, které se na schůzích Rady ČRo objevily a ke stížnostem posluchačů, velmi zklamán. 

   Na druhé straně bych rád ocenil Vaší knihu „Co vysílá svět“, kterou Český rozhlas rozdával v červnu při tzv. noci muzeí. Jsou to Vaše sebrané články, které jste psal do Týdeníku Rozhlas. Škoda však, že nebyla Českým rozhlasem propagována nebo rozesílána výhercům různých soutěží místo kosmetických balíčků. Přeji Vám hodně zdraví a více aktivity při schůzích Rady Českého rozhlasu.

Tomáš Němec, Praha 3

■     ■

To vás tak strašně rozčiluji? Neurvalé způsoby protěžované rozhlasové redaktorky Barbory Tachecí

Doporučuji k poslechu rozhovor Barbory Tachecí s Martinem C. Putnou. Putna mi nikdy nebyl příliš sympatický, ale způsob, jakým se postavil proti hloupým otázkám snad nejhloupější redaktorky Českého rozhlasu se mi líbil. Nepřistoupil na její obvyklou hru, kterou uplatňuje v pořadu OSOBNOST PLUS, tedy "budete říkat to, co já chci a způsobem, jaký já chci", jako to udělali mnohem slušnější a zdvořilejší hosté než je on, ale způsob jejího vedení diskuse jí vytkl přímo ve vysílání. Není to nic nového. My posluchači Českého rozhlasu na hulvátskost a také na šišlání paní Tachecí dlouho upozorňujeme, ale už by si toho mohli povšimnout i odpovědní pracovníci Českého rozhlasu. Například šéfredaktor stanice Český rozhlas Plus Ondřej Nováček nebo programová ředitelka Eva Hazdrová Kopecká. Zvláště pro ně jsem opsal malou část z rozhovoru, ale takových míst je tam víc.

***

TACHECÍ: Vy používáte, pane profesore, takových hodně ostrých výrazů. Nezavedlo vás to někdy do úzkých? Já neříkám, že se mě ty výrazy nelíbějí, jsou jenom hodně ostré, na veřejný diskurs, nezdá se vám?

PUTNA: Zdá se mi, že v této diskusi mě k nim přivádíte vy.

TACHECÍ: To vás tak strašně rozčiluji, je to tak?

PUTNA: Způsob, jakým se tážete, mě vede k ostrým formulacím, a proto se snažím brzdit váš vliv do té míry v tomto rozhovoru abych …

TACHECÍ: Že neposloucháte otázky.

PUTNA: Ne, otázky poslouchám, ale snažím se odpovědět něčím, co je podstatné.

***

Myslím, že je správné, že se Martin C. Putna nenechal zastrašit agresivní a vlezlou redaktorkou Českého rozhlasu Barborou Tachecí a nepodlehl ani tomu, že dostal v Českém rozhlase hodinový prostor a paní Tachecí na její neomalenost upozornil.

Odkaz na zvukový záznam pořadu http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3684453

Český rozhlas Dvojka: Groman vystřídal Dittricha na místě šéfredaktora

1. srpna 2016 došlo k výměně na postu šéfredaktora stanice Český rozhlas Dvojka . Miroslava Dittricha vystřídal Martin Groman.  Netřeba litovat odchodu pana Ditricha. Nutno sice přiznat, že za jeho vedení se vysílání stanice nezhoršilo z úrovně, kterou v roce 2011 nastolil Jaromír Ostrý. K zásadnímu zlepšení však nedošlo. V odpovědích na stížnosti posluchačů Radě Českého rozhlasu tvrdě obhajoval principy směru, který převzal po Ostrém.

 Nezbývá než doufat, že po příchodu pana Gromana konečně vyvane z té stanice duch Jaromíra Ostrého a Petra Duhana.

Český rozhlas vytvořil novou funkci pro komunikaci s posluchači : OMBUDSMAN. Napsal jsem mu.

DOPIS PRO ROZHLASOVÉHO OMBUDSMANA  

■     ■

Vážený pan

PhDr. Milan Pokorný

ombudsman ČRo

                                                                               9.7. 2016

Vážený pane doktore,

děkuji Vám za reakci na mou zprávu přes webový formulář ombudsmana na webu. Víte pane doktore, rád bych ještě něco podotkl ke zpracování osobních údajů. Jedna věc jsou důvody, proč jsou tyto údaje zpracovávány, druhá věc je, zda se zpracováním údajů souhlasím nebo nikoli. Pokud je formulář sestrojen tak, že bez zaškrtnutí příslušného políčka vůbec nelze zprávu odeslat, nepovažuji to za správné.  Pošlu-li Vám tutéž zprávu e-mailem, nemusím žádný souhlas dávat a Vy ty údaje stejně zpracujete. Proto mi ten souhlas ve formuláři připadá nesmyslný.

   Vážený pane doktore, ve svém vystoupení v pořadu „Jak to vidíte“ 30. 6. 2016  jste uvedl příklady anonymů. Řekl jste, že anonymy se nezabýváte.  Myslím, že byste na své webové stránce měl tedy mít podobné vyjádření jako má Rada Českého rozhlasu.

Cituji:
„Rada ČRo v souladu se svými usneseními č. 55/06 a 11/10 nebude reagovat na stížnosti, které nebudou plně identifikovány, považuje je za anonymy. U stížností posluchačů zaslaných elektronickou poštou Rada reaguje pouze na ty, které jsou identifikovány jménem a adresou bydliště posluchače, tak jak to ukládá zákon o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb., v platném znění.“  viz http://www.rozhlas.cz/rada/kontakt

   Třeba by Vám všichni posluchači plnou identifikaci nenapsali. Ale bylo by už na Vás, jak byste s těmi ne zcela podepsanými podněty naložil. Myslím si také, že není správné, když citované dopisy na Vašem webu necháváte bez podpisu posluchače, zatímco Vy sám se tam podepisujete se všemi tituly „PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman ČRo“  - viz např. http://www.rozhlas.cz/ombudsman/archiv/_zprava/cestina-ve-vysilani-a-oslovovani--1627707 

   Pokud citujete odpověď nějakého pracovníka Českého rozhlasu, neměl byste psát obecně „Vyžádal jsem si k tomuto tématu vyjádření příslušné pracovnice slovesné dramaturgie“ – viz http://www.rozhlas.cz/ombudsman/archiv/_zprava/narodni-pisne-rozhlasove-pohadky-dalsi-hudba--1628327  ale přímo napsat její jméno. Rada Českého rozhlasu uvádí autory odpovědí za Český rozhlas a myslím, že je to tak správně.

  Vážený pane doktore, já osobně bych měl sice řadu připomínek k vysílání Českého rozhlasu, ale nebudu Vás jimi zatím zatěžovat do doby, než se ustálí nějaký způsob komunikace mezi Vámi a posluchači. Doporučoval bych také  nějaký veřejně viditelný způsob diskuse mezi posluchači, ať už přes samostatnou stránku na facebooku anebo, ještě lépe přímo u Vašeho webu, tak jako je v této chvíli ještě třeba na stanici Vltava – viz http://www.rozhlas.cz/vltava/diskuse/_zprava/545551 Píšu Vám to i s vědomím, že  diskuse mezi posluchači jsou vedoucími pracovníky Českého rozhlasu neoblíbené, protože není v jejich zájmu, aby posluchači měli veřejnou platformu ke kritice vysílání.  

   

   Před časem tuto diskusi zrušil šéfredaktor Dvojky Dittrich  To bylo i podnětem posluchačských stížností. Rada Českého rozhlasu napsala v odpovědi“ „Pokládáme některé pasáže z vyjádření M. Dittricha za značně trapný pokus rétoricky zastřít motivaci kroku, jehož smysl je evidentní: šlo o odstranění veřejně dostupné kritiky.“  Podrobněji viz http://nerustestanicipraha.blogspot.cz/2015/09/rada-cro-odstraneni-diskuse-na.html   Mně osobně není jasné, zda s příchodem nového šéfredaktora nebude veřejná diskuse zrušena i na Vltavě.

Zdravím Vás

Tomáš Němec, Praha

■     ■

ODPOVĚĎ OD ROZHLASOVÉHO OMBUDSMANA    

■     ■

                                                                            11.7.2016     

Vážený pane Němče,

děkuji Vám za zájem o nově vzniklou funkci, kterou zastávám, i za Vaše podněty. Mohu Vás ubezpečit, že nové webové stránky i způsob nakládání s přijatými podněty byly připravovány ve spolupráci s Právním oddělením. Souhlas se zpracováním osobních údajů ve formě, ve které je v kontaktním formuláři uveden, je pro naplnění litery zákona o ochraně osobních údajů nezbytný. Většina dnešních webových formulářů přijetí takového souhlasu vyžaduje, nebo ho presumuje při odeslání zprávy.

Agenda ombudsmana Českého rozhlasu nespadá pod režim zákona 106/1999 Sb. Formulaci, kterou uvádí Rada Českého rozhlasu na svých stránkách, proto nelze pro účely kanceláře ombudsmana Českého rozhlasu převzít. Na základě Vašeho podnětu však budu dále konzultovat, jakým způsobem posluchače o způsobu nakládání s jejich podnětem a s jejich osobními údaji informovat.

Většina podání, dosud zveřejněných na webových stránkách ombudsmana Českého rozhlasu, byla přijata ve fázi, kdy se precizovaly podmínky zacházení s osobními údaji. Autoři podání neměli možnost tyto podmínky odsouhlasit v rozsahu, který by nám zatím umožnil zveřejnit jméno tazatele, a proto jsme povinni postupovat adekvátním způsobem.

Rozpor mezi zasláním podání prostřednictvím webového formuláře, kde je povinný souhlas se zpracováním osobních údajů, a prostřednictvím soukromé e-mailové schránky, kde tento souhlas vyžadován není, bude vyřešen jeho presumováním při odeslání zprávy. Informace o tom bude umístěna na webové stránky ombudsmana.

Chtěl bych Vás upozornit na to, že Rada Českého rozhlasu je ve vztahu k Českému rozhlasu ve zcela odlišném postavení než ombudsman Českého rozhlasu. Řadu postupů proto nelze porovnávat a inspirovat se jimi lze jen velmi obecně.

Agenda kanceláře ombudsmana Českého rozhlasu je stále v režimu zavádění, a jak jste sám uvedl, ustalování. Budu proto nadále pečlivě sledovat, které postupy jsou pro zachování hladké komunikace s posluchači nejvhodnější a zároveň nejpřívětivější. Zavedení platformy pro přímou veřejnou diskusi zatím zvažujeme jako případný úkol s delším časovým horizontem. V současné době zhodnocujeme veškeré výhody a nevýhody takového způsobu komunikace.

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D.

ombudsman 

■     ■

Poznámka: Pokud byste také chtěli rozhlasovému ombudsmanovi napsat, uvádím odkaz na jeho webové stránky, kde najdete i několik možností kontaktů. http://www.rozhlas.cz/ombudsman/