Podle některých komentátorů Petra Pavla práce na Hradě nebaví. Já si to nemyslím.
29. ledna 2024 poskytl Petr Pavel rozhovor Českému rozhlasu při příležitosti jednoho roku od jeho zvolení v prezidentské volbě. Nebudu zde opakovat, co všechno řekl Petr Pavel redaktoru Janu Pokornému. Zaujalo mě však, že hned z počátku se Pokorný prezidenta zeptal, zda ho baví víc zahraniční agenda než ta domácí. Vyvolalo to ve mně asociaci na různé komentáře v médiích, související s odchodem kancléřky Jany Vohralíkové z Hradu. Komentátoři poukazovali na to, že Pavla patrně nezajímá, co se v jeho kanceláři děje a raději se věnuje zahraničním cestám nebo se těší, až se bude moci projet na motorce. Takto se vyjádřil například komentátor Seznamu Jindřich Šídlo.
Politolog Petr Kubáček hodnotí dosavadní výkon Petra Pavla jako průměrný. Tvrdí, že nevyužívá své mantinely
To, že Petra Pavla prezidentská práce nebaví, zabralo Jaromíru Soukupovi tři dny za sebou část jeho komentářového pořadu Moje zprávy.
Z výše citovaného rozhovoru jsem neměl dojem, že by Petr Pavel ve své prezidentské funkci něco opomíjel. Je mi na něm sympatické, že pokud se vyskytne nějaká politická třenice, nesnaží se do ní hned vměšovat a prosazovat svůj osobní názor. Také je mi sympatické, že má poradce na různé obory, od kterých se nechá informovat, aby si udělal vlastní názor. To vede jiné komentátory k tomu, že tvrdí, že Pavel nemá žádné názory a že je pouze loutkou v rukou lidí, kteří ho do funkce protlačili a nyní s ním pohybují jako s loutkou na špagátkách. Tyto domněnky často vyslovuje komentátor Petr Holec na Youtubovém kanálu Xaver Live. Ten nazývá Petra Pavla gumou. Rád Petra Holce poslouchám kvůli jeho projevu. Často mi totiž projevem připomíná postavu Kašpárka ze staročeské loutkové hry Johannes Doktor Faust. Většinou s ním nesouhlasím, jak jsem popsal v jiném článku, ale někdy jsou jeho rýpnutí trefná. Každý vládce by měl mít svého šaška, který by mu trochu pokřivoval realitu. A to dělá Petr Holec docela dobře.
Komentátoři často naznačují, že Petr Pavel na Hradě nevládne, ale otěže jsou prý v rukou jeho přítele po boku Petra Koláře. Já si to nemyslím. Když někdo projde celou armádou, od vojáka až po náčelníka generálního štábu, naučí se nejen poslouchat rozkazy, ale také je udílet. Myslím, že Petr Pavel si umí zjednat pořádek v prezidenské kanceláři sám, aniž by navenek musel dělat důležitého.
Mnozí vyčítají Petru Pavlovi komunistickou minulost v začátku jeho kariéry. Ano. Když si poslechnete jeho životopis z roku 1987, jehož audioverzi načetl Zbyšek Pantůček, působí to z dnešního pohledu dost kariéristicky. Jenže Petr Pavel vyrůstal v rodině profesionálního vojáka a tak mi to připadá spíš jako cílevědomost než jako kariérismus. Dnes už se cílevědomost hodnotí jako klad málokdy. Odkaz na audioverzi dávám na konec článku do zdrojů.
Petr Pavel pracoval celý život pro stát. Za každého režimu. Nevymyslel si ani ten socialistický režim, neudělal ani převrat v roce 1989. Jako další odkaz dávám na konec článku i hodnocení Petra Pavla očima bývalého generálního prokurátora Miroslava Kříženeckého. Ten tvrdí, že Petr Pavel přísahal v socialiatické armádě a tu přísahu zradil. Ale jak dát na člověka, který sám v roce 2003 kandidoval na prezidenta za Komunisickou stranu? Na toho člověka bych já nedal.
Komentátoři také usuzují, že Petra Pavla práce na Hradě nebaví, protože se nechce závazně vyslovit k tomu, zda bude za čtyři roky kandidovat znovu na prezidenta. Pavel v rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že byl zvolen na pětileté období a v něm chce dělat svou práci co nejlépe. Souhlasím s tím, že politická situace v České republice se může za ty čtyři roky vyvinout různým způsobem a dnes není ani jasné, jako bude mít Petr Pavel podporu. V současnosti to vypadá tak, že v příštím roce se vymění vláda a budou tam strany, které jsou dnes v opozici. A v jejich volebním období bude i volba prezidenta. Buď dokáže Petr Pavel s novou vládou spolupracovat a bude kandidovat znova nebo ho celospolečenské ovzduší otráví natolik, že odejde sám. Věřím však, že do konce svého mandátu bude vykonávat svou funkci co nejlépe.
6. Agent Pávek - Příběh kovaného komunisty Životopis prezidentského kandidáta Petra Pavla, který sám sepsal v roce 1987. Čte: Zbyšek Pantůček
