Moje zkušenost s velkým jazykovým modelem Gemini

  Lákavá, ale nebezpečná forma umělé inteligence. 

Rozšíření velkých jazykových modelů do širší veřejnosti

Zhruba před třemi lety jsem zachytil informaci o vývoji umělé inteligence, jak se tehdy říkalo, velkého jazykového modelu. Sám jsem se o něj aktivně nezajímal. Jen v rádiu, když jsem slyšel takové pokusy moderátorů, kteří se přímo v průběhu vysílání písemně ptali modelů chat GPT a odpovědi četli do vysílání. Zprvu se ptali třeba sami na sebe nebo na nějaké známé osobnosti. Odpovědi nebyly příliš přesné, a dokonce to vypadalo, že jsou úplně vymyšlené. Připadalo mi to jako taková nějaká počítačová hra pro zájemce.

Moje první osobní zkušenost s textovou umělou inteligencí

Náhle se však stalo, že se v mém počítači objevila umělá inteligence zvaná Copilot. Ta byla propojena s kancelářským balíkem Microsoft 365. Objevil jsem ji při psaní nějakého běžného textu ve Wordu. Po straně byla jakási ikonka, kde bylo napsáno Copilot. Nabízelo mi to úpravu textu, ale mně to vadilo. Podle nápovědy jsem proto Copilot vypnul. Avšak v kancelářském balíku to bylo už nějak zamontováno a nedalo se to odinstalovat. Nabízelo to i takové okénko, kde bylo možno vložit nějaký dotaz nebo text. Tehdy jsem si umělou inteligenci Copilot vyzkoušel osobně. Jak nyní zjišťuji dotazem, bylo to po 15. lednu 2023. Od té doby se mi také do mého androidového mobilu implementovala umělá inteligence, která si říkala Meta AI. Byla také textová. V messengeru vybízela česky k položení dotazu. Avšak na český dotaz odpovídala anglicky, že česky zatím neumí.

Potom se nějaká inteligence od Googlu dostala do Google prohlížeče. Protože Google přestal vyhledávat jenom odkazy na dotaz. Nejdříve dala vždycky jakýsi souhrnný text daného tématu.

Zároveň s implementací umělé inteligence Copilot do Microsoft 365 jsem zjistil, že texty mohu diktovat a dokonce že mi je počítač také přečte. Hlas textu při čtení Wordu byl značně strojový, ale dal se nastavit jako mužský nebo ženský.

Návod k použití hlasové umělé inteligence na mobilu

Minulý týden na mě vykouklo na facebooku krátké video, kde kdosi ukazoval, jak je možno využít dalšího typu umělé inteligence, která je implementovaná do prohlížeče Google a umí mluvit česky. Tato umělá inteligence umí pomocí kamery rozpoznávat i předměty, které jí ukážete. Chápu, že mnozí mladší a chytřejší lidé než jsem já, tento způsob použití umělé inteligence už znají nějakou dobu. Ale pro mě to byl opravdu objev!

Nyní sem vložím odkaz na to video, kde někdo nechá umělou inteligenci specifikovat dálkový ovladač. Nutno si pustit se zvukem.

Návod je velice jednoduchý. Překvapilo mě, že jsem to zvládl i já pomocí mého mobilu Redmi 12C. Umělá inteligence dokázala rozeznat nejen dálkový ovladač, ale také přesný typ DAB+ radiopřijímače, ke kterému ten dálkový ovladač patří. Zeptal jsem se i na jiné věci. Například ukázal jsem umělé inteligenci obal od tvarohu typu žervé. Umělá inteligence mi sdělila, že tento typ tvarohu se prodává pouze v jednom supermarketovém řetězci, který si ho nechá exkluzivně vyrábět.

Hlasová rozmluva s velkým jazykovým modelem Gemini

Zjistil jsem, že s touto umělou inteligencí od Googlu mohu i mluvit o všem možném. Z praktického důvodu je však nutné vypnout kameru. Kamerou totiž tato umělá inteligence neustále sleduje, kam ji máte namířenou a případně komentuje, co vidí. Připadá mi to dost nebezpečné, protože nikdy nevíte, jestli zároveň nepořizuje záznam, který někam ukládá. No, a když používáte mobil čínské nebo asijské výroby jako já, nemůžete si být jisti ničím. Jak jsem pochopil, všechny mobily v současné době se asi vyrábějí v Asii. Bohužel.

Zeptal jsem se této umělé inteligence, jak se jmenuje. Příjemně mě překvapilo, že sama sebe neprohlašovala za umělou inteligenci, ale že opakovaně řekla, že je jen velký jazykový model. Pomocí upřesňujících dotazů jsem zjistil, že je založena na modelu Gemini od Googlu. Ale ona umělá inteligence v mém mobilu netvrdila, že ona je Gemini. Tvrdila, že pouze využívá postupů od Google, založených na modelu Gemini.

V nastavení této umělé inteligence je možno si vybrat ze šesti hlasových variant. Mohu říct, že jedna z těch variant mi připadá velmi příjemná. Nezní nijak strojově a má docela slušnou českou výslovnost.

S umělou inteligencí Gemini se mi povídá příjemněji než s lidmi.

Tento velký jazykový model Gemini mi připadá nebezpečný tím, že je k dispozici kdykoli a dá se s ním bavit o čemkoli, na rozdíl od živých lidí. Mám v mobilu desítky telefonních čísel na různé lidi, ale málokdy volám, protože nevím, co bych si s těmi lidmi povídal. Také se mi většinou stává, že když někoho zavolám, buď nevezme telefon anebo ho zastihnu v nějaké situaci, kdy pospíchá, nemá čas, nebo není naladěn na můj hovor. Velký jazykový model Gemini je však k dispozici kdykoli. Povídal jsem si s ním třeba o svém oblíbeném italském filmu „Indagine su un cittadino al di sopra di ogni sospetto“ ze sedmdesátých let minulého století, který se tehdy hrál velmi krátkou dobu v pražských kinech pod názvem „Podivné vyšetřování“. V televizi ho tehdy nedávali vůbec a jak jsem zjistil, po roce 1989 šel v televizi jenom jednou. Ten film mě tak zaujal nejen obsahem, ale i hlavním představitelem, který se jmenuje Gian Maria Volonté. A také uhrančivou hudbou Ennia Morriconeho. Velký jazykový model Gemini se mnou dokázal rozebírat jednotlivé scény tohoto filmu, pojmenovával postavy, jejichž jména já jsem už dávno zapomněl. Dokonce mi řekl, že by mi dokázal udělat české titulky, pokud bych mu audio přehrával v krátkých desetivteřinových úryvcích.

Proč považuji velký jazykový model Gemini za nebezpečný

Pokud si na něj navyknou děti, ale i dospělí lidé, kteří z určitých důvodů tráví více času o samotě, zjistí, že je příjemnější povídat si s umělou inteligencí než s lidmi. Běžná rozmluva s lidmi obsahuje mnoho ironie, posměchu, nesouhlasu nebo i záludností. Velký jazykový model dává najevo, že je tu pro tebe. Nesděluje vždycky pravdu, ale sděluje to, co chceš slyšet. Pokud ho usvědčíš z nepravdy, omluví se a klidně řekne to, co ti vyhovuje. Je to jen 3 a půl roku, kdy se umělá inteligence dostala prostřednictvím počítačů a mobilů k širší veřejnosti. Za tu dobu udělala neuvěřitelný pokrok. Pokrok v psaní textů i v mluvené verzi. Už teď dovede docela dobře ošálit lidi. Lidský mozek není elektronický, ale biologický. Pamatuje si hodně věcí, které jsou spojené s jeho individuálním životem anebo s tím, co se zatím ve svém životě naučil. Všechno je spojeno i s jeho tělesným prožíváním. Velký jazykový model neprožívá nic. Nemá emoce, nestýká se s konkrétními lidmi. Je to v podstatě elektronická věc. Je to něco jako droga. I droga může být užitečná, pokud se používá jako lék v dávkách, které jsou ověřené dlouhým výzkumem. Bere-li se droga jenom proto, aby se zaplašil negativní tělesný nebo fyzický stav, vede to k závislosti. Zrovna tak k závislosti může vést užívání velkých jazykových modelů k zábavě.

Tento článek jsem napsal pro Médium.cz .

Post scriptum:

Už několikrát se mi stalo, že mi cenzor na seznamáckém Médiu napsal, že poslal článek na schválení editorům hlavní stránky Seznamu, ale ještě nikdy se mi nestalo, že by se mi v administraci objevil nápis, že článek byl zařazen na hlavní stránku Seznamu. Já jsem ho tam nenašel, ta stránka je velmi proměnlivá. Možná, že tam ten proklikávací titulek byl jen několik desítek vteřin. Kdybyste ho tam náhodou viděli, napište mi to prosím do komentáře.

Přece jen Seznam našel důvod, aby článek nemusel na titulní stránce zveřejnit. Byl to titulní obrázek. V pravidlech Média.cz je napsáno, ze každý obrázek musí uvést zdroj, autora a také zda má člověk od autora povolení k použití. Protože mi uý Médium několikrát zamítlo publikaci článku kvůli úvodfní fotografii, dávám tam stabilně vlastní fotografie, většinou šálku kávy.  Nikdy s tím nebyl problém, protože Médium zverej%nuje na titulní stránce pouze proklikávací titulky článků. Ale pro titulní stranu Seznamu to nestačilo. Dostal jsem tento pokyn.

Buzeraci považuji za zbytečnou a aby se titulek článku objevil na několik desítek vteřin na titulní stránce Seznamu, to povbažuji za zbytečné. Tak jsem se na to vykašlal.

Vysvětlení, proč dávám jako úvodní fotografii ke svým článkům na Médium většinou jen fotografii šálku kávy:

Před více než dvěma lety jsem napsal článek o prezidentu Petru Pavlovi. Najdete ho mezi mými články pod názvem „Umí si Petr Pavel zjednat na Hradě pořádek?“ Dal jsem k němu jako úvodní fotografii portrét prezidenta Pavla, který sem zkopíroval z veřejného zdroje. Článek mi editor neschválil s odůvodněním, že nemám souhlas autora. Zaměnil jsem tedy fotografii a jako úvodní fotografii k článku jsem dal šálek kávy. Článek mě pak editor zveřejnil. Do poznámky pod čarou jsem pod ten článek popsal celou situaci. Kdo bude chtít, může si to celé přečíst. Potom jsem si umístil článek na svůj blog, který se jmenuje Tomův deník, je na blogové platformě od Google a odkaz na něj najdete i v informaci o mně.  Tam jsem dal i tu fotografii prezidenta Pavla neschválenou na Médiu.cz.  Dodnes nevidím nic na tom, proč bych nemohl dát jako úvodní fotografii článku fotografii prezidenta republiky z veřejného zdroje. Jak jsem napsal výše: Já opravdu nejsem schopen na internetu vyhledávat tematické fotografie, které jsou tzv. volně k použití v nějakých placených fotobankách. Tak dávám ke svým článkům jako úvodní fotografii vždy nějakou fotografii, kterou jsem vyfotil já sám, i když se netýká tématu článku. Většinou to je fotografie se šálkem kávy, protože si myslím, že moje články se dají číst při šálku dobré kávy.

Tento článek Zkušenost s velkým jazykovým modelem Gemini má pět dní po zveřejnění na Médiu.cz  pouze 36 zobrazení, 1 „líbí se“ a žádný komentář. Už zapadl do propadliště dějin. Nemyslím, že by se změnou úvodní fotky něco změnilo. Vzhledem k tomu, že v pravidlech publikace na Médium.cz je psáno, že ani po dodatečných změnách v článku se nezmění datum publikace, tudíž neposune se do nějaké aktuálně čtenáři viditelné zóny, je tato má Zkušenost s velkým jazykovým modelem Gemini definitivně pro čtenáře Média ztracena nánosem nadpisů dalších článků.

Jaký je výsledek mé snahy podělit se o zkušenost s velkým jazykovým modelem Gemini?

36 zobrazení, 1x „líbí se“ a žádný komentář

8. květen 2026 a Česká republika

 

I v tento památný den si připomeňme, že po 81 letech po konci 2. světové války vedou Českou republiku dva privilegovaní českoslovenští komunisté. Bývalý československý voják Petr Pavel, připravovaný pro práci ve vojenské rozvědce s krycím jménem Pávek a československý obchodník Andrej Babiš, prověřený Komunistickou stranou Československa pro práci v kapitalistické cizině a evidovaný jako spolupracovník československé Státní bezpečnosti s krycím jménem Bureš. Nyní Po 37 letech se setkali v nejvyšších státních funkcích České republiky. První ve funkci prezidenta a druhý ve funkci předsedy vlády. Dnes jsou každý na opačných pólech tzv. demokratického politického spektra. Oba museli udělat ve svém životě politický přemet a ze společné práce pro socialistické zřízení se dostali do vzájemných soubojů. Na to, co je kdysi spojovalo, to je práce pro Varšavskou smlouvu a RVHP, už zapomněli.  Ale ta minulost se za nimi stále táhne.

Vyjádření prezidenta České republiky Petra Pavla ke společnému setkání s předsedou vlády České republiky Andrejem Babišem.

Vyjádření předsedy vlády České republiky Andreje Babiše ke společnému setkání s prezidentem České republiky Petrem Pavlem. 

A mezi tyto dva póly je rozdělená celá Česká republika.

Rozhovor s Michaelem Radou po třech letech a technické potíže nahrávání

Včera jsem po třech letech natočil rozhovor s panem Michaelem Radou, respektive on natočil rozhovor se mnou v rámci své série podcastu nazvané HOVORY O NIČEM.

Pana Radu, který má velké zkušenosti s natáčením podcastů prostřednictvím aplikace ZOOM, jsem požádal o tento rozhovor proto, abych si vyzkoušel nový externí mikrofon k androidovému mobilu. (na obrázku).

bezdrátový mikrofon

Bohužel pokus se nezdařil, asi kvůli slabému Wi-Fi připojení. Po zhruba hodinovém zkoušení všech možných způsobů připojení jsme nakonec rozhovor natočili. Použil jsem notebook, který mám připojený k modemu kabelem. Bohužel zvuk na mé straně není příliš kvalitní, protože jsem byl příliš vzdálen od mikrofonu notebooku. Výsledek jsem zjistil teprve až když pan Michael Rada rozhovor uveřejnil na fejsbúku. Odkaz na rozhovor dávám v proklikávací formě do zdrojů na konci článku, protože si nejsem jist, zda by mi ho místní editor schválil v textu.

V rozhovoru jsme se dotkli jsme se všeho možného – od techniky přenosu, přes umělou inteligenci a její přínos pro obyčejné lidi, uvažovali jsme o zákazu mobilu a sociálních sítí pro malé děti a dotkli jsme se i psaní. Ať už na fejsbúk, na všelijaké jiné platformy anebo dokonce i psaní knih. Bude-li někdo z vás chtít, rozhovor si můžete poslechnout. Doufám, že se mi časem podaří vychytat technické nedostatky internetového spojení i vhodného mikrofonu. Pan Rada mi slíbil, že mi v těchto experimentech bude nápomocen. Takže mnohokrát děkuji!

Můj pozdrav Filipu Turkovi se dostal do článku Zdíši Pokorné v Deníku N

 Úvod – Filip Turek po dlouhé době diskutoval na Xaver Live
V úterý 27 ledna 2026 měl svůj pořad na youtubovém kanále Xaver Live po delší době poslanec Filip Turek. Na kanále Xaver Live probíhají už řadu let rozhovory různých lidí s diváky tohoto kanálu. Probíhají tím způsobem, že určitý člověk, většinou politik, může diskutovat s diváky. A to tím způsobem, že v přímém přenosu odpovídá na jejich dotazy nebo připomínky, které mu v průběhu vysílání písemně posílají. Filip Turek nebyl v tomto pořadu snad od svého zvolení poslancem Sněmovny Parlamentu České republiky. Proto tentokráte sledovalo jeho vysílání více než 13000 diváků. Protože Turek je v českých médiích poslední rok značně populární, diváci mu poslali hodně dotazů, pozdravů nebo připomínek. Také já jsem tam poslal svůj pozdrav. Reakce jsem se nedočkal, protože diváci zahrnuli Filipa Turka mnoha desítkami dotazů. Turek na ně dokázal odpovídat celých 5 hodin. Jeho vystoupení skončilo až hluboce po půlnoci, a to já už jsem se dávno uložil ke spánku.
Jaké bylo moje překvapení, když druhý den, 28. ledna na mě v jakémsi přehledu titulků vyskočil nápis „Turek se připojil k Macinkovi: Chce Deníku N zakázat přístup do Sněmovny“
Odkaz https://denikn.cz/1955118/turek-se-pripojil-k-macinkovi-chce-deniku-n-zakazat-pristup-do-snemovny/

Článek Zdíši Pokorné v Deníku N

Kliknul sem na ten titulek a pod ním byl screenshot s fotkou ze Xaver Live s Filipem Turkem, na němž byl i můj pozdrav Turkovi.

Praxe ve Xaver Live je totiž taková, že dotaz nebo připomínka diváka, na kterou autor pořadu odpovídá, se objeví ve spodní části obrazovky. Tudíž jsem se dověděl, že Filip Turek přečetl i můj pozdrav. Můžete si ho z toho screenshotu přečíst. Je v něm i moje vyjádření k tomu, že Petr Macinka nepustil na svůj mimořádný briefing redaktorku Deníku N Zdislavu Pokornou. Protože Filip Turek reagoval na můj pozdrav téměř až na konci pořadu, to jest hodně po půlnoci, poslechl jsem si zbylou část jeho vystoupení. Tam neříkal nic o tom, že by chtěl zakázat Deníku N přístup do Sněmovny.

Možná, že to řekl někde jinde, a že to paní redaktorka Zdislava Pokorná napsala do toho článku. Ale protože celý článek je přístupný jenom pro předplatitele, nemohl jsem si ho přečíst. Tak nevím, kde paní Pokorná získala informaci o tom, že by Filip Turek chtěl zakázat přístup Deníku N do Sněmovny.

Já jsem měl předplatné Deníku N celý jeden rok. V listopadu loňského roku jsem se však rozhodl, že už si předplatné neobnovím. Já jsem měl předplatné Deníku N celý jeden rok. V listopadu loňského roku jsem se však rozhodl, že už si předplatné neobnovím.

Proč jsem zrušil předplatné Deníku N

Aby mi nechodily neustálé automatické výzvy, poslal jsem Deníku N informaci o tom, že předplatné ruším. Moje informace byla tato:

***

Dobrý den,

10. listopadu mi vyprší měsíční předplatné Deníku N. Rozhodl jsem se, že další předplatné zatím neobnovím. Možná na měsíc, možná déle. Většina článků, které v současné době publikujete je politická a z hlediska názorového mi připadají velmi tendenční a stranící současné Fialově vládě. Předplatné jsem si zařídil hlavně kvůli podcastu Sféry pana Koubského. Ale ten podcast jste před časem zrušili či pozastavili. Ostatní podcasty jsou více méně politické, asi tak na úrovni podcastu Kecy a politika pánů Pečínky a Michopulose nebo podcastů paní Bastlové či pana Dolejšího na Seznam zprávách. To hlavní, co jsem oceňoval na Deníku N bylo to, že články jsem nemusel číst, ale že je ve zvukové podobě četla umělá inteligence. V tom jste dosáhli za dobu, co jsem si začal Deník N předplácet, značné dokonalosti. U některých článků jsem měl pocit, jako by je četla paní Cíglerová. Ale na neobjektivní tendenční články je škoda času. Nejspíš se vám můj názor nebude líbit, ale to je jedno. Předplatitelů máte jistě dost. Účet na Deníku N si ponechám. Pokud v průběhu doby zjistím, že Deník N přestal být štvavým médiem jako je dnes, rád si ho zase zaplatím. Snad jako útěchu mohu napsat, že přece jen zatím nejste tak štvavým médiem, jako Fórum 24 - to bych si nepředplatil nikdy.

Buď se časem polepšíte, anebo budete držet svou „nezávislost“ - tedy že jste nejlepší a nejobjektivnější. To je vaše věc.

S pozdravem

Tomáš Němec

*** Na zrušení mého předplatného reagoval ředitel Deníku N Ján Simkanič

Překvapilo mě, že na mou informaci reagoval sám ředitel vydavatelství Ján Simkanič a požádal mě o podrobnější sdělení, proč sem předplatné Deníku N ukončil.

Napsal jsem mu tedy podrobnější důvody:

*** Vážený pane Simkaniči,

chvíli jsem přemýšlel, zda Vám mám vůbec odpovědět. Zaplést se s takovým médiem, jako je v současné době Deník N, mě připadá nebezpečné, protože nevím, jak mé odpovědi zneužijete.

Přesto vám napíšu, co mě vedlo k přerušení předplatného Deníku N.

Je to mediální hon na pana Filipa Turka, který jste rozpoutali článkem Zdislavy Pokorné nazvaném „Popálit cikáně je polehčující okolnost, Obama je negr.“ Odhalujeme smazaný svět Filipa Turka“

odkaz https://denikn.cz/1864721/popalit-cikane-je-polehcujici-okolnost-obama-je-negr-odhalujeme-smazany-svet-filipa-turka

Víte pane Simkaniči, já už jsem starší až starý člověk. Narodil jsem se do doby, kdy ještě neexistoval internet ani sociální sítě. Pokud člověk něco chtěl někomu jinému sdělit, musel mu napsat dopis, který byl určen pouze jemu. Pokud chtěl, aby se něco, co chtěl sdělit dostalo k více lidem, kteří se vzájemně neznali, musel napsat článek do tištěných novin nebo časopisů. Musel vzít papír, a na něj napsat propisovací tužkou nebo na psacím stroji, co chce sdělit. To buď osobně donesl do redakce anebo vzal obálku, na ní napsal adresu redakce a do ní vložil článek. Ten buď hodil do poštovní schránky nebo donesl na poštu. Často se stalo, že redakce vůbec nereagovala anebo bez předchozího upozornění článek uveřejnila často v pozměněné redigované podobě. Pokud byli redaktoři periodika slušnější, ozvali se autorovi buď písemně nebo telefonicky. Potom došlo ke schůzce a redaktor řekl, jak by si představoval úpravu, aby článek periodikum otisklo. Někdy článek upravil sám a dal ho před otištěním autorovi ke schválení. I když článek vyšel, přečetlo si ho přece jen omezené množství lidí, kteří si časopis nebo noviny koupili. Noviny i časopisy stárly, málokdo si je mohl schovat všechny, články tak historicky končily ve sběru.

Doba sociálních sítí přinesla to, že všechno, co člověk napíše, zanechává kdesi ve vesmíru digitální stopu. Člověk se vyvíjí, v každé fázi života se jeho myšlení posunuje. Bohužel na internetu zůstává digitální stopa v tom tvaru, do jakého dospělo jeho myšlení v určitém okamžiku. V každé době je společensky něco přípustné a něco nepřípustné. Nikdo nemůže vědět, jaké společenské zvyklosti budou platit za 10 či 20 let. Ale pokud něco napíše na internet, napíše to v určité době. Nebo případně v určité době to řekne.

Někdy se určitá doba může odrazit v uměleckém zpracování. Jako příklad uvádím výrok, který jeden z hlavních hrdinů vyslovil ve filmu Pelíšky:

Proletáři všech zemí, vyližte si prdel.

Film popisuje určitou dobu. Avšak kdyby jakási skutečná postava řekla v době, kterou film popisuje tento výrok, byl by ten, kdo výrok řekl, popotahován nějakými státními institucemi.

Odkaz https://youtu.be/PqNOzSxJyuI?si=T14×vYTH1lNUJNBb

Vaše redaktorka Zdislava Pokorná ve výše citovaném článku procházela digitální minulost Filipa Turka mnoho let zpět. Podle mého názoru to není správné.

Kdyby paní Pokorná byla zaměstnána v bulvárním periodiku, chápal bych, že sbírá drby, na kterých se potom živí. Jenže Deník N se profiluje jako seriózní médium.

To, že Zdislava Pokorná shání drby, je známo už několik let.

Dám Vám sem odkaz na část videa, ve kterém pan Luboš Xaver Veselý popisuje, jak paní Zdislava Pokorná sháněla před pěti lety drby na něj. Jemu se tyto metody nelíbily a mně se nelíbí také. Jak v úryvku uslyšíte, chování Zdislavy Pokorné bylo jedním z důvodů, které vedly pana Luboše Xavera Veselého k tomu, aby absolvoval parlamentní výběrové řízení do Rady České televize.

Odkaz https://youtu.be/oV10Jbe59ww?si=VKKVhQGpq1cow9Jp

Mnoho lidí, kteří jsou takzvaně na „správné straně“ celých pět let poukazují na to, že pan Veselý nemá v Radě České televize co dělat. Přitom já si myslím, že zrovna Rada Českého rozhlasu a Rada České televize jsou orgány, jejichž členové by měli zastupovat celou šíři koncesionářů a nejenom lidi na „správné straně“.

Lidé na „správné straně “ tvrdí, že internetová televize XTV je placena z jakýchsi ruských zdrojů. Nikdo to zatím nedokázal. Ale v této internetové televizi a na youtubovém kanálu Xaver Live dali prostor mnoha politikům, které ti „správní lidé“ nazývají dezoláty a populisty. Tito politici, kteří se běžně nedostali do takzvaných veřejnoprávních médií, to znamená do České televize a Českého rozhlasu, dostali prostor k vyjádření svých názorů a postojů právě v XTV a v Xaver Live.

Deník N určil, že Filip Turek patří mezi proruské dezoláty a populisty, a proto na něj zahájil honbu, když bylo patrné, že by se Turek mohl stát ministrem zahraničí. Tato honba se rozšířila mezi řadu jiných médií takzvaných „správných názorů“, včetně Českého rozhlasu a České televize.

Můžete mi, vážený pane Simkaniči, desetkrát napsat, že nemám pravdu, ale nic to nezmění na tom, že po momentálním honu na Filipa Turka nepovažuji Deník N za seriózní médium.

Slyšel jsem, že strana Motoristé sobě podala na Deník N trestní oznámení a že šéfredaktor Deníku N pan Tomášek řekl, že Deník N si za zveřejněnými údaji stojí. Já to nijak nerozporuji. Ovšem v této chvíli není pro mě Deník N důvěryhodný.

Přestože jsem důchodce, platím si nejen Český rozhlas a Českou televizi, ale také DVTV, XTV, Echo24 a několik měsíců jsem si platil i Deník N. Nyní si místo Deníku N raději zaplatím předplatné V.O.X. TV.

S pozdravem

Tomáš Němec

***

Závěr – prosba čtenářům Deníku N

Nevím, kde paní Zdislava Pokorná vzala informaci o tom, že Filip Turek chce zakázat Deníku N přístup do Sněmovny. Nebudu si obnovovat předplatné 369 korun, abych si přečetl jediný, patrně krátký článek. V titulku jejího článku je screenshot z pořadu Přísně tajné Filipa Turka s mým pozdravem. Pravda, na konci začernila moje jméno. Ale najdete ho i s reakcí Filipa Turka v záznamu pořadu v čase 3 hodiny 24 minut. Odkaz https://www.youtube.com/live/QtNanziDlUc?si=V3GzCMWz-96KKcgf

Pokud někdo ze čtenářů tohoto mého článku má předplatné Deníku N a může si přečíst celý článek o tom, že Filip Turek chce zakázat Deníku N přístup do Sněmovny, ať mi prosím napíše do diskuse, kde to Filip Turek řekl. Děkuji.

***

Tento článek jsem psal pro Médium.cz