28. 2. 2008

Hořkost

28.02.2008 12:18 - 02. Deník -trvalý odkaz

Hořkost


   Na blogu mně zcela neznámého Tomáše Uxy sem si přečetl tento krátký článek:

     
Fraška s volbou prezidenta
Názor normálního občana k volbě prezidenta
Nemůžu se ubránit názoru, že naši politici nemají, nebo se stydí za svůj vlastní názor. Moc to nesleduji, protože není o co stát, ale tato volba prezidenta mě zvedla žaludek až do krku. Mě přeci nezajímá, kolik snědli chlebíčků, kolik vypili kávy a jak dlouho tam museli sedět. Za všechno si můžou sami. Nechápu, proč se kolem toho dělá takový humbuk, vždyť prezident je jen loutka, která navíc v podání pana Klause není ani apolitická, jak by asi měla být. Proč nepředstoupí každý jeden politik před ostatní a neřekne "volím toho nebo toho", myslím, že bychom se dočkali nejednoho překvapení. Tak by to bylo fér vůči nám lidem, kteří jsme vás mimochodem vyslali, abyste nás "lid pracující"zastupovali. Mě osobně je jedno, kdo bude prezident, protože ať je tam Petr nebo Pavel vždy na tom budeme nejhůře my "dole". Toto je můj názor se kterým nemusíte souhlasit,ale.....................?
Tomáš Uxa|úterý 12. únor 2008 14:26
     

   Poslal jsem Jiřímu Pallasovi,  člověku, kterého jsem nikdy neviděl, ale který mě už před šesti lety pomohl objevit svět internetuodkaz na video z křestu knihy o Malostranské beseděkteré jsem natočil na fotoaparát a ze kterého mám radost. Jiří Pallas vystupoval se skupinou Šafrán právě v Malostranské besedě před svou emigrací do Švédska v sedmdesátých letech a ty, kteří onu knihu křtili, zná osobně. Na mé upozornění reagoval Jiří Pallas stručně:

     
Ano, partička přestárlých svazáků.
     

Jistý penzistakterého jsem také poznal prostřednictvím internetu a od kterého jsem se dozvěděl mnohému o práci s internetem, opět smazal svůj blog. Psal na něm o svých sympatiích ke komunistům. Vadilo mu, že mnozí z nás, kteří jeho krásné články o životě a technice čteme, nesdílíme jeho sympatie ke komunistům. Aby nás potrestal, zmizel z internetu. Zmizely postupně jeho krásné články. Na blog jedné své čtenářky a obdivovatelky jeho blogu napsal:

     
Moc tě nemiluju moje malá žačko a díky za tvůj komentář. Ano, děkuje ti levicová svině, jakž takž ještě žijící.. Nejsi trhlá a ničím jsi se mne nedotkla a stále s tebou mluvím. březen se blíží, termín placení daní, kluk právě obdržel podporu v nezaměstnanosti. Že se nezaregistroval hned 1.1.2008, tak namísto 2400Kč dostal na měsíc celých osmnáct stovek. Tak tomuhle platíme daně..
     

   Multikulturalista František Kostlán (viz jeho stránky v mém doporučeném čtení v pravém sloupci) je prodchnutý nenávistí k neonacismu a komunismu. Vadí mu, že jeho veřejné články čtou také mladí neonacisté a komunisté a že k nim diskutují téměř jen oni a to často velmi nevybíravým a vulgárním způsobem. Proto už diskutuje jen prostřednictvím osobních e-mailů nebo uzavřených diskuzí.  Františka Kostlána znám dlouho osobně a jeho názorů a hlavně toho, co dělá pro uprchlíky si velmi vážím. Jen se mi zdá, že tolerancí, kterou požaduje od druhých, sám neoplývá.

    Nějak se mi zdá, že všechny lidi, o nichž jsem psal, přes všechny rozdíly něco spojuje: vnitřní hořkost. Hořkost z toho, že svět není takový, jak by si přáli. Často mi připadá, že zahořklých lidí je plná Česká republika. I já jsem možná zahořklý. To nedovedu sám posoudit.  Bohužel u lidí, o nichž jsem v tomto článku NEpsal, převládá jiná vlastnost.  Pasivita. Hudrají po hospodách a nejlépe jen sami doma u televize. Nadávají na druhé, ale raději se nahlas neozvou. Říkají si? Co já zmůžu? Ještě bych se mohl dostat do maléru. Pasivně přihlížejí, jak jiní lidé mění svět proti jejich vůli.
Komentáře
[1]02.03.08 14:31:02Haverka
Máte pravdu, že mnoho lidí je zahořklých, otrávených a vzdávají dnes už skoro vše. Není se čemu divit. Co je to za svobodu a demokracii, když říci sice můžete skoro všechno, ale není to nic platné. Slovo už dnes nemá žádnou váhu. A volby ? je to fraška. Dáte někomu svůj hlas, aby zastupoval vaše zájmy a on se nechá beztrestně podplatit a hlasuje a prosazuje úplně jiné zájmy. Tak jaké máme možnosti ? Také mě mrzí, že stránky blogující penzista už neexistují. Každý den jsem se šla podívat co zajímavého napsal. Nikdy jsem nebyla v žádné politické straně, ale jeho názory mi připadaly přijatelné pro 75% našich lidí.

Relativismus a pravda - 2.část

28.02.2008 04:20 - 06. Politika -trvalý odkaz

Relativismus a pravda - 2.část


   Řekne-li mi lékař: vyšetření prokázalo, že máte rakovinu, mohu mu odpovědět: to není možné, protože se cítím výborně. V převážné většině má pravdu lékař, já jenom nedokážu svým vnímáním tu pravdu přijmout. Může se však stát, že histologické vzorky byly v laboratoři zaměněny (i zde hraje roli omylnost člověka) a lékař mě při dalším vyšetření oznámí: nemáte rakovinu, došlo k omylu (případně mi to oznámí jiný lékař, u nějž si chci tuto pro mne neuvěřitelnou „pravdu“ ověřit).

   To, že je někde něco psáno, kodifikováno, neznamená:
    a) že je to pravda
    b) že to jedinec přijme za pravdu svou

V Bibli je také už dva tisíce let psáno desatero Božích přikázání, jejichž hodnotový systém je mnohými považován za správný. Dokonce i těmi, kteří ho dnes a denně porušují.

Roli soudce já chápu tak, aby posoudil, zda činy odpovídají zákonům, to jest psanému slovu. Soudce zákony neschvaluje. Dokonce si může myslet, že zákon, podle kterého soudí, je špatný. Měl by jako každý občan podat podnět k jeho změně. Ale než bude zákon změněn, musí posuzovat podle jeho litery.

   Zákony nemusí mít absolutní pravdu. Nastavují pouze společenskou normu. Dříve bylo v nejvyšším československém zákonu kodifikováno, že vedoucí silou společnosti je Komunistická strana Československa. Kdo to neuznával, nejspíše jednal proti zákonu. V duchu ústavy jednali tehdy i soudci.  Soudní pravda byla taková, jakou určila Komunistická strana, nikoli jakou určil nezávislý soud. Dnes jsou tito soudci souzeni, že v padesátých letech minulého století soudili špatně.

Františku, napsal jsi:
     
Přitom psané slovo nikdy nedokáže vyjádřit a postihnout vše potřebné, proto je třeba, aby soudce jednal i v nějakém hodnotovém systému.
     

   Ti soudci jednali v tehdejším hodnotovém systému. Nemohli jednat proti zákonům v hodnotovém systému, který bude uznáván za 50 let. Neměli pravdu, ale jednali v tehdejším hodnotovém systému.  Na toto téma se vede obsáhlá diskuze Polednová dostala 8 let.

    Milý Františku, opravdu nemusíš mé chápání světa přijmout.  Nejde mi o to, aby někdo mé chápání světa přijal, ale aby věděl, jak svět chápu já. To je důležité k vzájemnému porozumění.
Komentáře
Článek je bez komentářů

Relativismus a pravda - 1.část

28.02.2008 04:16 - 06. Politika -trvalý odkaz

Relativismus a pravda - 1.část


Úvod do problematiky:
Na tomto místě odpovím příteli Františkovi na jeho slova, která napsal někde zcela jinde – v uzavřené diskuzi. To téma považuji za tak závažné, že bych byl rád, kdyby se s ním seznámili i jiní lidé, kteří neznají ani přítele Františka a třeba ani mně. Prosím laskavého čtenáře o poshovění, nebudou-li mu jasné některé návaznosti.

František mi napsal:
     
 Tomáši,
samozřejmě nejde o otázku, ale o to, že jsi na moji odpověď nijak nereagoval a namísto toho jsi mne odkazoval na nějakou diskusi někde jinde. Nereagoval jsi na tuto moji reakci na tvoje tvrzení:
Tomáši,
žijeme sice v době, kdy je relativismis na vzestupu a mnoho lidí se tváří, že vlastně nic o ničem nejde přesně říci, protože každý to vidí jinak. Je to rovno tvrzení, že každý má svojí pravdu.
Nemá. Pravda je jen vždy jedna - buď je, anebo není. Buď prší, nebo neprší, buď sedím na židli, nebo jsem na procházce. A kdokoli tvrdí něco jiného, než se odpovídá skutečnosti, tak neříká pravdu, ale sděluje svoje domněnky.
Tak se to má i se zdravým rozumem. To je rozum, založený na hodnotách, k nimž jsme se staletími těžce propracovávali. K těm hodnotám patří například i občanská a lidská práva tak, jak jsou dnes kodifikována v mezinárodním právu (například Charta lidských práv OSN). A je úplně lhostejné, jestli ty hodnoty vidí pár bigírků jinak. Soudce, který si je vědom těchto a dalších civilizačních hodnot, a aplikuje je při svém rozhodování, je soudce, který se řídí tzv. přirozeným právem, tedy i - z tohoto pohledu - zdravým rozumem a citem pro věc.
Soudce, který dbá na doslovné znění zákonů bez ohledu na tyto hodnoty, se řídí pozitivistickým přístupem, tedy doslovným výkladem psaného slova, bez ohledu na podstatu věci. Přitom psané slovo nikdy nedokáže vyjádřit a postihnout vše potřebné, proto je třeba, aby soudce jednal i v nějakém hodnotovém systému.
To jen na vysvětlenou, proč tvoje relativisticko-postmoderní chápání světa nemohu přijmout.
     

Nyní, Františku, můj komentář k této tvé tezi.

   Souhlasím s tím, že pravda je jen jedna. Ovšem každý člověk se ve výkladu pravdy může mýlit. Často pravdu chápeme subjektivně, protože jsme pouze biologické organizmy, které aplikují na vnímání světa své osobní zkušenosti.

 klikni - 2.část
Komentáře
Článek je bez komentářů

27. 2. 2008

Křest knihy "Malostranská beseda - 2008"

27.02.2008 08:00 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Křest knihy "Malostranská beseda - 2008"

video

   V krátké videoukázce uvidíte část slavnostního okamžiku ze křtu knihy Roberta Radosty „Malostranská beseda – 2008“.
Křitili (zleva): Robert Radosta (autor),  Michal JUPP Konečný,  Tony Linhart, Josef KOBRA Kučera. Toho pána vpravo, který na začátku otvírá šampaňské znám jen podle vidění, ale také byl kdysi zaměstnán v Malostranské besedě. Jméno doplním později.

   Křest proběhl 25.února 2008 v Klubu Mánes a jeho součástí bylo nové znárodnění Malostranské besedy.
Komentáře
Článek je bez komentářů

25. 2. 2008

Vystoupení tiskového mluvky Strany mírného pokroku v mezích zákona u příležitosti 50. výročí znárodnění a znovuznárodnění Malostranské besedy- 3.část

25.02.2008 23:54 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Vystoupení tiskového mluvky Strany mírného pokroku v mezích zákona u příležitosti 50. výročí znárodnění a znovuznárodnění Malostranské besedy- 3.část



Dr. Pavel Bém, pražský primátor:
Tvrdost a hrubost, s jakou dovedou sdělovací prostředky  číst i nás politiky je pro mne neuvěřitelná. Například způsob, kterým řada českých médií prezentovala prezidentskou volbu.  Už ta expektace, že to bude nějaká hrůza a že to bude katastrofa, tak ta vytvořila nejenom tu expektaci, očekávání, že to tak bude, ale na konec to tak také skutečně bylo.
-------------------------------------------------------------------- 
 

   Vážení zbylí funkcionáři Strany mírného pokroku v mezích zákona. Toto je konec úryvku podstatně delší scénky. Musím se přiznat, že scénku jsem nenapsal já, ale Česká televize, o níž Josef Švejk neměl ani potuchy.

   A nyní se dostávám k podstatě našeho problému, proč Strana mírného pokroku v mezích zákona není schopna dostihnout ani mírný pokrok současnosti.

   Věta,  kterou vyřkl na závěr scénky pražský primátor v České televizi 21. února 2008, (cituji znovu:)

„Už ta expektace, že to bude nějaká hrůza a že to bude katastrofa, tak ta vytvořila nejenom tu expektaci, očekávání, že to tak bude, ale na konec to tak také skutečně bylo.“

Ta věta má takové grády, že patrně větší pitomost by nedokázal vymyslet žádný ze současných funkcionářů Strany mírného pokroku v mezích zákona.

Musíme jít s dobou! A tak mám dva požadavky:
1. Musíme znárodnit Malostranskou besedu až po zcela dokončené rekontrukci, avšak nikoli do vlastnictví všech, ale do soukromých rukou, nejlépe mých, abych ji mohl v klidu vytunelovat a poté vrátit do rukou všech.

2. Považuji za zcela nezbytné, aby všichni předsedové Strany mírného pokroku v mezích zákona vyměnili své staré manželky za ještě starší.

Děkuji vám za podporu těchto mých požadavků a volám: prodali nás!

Tento můj projev naleznete na mém internetovém blogu, který se jmenuje Tomův deník.

       Praha, klub Mánes 25. února 2008
Komentáře
[1]26.02.08 08:22:28Filip Furmanov - 
Dnes v noci jsem se probudil kolem třetí hodiny a s úžasem zjistil, že to, co Mluvka četl večer v Mánesu, není žádná jeho fikce, ale doslovný zápis televizní diskuze, již dávali v repríze. Do té doby jsem měl pocit, že Mluvka napsal parodii na televizní debaty. Opět se povrzuje co kdysi řekl jakýsi slavný básník: Skutečnost předbíhá i tu nejbujnější fantazii!