V sobotu 16.
dubna jsem se zúčastnil setkání Klubu rozhlasové analytické publicistiky. Tak
se dnes nazývá bývalý Klub přátel Šestky. Stanice Český rozhlas 6 už několik
let neexistuje, byla zrušena předchozím generálním ředitelem Českého rozhlasu
Petrem Duhanem. Poněkud krkolomný nový název klubu byl zvolen proto, aby se nevztahoval
přímo k názvu stanice a aby mohl mít klub i širší zaměření. Bohužel však
tento posluchačský klub zatím nevzal do své přízně soukromou stanici rádio ZET,
která má podobné zaměření.
Já sám nejsem
členem KRAPu, ale jeho příznivcem, protože poslouchám různé stanice Českého
rozhlasu a vadí mě, že většina posluchačů nedokáže být příznivci Českého
rozhlasu jako celku a zaměřuje se na poslech pouze jedné stanice.
Klub rozhlasové
analytické publicistiky je založen na iniciativě posluchačů a nikoli na
marketingových nebo programových složkách Českého rozhlasu. Klub nemá klasické
volené vedení, ale v jeho čele stojí skupina dobrovolníků, kteří se
častěji scházejí a koordinují e-mailem hodnocení spokojenosti poslechu stanice
Český rozhlas Plus, občas vypracovávají hodnocení písemné a do něj
zapracovávají názory celého členstva. Snahou KRAPu je občas se sejít, vyměnit
si názory na pořady osobně a také se setkat se šéfredaktorem stanice a dalšími
členy či spolupracovníky redakce a v diskusi si s nimi vyměnit názory
na vysílání stanice. Pro zájemce o podrobnosti odkazuji na web KRAPu - https://sites.google.com/site/klubrozhlasanalytpubl/
Tzv. jádro KRAPu
vypracovalo obsáhlou sedmnáctistránkovou analýzu vysílání stanice Český rozhlas
Plus, kterou e-mailem rozeslalo členům klubu.
K osobní diskusi se laskavostí Českého rozhlasu mohl sejít KRAP
přímo v hlavní budově Českého rozhlasu v prostoru tamního
rozhlasového muzea nazvaného Galerie Vinohradská 12. Téměř dvě hodiny probírali
členové KRAPU to, čím je i není pro ně nově zavedené 24 hodinové vysílání
stanice Český rozhlas Plus přínosné i to, co jim vadí.
Pak přišli na
setkání i členové redakce – nový šéfredaktor Ondřej Nováček a redaktoři Jan
Bumba a Libor Dvořák.
Ondřej Nováček
vyslovil překvapení nad tím, že setkání s redaktory stanice iniciovali
sami posluchači. Je spíš zvyklý na různé průzkumy, kdy posluchače k zodpovězení
vybírá nezávislá agentura. Zklamáním pro mne bylo, že pan Nováček vlastně
vyčlenil KRAP z okruhu běžných posluchačů. Ti, kteří poslouchají stanici
pozorně s očekáváním, že se chtějí něco dozvědět a že chtějí, aby jim
informace byly podány určitým způsobem, ti vlastně nejsou pro rozhlas tolik vítáni
jako ti, kteří si mechanicky zvyknou na to, co jim rozhlas předloží. To, co
přítomní posluchači uváděli jako nedostatky vysílání – například spěch ve
vysílání, překotná mluva, nedokončování rozhovoru, nedostačený čas pro jednotlivé
pořady, to pan Nováček považoval spíše za výhodu pro získávání většího počtu
povrchnějších posluchačů. Pan Bumba dokonce přišel se sdělením, že světový
trend v obdobném vysílání směřuje spíš k tomu, že v budoucnu by
mohly být zrušeny jednotlivé pořady a vše by se mělo podřídit proudovému
vysílání.
Přesto pan Nováček
řekl, že budeme-li mít konkrétní připomínky k vysílání, že je ochoten o
nich diskutovat. Uvedl jsem tedy jako
příklad četných stížností na moderátorku Barboru Tachecí stížnost, na kterou odpovídala Rada Českého rozhlasu na
březnové schůzi – viz odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/stiznost-posluchace-o-velinskeho-na-relaci-cro-plus-den-podle-brezen-2016--1598684
. Šéfredaktor Nováček přiznal, že Barbora Tachecí má řečovou vadu, ale hájil ji
tím, že je to vynikající dlouholetá redaktorka. Oponoval jsem tím, že vedení
jejích rozhovorů v pořadu Osobnost Plus bývá vůči dotazovaným často velmi
netaktní. Předal jsem panu Nováčkovi
odkazovanou stížnost ze stránky Rady Českého rozhlasu v písemné formě. Pan
Nováček jen s nelibostí konstatoval, že asi bude muset psát nějaké
odpovědi na stížnosti, ale bylo vidět, že stížnosti na paní Tachecí ho
nechávají zcela klidným a že je si vědom, že názory Rady Českého rozhlasu i
posluchačů jsou zcela zbytečné.
V takto srdečném
rozhovoru setrval s námi pan Nováček a dva jeho kolegové téměř hodinu a
půl. První se rozloučil pan Libor Dvořák, který do diskuse příliš nezasahoval,
ale jehož postoj k posluchačským názorům byl poměrně chápavý. Za chvíli po
něm spěchal pan Nováček na vlak do Jihlavy a krátce po něm odešel pan Bumba,
neboť je redaktor bez pravomocí a tudíž asi není dobré, aby se k něčemu vyjadřoval.
Zaujalo mě, že na
setkání KRAPu přišel i muž, který se představil jako bezpečnostní analytik
Českého rozhlasu. Řekl, že se nezabývá vysíláním, ale vyhodnocuje bezpečnostní
riziko v budovách. Setkání KRAPu po skončení v kuloáru okomentoval
tak, že před tím, než přišli redaktoři Plusu, jsme působili jako kompaktní celek,
kdežto při rozhovoru s redaktory jsme působili jako individuality.
Usoudil, že bychom měli mít mluvčího.
Ze setkání jsem si odnesl dojem, že posluchači, kteří
vyžadují po stanici kvalitně zpracované pořady, budou nebo už jsou na okraji
zájmu vedoucích pracovníků Českého rozhlasu.
