Byznys versus člověk
(13.12. 2003 13:52:23)
Tento týden jsem vyslechl na odborném semináři přednášku manažera velké farmaceutucké firmy, která se zabývala podstatou podnikání ve farmaceutickém průmyslu. Několik myšlenek mě zaujalo, protože jsem zjistil, že taková je skutečnost, že se s touto skutečností nemohu ztotožnit, ale to je tak jediné, co mohu dělat. Ani protestovat bych nemohl, protože podstata byla vysoce profesionální, ale zároveň se mi zdála i hodně nelidská. Řečník totiž zobecnil určité věci tak, že vystihl podstatu dneška, která se netýká jen úzké specializace. Vyplynulo totiž, že v podnikání nejde ani tak o náplň podnikání, jako o uspokojení zájmu investora, tedy toho, kdo dává peníze. Zájmem investora je, aby ze mu vložené peníze rozmnožily. (a tady v podstatě nezáleží na oboru). Zájmem investora je zisk. Zájmem investora je zhodnotit firmu a pak ji výhodně prodat. Investorovi je tedy vlastně jedno, v jakém oboru podniká, hlavně aby se mu investované peníze vrátily a bylo jich víc. Lidé, kteří načrtávali vizi českého a slovenského farmaceutického průmyslu před deseti lety, hovořili jinak. Bylo nutno přeorganizovat výrobu tak, aby vyráběná léčiva byla kvalitní, bezpečná a účinná. Podle slov nynějšího manažera už tohoto cíle bylo dosaženo, všichni vlastně splňují uvedené požadavky a nyní je tedy tím hlavním hybatelem byznys. Člověk už se z toho nějak vytratil. Bohužel, v různých odvětvích se však dnes setkáváme s tím, že výrobce nechce splnit pořadavky zákazníka, ale naopak, tlačí zákazníka, tam, kde ho sám chce mít.
Pan profesor Klaus dříve říkal, že neviditelná ruka trhu vše vyřeší. Jenže existuje mnoho oblastí, které nepracují na principu trhu, ale musí se mu podřídit. Je například mnoho zdravotně postižených, kteří by potřebovali osobního asistenta, ale nemohou ho zaplatit, protože nejsou sami schopni si na něj vydělat a jsou odkázáni na sociální dávky. Příspěvek na osobního asistenta je tak malý, že nemotivuje případné nezaměstnané, aby se touto prací zabývali. Vzniká rozpor: Trh potřebuje mnoho osobních asistenců, ale neexistuje investor, který by sem vložil peníze. Proč? Protože peníze by byly spotřebovány a nevrátily by se investorovi s patřičným ziskem. Investor poskytne raději peníze dooblasti asistenční šlužby formou sponzorství, protože stát mu umožní, aby si tyto peníze odečetl z daní. Pro investora vlastně nula od nuly pojde, ale aspoň bude mít punc dobráka. V mé hlavě vyvstala otázka, jestli pouze honba za ziskem nevede do slepé uličky. Zisk pro zisk se mi zdá stejně nesmyslnou myšlenkou jako výroba pro výrobu. Ještě mám v živé paměti domu, kdy úspěchy ekonomiky určovaly tuny vyrubaného uhlí nebo tuny vyrobené surové oceli. Tehdy se také jako problém nezdálo, že surovou ocel běžný občan nemůže nijak využít.. Dnes je otázkou, zda rozrevírání nůžek mezi bohatstvím a chudobou nepovede k nestabilitě.
Komentáře
[1]21.04.05 22:50:09Lebeda
Rozevírání nůžek mezi bohatstvím a chudobou povede k nestabilitě. Je potřeba, aby bylo hůř. Teprve pak si lidé vynutí fungující odbory , zvýšení platů, lepší sociální systém, kvalitnější zboží. Jistě je třeba zaplatit špičkové odborníky. Na druhé straně si nemyslím, že by soustružník musel umět méně, než hlasatelky v televizi. To by toho moc neudělal. Tak proč má sakra jeden 60 korun a druhý 60 tisíc. Odpovíte, že to je trh. Pak se nedivte, že dělníka neseženete. To je trh. Dřív tu měli jeden jogurt ve sklenici a byl dobrý. A ta sklenice se směrem dolů rozšiřovala. Dnes máme jogurtů co hrdlo ráčí. Všechny mají velké víčko a směrem dolů se prudce zužují. Bonbóny v sáčku už nemají 10, ale 8 deka. Kupte si šlehačku ve spreji a dejte si jí do kávy. Nahoře bude plavat bílá mastnota a kafe bude dál černý. Bodejť by né. Ta šlehačka krávu neviděla. Obsahuje rostliné tuky a škrob. Od mléka nic. To je to tržní hospodářství po našem...
[2]23.04.05 14:30:50mluvka Tomáš
Nestabilitu už tady máme. Nestabilitu bych neviděl úplně záporně. Nestabilita by měla vést k vyrovnávání potřeb a přemisťování z místa nadbytku do místa nedostatku. Například - bude-li existovat továrna, která bude vyrábět nadbytek parních lokomotiv, o které není zájem.Na druhé straně bude existovat továrna na výrobu elektronických součástek, která nebude stačit vyrábět. Bylo by možné výrobu parních lokomotiv omezit a výrobu elektroniky posílit. Jenže ono to dopadne tak, že parní lokomotivy se budou vyrábět i nadále a do továrny na elektroniku se přijmou zahraniční dělníci - přistěhovalci. Továrna na parní lokomotivy nakonec zkrachuje a stoupne nezaměstnabost, protože místa v továrně na elektroniku už jsou obsazena lacinějšími zahraničními dělníky. Ti se časerm stabou legálními občany České republiky.
Žádné komentáře:
Okomentovat