Plný život je podle mne spíš pojetí duševní než fyzické. Plný život nemá mnoho společného s mechanickými vlastnostmi těla ani s nepsaným pojetím, které se vytváří ve společnosti, v našem světě převážně pomocí médií. Zamysli se někdy nad obsahem reklam o pojištění. Předkládají ti iluzi, že když si právě u jejich ústavu sjednáš pojištění, budeš moci ve stáří žít plným životem, protože na to budeš mít. Jiný reklama tě utvrzuje v tom, že když budeš používat určitou vodu po holení, budeš tím pravým mužem.
Plný život podle mne znamená, že umíš reálně využít možnosti, které máš. I tzv. zdravý člověk by měl jiné možnosti, kdyby jen zamával křídly a mohl se vznést do vzduchu jako pták nebo by se mohl potopit do vody bez dýchacího přístroje jako delfín. Nemůže, musí se s tímto faktem smířit.
Když ke mně přicházela moje hospodyně, poměrně stará paní, ale oproti mně fyzicky schopnější, zbavila můj byt prachu a nečistot. Živila se tím, že uklízela po domácnostech. V diskuzi mi říkala. že by nikdy nemohla sedět v kanceláři, říkala: "Já musím pořád něco dělat, nemohu SEDĚT a nic nedělat." Ale nebyla schopna se naučit zacházet ani s mobilem, natož s počítačem. Její život byl naplněn mechanickou pomocí jiným. Vyprávěla o svých klientech, starých lidech a invalidech, o tom, jak někdo žije přes svá omezení plným životem, jiný zahání vnitřní prázdnotu vodkou. Vyprávěla o své vlastní dceři, mladé a krásné ženě, která se 2x vdala, vzala si vždy manžela, který ji mlátil a která většinu života nechtěně trávila tím, že chránila své děti před krutostmi jejich otců. A ti včichni lidi byli zdraví, nebyli fyzickými invalidy. |
|
Žádné komentáře:
Okomentovat