Pohřeb Pavla Dostála
Ve čtvrtek 28.července se konalo v Národním divadle v Praze poslední rozloučení s divadelníkem, novinářem a v současné době ministrem kultury Pavlem Dostálem. Jako by to byl státní pohřeb. Na obřadu pronesli své projevy mimo jiné i předseda vlády, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu, předseda Senátu Parlamentu a také prezident České republiky. Od vzniku České republiky v roce 1993 jsem snad neviděl žádné shromáždění, kde by všichni nevyšší činitelé vystoupili najednou. Pravdou je, že mohl vystoupit jen jeden z nich a i tak by mělo poslední rozloučení, které vysílala v přímém přenosu Česká televize, náležitou vážnost a oficialitu. Vystoupení všech představitelů bylo však důkazem toho, že Pavla Dostála ctili, ať už s jeho názory souhlasili či nikoli. V neposlední řadě se však sklonili před jeho statečným bojem se zákeřnou rakovinou.
Zajímavé je srovnat obsah projevů, kteří všichni naši představitelé při této příležitosti proslovili. Aniž bych je zde analyzoval, odkážu na záznam přenosu České televize, který bude k dispozici na internetových stránkách ČT ještě několik týdnů.
Rád bych upozornil na několik slov, která pronesl premiér Paroubek:
Pavel dobře věděl, že v současných zdaleka ne ideálních podmínkách ti neadaptabilnější a neúspěšnější nepatří mezi nejslušnější, nejlidštější. A naopak: ti, co usilují o pravdu a lidskost nezřídka vypadají jako hloupí, nepraktičtí až neschopní.
Téhož dne uvedla Česká televize dokumentární film Bílá labuť Pavla Dostála, který líčil poslední týdny života tohoto člověka. Dostál si byl při natáčení vědom, že jeho konec se neodvratně blíží a jeho výpověď, kterou zde také nemohu popisovat byla sdělením, co by mělo být pro člověka v životě důležitým. Druhý den večer jsem slyšel na stanici Český rozhlas 6 rozhovor s režisérem dokumentu Břetislavem Rychlíkem. Redaktor se ho ptal, zda si myslí, že si politici vezmou z Dostálova poselství nějaké ponaučení. Rychlík se vyslovil velmi skepticky. Řekl, že uplyne několik dní a politici, kteří tak hezky mluvili na Dostálově pohřbu, se opět budou hašteřit o ničem. Měl pravdu. Již za dva dny bylo Dostálovo poselství překryto novou vlnou hašteření, která se týkala špatně připraveného srazu příznivců hudby stylu techno, na němž nekompromisně zasáhla policie. Nevím, kolik z těch příznivců hudby techno vidělo v televizi přenos z pohřbu Pavla Dostála a zároveň onen dokumentární film. Možná, že ani velitelé zasahujících policejních jednotek se na televizi v době těchto pořadů nedívali. Třeba by je to donutilo k přemýšlení o vlastním životě, o tom, že zákeřná nemoc či třeba závažný úraz může postihnout člověka ve dvaceti i v sedmdesáti letech a pak už je těžké litovat toho, jak velkou část života neprožili, ale jen bezcílně probloumali.
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat