Křesťanské soucítění - I.část
(12.3. 2004 20:10:20)
Po smrti své matky jsem se osobně seznámil s paní L., s jednou z četných milenek mého otce. Budiž jí přičteno k dobru, že nechtěla rozbít naši rodinu a tak se s otcem rozešla. Myslím, že to na otce příliš nezapůsobilo, protože v té době se už zajímal, kromě několika jiných, i o svou druhou manželku. Tu moji matka neznala, za to před paní L., ji později vydával za mou dívku, protože byla zhruba stejně stará jako já. Naivní paní L. si celých třicet let myslela, že mi ji otec přebral, protože se dozvěděla, koho si otec napodruhé vzal. Paní L. se seznámila s mou matkou a téměř 30 let si spolu dopisovaly. Po matčině smrti vyjádřila paní L. touhu navštívit hrob mé matky a při té příležitosti mi vyprávěla o své desetileté známosti s mým otcem. Místo mé matky si pak dopisovala se mnou a v každém svém dopise ujišťovala sama sebe, že já se mám dobře a jistě trávím čas v křesťanském společenství. Několikrát jsem jí psal, že nechodím ani do kostela, ani do žádného společenství a že na otce mám z průběhu života jen špatné vzpomínky. Aniž paní L. mého otce třicet let viděla, neustále mě přesvědčovala ve svých dopisech, že otec stářím zmoudřel a že jistě ke mně cítí vřelé vztahy. Moje zkušenosti s osmdesátiletým otcem jsou však jiné. I v pokročilém věku dovede bez mrknutí oka lhát a splétat intriky, tak jak ho to naučila čtyřicetiletá spolupráce s Ministerstvem vnitra. Sice mu tento způsob jednání dnes k ničemu nemůže sloužit, ale ze svého života už ho nedokáže vymazat. Paní L. však jako by byla celá ta léta k mému otci nějak fixována. V jednom dlouhém dopise omlouvala jeho spolupráci s StB, ač se sama považovala za pronásledovanou minulým režimem. Její dopisy plné náboženských obratů a zastírajících realitu života mě tak vyváděly z míry, že jsem jednou o nich diskutoval se svým psychologem.
Napsal jsem jí to a doufal jsem, že je to konec naší korespondence. Avšak odpovědí byl následující dopis:
Milý T.,
Pozdravení pokoje a dobra Tobě a Tvému okolí. Velice se omlouvám, že píši na poslední chvíli k Tvému svátku. Jsem stále vytížená doma i mimo, navíc letošní zima, bohatá sněhem, nám dopřává stálý trénink s lopatou, při jeho odklízení. Děkuji za dopis, i kopii Tvého minulého psaní, dosud si pamatuji co píšeš, i obsah - Bohu díky! Naopak též. Potěšil jsi mne, že jsi mojí odpovědí zainteresoval i svého psychologa. Závěr Vás obou je jistě jednoznačný: "Stará, nábožensky zaťatá ženská s komplexy z mládí z neúplné rodiny, navíc frustrovaná ze 40 leté práce v nemocnici, jedna z mnohých, která potkala Tvého otce a chtěla ho mít pro sebe...". Milý T., potom si opravdu nemusíme psát, proč také? Chtěla jsem Tě pozvat k nám, což jsem nesplnila. Muž se však netěší dobrému zdraví, nemáme pojízdné auto, abych Ti mohla ukázat naše Podkrkonoší a venkov bez únavy nohou a vyčerpání z kopců. Syn se připravuje na svou svatbu, po roční vojně a návratu koncem měsíce, shání zaměstnání, byt... . Sama se chystám do Francie za známými, kde jsem byla naposledy před 7 lety, se zastávkou v Lurdech, abych nabrala nové síly a pomoc na stáří... . Na Tvoji milou maminku nikdy nezapomenu. Byla to skvělá žena, která se Ti velmi obětovala. Při mé další návštěvě Prahy se opět ráda zastavím na Olšanech s motlitbou za její krásnou a jemnou duši. Byly jsme si velice blízké v názorech, pocitech i v pokoření stejným člověkem... . Milý T., měj se stále dobře ve zdraví a radostech rozmanitého života, který nám přináší současné dění doma i ve světě. Buď v pohodě bez velkých trápení a smutků, protože po každém stresu a napětí se zase vyjasní a s úlevou jde život dál. Krásné jaro a nová přátelství Ti vyprošuji. L.
klikni - 2.část
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat