Najít vhodného psychologa není jednoduché - 5.část
vyšlo v Novinách Můžeš, 2002, ročník 9, číslo 6, str. 1 a str. 7
Psychologa H jsem navštívil na doporučení svého neurologa, který moje potíže sleduje několik let. Konzultace s psychologem H jsou teprve v počátku. On mi však řekl zajímavou věc: předchozí terapeuti nebyli většinou psychologové, ale psychoanalytici, kteří mají ke klientům zcela specifický přístup, který je od běžné psychologie poněkud vzdálený.
Moje zkušenosti s psychology vyvolávají ve mně několik otázek, jejichž odpovědi neznám. Měl by je znát každý člověk, který se na psychologa obrátí: Jak zjistit, zda se se svým problémem mám vůbec na psychologa obrátit? Podle jakých hledisek si mám vybrat konkrétního odborníka? Měl by mi říci po vyslechnutí mého problému svůj názor a to, co od něj mohu očekávat? Neměla by být u komerčních psychologů z toho důvodu první hodina považována za nabídkovou a být zcela zdarma? Mohu sám poznat, že terapie je úspěšná nebo musím slepě věřit psychologovi? Komunikace s psychology mi připadá velmi obtížná. Zdá se mi, jako by jim chybělo to, co se lidově nazývá "selský rozum".
V tomto příspěvku jsem neprobíral specifika zdravotně postiženého člověka. Domnívám se totiž, že přichází k psychologovi ze stejných pohnutek, jako člověk zdravý. Je však naplněn daleko většími pochybnostmi o sobě samém a tím méně dovede před psychologem uhájit svoje vlastní hodnoty a zásady, kterým věří. Je-li zdravotně postižený člověk méně pohyblivý, problém s vyhledáním psychologa je takřka neřešitelný.
Psychologové ve svých odborných časopisech publikují problémy svých klientů a způsob své terapie (tzv. kazuistiky). Psycholog je zde vždy popisován jako neomylný průvodce a hodnotitel života klienta. Myslím, že by také klienti měli publikovat své zkušenosti s psychology, neboť ti se často snaží podstatně změnit způsob života klientů, aniž za to mají jakoukoli odpovědnost.
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat