Najít vhodného psychologa není jednoduché - 3.část
vyšlo v Novinách Můžeš, 2002, ročník 9, číslo 6, str. 1 a str. 7
Psycholožku D jsem si vybral, protože měla pracoviště nejblíže mého bydliště. Hned v úvodu mi oznámila, že jedna její konzultace trvá padesát minut a stojí 500,- Kč. V průběhu první hodiny vůbec nepromluvila, na závěr vyinkasovala peníze, zeptala se, zda přijdu znovu a objednala mě již za několik dní! Při druhém sezení se ukázalo, že psycholožka D si vůbec nepamatuje, proč jsem za ní přišel a tak jsem opakoval to samé. Při placení jsem měl nepříjemný pocit, že to k ničemu nevede a tak jsem se zeptal, jaký názor si udělala na další postup. Zatím žádný. A jak dlouho k ní budu chodit? To také nevěděla - možná několik měsíců, možná několik let a tak často, jak budu sám chtít. Poukázal jsem na finanční náročnost, pokud bych jako dosud chodil 2x týdně. Psycholožka D vyjádřila údiv nad tím, že moje finanční zdroje jsou tak omezené. Psycholožku D jsem navštívil třikrát. Měl jsem dojem, že jejím jediným zájmem je pouze honorář. Obrátil jsem telefonicky na psychologa C. Souhlasil s tím, abych psycholožku D dále nekontaktoval a doporučil mi psychologa E.
Psycholog E se projevil jako velmi vstřícný pán. Když po první návštěvě zjistil, že mám potíže s chůzí, nabídl mi, že bude navštěvovat on mne. Jeho hodinová taxa byla 350,- Kč. Několik prvních setkání v mém bytě probíhalo ve velmi přátelské atmosféře. Poslouchal pozorně, co mu povídám a vyptával se velmi podrobně na některé detaily z mého mládí. Jedinou, ale pro mě velmi podstatnou vadou bylo, že psycholog E velmi silně kouřil. Po jeho návštěvě trvalo několik dní, než jsem zcela vyvětral byt od kouře. Požádal jsem ho, aby kouření omezil. Na počátku každé hodiny jsme smlouvali, kolik cigaret mu povolím. V průběhu doby mi psycholog E začal dávat úkoly, které jsem měl do příště splnit. Podle mého úsudku se vůbec netýkaly řešení mého problému a byly proti mému přesvědčení. Nastalo období, kdy s blížící se návštěvou psychologa se silně zhoršoval můj psychický stav, bolela mě hlava, nemohl jsem spát a cítil jsem se vyčerpán více než předtím. Psycholog E projevoval zvyšující se nespokojenost, že dělám v léčbě daleko menší pokroky, než on by si představoval. Snažil jsem se mu vysvětlit, že úkoly, které mi dává, jsou naprosto proti mému přesvědčení. Tvrdil, že on je velmi úspěšný terapeut a že bych mu měl věřit i přes nepříjemné stavy. Vždyť jsem to přeci já, kdo potřebuje léčbu.
klikni - část 4.
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat