Zajímavý článek
Co si myslí písničkář a publicista Jan Burian o pornografii
Chci upozornit na zajímavý článek Jana Buriana: Jiná doba
Článek má nic neříkající název, proto jsem do podtitulu napsal o čem je.
Avšak je především o matení hodnot.
Před lety jsem několikrát navštívil veletrh erotiky v pražském Kulturním domě na Smíchově. Tam mě zaujala zvláštní atmosféra. Konaly se tam autogramiády českých a zahraničních pornohvězd. Jejich jména mi zpočátku nic neříkala – Robert Rosenberg, Paula Wild a další. Zaujal mě zvláštní rozpor: tito lidé se na jedné straně chovali velmi kultivovaně, na druhé straně se nestyděli vylézt na pódium a předvést tzv. live show, což jest soulož před diváky. Samozřejmě jsem se šel taky podívat, ale mělo to spíš takový pouťový nádech – jako když na pouti silák ukazuje krajtu, kterou si dá na krk nebo když předvádějí medvěda, který je ochoten se prát s dobrovolníkem z publika. Byl jsem tehdy opravdu překvapen tím, když pornoherec Robert Rosenberg si vzal na pódiu mikrofon a sám si při celém aktu dělal konferenciéra a popisoval, co že vlastně dělá.
Ten rozpor mezi velmi skromným jednáním a zároveň naprostou absencí studu mě fascinoval tehdy natolik, že jsem o tom napsal článek, který se jmenoval „Co mají pornohvězdy navíc aneb o slušném chování“. Tehdy jsem měl ještě jen počítač s T602 a internet byl v plenkách, tak článek zůstal v archivu.
O osm let později napsal Jan Burian výše citovaný článek. Je také o posunu hodnot.
Dnes jsem na vahách. Co je morálnější? Souložit pro peníze na veřejnosti a brát to jako práci? Nebo brát jako práci (nikoli poslání) politiku a žít nerozvedený s milenkou, které se musí narodit nemanželské dítě, jako to dělá jeden z čelných představitelů českého státu? Kdo posunuje morální hodnoty společnosti? Pornoherec nebo představitel státu?
Komentáře
Tohle je opravdu inteligentní a pozoruhodná úvaha - včetně navazujícího článku Jana Buriana.
Opravdu netuším, proč mi při pročítání Tomova deníku padly oči právě na toto téma, nicméně vzájemné porovnání dvou, na první pohled velmi odlišných "povolání", se přímo nabízí. Zřejmě bych tuto diskutabilní myšlenku formulovala poněkud jinak, než jako otázku "pouhé" morálky. Kritika soukromí politika je tu na místě, protože jako veřejný činitel by měl mít jasno i v otázkách tak choulostivých, jako jsou intimní mezilidské vztahy. A měl by k nim umět zaujmout jasný postoj, který bude moci v klidu konfrontovat s morálním kodexem. I když prakticky většina lidí ví, že jde o ideální - mnohdy zidealizované - vzory chování v daných situacích. R.R. tím, jak se živí, pouze poukazuje na méně viditelné požadavky trhu. Kdyby nebyla poptávka, nebyla by nabídka. Jeho "práce" ovšem nutně nemusí popřít jeho uváděnou kultivovanost ve styku s veřejností, potažmo s budoucími klienty. Jsou lidé, kteří si na veletrh tohoto charakteru zajdou, na druhé straně jsou i tací, o kterých toto budeme stěží tušit.
Žádné komentáře:
Okomentovat