26. 10. 2005

Panika kolem chřipky

26.10.2005 12:37 - 02. Deník -trvalý odkaz

Panika kolem chřipky

poděkování hlavnímu hygienikovi ČR a sdělovacím prostředkům

   Loni jsem se rozhodl, že se nechám očkovat proti chřipce. Sestřička u praktického lékaře mi řekla, že protichřipkovou vakcínu má běžně k dispozici v ordinaci.  Byl to rozdíl od očkování proti klíšťové encefalitidě, kdy jsem si musel vakcínu loni koupit na předpis (ale za peníze) v lékárně. Při loňském očkování proti chřipce jsem přišel v říjnu do ordinace, sestřička mě píchla do ramene, já jsem jí dal 200 korun a bylo hotovo. Nejsem si jist, jak přesně měla vakcína působit. Za dva týdny po očkování jsem dostal ohromnou rýmu, dva dny jsem se potil, ale teplotu jsem neměl.  Počátkem prosince jsem týden proležel se svalovou slabostí a příznaky, o kterých bych jindy řekl, že se jedná o chřipku. K lékaři jsem nešel, protože příznaky přicházely pomalu a potom rychle ustoupily. Vyřešil to paralen a možná i vitaminový přípravek Geriavit, který jsem v té době užíval. Příznaky chřipky jsem pocítil ještě v březnu.

   Letos jsem rozvažoval, zda se proti chřipce nechám očkovat opět. Z několika stran jsem totiž slyšel, že jsem neprodělal chřipku, ale jiný typ virózy,  která se šířila v populaci. Na konec jsem dospěl k názoru, že se přece jen očkovat letos nechám. Potřeboval jsem však také obnovit desetileté očkování proti tetanu. Sestřička mi sdělila, že také protitetanová vakcína je běžně v ordinaci k dispozici. Dostal jsem injekci proti tetanu. Sestřička řekla, že obě vakcíny najednou mi dát nemůže, ale že mohu bez objednání přijít kdykoli za dva týdny, protože chřipková vakcína je v ordinaci k dispozici. Během týdne však propukla mediální panika kolem možné pandemie ptačí chřipky a hlavní hygienik dr. Vít doporučoval v televizi aspoň očkování proti běžnému kmeni chřipky. Nemohl jsem ony dva týdny na očkování proti chřipce jít. V televizi oznámili, že vakcína proti chřipce je už vykoupena a že se nedostalo proto na rizikové části populace, jakými jsou staří a chronicky nemocní lidé. Hlavní hygienik dr. Vít začal uklidňovat, že očkování proti běžnému kmeni lidské chřipky je stejně proti viru ptačí chřipky neúčinné a že vakcína proti ptačí chřipce nebyla ještě vyvinuta.

   Zavolal jsem do ordinace svého praktického lékaře a zeptal se sestřičky, jaká je šance, že by mne mohla naočkovat proti chřipce. Sestřička se pouze zeptala: "Nečtete noviny?" Odvětil jsem, že právě proto volám, abych nešel do ordinace zbytečně, jak jsme se před dvěma týdny dohodli. Sestřička lakonicky oznámila: "Šance je nulová."  Takže mé váhavé rozhodování po loňských zkušenostech vyřešila vyšší moc. Jsem docela rád. Uvidím, zda to přežiju. Zatím jsem bez očkování proti chřipce přežil přes padesát let. Srážku s autem bych přežít nemusel.

   Jen lituji, že se vakcína nedostala na ty staré a nemocné a hlavně na hodně zdravotnického personálu, kteří ji opravdu každoročně potřebují. Komu za to poděkovat? Hlavnímu hygienikovi dr. Vítovi nebo senzacechtivým médiím?
Komentáře
[1]26.10.05 19:35:42Petacchi - www - 
Novináři vládnou velkou mocí, jak se zdá.
[2]26.10.05 23:16:39jmxjmx - 
Spis tem novinarum rekl bych ... sila medii je vubec uzasna. Vidim to na sve zname, ktera ma 98% znalosti o dennich udalostech ze zpravodajstvi na Nove, CT1 a jednoho ci dvou casopisu ...a v mnoha vecech je uplne mimo ... nevyuziva moc internet, to znamena nemuze si informace overovat, zaroven nedela vevelke firme takze nerozumi newsspeaku ... a takovych lidi je dle me v populaci aspon 60-70%. No a pak to vypada jak to vypada ... Prace novinaru je hlavne zodpovednost, oni na to ale kaslou a tak radsi slouzi kapitalu, protoze si chteji zachovat praci ...a tak to vypada jak to vypada tj. senzace za kazdou cenu! Jeste k te chripce. Nechal jsem se ockovat prede 2 roky to bylo bez problemu, a pred rokem to jsem mel horecku a rymu. Dival jsem se do letaku a ten rikal, ze potize ve vyjimecnych pripadech. Pak jsem koukal na net a zjistil jsem , ze potize jsou zcela bezne...uvidime letos :-)

Vysílání BBC v češtině skončí

26.10.2005 09:04 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Vysílání BBC v češtině skončí

Škoda - k této zprávě není co dodat

Je mi to opravdu líto. Mediální vzor pro starší generaci, která neumí perfektně anglicky, bude už nedostupný.
   Zcela náhodně byl na dnešek pozván do dopoledního vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha dr. Václav Moravec, redaktor české redakce BBC a moderátor ústředního diskusního pořadu České televize. Jeho názor na ukončení českého vysílání BBC a i jinak celkově zajímavý rozhovor o novinářské práci si můžete poslechnout na internetové stránce Českého rozhlasu -  archiv pořadu Host do domu ze dne 26.10.2005.
Komentáře
[1]26.10.05 09:58:57Jiri Pallas
CR neni pro BBC zajimava. Bohuzel nebyla zajimava ani BBC pro vetsinu obyvatel CR. Pavel Tigrid se jiste v hrobe obraci...
[2]26.10.05 10:16:58mluvka Tomáš
Ano, já tomu rozumím, Jirko. Příliš lidí v Česku BBC neposlouchá a po roce 1989 bylo české vysílání vlastně jen neoceněným darem české veřejnosti. Kupříkladu mě osobně by stačilo, kdyby v Česku bylo šířeno mezinárodní vysílání BBC na velmi krátkých vlnách bez českých vstupů. Obávám se však, že i na to musí BBC platit v České republice vysílače a že dojde v ČR i ke zrušení vysílání BBC v angličtině. Já jsem sem zprávu o konci českého vysílání BBC dal jenom jako projev smutku. Na druhé straně musím říci, že to chápu, protože vysílání Českého rozhlasu za posledních 15 let se VELMI zkvalitnilo. Ale to srovnání s BBC tu bude chybět.

24. 10. 2005

Po roce vše při starém

24.10.2005 21:56 - 02. Deník -trvalý odkaz

Po roce vše při starém

    Včera jsem byl v nejbližší hospodě, co tu je - Potrefená husa. Dnes je to právě rok, co jsem o ní psal - nic moc. Když tam jdu, počítám se vším. Včera to bylo taky rozkošné. Číšník mi hodil na stůl jídelní lístek a mámil ze mě, co si dám k pití. Řekl jsem mu, že bych si nejdříve vybral jídlo. Mámil dál. Zeptal jsem se ho, zda je vyučený číšník. Jmenoval mi dokonce 2 školy. Zeptal jsem se ho, zda ho neučili, že host si má nejdříve vybrat jídlo a potom mu má číšník doporučit vhodný nápoj. Řekl, že se nemůže věnovat každému zákazníkovi, když má za zády 300 hostů. V lokále nás bylo asi pět. Zeptal jsem se číšníka, zda je to případ tohoto dne. Musel uznat, že ne a odešel, abych si byl schopen vybrat jídlo. Na závěr mi jako vždy položil otázku, zda mi chutnalo. Řekl jsem, že kvalita jídla i úroveň obsluhy standardu, na který jsem v tom podniku zvyklý. Že jsem se s tím sám vyrovnal tím, že už jsem před rokem o tomto podniku napsal článek na internet a že si občas ten článek někdo přečte. Číšník na mne koukal udiveně, asi jak jsem si něco takového mohl troufnout. Řekl jsem: "Povídám vám to proto, že vy jste se ke mně tak choval." Zeptal se nechápavě: "A choval jsem se dobře nebo špatně?" K tomu není co dodat, že. Ale patrně to řekl vrchnímu, protože ten při placení ani nečekal na spropitné, ale stroze mi vysázel peníze k vrácení do poslední koruny. Vrchní už se nezeptal, zda bylo všechno v pořádku, jako se ptá obvykle. Patrně věděl své.
Komentáře
[1]25.10.05 02:15:03Point*
Pingl v Cesku se vzdycky choval jako velkej pan, (nakradli a nasidili nakonec dost to je pravda) ne jako pingl. Zacina si to, (sluzby) ale uvedomovat i spousta zahr. turistu.... ja takovy pristup nezazil nikde, ani Madarsku, Polsku...
[2]25.10.05 06:39:13mluvka Tomáš
Ještě napiš, Pointe, pro náhodně příchozí čtenáře, odkud jsi.
[3]26.10.05 00:07:19Lebeda
Nevím, kde máte tu Střelenou husu. Nemohu ale zapomenout na Lojzu od Sládečků. To byl pan Vrchní. Také jsem měl jednoho takového v hotelu Moravan, lidově U Morávků na Dimitráku. Nyní Ortenovo. Je tam teď nóbl hotel, ale už tam nikdo nechodí. Tady bych se rád zastavil u dvou faktů. V honbě za mamonem, zapoměli jsme býti lidmi. A jelikož jsem čím dál tím méně bral, za minimální mzdu jsem odváděl adekvátní množství práce. Přes to, jsem se k lidem nepřestal chovat slušně. To mne nic nestojí. A pracoval jsem pro lidi. Cizinci se ke mně chovali jako k partnerovi a dělal jsem pro ně rád. Češi se ke mně chovali jako ke kusu hadru..
[4]26.10.05 00:58:31mluvka Tomáš
Lojza od Sládečků, neboli Alois Jinoch, když odešel z hostince U Sládečků dělal potom ve výčepu v Babetě. Byl to klasický výčep "na stojáka", čepovali tam Plzeň, já pamatuju už jen velkou za 3,60 a malou za korunu osmdesát: Scházelo se tam celé okolí. Někdo si dal jen jedno pivo, ale byl tam i takový, co přišel ve dvě odpoledne, když Lojza otvíral a odcházel s ním v deset večer, když Lojza zavíral. Když bylo Lojzovi něco přes 70, šel do penze, protože už nemohl na nohy, později umřel. Po něm to vzal nějaký Ruda, pak Vašek - ten tam přežil listopad 1989 a když restituoval jakýsi hotel, tak odešel a nakonec tam byl výčepák Jirka, který vlastně výčep uzavřel, když se Babeta měnila na Potrefenou husu. Výčepní lokál zrušili, zbourali zeď a spojili s restaurací. Z restaurace specializované na čínskou kuchyni se stala pivnice Staropramenu. Jídlo drahé, obsluha prachmizerná. Ale je tam nabito, protože Potrefené husy tvoří po republice síť.
[5]26.10.05 07:46:44Jiri Pallas
Predrazene piti vnucovane pred jidlem co nejdrive je poznavaci znameni turistickych pasi, kde predpokladaji, ze pivo a pod vypijes drive nez dostanes jidlo a ze si objednas dalsi. Nenavidim.

Člověk je neúspěšný druh

24.10.2005 10:41 - 02. Deník -trvalý odkaz

Člověk je neúspěšný druh

(Uznávám, že titulek je poněkud bulvární)

   V dnešním pořadu "Jak to vidí..." na stanici Český rozhlas 2 - Praha uvažoval neurochirurg profesor Vladimír Beneš mimo jiné o tom, zda člověk je na planetě Zemi úspěšný druh. Dospěl k názoru, že pravděpodobně nikoli, protože tu žije z hlediska historie Země jen velice krátký časový úsek a dělá všechno proto, aby zničil sám sebe. Beneš uvedl, že mu snahy ekologických aktivistů o to, aby člověk neničil přírodu připadají poměrně úsměvné (z hlediska přírody samotné), protože tyto snahy mají za cíl pouze to, aby člověk SÁM SOBĚ neničil životní prostředí. Pokud by člověk prostředí zničil, vyhyne sám, ale z hlediska historie planety Země to nebude mít velký význam, protože planeta Země se v historicky krátké době (několik desítek tisíc let) otřepe a vývoj na ní bude pokračovat dál. Profesor  Beneš řekl, že současná medicína působí paradoxně proti darwinistickým principům, protože zachovává neúspěšné  genové kombinace a to,co by při přirozeném běhu událostí zaniklo. Člověka označil za přemnožený druh. Profesor Beneš uznal technologickou úspěšnost člověka, ale z hlediska úspěšnosti označil z dlouhodobého hlediska nejúspěšnějšími organizmy parazity, kteří na vlastní život nemusí vynakládat žádnou námahu. Vyzvedl, že dlouhodobě přežívají viry a bakterie, například známá Escherichia coli.

   Profesor Vladimír Beneš patří k lidem, kteří opravdu něco dokázali. Je dobré, když takoví lidé si uvědomují malou významnost lidského druhu ve vesmíru a dokonce i na planetě Zemi. I mnoho jiných lidí by si mělo uvědomit, že neničení přírody na Zemi znamená pouze zachování vhodného životního prostředí pro člověka, ale vývoj planety jako takové to neovlivní. Člověk nebere ohled na jiné druhy, člověk (občas) bere ohled jenom sám na sebe.

Pořad "Jak to vidí profesor Vladimír Beneš", vysílaný 24.10.2005 je možno si poslechnout na stránce Rádio na přání z archivu Českého rozhlasu.
Komentáře
Článek je bez komentářů

23. 10. 2005

Co mě potěšilo

23.10.2005 20:03 - 06. Politika -trvalý odkaz

Co mě potěšilo

Mají se dobře
  
   Nedávno se mi dostalo do ruky starší číslo týdeníku  EURO (č. 24/2005). Na straně 18 jsem si přečetl rozhovor s Janem Stružem. Manažer Jan Struž po dlouhá léta pracoval v největším finančním centru jako ředitel Živnostenské banky. Dále již cituji část rozhovoru:

Otázka týdeníku EURO: Nestýská se vám po práci v nějaké bance?
STRUŽ: Odpovím krátkou vzpomínkou na schůzku s panem Salzmannem, bývalým generálním ředitelem Komerční banky. Před dvěma lety jsem se s ním setkal v kavárně Obecního domu v Praze, a protože jsme se neviděli téměř rok, první jeho slova jako obvykle zněla velmi zdvořilostně: "Ahoj Honzo, co děláš? Vypadáš dobře." A já na to: "Richarde, nedělám nic, odpočívám, bavím se, organizuji, prostě se raduji ze života." A nebyla to nadsázka. Po třiceti letech zápřahu v bankovnictví jsem to tak cítil. Pak začal rozhovor, který měl být první ze série interview s vrcholovými manažery doby minulé, které jsme s týdeníkem EURO plánovali. Projekt se nepodařil. Důvody není nutné nyní uvádět. Zmínit se však chci o závěru setkání,  při kterém mi Salzmann řekl: "Nic nedělat je dobré zaměstnání, ale můžeš si to dovolit až po tom, když jsi něco dokázal."
   V životě jsem už něco dokázal, ale mé představy ještě nejsou úplně naplněny. Prostě dále pracuji, ale dělám - až na výjimky - pouze to, co chci.
 .......Nedávno jsem na ulici zahlédl bývalého ministra Vladimíra Dlouhého. Vypadal spokojeně. Můj přítel Bohumil Studýnka také pracuje na volné noze několik let. Pokud bychom si chtěli dát tu práci a spočítali, kolik politiků, bankéřů či manažerů se už zabývá něčím jiným než dříve, byl by to dlouhý seznam. Změna mě prospěla také.

Tolik z rozhovoru s panem Janem Stružem.

   Potěšilo mně, že finanční manažeři, kteří se podíleli na privatizaci českého bankovnictví, se mají dnes dobře. Otázkou je, jak se dnes má většina občanů, klientů těchto bank.  Potěšilo mě, jak se pan Struž sám pochválil, že v životě už něco dokázal. Otázkou je, zda se projekty, na kterých pracoval povedly, nebo se nezdařily stejně tak jako projekt série interview s vrcholovými manažery doby minulé, které s týdeníkem EURO plánovali.
   Rozhodně je potěšující, že pan Struž je, jak se říká, za vodou, a může si dělat, co chce. Nejsem si jist, zda stejně na tom je i většina občanů jeho stáří, kteří také celý život pracovali, ale v jiných oborech - třeba v továrnách na dílnách nebo jako soukromí zemědělci, lékaři, učitelé, vědci a další, kteří byli závislí na ekonomických rozhodnutích vysokých finančních a státních manažerů.
Komentáře
[1]25.10.05 11:43:40Ruda Zukal - 
Vše směřuje k naplnění Sybilina proroctví - že totiž lidé budou čím dál více obchodovat, nevyrábět. Dospějí však k závěru, že je třeba vyrábět a řemesla tak začnou mít "zlatá dna". Učme mládež, aby se učila vyrábět - bude se mít líp. Co stojí za finančníky, makléřy aj. kteří jen vysávají energii ze spoluobčanů? S úctou k názoru R.Z.
[2]07.11.05 13:06:43nada Božková
Máte úplnou pravdu.Tito finančníci,tedy bývalí,jsou za vodou,věděli,jak na to.Celý život jsem pracovala,je mi 60let a s bídou obracím každou korunu důchodu v ruce.Kdo bude učit mládež,aby pracovala?Znám plno mladých lidí,kteří se válí na pracovním úřadu,mobily,pití,vše mají k dispozici.Neříkám,že jsou všichni stejní,ale je jich hodně. A že není práce?Vím,v menších lokalitách asi ne,ale bydlím v krajském městě,kde je plno pracovních příležitostí.Jenže oni práci ani nehledají a to je moc a moc smutné.

Slovní souboj Paroubek - Topolánek

23.10.2005 13:56 - 06. Politika -trvalý odkaz

Slovní souboj Paroubek - Topolánek

Sedmička 23.10.2005 na Nově

   Po delší době jsem sledoval diskusní pořad Sedmička na Nově. Zmocnil se mi nepříjemný pocit. Myslím, že Paroubek byl jasně lepší, i když sympatie diváků získal s 64 %  Mirek Topolánek. Je vidět, že Paroubek se snaží o určitá řešení, neplácá se bezmocně v premiérském křesle jako jeho předchůdci Špidla a Gross. Druhá věc je, zda já s těmito řešeními souhlasím. Mirek Topolánek, bohužel, nepřišel s žádnými protiargumenty. Jeho ironický úsměv a dokonce hlasitý smích na všechno, co Paroubek řekl, nepokládám za dobré znamení. Označení MUDr. Ratha, kterého Paroubek navrhl na funkci ministra zdravotnictví, za psychopata, a to ještě v přímém televizním přenosu, nepovažuji za projev přílišné inteligence.

   Chtělo by se mi věřit, že si Topolánek schovává své trumfy na dobu po volbách, které ODS jistojistě vyhraje. Ale nevěřím, že nějaké trumfy má. Zdá se mi, že ODS pod Topolánkovým vedením upadá. ODS vytvořil Václav Klaus jako silnou stranu pod vedením silného muže. Vzdělaný, i když sebestředný Klaus na to měl. Mirek Topolánek mi však vzdělaný nepřipadá. Paroubek mi přijde daleko vzdělanější, i když nemusím s jeho názory souhlasit.  Nemyslím, že by Paroubkovi šlo tolik o udržení osobní moci jako jde Topolánkovi o získání moci.  O volbách si mezi nimi nevyberu. Paroubek je typ socialistického aparátníka a manažera, zvyklého řešit situaci direktivními příkazy, Topolánek je typ přestárlého mládežníka bez vlastních názorů, který i ve svém dospělém věku potřebuje vstřebávat myšlenky svého guru, protože sám na nic originálního nepřijde. Připomíná mi bývalé přestárlé předsedy SSM, jakými byli soudruzi Jenerál a Štěpán.

   Jenže dnes je jiná doba. Topolánek bude do voleb blokovat i to užitečné, co by Paroubek mohl ještě udělat a po volbách bude všechno stavět na hlavu a předělávat zákony na opačným směrem, ne jen proto, že by byly tak špatné, ale aby dokázal, že sociální demokracie vládla špatně.  

   Jedním s témat dnešní Sedmičky byla korupce. Ale Topolánek jakoby zapomněl, že republika začala být tunelována právě za vlády ODS.

   V době mobilních telefonů jsou lidé, aspoň ti mladší, denně zvyklí cosi rozhodovat pomocí zpráv SMS. Jenže tím buď někoho odstřelují nebo vynášejí na vrchol slávy. Podle mě  současné reality show a podobné pořady, kde se hlasuje o oblíbencích (a byla to i dnešní Sedmička), bude mít i dopad na volby do zastupitelských orgánů. Občané budou někoho odstřelovat a jiného posunovat do křesel podle emoční obliby a nikoli tak, že by uvažovali, že ten, koho zvolí, by měl pracovat pro jejich prospěch.

   Dnes je víc než jasné, že volby vyhraje buď ODS nebo ČSSD. V každém případě tam zůstanou lidé, kteří by tam neměli být. Nikdo nový se k lizu nedostane. Občané, tzv. mlčící většina budou dál nadávat na politiky a ne na sebě. Budou říkat - "můžou za to oni" a ani si neuvědomí že "mohu za to také já".

   Moje babička říkala: pán Bůh s námi a zlý pryč. A mně by se chtělo říci to samé, když pomyslím na blížící se parlamentní volby.
Komentáře
[1]23.10.05 15:46:56Lebeda
Mlcici vetsina, jestli to neni blba mnozina. Muzem jenom vyhrat. Bud to bude k necemu, nebo to bude horsi a lidi se snad konecne probudi..
[2]23.10.05 16:17:43Pavel Lintymer - 
Zcela náhodně jsem dospěl k tomuto komentáři dnešní sedmičky, s nímž v podstatě souhlasím. Klobouk dolů před rychlostí reakce. Konstatuji, že i já jsem chtěl podpořit premiéra, ačkoliv mi není zcela sympatický, ale televize NOVA šikovně ovlivňuje způsob hlasování. Zatímco způsob hlasování SMS byl na obrazovce několikrát a dosti dlouho, tak telefonní číslo pro telefonické volání se objevilo trochu delší chvilku až zhruba ve 45 minutě přenosu. Mnoho lidí, kteří by mohli vyjádřit svůj názor, tak prostě neměli vůbec šanci. Co se týče naprosté ubohosti, nekonkrétnosti, neslušnosti a trapnosti většiny našich současných politiků, je nepochopitelné, že je národ ještě snese a vůbec volí. Myslím, že privátní televize přispívají t. Národ si zvolil jako nejvýznamnější osobnost panovníka Karla IV. Kdyby se tento muž teoreticky vrátil na naši "politickou scénu", tak by myslím řeka Vltava nestačila pojmout naše tzv. elity.
[3]24.10.05 04:03:39Point*
Paroubek vnesl do politiky a diskuzi neco noveho. A sice otevrene hulvatstvi vandraka z ulice a lez.Jak je videt libi se to prostackum, ale i nekterym dalsim politikum. Sobotka,Rath,Skromach atd... Prevzali jeho retoriku, kdyz zjistili, ( jinak oni sami slabi diskuteri pravdy) ... ze jsou z Paroubkovych zvastu oponenti ponekud v soku. (Logicky kazdy normalni slusny clovek se nestaci divit) V soku by vsak mel byt i narod, (pokud neni rozumove negramotny) nebot je jiz zcela zrejme,ze jde pouze o plana gesta. Ten clovek nic pro stat n e u d e l a l, krome tlachani, silnych gest, toho, ze neustale meni sve nazory a rve z tribuny, aby nakonec vsechno bylo jinak...ODS bych se nebal, protoze pokud bude zvolena, bude pod takovym tvrdym tlakem naroda a drobnohledem srovnani, ze bude muset s timto statem neco pozitivniho udelat, ani kdyby nechtela....
[4]24.10.05 09:09:36mluvka Tomáš
Pointovi: myslím že český národ je rozumově negramotný. ODS by ses ty, Pointe nebál, protože žiješ daleko. Vůdci ODS jsou také Češi a Češi raději volí ty lidi rozumově negramotné, protože pak si z nich mohou dělat srandu. Podřezáváme si větev sami pod sebou.
[5]24.10.05 09:37:44mluvka Tomáš
Pavlu Lintymerovi: otázkou zůstává, zda národ za Karla IV. měl stejné charakteristiky, jako národ dnes.