Jsme malý národ, prý si nevidíme přes plot.
Neumíme dělat činy a tak nám radí ti z Číny,
Vietnamu Ukrajiny i Ruska, naše povaha je kluzká.
Bojíme se cizinců, přivedou nás do chudobinců.
Je jich plný dvoreček, pláče český tvoreček.
Seberou nám práci, protože jsme leváci.
Český hřbet se radši skloní anebo si triko honí.
Hrdost jsme nedostali do vínku, to raději počůráme plínku.
Sebevědomí má ministryně kultury, když honí ty divadelní potvory.
Ředitel Národního divadla ten už spadl do propadla.
Kéž by se i paní Hanáková za ním propadla.
Kéž by se vrátila léta šedesátá a my bychom si opět řekli,
že naše kultura vzkvétá.
V podzemí vinohradského klubu, hraje divadelník na svou hubu,
přednáší verše Václava Hraběte,
zatímco národ se směje klimbání knížete.
Ideály jsou postaveny naruby
a rádia plivou komerční otruby.
12. 9. 2012
11. 9. 2012
11. září 2012
11. září před jedenácti lety vznikly tu dva světy.
Čtyři letadla spadla v Americe a tří tisíc lidí nebylo tu více.
Ta akce vyvolala celosvětový strach a hledal se masový vrah.
Svět se změnil, nedůvěrou pěnil. Kdo s kým a pro koho?
Našli ho až po deseti letech, vyplenili jeho pelech.
Ani dnes však svět neví, zda si někdy porozumí
lidé z opačného konce, aniž by jim zvonily smrti zvonce.
Lásku, svobodu a mír před padesáti lety chtěli hippies,
jak ten čas letí. Bylo by třeba nové takové hnutí,
aby se lidi potkávali s chutí.
Čech, Rus, Američan či Íránec dali by si spolu dlabanec,
bohatí by pustili chlup, aby i chudí měli něco na zub.
Je nás na světě mnoho, všichni stárneme,
na konci životní pouti stejně umřeme.
Místo abychom si ničili život, dejme si spolu pivo,
lahodný čaj či kávu a řekněme si dobrou zprávu,
že na světě chceme mír, abychom mohli jíst v klidu kozí sýr.
Čtyři letadla spadla v Americe a tří tisíc lidí nebylo tu více.
Ta akce vyvolala celosvětový strach a hledal se masový vrah.
Svět se změnil, nedůvěrou pěnil. Kdo s kým a pro koho?
Našli ho až po deseti letech, vyplenili jeho pelech.
Ani dnes však svět neví, zda si někdy porozumí
lidé z opačného konce, aniž by jim zvonily smrti zvonce.
Lásku, svobodu a mír před padesáti lety chtěli hippies,
jak ten čas letí. Bylo by třeba nové takové hnutí,
aby se lidi potkávali s chutí.
Čech, Rus, Američan či Íránec dali by si spolu dlabanec,
bohatí by pustili chlup, aby i chudí měli něco na zub.
Je nás na světě mnoho, všichni stárneme,
na konci životní pouti stejně umřeme.
Místo abychom si ničili život, dejme si spolu pivo,
lahodný čaj či kávu a řekněme si dobrou zprávu,
že na světě chceme mír, abychom mohli jíst v klidu kozí sýr.
10. 9. 2012
10. září 2012
Ležel jsem za pecí u misky a olizoval tenisky.
Můj pán Jarda četl noviny a já sledoval hodiny.
Už se mi chce na záchod a také na kratší nebo delší pochod
okolo naší ulice a očůrávat krabice, nároží domů a obchodů.
Úderem kostelního zvonu přišla paní domu a povídá:
Jardo nebuď tu jak kulisa, vem vodítko a mazej venčit psa.
Cestou vynes odpadky a až půjdeš nazpátky,
kup tam ňáký noviny, Frontu, Blesk či Právo
Jarda pustil noviny, co četl už hodiny a řek
mlč ty krávo, kecáš víc než zdrávo,
sama hejbej páteří, já připravil večeři, na plotně jsou brojleři.
Pak však sebral vodítko, plácnul mě s ním přes lýtko
a už jsme ze schodů běželi, pak jsme sudy váleli,
doběhli jsme na náměstí a tam Jarda dostal pěstí
Stál tam paní domu milenec, ňákej Pepa Volenec.
Jardovi luplo v palici, dal Volencovi palicí,
viděla to paní domu, běžela, nevěděla ke komu.
Pak si vybrala Volence, křikla: Jardo běž do kredence,
mám tam kysličník a náplasti, ať se mu ta rána nezamastí.
Jarda křičí: Á, tak Pepa Volenec, to je ten tvůj milenec?
Táhněte už oba, já si vezmu Boba, vyvenčím ho za chvilku.
Takže došlo k rozchodu, pět dní zbývá do rozvodu.
Zase ležím u misky, a olizuju tenisky.
Můj pán Jarda čte Blesk a souží ho stesk.
A pak jdeme na procházku, Volenec má novou lásku.
Je to naše paní domu a ta dává, neví komu.
Můj pán Jarda četl noviny a já sledoval hodiny.
Už se mi chce na záchod a také na kratší nebo delší pochod
okolo naší ulice a očůrávat krabice, nároží domů a obchodů.
Úderem kostelního zvonu přišla paní domu a povídá:
Jardo nebuď tu jak kulisa, vem vodítko a mazej venčit psa.
Cestou vynes odpadky a až půjdeš nazpátky,
kup tam ňáký noviny, Frontu, Blesk či Právo
Jarda pustil noviny, co četl už hodiny a řek
mlč ty krávo, kecáš víc než zdrávo,
sama hejbej páteří, já připravil večeři, na plotně jsou brojleři.
Pak však sebral vodítko, plácnul mě s ním přes lýtko
a už jsme ze schodů běželi, pak jsme sudy váleli,
doběhli jsme na náměstí a tam Jarda dostal pěstí
Stál tam paní domu milenec, ňákej Pepa Volenec.
Jardovi luplo v palici, dal Volencovi palicí,
viděla to paní domu, běžela, nevěděla ke komu.
Pak si vybrala Volence, křikla: Jardo běž do kredence,
mám tam kysličník a náplasti, ať se mu ta rána nezamastí.
Jarda křičí: Á, tak Pepa Volenec, to je ten tvůj milenec?
Táhněte už oba, já si vezmu Boba, vyvenčím ho za chvilku.
Takže došlo k rozchodu, pět dní zbývá do rozvodu.
Zase ležím u misky, a olizuju tenisky.
Můj pán Jarda čte Blesk a souží ho stesk.
A pak jdeme na procházku, Volenec má novou lásku.
Je to naše paní domu a ta dává, neví komu.
9. 9. 2012
9. září 2012
Zlomila si palec o psa, přesto dělá hopsa hopsa,
nepracuje v továrně, ale v Maluj kavárně.
Místo pití mlíka dává přednost šlukům z cíga,
na Korunní stojí a já jsem z ní v loji.
Umí podat dobrou kávu a tak na ní z dálky mávu.
Nepřišel jsem malovat, ale jen kibicovat,
U stolků sedí matky s kojenci a přemýšlí,
který hrnek se jim bude dobře vyjímat v kredenci.
Pak ho natřou speciální barvou a čekají,
až ho Maluj holky z vypalovací pece vyndají.
Za tři dny si zákaznice hrnek vyzvednou
a jejich tchýně vzteky poblednou jak mají šikovné snachy,
co si vzaly jejich synky hlavně pro prachy.
Taková snacha co umí kreslit hrnky,
umí dělat na nervy své tchýně brnky brnky.
Jen ta slečna z Maluj nemá žádnou tchýni,
neb její nápadníci jsou na svatbu líní.
nepracuje v továrně, ale v Maluj kavárně.
Místo pití mlíka dává přednost šlukům z cíga,
na Korunní stojí a já jsem z ní v loji.
Umí podat dobrou kávu a tak na ní z dálky mávu.
Nepřišel jsem malovat, ale jen kibicovat,
U stolků sedí matky s kojenci a přemýšlí,
který hrnek se jim bude dobře vyjímat v kredenci.
Pak ho natřou speciální barvou a čekají,
až ho Maluj holky z vypalovací pece vyndají.
Za tři dny si zákaznice hrnek vyzvednou
a jejich tchýně vzteky poblednou jak mají šikovné snachy,
co si vzaly jejich synky hlavně pro prachy.
Taková snacha co umí kreslit hrnky,
umí dělat na nervy své tchýně brnky brnky.
Jen ta slečna z Maluj nemá žádnou tchýni,
neb její nápadníci jsou na svatbu líní.
8. 9. 2012
8. září 2012
Včera jsem šel po návsi, za plotem tam vyli psi.
Nedaleko stála moje milá pod okénky
a rychle rozepínala své sukénky.
Šel jsem a vesele si píseň broukal
a tu náhle ležel na mé milé Honza Broukal
a svou žížaličku nešikovně do ní soukal.
Jářku: Honzo, to je ale žížalička tenká,
ale moje milá není tvoje Lenka.
Ta potřebuje pořádného šišoura
a toho nemá jen tak někdo, kdo se přišourá.
Moje milá začala se smáti
a Honzovi začly uši studem pláti.
Byly jako červená světýlka
a tak Honza utek a já jsem začal dělat motýlka.
Sic to bylo poučení mojí milé pouhé,
avšak opylování to bylo dlouhé.
Žížaličku nahradila kláda, tu má každá holka ráda.
Žížalička mik mik mik, narodil se kominík.
Nedaleko stála moje milá pod okénky
a rychle rozepínala své sukénky.
Šel jsem a vesele si píseň broukal
a tu náhle ležel na mé milé Honza Broukal
a svou žížaličku nešikovně do ní soukal.
Jářku: Honzo, to je ale žížalička tenká,
ale moje milá není tvoje Lenka.
Ta potřebuje pořádného šišoura
a toho nemá jen tak někdo, kdo se přišourá.
Moje milá začala se smáti
a Honzovi začly uši studem pláti.
Byly jako červená světýlka
a tak Honza utek a já jsem začal dělat motýlka.
Sic to bylo poučení mojí milé pouhé,
avšak opylování to bylo dlouhé.
Žížaličku nahradila kláda, tu má každá holka ráda.
Žížalička mik mik mik, narodil se kominík.
7. 9. 2012
7. září 2012
Když jsem bylo malé děcko, těšilo jsem se na všecko,
pak jsem bylo chuligán a mělo na ovládnutí světa plán.
Pak jsem bylo úředníkem a život mě řezal lýkem.
Dneska už jsem důchodcem a nemocí průvodcem.
Sedám v parku na lavičce a povídám své babičce:
že jsme si to užili, když jsme se v mládí množili?
pak jsem bylo chuligán a mělo na ovládnutí světa plán.
Pak jsem bylo úředníkem a život mě řezal lýkem.
Dneska už jsem důchodcem a nemocí průvodcem.
Sedám v parku na lavičce a povídám své babičce:
že jsme si to užili, když jsme se v mládí množili?
6. 9. 2012
6. září 2012
Míti mladou milenku to mě nutí chvilenku
čechrati ji vlasy, hledat u ní spásy.
Má hebké tělo, milou dušičku
a také velmi šikovnou mušličku.
Když ji na něj nasadí, cítím se jak kapradí,
co rozšiřuje výtrusy a poprašuje ubrusy.
Udýchaná potom leží, chlupy na bambuli se jí ježí.
A já spinkám potichu, když pak ležím na břichu.
čechrati ji vlasy, hledat u ní spásy.
Má hebké tělo, milou dušičku
a také velmi šikovnou mušličku.
Když ji na něj nasadí, cítím se jak kapradí,
co rozšiřuje výtrusy a poprašuje ubrusy.
Udýchaná potom leží, chlupy na bambuli se jí ježí.
A já spinkám potichu, když pak ležím na břichu.
5. 9. 2012
5. září 2012
Slečna Máry
čeká na mě na pokoji 26
za ní stojí ňákej maník, ruku má sevřenou v pěst.
Jsme dělnická třída, lumpenproletariát a bída,
jíme z ruky do huby, tělo samý neduhy.
Vyženem pány od koryt, nenecháme už s sebou rýt.
Tuneláři a jiní mocipáni, se před námi už strachy
sklání.
My jsme věci veřejné, Klasnová je bokem,
po nás muži hodí vždycky aspoň trochu okem.
Lidem my se rozdáváme, prachy za to nežádáme,
jenom jeden fík, když půjdete s Karolínou Pík.
Lidovci jsou stranou, ti chodí jen s pannou.
Pravičáci, levičáci, všude samé zkratky,
z politiky na ulici leží samé zvratky.
Slečna Máry už mě svlíká, na posteli mobil bliká,
Máry se snaží, to je klika, podává mi ubrousek,
na chodbě už čeká další, je to Mirek Kalousek.
A na slečnu Máry čekají zlaté časy,
když k ní přišel sám pan správce státní kasy.
Musí toho využít, něco u něj vydlužit.
Nečas přijde brzy, tak je třeba dokud to jde
dělat vrzy vrzy.
My jsme věci veřejné, Klasnová je bokem,
po nás muži hodí vždycky aspoň trochu okem.
Lidem my se rozdáváme, prachy za to nežádáme,
jenom jeden fík, když půjdete s Karolínou Pík.
Lidovci jsou stranou, ti chodí jen s pannou.
Pravičáci, levičáci, všude samé zkratky,
z politiky na ulici leží samé zvratky.
Slečna Máry už mě svlíká, na posteli mobil bliká,
Máry se snaží, to je klika, podává mi ubrousek,
na chodbě už čeká další, je to Mirek Kalousek.
A na slečnu Máry čekají zlaté časy,
když k ní přišel sám pan správce státní kasy.
Musí toho využít, něco u něj vydlužit.
Nečas přijde brzy, tak je třeba dokud to jde
dělat vrzy vrzy.
4. 9. 2012
4. září 2012
Čím později zavoláš,
tím delší bude trapné ticho.
Hláška, kterou k dobru dáš
vyzní každopádně licho.
Není o čem povídat,
není proč se zpovídat,
jen pár planých frází
za citovou hrází.
3. 9. 2012
3. září 2012
Je první školní den,
venku se rozednívá zvolna jen.
Na Praze vrká Holoubek úlisné řeči,
avšak čeká, zda ho poslechnou donašeči
a řeknou mu obratem
jak vycházejí se svým platem.
Hejbnem digitálním displejem,
Kiss98 na stupnici nalejem.
Marcel Šůcha poví nám z Blesku novinky
a pomůže nám sledovat hodinky.
Šůcha není Holoubek,
nekecá blbosti jako Paroubek.
Nemusí být vyvážený
a vést řeči zamlžený.
1. 9. 2012
1. září 2012
Chtěl bych být stříbrným nadsamcem,
bavit se erotickým tancem.
Slečny z hodinového hotelu
seděly by na mém fotelu
a třely by mi penis
jako když Mandlíková hrávávala tenis.
bavit se erotickým tancem.
Slečny z hodinového hotelu
seděly by na mém fotelu
a třely by mi penis
jako když Mandlíková hrávávala tenis.
10. 6. 2012
4. 6. 2012
27. 4. 2012
Pozvánka na Prvomájový průvod Strany mírného pokroku v mezích zákona
Magistrát hl.m.Prahy
odbor živnostenský a právní
Oznámení o konání průvodu
členů a příznivců Strany
mírného pokroku v mezích zákona, pražských karikaturistů a příchozích
dne 1.května 2012. Seřadiště před budovou Mánesa ve 14.00 hodin a trasa:
kolem Národního divadla na Národní třídu, kolem obchodního domu Máj (MY),
Spálenou ulicí do ulice Lazarské na jejímž konci bude průvod ukončen a většina
účastníků se již samostatně vydá do Novoměstské kavárny.
Za SMPvMZ spolupředseda
Josef Kobra Kučera
Vážení přátelé,
oznámení bylo řádně a včas
podáno na magistrát, takže teď už je jen na vás, aby se nám průvod vydařil. Pokud můžete vyrobte
nějaké transparenty (stačí cedule na tyči), stranický poutač vyrobím. Těším se
na vás, všichni se těšme, že zase konečně po dvaceti letech můžeme jít na
1.máje do průvodu.
Kobra
-----------------------------------------
odkaz na facebookovou "událost" - http://www.facebook.com/events/221609454614550/
-----------------------------------------
odkaz na facebookovou "událost" - http://www.facebook.com/events/221609454614550/
14. 4. 2012
Hledám zubaře v Praze
Vzhledem k tomu, že moje zubní lékařka odešla do penze, hledám zubního lékaře v Praze v okolí náměstí Jiřího z Poděbrad či Flory. Spěchá. Prosím, kontaktujte mě na emailu tomuv.denik@seznam.cz.
7. 3. 2012
Zimní poznámky 2012
7. 3. 2012
Už půl roku jsem nic nenapsal. Tak zase pozvolna začnu.
Poslední dva měsíce loňského roku jsem převáděl dva blogy ze seznamácké adresy na blogspotovou. Byla to úmorná práce, ale aspoň blogy nezmizely, když je Seznam rušil. Těmi technickými kejklemi mi síly k psaní nějak ubývá. Tomův deník není stále chronologicky uspořádán.
Béda mi do komentáře napsal, že už jsem asi umřel. Někdy jsem měl taky takový pocit, protože jsem neměl náladu na nic.
Dnes je středa, byl jsem se podívat na Jiřáku na trhu a tam jsem se dozvěděl, že trh bude i v pátek. Tedy ve středu, v pátek i v sobotu.
Už půl roku jsem nic nenapsal. Tak zase pozvolna začnu.
Poslední dva měsíce loňského roku jsem převáděl dva blogy ze seznamácké adresy na blogspotovou. Byla to úmorná práce, ale aspoň blogy nezmizely, když je Seznam rušil. Těmi technickými kejklemi mi síly k psaní nějak ubývá. Tomův deník není stále chronologicky uspořádán.
Béda mi do komentáře napsal, že už jsem asi umřel. Někdy jsem měl taky takový pocit, protože jsem neměl náladu na nic.
Dnes je středa, byl jsem se podívat na Jiřáku na trhu a tam jsem se dozvěděl, že trh bude i v pátek. Tedy ve středu, v pátek i v sobotu.
Zatím tam ještě není žádná zelenina. Jen brambory, pečivo, víno, uzeniny. Dal jsem si kafe u kavárníka Adama a šel jsem domů.
Před antikvariátem na Jiřáku jsem objevil Weisův Dům o tisíci patrech. Za pět korun! Taková kniha, která už možná nikdy nevyjde. Za pět korun! Zeptal jsem se antikváře, proč tak vzácnou knihu dal do krabice a on řekl, že byla na polici půl roku a nebyl o ní zájem. A pak, že knihy jsou drahé!
Jo, a dneska bylo Tomáše. Virtuální přítel Jirka udělal na facebooku koláž ze svých známých Tomášů. Jestlipak mě tam poznáte?
31. 12. 2011
6. 12. 2011
Vítejte na nové adrese blogu „Tomův deník“
6. 12. 2011
Vážení čtenáři a uživatelé blogu „Tomův deník“,
tento blog obsahuje všechny články (nebo alespoň většinu), které byly na předchozí adrese. Dá se říci, že do tohoto okamžiku by měl být jeho kopií. Původní článek je ohraničen rámečkem a vaše komentáře jsou pod ním. Dosavadní komentáře se tak staly součástí článku.
Nové články by už neměly být ohraničeny rámečkem.
Řada článků v prvních dvou letech chybí obrázky. Je to dáno tím, že v určité době firma Seznam.cz měnila technický ráz fotogalerie a tím se staly nefunkční odkazy. Obrázky se mi zatím nepodařilo doplnit a možná už ani nepodaří. Časovou souslednost článků v archivu (chronologický sled příspěvků podle data vložení na původní blog) mi asi bude trvat ještě několik měsíců.
Způsob přihlašování do komentářů je jiný, než byl na minulé adrese. V tom se ještě příliš nevyznám. Budete to muset zkusit sami. Také nemusíte, ovšem s tím rizikem, že se starým blogem vaše komentáře za necelý měsíc zmizí.
Prosím, pořádně si nový blog prohlédněte. Přestože jsem se snažil, aby vypadal co nejpodobněji tomu dosluhujícímu, bude Vám chvíli trvat, než se tu orientujete.
tomuv.denik@seznam.cz
14. 9. 2011
Blogy na Lidé.cz (sblog) budou zrušeny k 31.12.2011
Blogy na Lidé.cz (sblog) budou zrušeny k 31.12.2011
14. září 2011
Dnes jsem našel smutnou zprávu o tom, že ke konci roku 2011 Seznam.cz zruší dlouholetou službu blogy. Blogy si bude možno do té doby zazálohovat. Ihned jsem se zeptal technické podpory na možnost přenesení zálohy jinam. Odpověděla mi paní Ivana Jechová. Zde je přepis písemného rozhovoru o možnosti zálohování blogu.
■ ■
Nyní s Vámi hovoří Ivana Jechová (Lide)
Tomáš Němec: Ptal jsem se paní Jechové, zda před koncem roku bude možno blog archivovat i několikrát?
Ivana Jechová: Nevím zda jste četl poslední zprávu: Ano, zpráva se objeví znovu i s možností archivace.
Tomáš Němec: Bude možno archivovat i několikrát? (stále přidávám na blog články.)
Ivana Jechová: Ano, archivace bude možná provést opakovaně, záleží pouze na Vás kolikrát archivaci provedete.
Tomáš Němec: Doporučí seznam nějakou alternativu, kam by bylo možno archiv nahrát a pokračovat v blogu jinde?
Ivana Jechová: Seznam.cz nebude nadále poskytovat žádnou náhradu sblogu. Je pouze na Vás jaký server poskytující blogy vyberete jako náhradu.
Tomáš Němec: Tomu já rozumím, ale nevím, jak tu zálohu nahrát někam jinam.
Tomáš Němec: No nic, asi je to předčasné. zeptám se ještě později. Děkuji za odpovědi a opět na sepsanou! :-)))
Ivana Jechová : Archivace jež bude možné provést se jedná obsahové zálohy, nejedná se o zálohy databáze či serverových souborů. Nový blog jinde tedy bude nutné založit znovu a texty nakopírovat.
Ivana Jechová: Bohužel není zač, ráda bych pro Vás měla příjemnější informace.
Ivana Jechová: Nevím zda jste četl poslední zprávu: Ano, zpráva se objeví znovu i s možností archivace.
Tomáš Němec: Bude možno archivovat i několikrát? (stále přidávám na blog články.)
Ivana Jechová: Ano, archivace bude možná provést opakovaně, záleží pouze na Vás kolikrát archivaci provedete.
Tomáš Němec: Doporučí seznam nějakou alternativu, kam by bylo možno archiv nahrát a pokračovat v blogu jinde?
Ivana Jechová: Seznam.cz nebude nadále poskytovat žádnou náhradu sblogu. Je pouze na Vás jaký server poskytující blogy vyberete jako náhradu.
Tomáš Němec: Tomu já rozumím, ale nevím, jak tu zálohu nahrát někam jinam.
Tomáš Němec: No nic, asi je to předčasné. zeptám se ještě později. Děkuji za odpovědi a opět na sepsanou! :-)))
Ivana Jechová : Archivace jež bude možné provést se jedná obsahové zálohy, nejedná se o zálohy databáze či serverových souborů. Nový blog jinde tedy bude nutné založit znovu a texty nakopírovat.
Ivana Jechová: Bohužel není zač, ráda bych pro Vás měla příjemnější informace.
■ ■
14. 9.2011 Dodatek 1:
Je to smutné, ale patrně s tím nelze nic dělat. Seznam je soukromá firma a psaní na blog nabízí uživatelům zdarma. Asi se jí blogy nevyplatí. Doufám, že najdu tak přátelské technické prostředí, kde budu moci v psaní blogu pokračovat a hlavně, že i grafika bude tak důstojná jako na Seznamu.
Neloučím se, ale začínám hledat náhradu.
16. 9. 2011 Dodatek 2:
Diskuse o zrušení blog. s hlavním administrátorem panem Sponkou probíhá na (klikněte) http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=64190&auth=&ID_from=61610874&dir=1
Petice proti zrušení blogů na Lidé.cz je na http://www.petice.net/petice-proti-zruseni-sblogu
■ ■
Zdůvodnění chystaného zrušení blogů, které poskytla firma Seznam.cz :
Sblog bude zrušen bez náhrady. Důvodů ke zrušení je několik. Deníčky už nejsou "in", což se projevuje na mizivé návštěvnosti služby, počtu příspěvků i komentářů uživatelů. Nebudeme si nalhávat, že lidé vlastně blogují na Facebooku nebo jiných, podobných službách. Záměrně chceme na Lidé.cz počet nabízených služeb omezit a soustředit se na vývoj těch silných, mezi kterými je například Chat, Seznamka, Diskuze.
Pokud jde o zálohu blogů, dá se zmigrovat na jiné blogovací služby nebo systémy, např. Wordpress.
Pokud se budeme bavit o číslech, počet aktivních blogů (minimálně s jedním příspěvkem je cca 3500), což je vzhledem k 2,7 milionům registrovaných uživatelů opravdu málo.
Pokud se budeme bavit o číslech, počet aktivních blogů (minimálně s jedním příspěvkem je cca 3500), což je vzhledem k 2,7 milionům registrovaných uživatelů opravdu málo.
■ ■
Dodatek 3:
Na Facebooku jsem vytvořil stránku, kde by nám někdo mohl poradit, jak obsah naših Sblogů jednoduše přelít do blogu založeného u jiného poskytovatele. Klikněte na níže uvedený odkaz.
http://www.facebook.com/pages/Jak-p%C5%99ev%C3%A9st-obsah-Sblogu-jinam/200385623361923
Dodatek 4 - 23.9.2011:
Dodatek 4 - 23.9.2011:
Vysvětlení administrátora v diskusi, proč jsou blogy rušeny:
komentáře 11
Komentáře
[1]14.09.11 14:57:41axaraxa
Můj blog už vymazali. Zajímavé je, že si mám založit nový. Když už mi stále ukazuje, že to nejde. A mám nový, ale už jim nato kašlu. Když mi vše smazali.
děkuji za informace :) já sama netuším, zda budu hledat nějakou náhradu a zda budu ve psaní pokračovat, asi ano, ještě si to promyslím, ale kdyby jsi měl nějaké doporučení na nějaké jiné dobré stránky, kde bych popřípadě ve vedení blogu mohla pokračovat, tak můžeš doporučit :)
[3]14.09.11 15:30:29fuuu
axaraxa: vymazalo se to omylem a už to máš obnovený ;-)
Doporučuji Vám založit si blog na pise.cz nebo na službě infoblog.cz. V obou případech máte na výběr několik domén, jako například píše.cz blbne.cz bonzuje.cz písmenkuje.cz sděluje.cz světu.cz vzpomíná.cz V obou případech je přátelské prostředí, administrátor s Vámi komunikuje. Jak tam vypadají blogy, se můžete kouknout třeba na blog který mám na pise - http://cumak.pise.cz, nebo můj osobní blog na infu http://jirka.oznamuje.cz/ Pochopitelně služeb je více, například blog.cz, blogz.cz, txt.cz, eblog.cz, p-c.cz, cs.wordpress.com,
[5]15.09.11 11:43:09mluvka Tomáš
Děkuji Jirko, vyzkouším, co bude možné. Lebeda mi také trochu poradil, jak na to. Jen nevím, jestli to zvládnu.
[6]15.09.11 19:32:39Béda
Béda ti pomůže!!!!
[7]16.09.11 17:59:04Béda
Stále na tom pracuju. Poslední poznatek: Označím (zamodřím) stránku Sblogu kterou chci přenést na nový http://pykros.blogspot.com/, tam to vložím jako nový příspěvek a je to tam se vším všudy.
Ahoj, děkuji, že jsi mi napsal, já tedy teďka zkouším jednu stránku, tak uvidím, ale možná to pak zruším a vykašlu se na to, jelikož vím, že to jaksi nikdo nečte, tak pak to nemá cenu ani psát.
[9]23.09.11 22:46:49mluvka Tomáš
Není pravda kerry. Vždycky to někdo čte. Jen nepíše komentáře.
[10]24.09.11 12:56:22Tenisák
Svět stránek jsem kdysi taky zkoušel. Pro zvětšení kapacity, dalších rubrik či více fotek, tě nutí si připlatit.
[11]24.09.11 17:46:19mluvka Tomáš
Mno, to nevadí. Lepší regulérně zaplatit než na to "zadarmo" potom doplatit.
10. 9. 2011
Houby, houby, houbičky, atomové hřiby
Houby, houby, houbičky, atomové hřiby
foto: Eugen Kukla
Podstata života se toho dne naplnila, přátelé: Víno, ženy, zpěv, jídlo a umění! Je to vidět na této fotografii. Byl to zvláštní večer. Dostal jsem se na něj jen díky předchozí den uskutečněné vernisáži výstavy, jejíž autorem je Martin Fryč. Tam mi dala pozvánku na tuto vernisáž Nadia Rovderova. Vernisáž Houby, houbičky, atomové hřiby byla opravdu plná umění, zpěvu mého nově objeveného umělce, kterým je Milan Buričin, kterého jsem zde poprvé viděl naživo.
Červené víno nebylo špatné, ale nebylo úplně podle mé chuti, protože chyběl tuzemský modrý portugal a frankovka. Jídlo nebylo vůbec, což mě, bývalého člena holubí letky, poněkud mrzelo. Na zpáteční cestě jsem si udělal krásnou procházku noční Prahou, abych si dal uprostřed Václaváku u stánku mou oblíbenou václavskou klobásu v rohlíku.
Tenhle stánek má tu výhodu, že si u něj samoobslužným způsobem můžete do sytosti nandat několik druhů hořčic a kečupů. Dal jsem si dokonce dvě. V břiše se mi rozlila příjemná spokojenost a já jsem se chytal od stánku odejít. Tu mě oslovila velmi slušně oblečená a sympaticky vypadající starší dáma, která se mě zeptala, zda si po tak hojném debužírování dám ještě pivo.
Řekl jsem, že si pivo dávám ve své oblíbené restauraci Apetit v nedaleké Vodičkově ulici. Dáma se mě zeptala, zda by mohla jít se mnou a zda bych ji nepozval na sklenku vína. Vypadala opravdu normálně a tak jsem souhlasil. sedli jsme si v hezkém prostředí a vyprávěl jsem jí si chvíli o svých zážitcích z právě absolvované vernisáže. Paní vykládala o tom, že také ráda chodí na výstavy a má ráda umění. No, jedno malé pivo mi už pro ten večer stačilo a tak jsem zaplatil.
Paní se zeptala, proč tolik spěchám, zda mě doma čeká manželka. Poté mi velice slušným způsobem, opět nijak nevtíravě nabídla sexuální služby. Když jsem odmítl, pravila smutně, že tedy bude muset jít zpět ke stánku. Zvedli jsme se a teplým letním večerem šli zpět. Paní si opět stoupla ke stánku s rychlým občerstvením a já se vnořil do metra.
To byl umělecký večer, přátelé!
klikněte na Výstava HOUBY, HOUBIČKY, ATOMOVÉ HŘIBY
Komentáře
děkuji za informaci :), jo to máš asi pravdu, že je to nevýhoda u těhle služeb zadarmo....tak to jsi tu déle než já, já vlastně blog mám 4 roky, ale i tak je to docela dlouho a fakt mě to taky mrzí
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)



