Včera jsem šel po návsi, za plotem tam vyli psi.
Nedaleko stála moje milá pod okénky
a rychle rozepínala své sukénky.
Šel jsem a vesele si píseň broukal
a tu náhle ležel na mé milé Honza Broukal
a svou žížaličku nešikovně do ní soukal.
Jářku: Honzo, to je ale žížalička tenká,
ale moje milá není tvoje Lenka.
Ta potřebuje pořádného šišoura
a toho nemá jen tak někdo, kdo se přišourá.
Moje milá začala se smáti
a Honzovi začly uši studem pláti.
Byly jako červená světýlka
a tak Honza utek a já jsem začal dělat motýlka.
Sic to bylo poučení mojí milé pouhé,
avšak opylování to bylo dlouhé.
Žížaličku nahradila kláda, tu má každá holka ráda.
Žížalička mik mik mik, narodil se kominík.
Žádné komentáře:
Okomentovat