1. 11. 2005

Precedens pro přípravu zákona

01.11.2005 00:50 - 06. Politika -trvalý odkaz

Precedens pro přípravu zákona

Vzájemné pošťuchování pana profesora Klause, pana doktora Ratha a pana inženýra Paroubka by mohlo být užitečné.

   Mnoho lékařů a zdravotníků v čele s panem dr. Rathem dosáhlo po delší době svého. Předseda vlády pan Paroubek odvolal ministryni zdravotnictví paní doktorku Emerovou.

   Ale pan Paroubek nebyl hloupý. Nabídl uvolněné křeslo odbojnému dr. Rathovi. Jsi nespokojen, hochu, tak ukaž, jak bys to zvládl ty.  Nebyl to ještě ani týden, co pan dr. Rath obhájil své prezidentství v lékařské komoře. Být ministrem je taky dobrý post, i když jen na osm měsíců. Pan prezident republiky profesor Klaus však usoudil, že na dvou židlích pan Rath sedět nemůže. Podmínil jeho jmenování tím, že pan Rath opustí svůj předchozí vedoucí místo. Ani nevím, jestli prezident Lékařské komory je zaměstnání na plný úvazek. Pamatuji dobu, kdy prezidentem Lékařské komory byl MUDr. Bohuslav Svoboda, primář gynekologicko-porodnické kliniky Vinohradské nemocnice. Ten v době prezidentování stále vedl kliniku a operoval. V té době shodou okolností operoval i mou matku. Nejsem si jist, zda pan MUDr. Rath je také takovým špičkovým specialistou, zda mu praxe přirostla k srdci, či funkce v Lékařské komoře je i podstatným zdrojem finančního příjmu. Možná i proto ze panu dr. Rathovi nechtělo opouštět prezidenské křeslo a tak chtěl funkci v komoře jen přerušit, aby třeba za osm měsíců nebyl zase bez místa.

   Pan prezident Klaus však trvá na tom, aby se pan Rath prezidentování zcela vzdal. Pan Rath ho za to nazval vrtošivým staříkem, pan Klaus řekl, že na podobné výroky nebude reagoval. Pan Topolánek, předseda opozice v Parlamentu označil pana Ratha za psychopata. Dnes je zřejmé, že pan Rath se svého prezidentování v Lékařské komoře vzdá, ale byl by raději, kdyby se mohl vzdát až po jmenování ministrem, aby měl aspoň něco jistého. To nechce pan Klaus připustit a tak se pan Rath vzdá prezidentování ještě před jmenování ministrem a panu prezidentu Klausovi pak nezbude než pana Ratha jmenovat ministrem, protože kdyby to po těchto vzájemných tanečcích neudělal, uřízl by si pořádnou ostudu a opravdu by mu pak příslušel přídomek, kterým ho pan Rath nazval.  Není mi však jasné, jak mohou tito vysocí státní činitelé po takovýchto dlouhých námluvách úspěšně a společně řešit krizi ve zdravotnictví a to během krátkých osmi měsíců do voleb.

   Považuji však za užitečné, že k pošťuchování Klaus - Paroubek - Rath došlo. Ukázalo se, že bude nutné zákonné a organizační mechanismy jmenování do funkcí v podobných případech lépe dopracovat. Člověk by řekl, že se jedná o prkotinu a možná proto se jí zákonodárci v parlamentě nezabývali a měli by to napravit.  Ale měli by vytvořit něco, co nebude jen jednoúčelový pokyn pro konkrétní hašení vzníceného ohně, ale něco, co by mělo mít dlouhodobější platnost, jak je u zákonů žádoucí. Vždyť nedávno byl jmenován ministrem kultury Slávek Jandák, Který potom také musel ukončit prezidentování dětskému filmovému festivalu. A tehdy to proběhlo klidně, bez válečných tanečků.  Jandák asi tolik nevadil prezidentu Klausovi jako MUDr. Rath.

   A tak události okolo jmenování nového ministra zdravotnictví by mohly být určitým vzorem pro podobná řešení. Určitým precedens.

   A já jsem vyčetl v encyklopedickém slovníku, že:
precedens, precedent - v soudcovském právu, zejména v právním systému angloamerickém, rozhodnutí soudu v konkrétní věci, které je pak závazné pro soudy stejného a nižšího stupně při rozhodování o právně analogickém případu.

   A tak by mohl pan MUDr. David Rath vstoupit do dějin české politiky nikoli jako jeden z mnoha ministrů, ale jako precedens při jmenování vysokého státního úředníka.
Komentáře
Článek je bez komentářů

30. 10. 2005

Časopisy bez informační hodnoty jsou obrazem většinové české společnosti

30.10.2005 09:38 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Časopisy bez informační hodnoty jsou obrazem většinové české společnosti

(nelze si vybrat nic jiného?)
   V blízké trafice mě zaujal reklamní plakát na zcela nový časopis. Byl pro mne tak zvláštní, že jsem si dovolil část plakátu vyfotit a ukázat vám, proč byste si tento zcela nový časopis (asi podle vydavatele) měli kupovat.
   Laskaví čtenáři, napište mi sem, prosím, názor na to, zda se nějak lišíme od českých hvězd ve sprše - ať jsou to slavní muži či ženy. A pokud byste viděli fotku některého z nich ve sprše, jakou informaci by vám to přinesl.
   Já jsem si kdysi koupil časopis LEO, kde byla ze všech stran vyfocená Tereza Pergnerová, nynější moderátorská hvězda reality show na televizi Prima. Celkem mi to o ní nevypovědělo nic víc, než že oblečená a nalíčená vypadá lépe, než svlečená a s roztaženýma nohama. Sice jsem si uvědomil, že jsem osobně v životě poznal několik žen, které bez šatů vypadaly lépe než Tereza Pergnerová, ale stejně mi tato jediná informace připadala dost bezobsažná.
   Je zajímavé, kolik bezobsažných tiskovin se dobře uživí a patrně jich není dost, když mohou přibývat stále nové a nové. Chápu lidi v pubertě, kteří si takové časopisy kupují pravidelně, aby porovnaly tvar a velikost pohlavního orgánu svého či své přítelkyně s tímtéž u různých mediálně známých osobností. Nechápu dospělé lidi, že si takové časopisy pravidelně kupují. Oni už v podstatě vědí, že jejich tělo se nikterak neliší od těla těch lidí, kteří jsou častěji vidět v televizi. Mohlo by je spíš zajímat, zda ti, na které je více vidět, toho také více umí. Na stáncích jsou k dostání i jiné časopisy, které mají větší informační hodnotu a vlastně mezi tou záplavou uniformního bulváru bojují o přežití. Přírodovědný časopis Živa musí být dotován, obdobný časopis Vesmír se zatím uživí sám. Ale jak dlouho? Tyto časopisy se prodávají na stáncích. Ale pak jsou také takové, které by se tam prodávat měly, ale nikdo by si je volně nekoupil, protože neukazují senzace, ale dost krušný život. Jedním takovým je měsíčník pro zdravotně postižené Můžeš, druhým Vozíčkář. Právě tím, že setato periodika nemohou z finančních důvodů prodávat volně, zdá se, jako by zdravotně postižení lidé byli jakási zájmová skupina. Nedávno jsem psal o to, že z dlouholeté noviny, které se jmenovaly Večerní Praha, se přetransformovaly přes polobulvárního deníku Večerník Praha až do jednoznačně bulvárního deníku Šíp, který má za sebou dva týdny existence.
Komentáře
[1]30.10.05 16:01:14Lebeda
Taky valím oči na lidi co tenhle škvár kupují. Ale když je poptávka, je i nabídka. Alespoň na trhu tiskovin to tak funguje. Jinak tu ten trh moc nefunguje. Často co se osvědčí, to přestanou dělat, nebo zhorší kvalitu. A naše mediální hvězdy se od ostatních lidí příliš neliší. Ti opravdu slavní už mají svůj věk, tak krásný jsem taky. A bez trenek nemohu posoudit, už jsem se dlouho pro pupek neviděl. Není to však známka blahobytu, je to z brambor..
[2]30.10.05 20:25:25Jiri Pallas
Nechci obhajovat skvar na stancich, ale existuji lide, kteri nehledaji "informacni hodnotu", ale jenom zabavu a rozptyleni. Komercni popularni kultura sla vzdy na odbyt lepe nez kvalita. Jde proste jen a jen o prachy a nic jineho v tom nehledej.
[3]30.10.05 21:33:45mluvka Tomáš
Pro Jirku Pallase - Já v tom víc nehledám, Jirko, je mi to jasné. Jak píše Lebeda - kde je nabídka, je i poptávka. Ale myslím, že občas stojí za to nepřejít to bez povšimnutí jako samozřejmost a také občas na to upozornit. Co je běžné, zevšední a málokdo se nad tím zamyslí. Znám mnoho lidí, kteří mi sdělují, co tam či onde o někom psali a když jim řeknu, že si takové časopisy nekupuji, protože si raději čtu a píšu na internetu. Oni řeknou, že internet si nemohou dovolit, protože je drahý. Ale kupovat denně Blesk nebo Šíp a každý týden alespoň jeden škvárový časopis, který brzy putuje do odpadu, to pro ně není drahé.
[4]31.10.05 07:48:14mluvka Tomáš
Pro Jirku Pallase/2 - Myslím, že člověk, který uznává určité kulturní hodnoty, by se měl za ně postavit. Neznamená to odsuzovat lidi, kteří konzumují škvár, ale postavit se za to, co konzumuji já. Nehrát si jen na svém písečku, ale zvát na ten píseček i jiné lidi. Když se v roce 1989 ptali režiséra Jiřího Menzla, jak je spokojen s tím, že u nás už nebude cenzura, ale bude kulturní svoboda, řekl, že se té svobody obává, právě proto, že mohl jezdit často na západ. Že ta komunistická cenzura kromě jiného odfiltrovala i většinu toho škváru, který se k nám nedostal. Menzel tehdy řekl, že se svobodnou kulturou nás v České republice zaplaví právě ten škvár. Dostal se do neobliby a od té doby nenatočil skoro žádný film, protože ty škváry točit nechtěl a na myšlenkově hlubší filmy nebyly peníze.
[5]07.11.05 12:33:11nada Božková
Člověk se až nestačí divit,jakým škvárem nás zahltil bývalý západ. Je to daň za tzv.svobodu.Co bylo dobré,už neexistuje. A v televizi?Obě reality show- jaká ubohost a tím nás krmí média celý den.Tak jsem si svobodu slova nepředstavovala.Je mi 60 let a jsem ráda,že už nejsem mladá.Co to roste z dnešní mládeže?Jsou to mnohdy jen konzumenti,pomalu se u nich vytrácí cit,pozoruji okolo sebe.

29. 10. 2005

Co mi chybí

29.10.2005 08:57 - 02. Deník -trvalý odkaz

Co mi chybí


   Tento týden jsem viděl kousek dokumentu Věry Chytilové o výtvarnici a režisérce Ester Krumbachové. Sám o ni mnoho nevím. Kdysi mě pouze zaujal její film "Vražda inženýra Čerta" s Vladimírem Menšíkem a Jiřinou Bohdalovou. Nezaujal mě ani dějem, ale nádherným výtvarným ztvárněním.
   V dokumentu mnoho lidí vyprávělo, jak je Ester Krumbachová okouzlila svou osobností. Díky tomu měla i řadu milenců a to i mladších než byla ona sama. Jeden z nich říkal, že po příchodu do Prahy mu chyběli lidé. Že nenacházel lidi, kteří by byli inteligentní, se kterými by se dalo diskutovat a zároveň by nebyli suchopární. A právě takové vlastnosti měla Ester Krumbachová.

   Opět jsem si uvědomil, že to je právě to, co mi celý život chybí a proto jsem osamělý.  
   Jak píše americký psycholog M. Scott Peck:

"Pod slovem SAMOTA rozumím, že nejsou k dosažení žádní lidé, s nimiž by se dalo na jakékoli úrovni diskutovat. OSAMĚLOST naproti tomu chápu jako stav, kdy nejsou k dosažení partneři ke komunikaci na stejném stupni vědomí."
(M.Scott Peck, Nevyšlapanou cestou, nakladatelství Argo, 1993 - dotisk 2003, str.251 - 252)

 Chybí mi lidé do mého života, partneři ke komunikaci na stejném stupni vědomí.       
   Pokud bych měl parafrázovat myšlenku mého psychologa k jiné mé životní situaci, možná, že jsem tak naprogramován a že je mi určena celoživotní osamělost. Vědomí toho však neznamená, že je to pro mne o něco méně trýznivé.
Komentáře
[1]29.10.05 17:43:31Point*
Tome, nez zacnes psat dej si panaka, nebo radej dva, pujc si od Lebedy kolt, zastrel psychologa a zvedni roletu ...je viiiikend!!! (to mel bejt vtip :o)
[2]30.10.05 08:57:43mluvka Tomáš
Lebedy s koltem se dost bojím. Je to jinak hodný člověk, ale sedět vedle něj v hospodě a vědět, že má u sebe pistoli s náboji, to pro mne není dobrý pocit. Možná v Americe je to jinak, ale v Praze chodí lidé běžně do hospody neozbrojeni. Co se týče panáka - večer jsem byl s přáteli (manželi) v hospodě "U Tygra". Seděl jsem na místě, kde sedával Bohumil Hrabal. Povídali jsme si o zcela jiných věcech, než jsou zbraně. Ona je totiž moje fyzioterapeutka a dlouho jsem k ní chodil na rehabilitaci, on hraje na kontrabas (=basu) v symfonickém rozhlasu. Ze zbraně v přelidněné hospodě by asi taky neměli dobrý pocit. U Tygra jsem vypil 3 plzně. Byly v krásných baňatých sklenicích, velmi chutné, dobře vychlazené, dobře načepované, s bohatou pěnou. Jen poněkud drahé. Večer to byl velmi příjemný.
[3]30.10.05 14:20:16Point*
No vida a hned je veseleji ;)) Dneska si to zopakuj ! P.S me zbrane nevadi,jsou vsude kolem a stejne se nic nedeje...
[4]30.10.05 14:26:35mluvka Tomáš
To je zajímavé, Pointe, jak málo se pokoušíš si představit, jak se dnes žije v Čechách. Ty - Čech.
[5]30.10.05 16:16:20Lebeda
Je zajímavé, že se nebojíš zbraní v rukách lumpů. A zbraň nenosím tam, kam je to zakázáno. Lumpové si s tím hlavu nelámou. A nejsem hodný člověk. Možná to mělo někdy opodstatnění, ale teď je hodný synonymem pro blbý..
[6]30.10.05 17:13:56mluvka Tomáš
No jo, Lebedo, v Česku se zatím obecně nepředpokládá, že by slušní lidé nosili běžně u sebe střelnou zbraň, tak se to nezakazuje. Včera, když jsem byl v hospodě, jak popsáno níže, bylo tam tolik lidí, že ti stojící se museli na sebe dost mačkat, aby se tam vešli. Nemyslím, že ti lidé tam šli s vědomím, že by někdo u sebe mohl mít střelnou zbraň. A taky na dveřích nebylo napsáno, že je s revolverem vstup zakázán. Kromě těch lumpů, kteří tam možná byli také, lidi v Čechách do hospody běžně revolver nenosí. Bylo tam tolik lidí, že kdyby někdo vytáhl revolver, tak by ani nemusel začít střílet a jistě by bylo několik lidí v panice ušlapáno. Kdyby byla jiná doba, třeba podzim roku 1945 na vesnici, asi by mi nepřišlo divné, že slušný člověk jde do hospody s revolverem. Dnes mi to tak samozřejmé nepřipadá.
[7]30.10.05 18:21:42Point*
Nejen ,ze si Tome dovedu predstavit jak se zije v Cechach, ale mam vcelku dostatek informaci. Muj nazor je ten, ze si musite hold vsim projit, kdyz jste si uz vybrali cestu ;)) Jo a ze se bojis Lebedy se nedivim, von musi vypadat na ulici s tim mrozakem, zachumlanej do kabatu a klobouku minimalne jako vrahoun ;)))))) Tyyyole brrrrr, radeji bych po nem vecer taky hodil kreditku a zdrhl...
[8]30.10.05 18:37:57mluvka Tomáš
To ne, Lebeda vypadá na pohled velmi sympaticky, ale z toho vědomí, že má pod sakem bouchačku a v kapse hrst nábojů mě přebíhá po těle husí kůže. Já jsem holt nikdy nebyl na vojně.
[9]31.10.05 11:21:25jmxjmx - www - 
Definice pouzita v clanku je docela trefna. Myslim si, ze samota neni zdaleka spatna, spatna je osamelost. Samotu si dle me clovek nekdy vybere, osamelost ne :-( Samota totiz muze byt nekdy zadouci, clovek si chce odpocinout, nabrat sily nebo jen tak sedet a v klidu premyslet. S obojim mam sve zkusenosti, treba ta osamelost ... presel jsem z vesnice do Prahy a nekdy si pripadam osamely... drivejsi pratele jsem ztratil kvuli prechodu do Prahy (kdyby mi to nekdo tvrdil predtim, ze pouhy fakt, ze jsem se prestehoval do Prahy bude stacit, aby se ode me odvratili tak bych tomu neveril) a v Praze nove neziskal (na prazaka jsem malo drzy, sebevedomy a povrchni). Pocit osamelosti se ale dostavuje nastesti pomerne zridka ...mam hodne prace, navic tu mam rodinu... Jo jeste poznamka nakonec, odpozoroval jsem, ze pro zeny plati vztah OSAMELOST=SAMOTA tj. ze neumi rozlisovat mezi temito dvema pojmy, mate nekdo podobnou zkusenost?
[10]31.10.05 15:25:14mluvka Tomáš
pro jmxjmx - Já, rodilý pražák, jsem odešel před 28 lety na vesnici, kde jsem žil 6 let. Lidé tam byli velmi uzavření, žádné přátele jsem si tam nenašel a když jsem se vrátil do Prahy, staré svazky přátelské byly zpřetrhány a nové se mi do dnes nepodařilo navázat. Můj názor na Vaši úvahu jak je to u žen - nevím, nikdy mě to nenapadlo, ale když o tom teď uvažuji, je možné, že některé ženy zaměňují osamělost za samotu, Já znám více ty ženy, které jsou opravdu samy a skoro si v tom libují,

28. 10. 2005

Oprava lidské duše - 3.část

28.10.2005 14:07 - 05. Zdravotně postižení lidé -trvalý odkaz

Oprava lidské duše - 3.část

O zbytečnosti internetových stránek projektu Změna
-------------------------------------------------------------------------------
MUDr. Anders  napsal Karolíně po týdnu:
 Re: bipolárni porucha
Zaslán uživatelem/kou: anders (IP adresa zaznamenána)
Datum: 2005-10-27, 15:23

Vážená Karolíno, je mi líto, že nemáte dobrý pocit z komunikace s lékařem. Skupina lékařů je jakákoliv jiná skupina jedinců tj. když dva dělají totéž, nemusí to být vždy totéž. A co se týká další části dotazu, tak Vám musím napsat, že tato porucha je v kompetenci všech psychiatrů. Určitě máte pravdu, že jsou důležité i další způsoby léčby a informovanost rodiny, ale zájem musí vycházet ze strany pacienta. Bude důležité znát názor Vaší matky a také její preference. Léčbu nelze vnutit, obzvláště tu, kde potřebujeme spolupráci. Bohužel se často setkáváme s tím, že nám nemocní nabízené způsoby léčby odmítají, také třeba proto, protože psychoterapie není zcela hrazena pojišťovnou a může tak být pro pacienta finančně náročná. Nemohu Vám než poradit, aby jste vše probrala s matkou a pokud i ona není spokojena, tak obrátit na jiného kolegu a nemusí být právě v místě bydliště, ale musí mít pro Vás prostor ve své ambulanci. Držím palce.
---------------------------------------------------------------------------------

Nevím, jaký dojem si z toho odnesl laskavý čtenář.
Mně se zdá, že pokud projekt Změna nadále bude pracovat tímto způsobem, bylo by lépe, kdyby peníze na něj vynaložené směřovaly na jiná, užitečnější místa. Velmi mě to však mrzí, protože vím, že psychické potíže jsou velmi nepříjemné a jakýkoli druhý člověk je téměř nepochopí. Pro mne reakce pana doktora Anderse a nezájem ostatních spolupracovníků projektu Změna na uvedených internetových stránkách pouze potvrzují praktické zkušenosti, které jsem popsal v odkazovaném článku "Musí být psycholog pro klienta Bohem?"

Dodatek - napsáno 2. listopadu 2005

   Moje dotazy, které jsem napsal do diskuse projektu Změna, byly po měsíci nezodpovězené smazány. Pan doktor Anders na ně nedokázal odpovědět a paní Mgr. Ježková, ředitelka nadace a paní Mgr. Wenigová, manažerka projektu Změna, asi nebyly ochotny. A to chtějí měnit přístup zdravých lidí k lidem s duševní chorobou. Myslím, že s jejich přístupem se jim to nemůže povést.

Komentáře
Článek je bez komentářů

Oprava lidské duše - 2.část

28.10.2005 13:59 - 05. Zdravotně postižení lidé -trvalý odkaz

Oprava lidské duše - 2.část

O zbytečnosti internetových stránek projektu Změna

Jako ukázku jsem vybral případ, který se na stránkách projektu Změna objevil v sekci Poruchy nálady (maniodepresivní porucha)
---------------------------------------------------------------------------------------
bipolární porucha
Zaslán uživatelem/kou: karolina (IP adresa zaznamenána)
Datum: 2005-10-20, 17:28

Dobrý den, 
moje mamka už mnoho let trpí bipolární afektivní poruchou. Bohužel nemam důvěru v její ošetřující lékaře, u kterých narážím na jejich neustalou neochotu (možná způsobenou nedostatkem času) mne informovat o jejím stavu a nemoci. Na internetu jsem se dočetla, jak důležité je, aby jak nemocný, tak jeho rodina byli o teto nemoci informováni, aby byli poučeni, jak se chovat v případě prvních příznaků nemoci, jak se snažit zabránit recidivě atd. U doktorů, kteří se o mamku starali, mám ovšem pocit, že pro ně existuje pouze způsob léčby předepisováním prášků a pokud to nepomůže, hospitalizaci. Léky jsou určitě důležité, ale přece existuji i další metody, jak udržet člověka duševně zdravého, které účinky léku ještě posilní, např. psychoterapie, cvičeni, diety, rozhovory s blízkými a vůbec zapojeni rodiny do léčebného procesu, jakož i způsoby předcházeni vypuknuti nemoci. 
Můžete mi doporučit doktora v Praze, který se zabývá touto nemoci a mohl by mi pomoct? 
Děkuji 
K.
--------------------------------------------------------------------------------------
Já jsem Karolíně napsal druhý den:

z vlastní zkušenosti pro Karolínu - hledání psychologa
Zaslán uživatelem/kou: Tomáš z Prahy (IP adresa zaznamenána)
Datum: 2005-10-21, 10:25

Vážená Karolíno, 
pokud si tuto mou zkušenost přečtete, začněte hledat psychologa pro svou maminku sama. Tady na stránkách projektu Změna Vám toho moc neporadí a hlavně Vám nijak nepomohou. Pan doktor Anders, který je tady jediný, který zde z odborníků reaguje, je psychiatr a poradí Vám, abyste se obrátila na specialistu v místě bydliště. On sám si neuvědomuje, jak odborníci psychologové bývají velmi neochotní a jak je složité takového odborníka najít, zvláště, když máte problémy. Není v silách člověka, který má psychické problémy, sám si je neuvědomuje a znesnadňuje tím život i svému lidskému okolí, najt správného odborníka. Obraťte se e-mailem přímo na manažerku projektu změna Barboru Wenigovou, jejíž e-mail najdete na stránkách projektu změna v kontaktech. Domnívám se, že ani ona Vám neporadí, protože se v této diskusi od jejího založení ještě ani jednou neobjevila. 

Jak je složité najít citlivého a chápavého odborníka v oblasti psychologie, to si můžete přečíst v mých zkušenostech, které jsem zpřístupnil na své internetové stránce pod odkazem [blog.lide.cz] a v dalším článku pod odkazem [blog.lide.cz

Přeji Vám hodně síly při řešení Vašeho problému. Konkrétní pomoc podle mého názoru však u tzv. odborníků projektu Změna nenajdete. 

Tomáš z Prahy
-------------------------------------------------------------------------------------------
klikni - 3.část
Komentáře
Článek je bez komentářů