Moje dojmy z veřejného slyšení - 5.část

15.05.2005 14:11 - 08. Volba ředitele Českého rozhlasu -trvalý odkaz

Moje dojmy z veřejného slyšení - 5.část

Nová volba generálního ředitele Českého rozhlasu vrcholí!

   I pan Richard Medek si otevřel lahvičku stolní vody, kterou mu připravila hodná tajemnice rady paní Marie Šímová  a veřejné slyšení tří kandidátů na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu pro další šestileté funkční období bylo u konce. Za týden 18.května bude následovat ještě jedno, neveřejné slyšení. Pořadí kandidátů vylosovala tajemnice paní Šímová z klobouku radního Pavlaty. Do konce května by snad Rada Českého rozhlasu mohla nového či staronového generálního ředitele zvolit.

  No, a nyní moje krátká úvaha o tom, jak asi nová volba generálního ředitele Českého rozhlasu dopadne. Myslím, že stav jest charakterizován otevřeným  postojem radního Michala Pavlaty. Panu Alexandu Píchovi přímo řekl, že pro něj hlasovat nebude, protože by ho rád i nadále viděl v čele Radiožurnálu. O panu Václavu Kasíkovi prohlásil, že je dobrým manažerem a pana Richarda Medka nevzal vůbec na vědomí. Soudím, že opět bude zvolen pan Václav Kasík.

    Nevidím na tom nic špatného. V podstatě všichni tři kandidáti se shodli na tom, že rozhlas je stabilizovanou institucí. Pokud něco funguje, nemá se to podle mého názoru měnit. Pan Kasík mi připadá jako dobrý aparátník z časů minulých. nevyvolává zbytečné konflikty a nikomu nevadí. Pokud bych však měl hlasovat já, už jen pro větu, kterou vyřkl, že z časových důvodů "skočí" kapitolu "lidé a komunikace", už jen pro tuto větu bych pro něj nehlasoval. Myslím, že právě komunikací nejen s lidmi, ale hlavně mezi lidmi se musí vrcholový manažer zabývat nejvíce. Ale možná, že to tak dělal. To musí posoudit Rada Českého rozhlasu, která ho zvolila a která celých šest let jeho práci zblízka sledovala.

   Každopádně ať už volba dopadne jakkoli, měli by být ostatní dva kandidáti odměněni za to, že zpracovali svou představu o chodu Českého rozhlasu a z jejich myšlenek může čerpat ten, který se ředitelem stane. Tou odměnou rozhodně nemyslím finanční ohodnocení, ale možnost uplatňovat své myšlenky v nejužším vedení Českého rozhlasu. Sám mám tu zkušenost z doby před 12 lety, z doby, kdy jsem se sám dostal do kola neveřejného slyšení rady. Členové rady (tehdy samozřejmě zcela jiní) při pohovoru vyslovili zájem o další spolupráci, ale pak k ní patrně vzhledem k prchlivé povaze tehdejšího ředitele Vlastimila Ježka a jeho neustálým soubojům s radou nikdy nedošlo. Bylo by proto dobré i v případě, že pan Kasík zvolen nebude, kdyby z rozhlasu neodcházel, ale zapojil se do práce rozhlasu na jiné manažerské funkci. A naopak, bude-li zvolen, kdyby častěji přizvával ke koncepční spolupráci jak pana Píchu, tak pana Medka, ale možná i jiné lidi, kteří se do výběrového řízení přihlásili. Nebývá totiž běžné mezi Čechy často nést svou kůži na trh.

   Přeji panu Kasíkovi, Medkovi i Píchovi, aby i nadále upevňovali pozici Českého rozhlasu mezi ostatními médii. Domnívám se, že povědomí Českého rozhlasu je v současné době ve srovnání s komerčními médii daleko lepší, než povědomí České televize ve srovnání s komerčními médii. A bylo by dobré to nezkazit.

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Moje dojmy z veřejného slyšení - 4.část

15.05.2005 14:08 - 08. Volba ředitele Českého rozhlasu -trvalý odkaz

Moje dojmy z veřejného slyšení - 4.část

Nová volba generálního ředitele Českého rozhlasu vrcholí!

 Předseda rady Michal Prokop konstatoval, že nemusí již potřetí opakovat organizační pokyny slyšení, protože pan Medek byl celou dobu přítomen a podmínky už dvakrát slyšel. Richard Medek měl před sebou jakési poznámky, ale rozhodně je nepředčítal jako pan Kasík, ale mluvil spatra. Jeho projev byl strohý, věcný, místy jsem měl dojem až určité znechucenosti. Jako by si pan Medek uvědomoval, že má minimální šanci se stát generálním ředitelem Českého rozhlasu. Přesto mě jeho náměty zaujaly neméně než náměty předchozích dvou uchazečů.

   Pan Medek sdělil, že v Českém rozhlase byl již dříve zaměstnán a po dvanáctileté práci v jiných médiích se do něj opět vrátil. Zhodnotil současný ČRo jako stabilizovanou instituci, pro níž v dalších letech bude rozhodující digitalizace vysílání. Znamená to více stanic a tedy více hráčů na stejném poli. Podle Medka to povede k větší pokleslosti. Sám zastává názor držet kvalitu vysílání nad jeho formou.  Program hodnotil ze dvou hledisek - poslechovosti a kvality. Poslechovost má exaktní kritéria, zatímco při hodnocení kvality je nutno kritéria znát předem. Digitalizaci chápe Medek jako příležitost pro Český rozhlas. Vysílací okruhy by podle něj měly být samostatné, avšak jako bolestné vidí v současné době tématické překrývání  programu jednotlivých stanic.

   Podle Medka je nutné zlepšit uvnitř ČRo řízení toku informací. Generální ředitel by proto měl mít zástupce generálního ředitele pro program. Ve svém dalším vystoupením se zabýval třemi oblastmi: programem, ekonomikou a public relations.

- Program. Z hlediska organizačního by neměla mít stanice šéfredaktora a ředitele, ale odpovědnost by měla být dána jen jednomu člověku. Medek řekl, že považuje za úspěch vybudování sítě regionálních stanic. Sám vede Reginu a Region, což jsou vysílání pro Prahu a střední Čechy. Řekl, že objel všechny regionální stanice v republice a problém některých z nich je ten, že jejich vysílání nelze rozeznat od místních komerčních stanic. Na druhé straně se regionální stanice dostávají do střetu s celostátním okruhem ČRo2 Praha.

- Ekonomika. Podle Medka je nutné peníze v příštích šesti letech směřovat do regionálních stanic  a digitalizace.

Seděl jsem poblíž radního Michala Pavlaty. Jeho pozornost byla soustředěna na výrobu jakéhosi provizorního obalu na cédéčko, které měl před sebou a projev Richarda Medka evidentně neposlouchal.

Medek pokračoval ve vysvětlování svých představ o public relations. Českému rozhlasu chybí vize - dlouhodobější motivační politika vůči zaměstnancům je nedostatečná. Public relations by měla být partnerská oblast pro program, podporovaná ekonomikou.

   Ze stanic Českého rozhlasu pochválil Medek práci stanice ČRo6. To mě potěšilo, protože sám tuto stanici považuji za jeden ze smyslů poslání Českého rozhlasu a ostatní dva kandidáti se o ČRo6 vůbec nezmínili. Medek považuje umístění ČRo6 na středních vlnách za provizorní. Myslí, že by se tato stanice měla spojit s nově vzniklou stanicí Rádio Česko. Radiožurnál považuje za specializovanou stanici, okruhu Praha vytkl, že mu chybí vlastní vymezení a okruh Vltava sice pochválil jako potřebný, ale řekl, že jako posluchači mu zatím není jasné, co od něj může očekávat.  Na tváři přítomného šéfredaktora stanice Vltava Lukáše Hurníka přeběhl záblesk pozornosti a překvapení.

   Richard Medek upozornil na nesourodost čtrnácti regionálních stanic Českého rozhlasu. Název každé z nich je utvořen nějak jinak. Dále řekl, že problémem Českého rozhlasu je, že nezasahuje mládež. On by to řešil vytvořením jedné stanice zpravodajsko-analyticko-publicistické a jedné vytvořením stanice pro mládež.

   Předseda rady Prokop upozornil kandidáta Medka na to, že do konce slyšení zbývá 15 minut a že by bylo vhodné dát prostor pro dotazy členů rady. Richard Medek vcelku rychle uzavřel své vystoupení zopakováním svého názoru, že v Českém rozhlase skřípe tok informací, chybí jasně daná odpovědnost a že považuje za nutné zvýšit motivaci lidí, kteří by měli mít chuť do práce.

   Radní Kotrba vznesl dotaz, jak plní veřejnoprávní roli stanice Regina, kterou Medek vede.  Medek řekl, že tuto roli Regina plní, přestože je v Praze v mimořádné konkurenci dalších stanic. Má dobré vysílání pro menšiny, je zapojena do projektu Equal, který podporuje zaměstnávání menšin, například handicapovaných lidí. Radní Kotrba dále diskutoval s kandidátem Richardem Medkem o jeho předchozí činnosti v České televizi, zvláště při přípravě jednoho pořadu, o němž se radní Kotrba domníval, že tam mohlo dojít ke konfliktu zájmů.

   Radní Pavlata, který zjevně vystoupení Richarda Medka nesledoval, vyzval přítomnou veřejnost, aby  jeho prostřednictvím vznesla ke kandidátovi dotaz.

   Předseda rady Prokop se zeptal, jak by postavil Medek stanici pro  mládež. Medek by tuto stanici zaměřil především na učňovskou mládež. Michal Prokop se dále zeptal, jak by Medek řešil situaci v regionálních stanicích, na kterou během svého vystoupení poukázal. Odpověď zněla, že by ustanovil jednoho člověka z centra, který by činnost regionálních stanic koordinoval.

   Prostřednictvím radního Pavlaty nevznesla přítomná veřejnost žádný dotaz a radní Pavlata konstatoval, že je to patrně proto, že kandidát mluvil potichu, přítomná veřejnost ho špatně slyšela a tudíž neví, na co by se zeptala. Měl jsem dojem, že radní Pavlata zjevně nebyl panu Medkovi nakloněn.

klikni - 5.část

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Moje dojmy z veřejného slyšení - 3.část

15.05.2005 14:04 - 08. Volba ředitele Českého rozhlasu -trvalý odkaz

Moje dojmy z veřejného slyšení - 3.část

Nová volba generálního ředitele Českého rozhlasu vrcholí!

   Pan Pícha odešel, aniž ho zajímalo, co budou říkat další dva kandidáti. Patrně je tak dobře zná, že by to pro něj nebylo nic nového. Vždyť jako ředitel Radiožurnálu přichází jistě denně do úzkého kontaktu s e současným generálním ředitelem ČRo Václavem Kasíkem. Ten přišel během přestávky, kdy rada nabírala síly. Překvapilo mě, jak je malý. Podle fotek jsem si ho představoval jako urostlého muže. Ostatně totéž jsem si kdysi myslel i o generálním řediteli TV NOVA  Vladimíru Železném. O přestávce přišel také šéfredaktor stanice Vltava Lukáš Hurník, možná proto, aby současného ředitele podpořil svou přítomností.

 Pan Václav Kasík se iniciativně zeptal přítomného publika, které místo patří "obžalovanému"  a zasedl k dosud nenačaté lahvičce stolní vody.  Členové rady se vrátili z občerstvovaní kúry a její předseda Michal Prokop seznámil pana Kasíka s tím, že rozvržení plánované třičtvrtěhodiny záleží jenom na něm. Pan Kasík vytáhl jakési sešitky a rozdal je členům rady. Ti byli poněkud udiveni a Michal Prokop sdělil publiku, že kandidáti nedostali za úkol zpracovat další materiál a že to, co rozdal pan Kasík, vychází z jeho vlastní iniciativy. Pan Kasík sdělil, že to je písemná kostra jeho vystoupení. Od té chvíle začal tento materiál předčítat a působil dojmem funkcionáře jakési strany, přednášejícího na sjezdu svůj projev. Jeho přednáška, přestože charakterizovala Český rozhlas podle zákona, mě poněkud zklamala, protože sdělovat tyto základní skutečnosti Radě Českého rozhlasu bylo celkem zbytečné. Ani přítomná veřejnost nebyla úplně laická.Patrně to povětšinou byli specializovaní novináři, kteří se přišli podívat na veřejné slyšení kandidátů na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu.  Pan Ing. Kasík měl oproti oběma ostatním kandidátům výhodu, že do svého vystoupení mohl zamontovat úspěchy, které Český rozhlas pod jeho vedením za posledních šest let dosáhl. Uvědomíme-li si, že k tomu potřeboval schopné podřízené, mezi které nepochybně dlouhodobě patřil pan Alexandr Pícha, posuzoval bych to jako určitou nezaslouženou výhodu pana Kasíka před panem Píchou. Na rozdíl od ostatních dvou kandidátů připomněl pan Kasík Český rozhlas nikoli jen jako sdělovací prostředek, ale hlavně jako kulturní instituci, která obsahuje paměť národa, o níž je nutno bojovat i dnes. Podle jeho slov přešla do jeho funkčního období i část problémů s prodejem rozestavěné obří budovy v Praze na Pankráci, kterou vlastně prodal už jeho předchůdce pan Ježek. V dalším funkčním období bude nutné dokončit rekonstrukci historické budovy v Praze na Vinohradské třídě. Kasík uvedl, že tato rekonstrukce není v rámci Českého rozhlasu jediná, avšak všechny ostatní do své rozměrnosti, finanční náročnosti a složitosti nesmírně převyšuje. Zámek v Přerově nad Labem, který donedávna sloužil jako archiv zvukových nahrávek Českého rozhlasu, je nyní prázdný, protože archiv byl přestěhován do nových vhodných prostor v Praze, vybudovaných v rámci stavby studiového domu v Římské ulici. Zámek v Přerově čeká na další využití. Kasík ho navrhuje k vytvoření muzea exilové literatury. Co se týká programu ČRo v budoucím funkčním období, Kasík by rád posílil jeho informačně-kulturně-vzdělávací funkci. Chtěl by vhodně navolenými programy tlumit negativní přístupy většinové populace k různým menšinám. Jinak počítá se třemi celoplošnými programy a jejich kotinuitou.

   Co se týče financí, byl ČRo v současném funkčním období stabilizován tak, že mohl provádět své záměry bez ohledu na vnější tlaky. Z toho důvodu by bylo třeba v příštím období finance mírně naddimenzovat.

   Ing. Kasík se natolik zabral do čtení svého projevu, že ho v 15,30 hod upozornil předseda rady Michal Prokop, že do konce slyšení zbývá 15 minut a že by bylo vhodné umožnit členům rady několik dotazů. Pana Kasíka to nikterak nevyvedlo z míry a pokračoval ve čtení. Pohovořil o tom, že bude třeba přehodnotit vztah s Českou poštou. Když oznámil, že z časových důvodů "skočí" kapitolu "lidé a komunikace" zašuměl sálem pobavený smích. Závěrem sdělil, že do budoucna nechce vázat program na zisk.

   Na dotazy členů rady zbývalo necelých 7 minut. Radní Michal Pavlata řekl, že pan Kasík jistě pojal svůj projev tak obšírně nikoli kvůli radě, ale kvůli přítomné veřejnosti.

   Předseda rady Prokop se otázal, co by dělal pan Kasík jinak, kdyby byl zvolen i do dalšího období. Pan Kasík prohlásil něco v tom smyslu, že kdyby nebyl se svou prací spokojen, tak by se vůbec do dalšího výběrového řízení nehlásil. Řekl, že i v dalším volebním období bude ochoten přijmout kritiku. S tím nebyl spokojen radní Uhde, který prohlásil, že kritika se má nejenom přijímat, ale vyhledávat a vyvolávat.

   Radní Kotrba řekl, že pan Kasík bývá označován jako dobrý správce budov a otázal se ho, zda je při práci ochoten riskovat konflikt s radou. Myslím, že pan Kasík zcela otázce neporozuměl, protože odpověděl, že on nebude konflikt vyvolávat.

   Další dotazy nebyly, radní Pavlata prohlásil, že je vidět, že pan Kasík je dobrým manažerem a předseda Prokop vysvětlil přítomné veřejnosti, že dotazů bylo málo,  protože členové rady znají pana Kasíka za šest let spolupráce dostatečně dobře.  Pan Kasík konečně otevřel přítomnou lahvičku se stolní vodou, nalil do připraveného kelímku a dlouze se napil. Rozhlédl se po sále, nesmělým hlasem poděkoval za to, že ho přítomní vyslechli a odešel.Po slyšení pana ředitele Kasíka polovina přítomné veřejnosti odešla, zřejmě poslední kandidát už pro ni nebyl dostatečně atraktivní.

   V 16,03 zasedl před Radu Českého rozhlasu a čerstvou lahvičku stolní vody poslední kandidát, pan Richard Medek.

klikni - 4.část

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Moje dojmy z veřejného slyšení - 2.část

15.05.2005 14:00 - 08. Volba ředitele Českého rozhlasu -trvalý odkaz

Moje dojmy z veřejného slyšení - 2.část

Nová volba generálního ředitele Českého rozhlasu vrcholí!

První zasedl před radu k nenačaté lahvičce stolní vody Alexandr Pícha.  K mírnému překvapení všech členů rady se vzdal vlastního projevu. Řekl, že vše podstatné napsal již do předložené studie a tudíž je připraven zodpovídat dotazy rady.

   Radní Milan Uhde, známý spisovatel a v prvních letech postkomunistického státu i politik se ozval jako první. Řekl, že si na všechny tři kandidáty připravil stejnou otázku: čeho si pan kandidát na Českém rozhlase váží a co by rád změnil. Alexandr Pícha uvedl, že považuje rozhlas za nejemočnější médium. Radikální změny by nedělat. To se mi zdálo pochopitelné. Pícha byl u tvorby novodobé historie Českého rozhlasu, která začala v roce 1993 po rozdělení Československa a vytvoření nových mediálních zákonů. Byl to vlastně první člověk, kterého si vybral ke spolupráci Vlastimil Ježek, nerozhlasový novinář, který zvítězil v historicky prvním konkurzu na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu (dále jen ČRo). První konkurz jsem popsal v jiném článku, který také najdete na této mé internetové stránce.  Alexandr Pícha vybudoval moderní tvář stanice Radiožurnál a je tedy i přes své relativní mládí (ročník 1961), nejdéle sloužícím manažerem rozhlasu ze všech tří kandidátů. Pícha pohovořil o své vizi pevnější spolupráce ČRo a České televize, která by podle něj mohla mít i kladný ekonomický dopad ve využívání finančních zdrojů. Dále by dobudoval síť regionálních studií, na což je potřeba najít finanční prostředky ve z vnitřních zdrojů. Veškerý program by převedl do datového skladu, aby tak prostřednictvím redaktorů byl lépe přístupný široké veřejnosti.

   Radní Zoubek se zeptal, jak má podle Píchy ČRo oslovovat mladou generaci. Pícha upozornil, že přicházející digitalizace vysílání přinese možnost nárůstu programů, avšak podle jeho názoru na to zatím v nejbližším šestiletém funkčním období ředitele nelze spoléhat.  Bylo by možné vhodnějším poskládáním vysílačů vytvořit 4 VKV celoplošné sítě ( oproti současným třem). Avšak tři z těchto sítí by neměly plné pokrytí, jako je tomu už nyní u Prahy a Vltavy. Vltavě by nebylo možné odebírat vysílače, musí zůstat na současné úrovni. Nově vzniklá celoplošná síť by měla mít charakter  zpravodajsko-publicistického programu, současný Radiožurnál by sloužil jako servisní stanice pro mladší generaci. Pro mladší generaci by sloužilo i postupně zaváděné digitální vysílání. Pícha však řekl, že se stanovenými cíli nelze experimentovat a zavádět převratné změny. Perspektivu vidí i ve vysílání po internetu. Tam jsou téměř nulové náklady na šíření a finanční prostředky se mohou soustředit na program.

   Radní Ptáčková se zeptala, jak vidí Alexandr Pícha úlohu regionálních stanic. Zde viděl kandidát rezervy ve využití uměleckých sekcí. Stanice jako Jihlava nebo Pardubice by mohly i vyhledávat umělce pro spolupráci s většími stanicemi, třeba s brněnskou.

   Radní Florian se zeptal, jak si Pícha v praxi představuje spojení ČRo a České televize, aby tím rozhlas neutrpěl. Pícha si představuje hlavně propojení zpravodajství a společné využití internetu.

    Radní Prokop vznesl otázku týkající se stanice pro mladé. Ta by podle Píchy měla vysílat pro mladé to,  co soukromé stanice nemohou. Příprava by byla pro širší okruh lidí, konečný produkt by měli dělat mladí lidé.

   Radní Kotrba se zeptal, jak vnímá Pícha hudbu na Radiožurnálu, který sám řídí. Bylo patrné, že pro Píchu je tam hudba pouhým doplňkem. Vyjádřil se tak, že kvůli hudbě nechce omezovat šíři publika, pro které vysílá.

   Radní Pavlata řekl, že se mu líbí myšlenka spojení Českého rozhlasu a České televize. Zeptal se Píchy, kdy slyšel naposled nějakou hru na stanici Vltava, čímž byl pan Pícha poněkud zaskočen. Řekl, že z časových důvodů Vltavu neposlouchá, ale že občas chodí na některé poslechy her, když ho některý režisér pozve a že tam bere i své děti. Radní Pavlata otevřeně řekl, že svůj hlas Alexandru Píchovi nedá, protože ho považuje za mladého na generálního ředitele a že by ho rád i nadále viděl v čele Radiožurnálu. Že o tom bude vážně uvažovat, až se sejdou za dalších šest let při další volbě generálního ředitele.

   Na závěr svého vystoupení Alexandr Pícha řekl, že by nechtěl Český rozhlas jen udržovat, ale i dál rozvíjet. Jenže jeho čas vypršel a tak se k tomuto zajímavému bodu už nedostal. Opustil lahvičku stolní vody netknutou, aniž ji otevřel.

klikni - 3.část

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Moje dojmy z veřejného slyšení - 1.část

15.05.2005 13:58 - 08. Volba ředitele Českého rozhlasu -trvalý odkaz

Moje dojmy z veřejného slyšení - 1.část

Nová volba generálního ředitele Českého rozhlasu vrcholí!

  Na dokumentární fotografii vidíte velmi důležitý předmět. Je to lahvička s vodou,  která čekala na každého ze tří kandidátů na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu. Připravila ji tajemnice rady paní Marie Šímová, která se postarala i o to, aby svůj jazyk mohli smočit i členové Rady Českého rozhlasu. Veřejné slyšení tří vybraných kandidátů se konalo za krásného středečního odpoledne 11. května opět v zasedací místnosti Národního muzea v Praze na Václavském náměstí, několik desítek metrů od hlavní budovy na Vinohradské třídě.

Přišel jsem právě včas. Stejně jako já pospíchal i první z kandidátů, ředitel stanice Radiožurnál pan Alexandr Pícha. Chvíli jsme si dávali přednost  u vchodových dveří do muzea. Já jsem pak ustoupil definitivně a sdělil panu Píchovi, že on musí jít první, protože on je ten hlavní a já jsem jen zástupcem veřejnosti. Pan Pícha již neotálel a se slovy: "Jdete podívat na popravu?", rychle vstoupil dovnitř. Oproti 30.dubnu, který jsem popsal v předchozím článku, byl zasedací sál zaplněn  zájemci. Jakýsi fotograf pilně fotografoval a v průběhu zasedání i kamsi odesílal snímky prostřednictvím počítače.

   V místnosti jsem zahlédl i dalšího z uchazečů, pana Richarda Medka, šéfredaktora stanic Regina a Region, který měl přijít na řadu až poslední, čili za dvě hodiny. Rada Českého rozhlasu se tentokráte sešla v plném počtu.           Její členy tady nebudu vyjmenovávat, někteří přijdou ještě  na řadu a její všichni členové jsou vyfotografováni na internetových stránkách Českého rozhlasu. Pan Medek byl oblečen celý v černém, nejen oblek, ale i košili a kravatu měl černé. Zasedání Rady začalo ve 14,08 hod. Předseda rady Michal Prokop oznámil, že na programu je jediný bod a to veřejné slyšení kandidátů na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu. Nastínil průběh slyšení. Kandidát bude mít na svoje představení 45 minut a záleží na něm, jak je využije. Předpokládá se, že po úvodním, libovolně dlouhém projevu kandidáta, budou pokládat dotazy členové rady. Avšak po 45 minutách bude slyšení ukončeno a rada se odebere do vedlejší místnosti ke čtvrthodinovému odpočinku a regeneraci sil, načež počne slyšení dalšího kandidáta. Pořadí, v jakém budou kandidáti vystupovat, bylo předem určeno losem.

klikni - 2.část

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Moje oblíbené uklidňovadlo

10.05.2005 16:37 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Moje oblíbené uklidňovadlo

Malá fontánka. Mramorová koulička se točí hnána vodou, voda jemně zurčí.

komentáře 2

Komentáře

[1]11.05.05 00:54:24Lebeda

Tak jsem kdesi četl. Zmizel mi TOMŮV DENÍK Tak to tedy né. Jen ho ty tajnůstkáři píšeš bílou barvou na bílé pozadí. Zkus vpravo od toho LIDÉ CZ zabarvit myší a uvidíš...

[2]11.05.05 06:12:36mluvka Tomáš

No jo, Lebedo, ten nápis jsem tam neměl nikdy, ale asi tam je, pod tou bílou barvou. Zjistil jsem to, když jsem do učebního blogu převzal původní bílé CSS, které mi nastavil na začátku Jirka Pallas a podle tvých rad jsem pak zjistil, jak se obarví na zeleno. Ale tady si s tím zatím nechci hýbat, abych si to nerozbil nebo nějak neposunul. Minimálně do té doby, než bude zvolen nový rozhlasový ředitel a to by mělo být do konce června.