Společenská přetvářka - 2.část
klikni - 1.část
Dodatek 26.května 2007:
Jak to skutečně bylo: Přečtěte si článek Před soudem za Aničku vydávali dceru brněnského herce
Komentáře
Článek je bez komentářů
26. 5. 2007
Společenská přetvářka - 2.část
20. 5. 2007
Ani třetí volební shromáždění SN ČR se nepovedlo - 3.část
Ani třetí volební shromáždění SN ČR se nepovedlo - 3.část
Kde je zakopán pes?
Bohužel v Syndikátu samotném odborné diskuze této úrovně pan Kubičko neinicioval. Možná, že moderace v Českých médiích je honorována, v Syndikátu novinářů nikoli, nevím. Zaráží mě však, jak velice se pan Kubičko angažuje jinde a v organizaci, jejíž je místopředsedou, nikoli. Kdysi mi pan Kubičko řekl, že Česká média mají přitažlivější a aktuálnější webové stránky než Syndikát novinářů, protože mají několikrát větší roční rozpočet než Syndikát a také mají více zaměstnanců. Já myslím, že obsah psaného - tedy myšlenky - jsou v lidech a ne v penězích.
Mám pocit, jakoby Česká média Syndikátu novinářů konkurovala, přestože mají jiné poslání. Jsou totiž na rozdíl od Syndikátu zdrojem výměny názorů. Současný Syndikát novinářů působí spíše dojmem jakéhosi stranického aparátu, který vydává stanoviska a předpokládá, že jiné organizace se jimi budou dobrovolně řídit. Ovšem k tomu chybí legislativní zakotvení Syndikátu jako profesní komory.
Uvítám ze u všech článků o Klubu volných novinářů diskuzi novinářů - členů Syndikátu novinářů o problémech Syndikátu, zvláště pak o práci volných novinářů, alespoň do té doby než vedení Syndikátu (jmenovitě jeho předseda pan Miroslav Jelínek) povolí oficiální stránku Klubu volných novinářů včetně otevřené diskuze.
Komentáře
Článek je bez komentářů
Ani třetí volební shromáždění SN ČR se nepovedlo - 2.část
Ani třetí volební shromáždění SN ČR se nepovedlo - 2.část
Kde je zakopán pes?
Pan Beránek přítomným také sdělil, že termín odevzdání Prohlášení kandidáta na delegáta valné hromady SNČR je 28.5.2007. To nikde nebylo zatím napsáno. Strohá informace, na jejíž nepřesnost jsem upozorňoval už v předchozím článku Volní novináři asi na valné hromadě Syndikátu novinářů neuspějí uvádí, že volební období končí až 1.června 2007. S vědomím tohoto data byl určen termín schůze, na kterém bude projednávána delegátka na valnou hromadu. Tato schůze byla předem dohodnuta až na 31.5.2007. Pan Beránek nám sdělil, že máme podat za KVN žádost mandátové a volební komisi, aby naší delegátku přijala po skončení této schůze.
Odcházel jsem ze schůze velmi unaven. Vůbec se nedivím, že Syndikát novinářů nemá mezi samotnými novináři žádnou váhu. Není ujasněné jeho poslání. Stále není jasné, jaký je rozdíl mezi jeho profesním určením Syndikátu a stále se vtírající odborovou polohou. Nefunguje komunikace. Členové Syndikátu si neváží řídícího výboru a ten si neváží členů.
Tento článek doprovázejí poněkud zvláštní fotografie. Výzdobu presscentra Syndikátu novinářů tvoří nevyzvednuté legitimace členů Syndikátu za uplynulé roky. Vyzvednutí legitimace je vázáno na zaplacení ročních členských příspěvků. Za výrobu legitimace účtuje Syndikát novinářů 50 Kč. Zdobit legitimacemi schůzovní místnost, která se navíc občas pronajímá i jiným organizacím mi připadá nevkusné. Navíc přemýšlím, jestli to také není v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů, kterým se předseda Syndikátu novinářů pan ing. Miroslav Jelínek tolik ohání a znemožňuje tím navázání kontaktů mezi členy a vytvoření přátelské a tvůrčí atmosféry uvnitř Syndikátu novinářů.
Dokud nebude uvnitř Syndikátu novinářů existovat otevřená a zároveň přátelská diskuze o potřebách novinářů - lidí a nikoli jen o potřebách Syndikátu - neosobní instituce, nemůže nabýt Syndikát novinářů váhy ani u novinářů samotných, ani u vydavatelů a provozovatelů médií, ani u široké veřejnosti.
Na internetové stránce Syndikátu novinářů jsem se dočetl o nejnovějším názorovém rozporu mezi Syndikátem novinářů a společností provozující internetový server Česká média týkajícím se nedávného zveřejnění informací o týraném osmiletém chlapci. Česká média vyzvala Syndikát novinářů k odborné diskuzi, místo aby tomu bylo naopak. Předseda Syndikátu Ing. Jelínek odpověděl na tuto výzvu opět nemastně neslaně, jako by chtěl toto téma zahrát do autu. Česká média mají v současnosti podle mého názoru větší respekt u novinářské i vydavatelské obce než Syndikát novinářů. Místopředseda Syndikátu Radko Kubičko už několikrát moderoval odborné diskuze, pořádané Českými médii.
Kliknutím zde si můžete přehrát videozáznam diskuze o internetové žurnalistice, kterou pořádala Česká média 25.3.2007 a moderoval místopředseda Syndikátu novinářů pan Radko Kubičko.
klikni - 3.část
Komentáře
Článek je bez komentářů
Ani třetí volební shromáždění SN ČR se nepovedlo - 1.část
Ani třetí volební shromáždění SN ČR se nepovedlo - 1.část
Kde je zakopán pes?
Na třetí pražské volební shromáždění v pátek 18. května 2007 nás přišlo pouze pět. Z toho tři jsme byli z výboru Klubu volných novinářů (pan Chrastina, paní Šamajová a já). Potenciální voliči delegátů na valnou hromadu přišli jen dva. Jeden se rozhodl dát hlas pro KVN, jeden ho chtěl dát Klubu fotoreportérů, ale z něj nikdo s delegátní listinou nepřišel.
Řídící výbor vyslal opět pana Jindřicha Beránka, redaktora syndikátního věstníku Mediažurnál. Ani dnes není ještě na webových stránkách Syndikátu k dispozici dubnové číslo Mediažurnálu (vyšlo koncem března) s informacemi o červnové valné hromadě. Je vidět, že patrně nikdo z řídícího výboru Syndikátu (24 členů) ani z kontrolní komise Syndikátu (3 členové) aktuálnost stránek dlouhodobě nesleduje. Vše je tedy ponecháno na libovůli zaměstnance Syndikátu pana Ing. Ivo Kostihy (viz kontakty), jehož práce není patrně dostatečně kontrolována řídícím výborem.
V úzkém kroužku přítomných starobních a invalidních důchodců se rozvinula debata o možnostech publikování. Pamětníci dob dávných (pánové Beránek, Chrastina, Rykl) přiznali, že publikování v současnosti je pro ně v podstatě nemožné, protože už nemají v redakcích své známé, kteří si od nich dříve objednávali články. Nyní už v redakcích sedí jiní redaktoři, kteří mají jiné známé, u kterých si články objednávají. S tím souviselo i další aktuální a stále neřešené téma, že když už v některé redakci článek otisknou, často je nemožné z redakce vymáčknout honorář. Jeden z pánů dokonce sdělil, že v jedné redakci mu řekli, že v této době je módní honoráře neplatit.
Nadhodil jsem, že tím vzniká otázka, jak mohou být volní novináři členem Syndikátu, když bod.4. II. stanov praví:
■ ■
Novinářem pro tento účel je ten, kdo se účastní shromažďování, analýzy a šíření informací jako profesionál v tištěných nebo elektronických médií nebo v nich jako profesionál soustavně publikuje své názory. Současně se novinářské profesi buď jeden rok věnuje, či jí tři roky před odchodem do důchodu věnoval rozhodující část svého pracovního času a nebo z ní má či měl rozhodující část příjmů.
■ ■
Vyvolalo to poněkud rozpaky. Pánové se shodli na tom, že Syndikát novinářů je dobrovolná organizace a nemůže vymáhat od svých členů daňová přiznání.
Jako obvykle se diskutovalo o tom, proč se tak málo členů Syndikátu zapojuje do jeho činnosti. Obvyklé bylo i zdůvodnění, že členové velkých a středních redakcí Syndikát nijak nepotřebují. Otázkou pro mne však zůstává, proč jsou členy Syndikátu.
Opět jsem otevřel otázku, že mi není jasné, proč řídící výbor Syndikátu inicioval vloni v květnu znovuobnovení KVN (po deseti letech od jeho zániku) a od té doby tento stále nerozjetý klub nejen ignoruje, ale přímo mu hází klacky pod nohy. Vedení Syndikátu v čele s jeho předsedou panem Jelínkem neumožnilo oslovit volné novináře samostatným dopisem s odůvodněním, že adresy členů podléhají zákonu na ochranu osobnosti. Výzvu k volným novinářům, kterou připravilo dobrovolníků. Ty dal provizorně dohromady místopředseda Syndikátu pan Radko Kubičko na loňské informační schůzi. Výzvu neuveřejnil Mediažurnál, ani se nedostala na oficiální webovou stránku Syndikátu. Těch několik dobrovolníků se takřka proti své vůli stalo výborem Klubu volných novinářů bez možnosti získat další členy a zájemce. Již pět měsíců je prakticky hotová webová stránka Klubu volných novinářů, kde jsou alespoň ty nejzákladnější informace o klubu. Dosavadní snahy o napojení stránky na oficiální web Syndikátu selhaly na neochotě předsedy Syndikátu pana Jelínka.
Pan Beránek se odpovědi vyhnul tvrzením, že když současný výbor klubu připraví pro volné novináře přitažlivý program, že oni se jistě přihlásí sami. Znovu zopakoval tezi o tom, že přímo přes Syndikát volné novináře nelze oslovit, protože adresy podléhají zákonu na ochranu osobnosti. Zároveň kritizoval i členy Syndikátu, že nechodí na tyto předvolební schůze. Jenže jak mají chodit, když se o nich ani nedozví?
klikni - 2.část
Komentáře
Článek je bez komentářů
18. 5. 2007
Jak na měsíci
Jak na měsíci
z mého života
Jestli jste si přečetli mou obrazovou reportáž Jak o květnovém povstání
Vozovka byla vybagrována, pokryta štěrkem, na něj pak přišla jakási bílá fólie. Pak další vrstva čehosi a to „cosi“ udusává válec (nevím, jak se ten stroj správně jmenuje. Za mého dětství to byl parní válec, ale dnes už ho pára nepohání.).
Práce trvají teprve 16 dní, ale já mám pocit, že jsou nekonečné.
Komentáře
Článek je bez komentářů
13. 5. 2007
Soutěž evropských písní 2007 - 2.část
Soutěž evropských písní 2007 - 2.část
Česky komentovala přenos velmi pěkně Kateřina Kristelová.
Píšu velmi pěkně proto, že na správném místě přečetla správný komentář, patrně v originále vytvořený finskou televizí. Komentář řekla tak, že nezasahoval do vlastních skladeb. Při této příležitosti musím vzpomenout novoroční koncert Vídeňské filharmonie, který každoročně přenáší Česká televize a slovem provází Jiří Vejvoda. Ten se patrně vždy chce blýsknout svými vědomostmi a tak slovem vyplní i tu sebemenší pauzičku mezi skladbami. Občas posledními hláskami zasáhne první tóny skladeb. To se naštěstí Kateřině Kristelové nestalo ani jednou.
Bohužel závěr přenosu byl pokažen tím, že do moderátorské kabiny pozvala televizní produkce zpěváka skupiny Kabát Josefa Vojtka. Nešlo ani tak o to, že svými poznámkami rušil výsledky hlasování. Hlavně však prohlásil něco v tom smyslu, že eurovizní soutěž je spíš o podívané než o hudbě a vyslovil se pohrdlivě o zpěvácích, kteří místo své mateřštiny použili v písňových textech angličtinu. Řekl, že to zní legračně, když třeba místo angličtiny s přirozeným přízvukem musí poslouchat angličtinu s litevským přízvukem. Po chvíli přiznal, že on sám neumí anglicky vůbec.
Věty pana Vojtka zněly však divně i v češtině. Vypadalo to, jakoby volného dne využil k pobytu v místních šencích a tak mu dělala potíž i česká výslovnost. Asi přece jen nepřenesl přes srdce, že se Kabát umístil mezi všemi až na konci. Několikrát zdůraznil, že na skupině Kabát je nejlepší, že je přirozená. My sme Kabáti, povídal pan Vojtek, a už nebudeme jiný. Napadlo mě, jestli my všichni Češi nejsme takoví čeští kabáti.
Litoval jsem Kateřinu Kristelovou, že jí Pepa Vojtek zkazil jinak velmi zdařilou moderaci přenosu.
Komentáře
Jo jo, ten kousek s tím blbem jsem viděl. Musím ale dát ruku na srdce, zpívat v anglině když to neumím? Není lepší zpívat v mateřčině? Ale o tom ten pořad vlastně byl, ne. zpívat v řeči země, z které pocházím. Zatím se měj a ahoj.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)