Psychicky náročný svět
Dějou se podivné věci. Minulý týden hýbal „seriózními“ médii případ bývalého zdravotního bratra havlíčkobrodské nemocnice Zelenky. Ten podával svévolně pacientům v kritickém stavu velké dávky heparinu a tím jim zapříčinil rozsáhlá vnitřní krvácení až smrt.
Dnešní první zpráva, kterou jsem po probuzení vyslechl na stanicích Českého rozhlasu byla o tom, že ředitel školy v Hošťce na Tachovsku vybral všechny školní peníze, použil je na vlastní účely a šel se udat.
V USA, ale tuším už i v Německu se stávají případy, že žák postřílí své spolužáky, učitele a pak se i zastřelí sám.
V USA se čas od času objeví odstřelovač, který odkudsi bez příčiny střílí lidi.
V přednášce o vulgaritě uvádí profesor Cyril Höschl jinou zvláštní událost:
■ ■
Sám jsem nepřímo zažil při jednom z pobytů v Severní Americe neuvěřitelný případ. Policie po létech tohoto anonymního volače, který terorizoval ženy v širokém okolí dopadla a ukázalo se, že dopadený je rektorem místní univerzity.
■ ■
Pokud se takové případy nedějí příliš často a hlavně se nedějí okolo nás, bereme to jako něco, co se nás netýká. Jako když se díváme na americký akční film.
Mnoho lidí se dnes uzavírá před lidským okolím do vlastního světa. Neřeší svůj vlastní život. Raději se vžívají do postav právě oněch akčních filmů a vyfabulovaných příběhů, kde hlavní hrdina vyvázne vždy se zdravou kůží, maximálně trochu pomlácen.
Život však přináší jiné problémy, které akční filmy neřeší. Jak se uživit, jak zaplatit složenky, jak vyjít se svým reálným lidským okolím, jak se zbavit vnitřní samoty.
Když k nám po roce 1989 přicházel kapitalismus, pan Václav Klaus několikrát povídal o tom, jaký je rozdíl mezi kapitalismem a socialismem, mezi svobodou a totalitou. V kapitalismu je dovoleno vše co není zákonem zakázáno, v socialismu je zakázáno vše co není zákonem povoleno.
V socialismu spoustu věcí řešil stát. Direktivně nařídil a bylo vymalováno. Očkování dětí na určité nemoci bylo povinné. Dnes je na svobodné vůli rodičů. Byla povinnost pracovat. Kdo nepracoval, byl příživník. Tím „pracovat“ bylo míněno „být zaměstnán“. Dnes není povinnost pracovat. Jak se kdo živí, je jeho věc. Přehledy o tom, co kdo dělá se nevedou. Za socialismu měl každý člověk „kádrové materiály“, které s ním putovaly od jednoho zaměstnavatele ke druhému. Tyhle kádrové materiály mohly člověku dost polepit život. Ale mohly také ukázat novému zaměstnavateli, jaký je to zaměstnanec.
Havlíčkobrodská nemocnice musela s vrahem Zelenkou rozvázat poměr dohodou, aby se ho zbavila. Mohl klidně nastoupit do jiné nemocnice. Ředitel školy v Hošťce dostane asi výpověď. O řediteli školy patrně není možno říci, že by to byl primitivní člověk.
Různé případy, které jsem výše citoval nemají zdánlivě nic společného. Podle mne však úzce souvisí. Jejich aktéři nedokázali dlouhodobě vyřešit své životní problémy a v jejich mysli došlo k nějakému zkratu. Současný svět se stává pro jednotlivce velmi psychicky náročným. Přestože se všichni ohánějí svobodou jednotlivce, ten je stále více a více nesvobodný. Je donucován ekonomikou, aby likvidoval své rodové a sociální vazby, které potřebuje víc než moci si něco koupit. Nemá-li žádné sociální vazby může v jeho myšlení dojít ke zkratu. Dá se předpokládat že takových zkratů bude přibývat. Nedají se odstranit strachem z trestu. Dají se odstranit pouze podporováním zdravých sociálních vazeb. v současné době jsou však spíše na závadu. Jsou drceny ekonomickými zásadami.
Měli bychom si uvědomit, že nezvládnutí psychicky náročného světa okolo nás se může přihodit každému z nás. I tobě, milý čtenáři, který se možná právě teď směješ nad mými řádky, protože prožíváš období dobré duševní pohody.
Může se to stát i lidem, kteří řídí tuto zem nebo tento západní euroamerický svět, který upřednostňuje ekonomiku před přírodními zákony, filozofií a biologickou podstatou člověka. Nemusí selhat jenom nevýznamný jednotlivec, který vzhledem k lehké dostupnosti zbraní vystřílí třídu střední školy v USA. Takhle selhat může i ten, který má tu pravomoc rozhodovat o něčem velmi důležitém.
Komentáře
Článek je bez komentářů
