Malý dovětek k článku "Najít vhodného psychologa není jednoduché"

05.10.2005 13:55 - 05. Zdravotně postižení lidé -trvalý odkaz

Malý dovětek k článku "Najít vhodného psychologa není jednoduché"

začátek (klikni na) část 1.
----------------------------

    Z článku nevyplývá, že se mi opravdu po dlouhém snažení podařilo najít psychologa. Ano, trmácivá cesta byla korunována úspěchem.  Opravdu jsem vhodného psychologa našel. Je to psycholog, který je v článku označen jako psycholog H. Navštěvuji ho už čtyři roky. Konzultace u něj jsou pro mne přínosné. Za ty čtyři roky se mi díky tomu, že jsem si s ním mohl povídat o problémech, které mě tížily celý život, podařilo najít určitá životní řešení. Byl to on, který po čase doporučil, abych v kombinaci s psychoterapií užíval i antidepresivum.

   Psycholog, ke kterému chodím čtyři roky, psychiatr, kterého navštěvuji sedm let i neurolog, v jehož evidenci jsem také sedm let se shodli na tom, že v zásadě netrpím patologickým duševním onemocněním, ale že v souvislosti se svou indiviuální historií a v kombinaci s organickými onemocněními, kterými trpím, jsem dlouhodobě vystaven velkému stresu, který se mi nepodařilo samotnému zvládnout.

komentáře 8

Komentáře

[1]05.10.05 14:55:33Point*

Jediny recept na tohle je i bez psychouse spolecnost. Nebyt s tim vsim sam doma, ale najit si pritelkyni-pritele a zit spolu pod jednou strechou...v podstate staci i vhodny 'roomate".

[2]05.10.05 15:10:37mluvka Tomáš

Úplně s tebou souhlasím, Pointe. Přítelkyně zatím se mnou nebydlí pod jednou střechou, protože bydlí v jiném městě. Přestože je na pohled zdravá, má víc psychických problémů než já. Nic se nedá lámat přes koleno. Nevím, co je to "roomate".

[3]05.10.05 18:51:17KK

Nespoléhej na šamany a dohlavysráče. Pojď na pivo!

[4]05.10.05 21:25:00Point*

...spolubydlici.

[5]05.10.05 22:51:52mluvka Tomáš

pro KK - na pivo klidně půjdu, ale smazal sis blog, není kam psát. Škoda, že jsi dnes nepřišel na odhalování sochy Jaroslava Haška na Žižkově - to by se ti líbilo - četnická patrola tam střílela čestnou salvu a Švej s paní Mullerovou odhalili sochu!

[6]05.10.05 22:53:54mluvka Tomáš

pro Pointa: s určitou ženskou bych docela rád bydlel, ale s libovolným spolubydlícím ani náhodou. Toho už jsem si v životě užil dost a dost.

[7]05.10.05 23:29:53Point*

K tomu neni co dodat ;o)

[8]05.07.06 19:09:18Ivan

A je to...

Na Vinohradech se Meinl úspěšně proměnil v Alberta

04.10.2005 08:02 - 02. Deník -trvalý odkaz

Na Vinohradech se Meinl úspěšně proměnil v Alberta

konkurence mizí, nastává opět doba monopolu

  Včera se po třídenní přestávce znovu otevřela velká prodejna potravin v Praze na Vinohradské ulici. Tentokrát však již nikoli jako prodejna Julius Meinl, ale jako prodejna Albert. Vše zůstalo zatím stejné, jako by se nic nezměnilo. Pouze regály se (poněkud) naplnily zásobami, všude ještě logo Julius Meinl.  Jediné, co se změnilo hned, byly ceny. Nechci teď hovořit o tom, jestli jsou vyšší nebo nižší, to v této chvíli není podstatné. Patrně se sjednotily s cenami supermarketového řetězce Albert.

   V Praze na Vinohradech tak zmizela konkurence v prodeji potravin. Po zrušení české prodejny potravin Roškota-Špacír a vymizení supermarketů Julius Meinl tak v podstatě dochází k ovládnutí blízkého okolí supermarkety Albert. Bude jich tu nyní  pět. K čemu byla kuponová privatizace? K čemu byla malá privatizace drobných prodejen? Na Vinohradech v podstatě opět nastává monopol v prodeji potravin. Jenže už ne státním kapitálem českým, ale soukromým kapitálem zahraničním.

   V okolí zbývá ještě několik prodejen masa, malých večerek a malých vietnamských obchůdků. Domnívám se, že je jen otázkou několika let, kdy Albert rozšíří svůj prodej natolik, že zlikviduje i tyto drobné konkurenty. Pak bude moci nasadit zcela libovolné ceny. Neviditelná ruka trhu vše vyřeší, ale možná jiným způsobem, než nám tvrdil pan profesor Václav Klaus.

komentáře 2

Komentáře

[1]04.10.05 14:27:12Point*

Klaus ma samozrejme pravdu,protoze i zde jsou supermarkety, ale daleko vice mensich a drazsich obchodu v uvozovkach. Takove jako u vas je vsak videt poskrovnu protoze lidi to nelaka a proto mizeji.Samozrejme to co se deje nyni s potravinarstvim v cesku je zde nemozne. Nikdo z firem by totiz nebyl schopen zaplatit podobne "prohresky" po zalobach a soudech. A tady si zakaznik neda nic libit, zasoudi i pro malo teply kafe. Nekdy je to az smesne, na druhe strane za svy penize chci odpovidajici kvalitu ,ze? Nevis Tome, co je z KK?/ Hlasi mi to ,ze nema blog ???

[2]04.10.05 15:01:23mluvka Tomáš

Nojo, taky koukám - uživatel nemá blog. Asi mu zase ruplo v kouli a zrušil ho. Tak musíme počkat, zda se nám nějak časem přihlásí.

Motýli a exhibicionisti

01.10.2005 22:17 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Motýli a exhibicionisti

   Byl jsem pozván na zajímavou výstavu. Zajímavá byla tím, že její vernisáž byla zároveň její derniérou (nebo snad denisáží?). Konala se v Praze na sídlišti Prosek v parčíku u pizzerie Helios a na přilehlém jezírku v podvečer ve čtvrtek 29.září.  Pod stromy v parku byly rozmístěny zvláštní figury nazvané "Jan s velkou hlavou a malým překvapením" nebo "Kryštof s malou hlavou a velkým překvapením" a podobně. Na jezírku plavaly zvláštní struktury - jakoby krystaly vyrobené z drátů  a zakončené bílými kuličkami.  

   K sezvaným účastníkům promluvil autor děl, výtvarník Vladimír Vondrejs. Uvedl, že výstava se jmenuje"Motýli a exhibicionisti". Motýli - to byla díla plovoucí na hladině na hladině jezírka. Motýly nazval autor tato dílka proto, že tvar se odrážel ve vodě a tím připomínal rozevřená motýlí křídla.  

 

 Na obrázku vidíte autora výstavy Vladimíra Vondrejse  před jezírkem. V pozadí na druhé straně jezírka jsou nezřetelně vidět "Motýli".

Figuríny -  to byli exhibicionisté. Autor sdělil, že v nejbližších okamžicích se exhibicionisté odhalí. Dobovou pražskou náladu navodily dvě zpěvačky několika dlouhými mordýřskými písněmi a hrou na cosi, co mohla být niněra.  V zápětí autor sám postupně odhaloval exhibicionisty. Každá figurína měla na sobě skutečný kabát, který autor osobně rozepnul a odhalil překvapení. Někdy to byla ještě jedna hlava na prsou figury, jindy na tomtéž místě zrcadlo umělecky dotvořené různými doplňky. Autor sdělil, že exhibicionisty sestavoval téhož dne na místě výstavy a proto nemohl vyhovět při schvalování místa výstavy požadavkům městské části, aby ukázal jejich fotografie. V průběhu odhalování vyšlo najevo, že po skončení vernisáže autor exhibicionisty rozebere a že výstava slouží prakticky jen pro zábavu sešlých (těch, co se tam sešli) příbuzných a známých.  O uměleckých záměrech a díle výtvarníka Vondrejse je možno dočíst se jinde.

Dva z exhibicionistů Vladimíra Vondrejse.

   Pro mě bylo zajímavé, že výstava "Motýli a exhibicionisti" jakýmsi zvláštním způsobem propojila můj život do jednoho okamžiku. Vladimír Vondrejs je nejenom výtvarníkem, ale hlavně významným odborníkem na genové inženýrství a pedagogem na Přírodovědecké fakultě  Univerzity Karlovy v Praze, kde učil již v době, kdy já jsem před třiceti lety studoval biologii. Na výstavu mě pozvala dáma, s níž jsem několik let pracoval v podniku, ve kterém  ani jeden z nás už mnoho let nepracuje. Letos jsme se sešli po mnoha letech a já se teprve při letošním setkání dozvěděl, že Vladimír Vondrejs je jejím bratrem.  Na výstavu jsem šel přímo z návštěvy svého psychologa, který mi řekl, že před lety pracoval s manželkou Vladimíra Vondrejse v jedné psychologické poradně. Na výstavě "Motýli a exhibicionisti" jsem po mnoha letech potkal svého spolužáka Standu Vaňka, který spolu se mnou studoval kdysi v ročníku zoologii a dnes je redaktorem významného českého přírodovědného časopisu Vesmír.

   Trochu mnoho náhod v jeden den, že? V té chvíli jsem si připadal jako motýl, i když jindy mám dojem, že jsem spíš exhibicionista.

  Podvečer v parku na Proseku byl zamračený, trochu deštivý, proto jsem si nevzal ani fotoaparát. Přesto mi nedalo, abych sem nedal alespoň dvě ilustrační fotografie, které jsem pořídil pomocí mobilního telefonu Siemens CX70. Jejich kvalita proto není valná.

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Pokleslá zábava v České televizi

01.10.2005 14:49 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Pokleslá zábava v České televizi

   Unaven včera večer neměl jsem náladu ani dívat se na televizi, ani poslouchat rozhlas, který je mi ve chvílích samoty bližším společníkem. Chtěl jsem si popovídat s nějakým živým člověkem. Zavolal jsem bývalou kolegyni, říkejme jí Miluška, se kterou jsem pracoval v jednom podniku před 25 lety. Dnes je to již starší paní, přes 70 let, která žije na své usedlosti na okraji Chrudimi. Evidentně jsem ji ve 21 hodin vzbudil. Zrovna byla sama, neměla u sebe ani děti, ani vnoučata. Řekla mi, že pospávala u televize. Usnula při sledování Četnických humoresek. Chvíli jsme vzpomínali na naše bývalé pracoviště, které já jsem opustil před více než  dvaceti lety, ona asi před dvanácti. Ten podnik dnes vlastně dnes už neexistuje. Zůstal po něm jen hřebčín,  který tam byl už dávno před ním.  Avšak všichni, kteří tím podnikem prošli a který se jmenoval Výzkumná stanice pro chov koní, si odnesli zážitky, které už nikdy nezapomenou. Vzpomněli jsme i kolegyni,  kterou jsem zmínil v článku Zázemí.  Náhle Miluška náš hovor ukončila. V České televizi začínal pořad "Uvolněte se prosím", který ji připadal zábavný a o který nechtěla přijít.

  

   Z nedostatku síly  dělat něco jiného nebo odejít do postele jsem si pustil televizi a na zmíněný pořad jsem se podíval. Sledoval jsem Jana Krause, který jako obvykle nedostatek invence a humoru nahrazoval drzostí, nevkusem a hrubostí. Hostem byl ministr spravedlnosti Pavel Němec, kterému Kraus vnucoval myšlenku, že je ospalý. na tomto tvrzení postavil "vtipnost" celého, téměř půlhodinového pořadu. Hosty byli ještě mladá redaktorka zpravodajství ČT, jejíž jméno jsem zapomněl a producent Petr Vachler. Korunu své vtipnosti nasadil Kraus tím, že si opět velmi nevkusně dělal legraci z vegetariánství Petra Vachlera. Aby pořad oživil, v průběhu rozhovoru o vegetariánství vytáhl Kraus z pod stolu  vařené vepřové koleno a pomocí vidličky, kterou sám olizoval, krmil ministra Němce. Bylo to dost nechutné. Přesto, že ministra Němce nijak neobdivuji a nepovažuji ho pracovně za příliš schopného, divil jsem se, že buď toto urážlivé zesměšnění neodmítl nebo že z pořadu přímo neodešel. Ještě víc se však divím tvůrčí skupině a vedení České televize, že tento pořad nechává tak dlouho na obrazovce.

   Před časem jsem sledoval, jak Jan Kraus v tomto pořadu podobným nechutným způsobem zesměšnil písničkáře Jana Nedvěda.  Tehdy bylo patrné, že Nedvěd je evidentně nemocný člověk, který nejen že na nejapné Krausovy výroky nedokázal reagovat, ale patrně je ani nepochopil. Nejsmutnější bylo, když Kraus donutil Nedvěda zazpívat naživo bez mikrofonu jednu z jeho nejznámějších písniček. Učinil to způsobem, jakým nutí maminka zazpívat na veřejnosti tříleté dítě jedinou písničku, které toto dítě zná. Dítě nechce, pak přemůže stud, falešně zazpívá kousek nějaké odrhovačky, kterou si pamatuje z rádia. Všichni přítomní se pak přetvařují a chválí dítě, jak je šikovné.

   Ve včerejší talk show se jak Kraus rozloučil s diváky s pusou plnou vepřového masa. Byl to výsměch divákům, kterým Česká televize v posledních dnech neustále sděluje, aby nezapomněli na to, že koncesionářský poplatek se od prvního října zvyšuje na 100,- Kč.

komentáře 4

Komentáře

[1]01.10.05 20:37:19pavel

Formát to samozřejmě není nikterak nový - viz. např. Conan O'Brien + Jay Leno a jejich show na xNBC, které jsou až na jazyk naprosto stejné, tj. dekorace svítícího města za moderátorem, sedačka pro hosty, živá kapela atd. ČT tedy nepřinesla nic převratného, myslím však, že je to jeden z jejich lepších pořadů. Kraus má na rozdíl od dnešních takymoderátorů něco v hlavě a svou práci dělá dobře. Nevím, jestli to mám přímo nazvat inteligentní zábavou, ale rozhodně jsem ochoten to sledovat. Pravda, díl s Nedvědem jsem neviděl, možná bych mluvil jinak. Když se podíváte okolo, máte v pátek 30.9. kromě Krause k dispozici romantickou komedii z USA, čtyřistapadesátéosmé opakování Angeliky, nebo pořad o překupnících s církevními předměty. Když odmyslím stovky programů ze satelitu, Kraus mi v danou chvíli přijde jako nejlepší volba.

[2]01.10.05 22:55:34mluvka Tomáš

To je věc názoru. Osobně si myslím, že Kraus toho moc v hlavě nemá. Na své schopnosti možná dělá svou práci dobře, ale dle mého názoru lidé s jeho schopnostmi by ve veřejnoprávní televizi vůbec neměli vystupovat. Kraus si získal protekci při podpoře televizních odborů ve známé stávkové akci proti řediteli Hodačovi. Já ho považuji za člověka velmi nevkusného, ovšem já nejsem ten, který o jeho obsazení (do médií obecně) rozhoduje. Dle mého názoru je Jan Kraus pouze vhodný typ komparsisty pro hraní v reklamách typu "vysokorychlostní internet". Jeho hrubost a nekultivovanost mě neoslovuje, i když chápu, že právě tím zvyšuje sledovanost České televize a posouvá ji na roveň televizím komerčním. Raději se po sté podívám na film o Angelice než na Jana Krause.

[3]02.10.05 21:58:59Petacchi - www - email

Zmíněný pořad jsem nikdy neviděl, ale nedá mi na článek nereagovat. Zrovna totiž čtu knihu Ubavit se k smrti od spisovatele a myslitele Neila Postmana. Postman ve své knize píše, že televize přenáší informace jen pomocí zábavy. Prostě televizní zpravodajství musí bavit. Při čtení knihy si vždy vybavím televizi Nova. Úhlední a krásní moderátoři, kteří se po odříkání těch nejhorších zpráv (teroristické útoky, vraždy, krádeže, špatná politika...) loučí se zářivým úsměvem a se slovy "naschledanou zítra". Tím Postman říká, že divák dostává dojem, že to co viděl, není zase tak vážné. Další věc, že minimální délka zprávy se počítá v minutách - v jedné nebo ve dvou. Pak následuje hned další. Může divák proniknout do problému za dvě minuty? Na ČT se mi líbí pořad Události komentáře - v tomto pořadu se dozvím více než z celých zpráv. Kraus se chová podobně. Nechce, aby jeho hosté diváky "nudili" tím, že jim bude vysvětlovat pozadí některých zpráv z jeho oboru.

[4]02.10.05 22:04:13Petacchi - www - email

..... dokončení.... Proto hosty zesměšňuje a schválně odvádí řeč jinam - jak píše Tomáš. Věřím tomu, že po schlédnutí pořadu zjistím, že jsem se nedozvěděl vůbec nic. Je to asi podobné jako když si přečtu denník Blesk. Smutné, že snižující se úrovní pořadu, paradoxně stoupá sledovanost. Na televizi můžeme bezmyšlenkovitě zírat, ale knížku si v takovémto stavu přečíst nemůžeme.

Anketa o "Neviditelného herce" má své vítěze

01.10.2005 12:23 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Anketa o "Neviditelného herce" má své vítěze

  V přímém přenosu pořadu "Tobogan" na stanici Český rozhlas 2 - Praha se  dnes stali vítězi ankety "Neviditelný herec" Hana Maciuchová a Josef Somr. Přítomní herci vyjádřili  radost nad svým umístěním, avšak zdůraznili, že práce na ztvárnění rozhlasových inscenací a četeb není pro ně jakousi soutěží o umístění, ale zajímavou a mnohdy i náročnou prací.

Ředitel Českého rozhlasu 2 Jiří Vejvoda řekl, že v dnešní době pokleslých televizních zábav typu Velkého bratra dostává rozhlas novou šanci ukázat lidem kulturní hodnoty. Pořad velmi kultivovaně uváděl Aleš Cibulka. Vzhledem k tomu, že posluchači hodnotili hlasové projevy herců, pořad Tobogan doprovodil svými písničkami Ivan Hlas.

   Tobogan z 1.10. si lze poslechnout z archivu Českého rozhlasu.

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů