Intelektuální hranice
Občas chodím na okraj Prahy na semináře na jedno oddělení výzkumného ústavu. Je tam velká koncentrace velmi vzdělaných a chytrých lidí, kteří zkoumají biologické principy života zvířat.
Zde je pohled na vstupní bránu toho ústavu:
Záběr jsem pořídil z druhé strany silnice z místa před domem, kde je umístěna hospoda. Je to taková taˇ"čtyřka", čili restaurace čtvrté cenové skupiny, jak jsme ji znávali z dob socialismu, které se snad dnes v centru Prahy ani nevyskytují. Čepuje se tam pivo a na jídelním lístku je pouze chudá studená kuchyně. Ta hospoda je přes den téměř prázdná. Sedávají v ní dva či tři starší dělníci či zemědělci, kteří si odskočili svlažit hrdlo dobře chlazeným pivem. Jejich pracovní pomůckou určitě nejsou počítače a stohy vědecké zahraniční literatury, jistě si nedopisují pomocí internetu s nějvětšími vědeckými světovými kapacitami z nějakého oboru.
Tu hospodu jsem vyfotil z opačné strany, z nádvoří výzkumného ústavu:
Hospoda je od výzkumného ústavu oddělena rušnou silnicí, kterou je občas témeř nemožné přejít pro hustý provoz aut, autobusů a kamionů.
Zdá se mi, jako by ta silnice oddělovala dva zcela odlišné intelektuální světy. Oba jsou součástí této republiky a oba jsou potřebné. Svět dělníků a svět intelektuálů. Každý z těchto světů žije svým životem, má svou atmosféru, své výhody či nedostatky. Existují v poklidu v těsné blízkosti. Žádná strana dnes nediktuje pravidla života té druhé straně, jako tomu bylo v minulosti. Rád jsem si zašel na pivo do hospody a byl jsem rád, že mě přítel pozval na seminář svého oddělení, kde se řeší problémy, které souvisí s podstatou života, i když pro nezasvěceného by se mohly občas zdát nepochopitelné z pohledu každodenního praktického života
Komentáře
Jsem sice obyčejná holka(51), ale tohle mě fakt upoutalo-pobavilo- jsi dobrýýýý, gratuluji a díky :-)) Drahuška
Žádné komentáře:
Okomentovat