Pro další úvahu přikládám graf návštěvnosti TOPlistu v roce 2005
a graf návštěvnosti TOPlistu v roce 2006.
Z těchto grafů je vidět, že návštěvnost pomalu stoupá a to z cca 480 návštěv v dubnu 2005 po 1600 návštěv v únoru 2006. Zjistil jsem, že zhruba 15 až 20% tohoto počtu tvořím já svými vstupy na svou stránku.
Dnešní (16.3.2006) tabulka TOPlistu ukazuje, že Tomův deník měl za ten rok asi 12 tisíc návštěv, čili v průměru 1000 návštěv za měsíc.
Podrobným sledováním návštěv na posledních 3000 návštěvách jsem zjistil, že ze 60 procent jsou návštěvy různé (různé IP adresy). Zbývajících 40% jsou návštěvy opakované. Opakované návštěvy jsou pro mne samozřemě cennější. Avšak spadají do nich i návštěvy moje vlastní.
Nejcennější jsou pro mne čtenáři, které článek vyprovokuje k zamyšlení a k vložení vlastního komentáře. Takových čtenářů bylo za celý rok pouze 47 a těch, kteří komentovali průběžně a častěji, bylo z oněch čtyřiceti sedmi pouze pět. To jsou ti skutečně nejcennější čtenáři.
Přemýšlel jsem, kolik z těch 12 tisíc návštěv za rok tvoří lidé, kteří si opravdu v Tomově deníku čtou pozorně a vracejí se k němu. Inspirovala mi k tomu čtenářka Anna, která napsala jen jednou. Napsala, že se ke čtení Tomova deníku vrací pravidelně, avšak pouze to jedno téma, ten jeden příspěvek byl pro ni tak inspirující a blízký vlastními zkušenostmi, že reagovala i písemně.
Tak tedy: 40% návštěv Tomova deníku byly opakující se IP adresy. I tady může být vliv všelijakých anonymizérů, avšak pro tito úvahu je pominu. 40% ze dvanácti tisíc je číselně vyjádřeno 4800. Kdyby jenom 10% z tohoto počtu byli lidé, kteří si Tomův deník oblíbili a vracejí se k němu pravidelně, je to úžasné. Se 480 lidmi za rok bych jiným, běžným způsobem nedokázal navázat kontakt, i když je to kontakt v převážné míře jednostranný bez zpětné vazby.
Možná, že vám moje úvaha připadá naivní, možná, že i naivní je. Ale přesto mi toto číslo 480 lidí, kteří se nad mými příspěvky zamýšlejí a znovu se k nim vracejí, připadá úchvatné. O mnoho úchvatnější než kdyby se Tomův deník vyskytoval v čele žebříčků jakési hitparády blogů v návštěvnosti.
Na závěr se obracím k těm čtenářům Tomova deníku, kteří se k některým článkům či mým životním příhodám vracejí a ještě nenašli odvahu připojit vlastní nápad či životní zkušenost. Nebuďte jenom voyery, nebuďte pouze nahlížeči do otevřeného okna, najděte odvahu a napište, čím vás ten či onen můj příspěvek oslovil. Zařaďte se po bok těch 47 návštěvníků Tomova deníku (tedy necelého půl procenta z celkového počtu návštěv), kteří umějí aktivně komunikovat a obohatit tak vlastní život!
