21. srpen 2008 - 1.část

22.08.2008 15:17 - 02. Deník -trvalý odkaz

21. srpen 2008 - 1.část

   Ráno povídali na stanici Regina, že o půl čtvrté odpoledne bude na rampě Národního muzea vernisáž výstavy o 21.srpnu 1968.  Na stanici Praha celé dopoledne povídal Robert Tamchyna s pamětníky na tentýž den. Poslal jsem mu esemesku, kde jsem svou vzpomínku, kterou jsem napsal už před čtyřmi lety, zkoncentroval do sto padesáti písmen. Protože Robert ocitoval mou esemesku ve vysílání, poslal jsem mu e-mailem i odkaz na celý článek, za což on vzápětí poděkoval.  Pak mě ty vzpomínky začaly rozčilovat a tak jsem si k domácímu úklidu pustil biblické Matoušovo evangelium. 

Během dopoledne mi přítel Jaroslav poslal zajímavou informaci, kterou nazval „Americké pohledy na Pražské jaro“.  Byly to jeho zápisky z přednášky amerického historika, kterou předešlého dne navštívil. Velmi zajímavé. Otázal jsem se ho, zda bych tyto zápisky mohl zveřejnit v Tomově deníku, ale odpověděl záporně s tím, že by to nestálo za to.

   V poledne jsem si koupil v protější jídelně lehký nizkokalorický oběd – marinovaného lososa s nakrájenou syrovou zeleninou. Ze schránky jsem vytáhl dopis. Bylo v něm oznámení o blížící se promoci syna mého bratrance.

Tomu hochovi jsem byl kdysi na křtinách a jinak jsem ho viděl snad dvakrát.  Vzájemné kontakty v mém příbuzenstvu nejsou příliš vřelé. Naposled jsem bratrancovu rodinu viděl, když mu bylo padesát a to už je šest let. Nu což, půjdu se v září podívat do Karolina, už jsem tam dlouho nebyl.

   Po obědě jsem si namazal holeně hnědou ichtyolovou mastí, kterou už řadu týdnů bezúspěšně léčím zánět. Polochromými prsty svých rukou jsem si nohy ovázal jednorázovým elastickým obinadlem Peha Crepp a přes ně přetáhl elastické punčochy Maxis proti otokům.  To mi trvá vždycky velmi dlouho a tak bylo ke třetí hodině, když jsem se vydal pěšky po Vinohradské třídě směrem k muzeu. Bylo krásné počasí a tak jsem nespěchal. Před budovou (dřívějšího) Československého rozhlasu jsem narazil na hlouček lidí.  Uprostřed něj stál sovětský vojín a rozdával jakési červené kartičky. Byla to pozvánka na uměleckou akci před budovou rozhlasu.

Prostředí bylo stylové. Bylo vidět zdemolovanou vstupní halu Českého rozhlasu. Nikoli po útoku sovětských vojsk, ale vlivem probíhající rekonstrukce hlavní budovy.

klikni - 2.část

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Střípky léta 2008 - 1.část

19.08.2008 10:44 - 02. Deník -trvalý odkaz

Střípky léta 2008 - 1.část

Drazí lidé, 

mám radost. Konečně bych řekl, že mám opravený počítač. Včera se ozval servisní technik hned po dovolené a hned přišel. Dokonce si zkolabovaný počítač ani neodnesl, jak jsem očekával. Asi hodinu s ním laboroval a náhle počítač začal pracovat podle mých představ. To jest že opět ukazuje písmenka, která vidím a reaguje na myš a klávesnici. Předtím když jsem mu dal pokyn myší nebo klávesnicí, harddisk začal hlasitě chroupat a po dobu jeho chroupání, které se pohybovalo od několika vteřin do několika desítek vteřin, počítač nereagoval. A to celou tu dobu nebylo jisté, zda se neobjeví hláška "program neodpovídá a je třeba ho ukončit". Však to znáte. Už jsem byl za ty dva měsíce z toho úplně hotovej. 

Na dnešek odpoledne jsem pozván ke známým na rozlučkový mejdan se starým bytem. Oni teď bydlí v krásném starém bytě nedaleko pražského divadla Na Zábradlí a v těsné blízkosti divadla Ta Fantastika. Nyní už je tam majitel nechce (nasadil nájem odpovídající lokalitě) a tak se budou stěhovat do bytu po její mamince jen dvě ulice ode mne. Má to pro ně tu nevýhodu, že "nový" byt je podstatně menší. Oni mají dvouletého synka a před koncem letošního roku se jim narodí další děťátko. Její maminka se natrvalo odstěhovala na chatu za Prahu, jinak by to nedokázali vyřešit. Holt on jako hudebník Symfonického orchestru Českého rozhlasu nemá ani při dalších kšeftech tak vysoký příjem, aby si mohli koupit byt. Aspoň mají to, co já nemám a to je rozvětvené příbuzenstvo, kde si všichni navzájem ve chvílích nouze vypomáhají. Já mám sice v Praze taky asi 30 příbuzných, ale vzájemné kontakty jsou v rovině lhostejnosti. A to jak ze strany matčiny tak i z otcovy. 

Nikdo nevíme, jak v tom novodobém socialistickém kapitalismu na stará kolena dopadneme. 

Ježíš, už zase bude deset! Mějte se!

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Etika a vedení Syndikátu novinářů ČR - 4.část

17.06.2008 22:10 - 09. Klub volných novinářů -trvalý odkaz

Etika a vedení Syndikátu novinářů ČR - 4.část

  Na webu SN ČR se bez souvislostí objevilo (podle mne) poněkud zvláštní Prohlášení předsedkyně Komise pro etiku při Syndikátu novinářů ČR k desátému výročí vzniku Etického kodexu

■     ■

Chápu úlohu bulvárních médií v České republice. Je podobná, jako bulvárních médií v dalších demokratických státech. Předpokládám ovšem, že stejně bude chápat mediální scéna i čtenáři, diváci a posluchači úlohu Komise pro etiku při Syndikátu novinářů ČR. Komise pro etiku nemůže rezignovat na své základní principy. Pokud je porušováno právo kohokoli na soukromí, pokud jsou porušována práva dětí a dalších osob, které nechápou, že se ocitly v zájmu médií, musí jejich zájmy hájit Komise pro etiku. Etická pravidla jsou ale dvojsečná. Novináři mohou pravidla etiky dodržovat. Pokud čtenáři, posluchači a diváci nedají jasně znát, že s bulvárními informacemi nesouhlasí, a nepřestanou podobné tiskoviny kupovat a sledovat, je obecné rozhořčení jen pokryteckou reakcí.

Doc. PhDr. Barbora Osvaldová
předsedkyně Komise pro etiku při SNČR

 ■     ■

   Tohle prohlášení chápu zjednodušeně tak, že za to, co a jak publikují média, mohou čtenáři.  Připadá mi to, jako kdyby někdo napsal, že pacient zemřel, protože si vybral špatného lékaře. Lékař by se mohl ze špatné léčby a smrti pacienta vyvinit tím, že kdyby k němu pacient nešel, mohl být ještě na živu.

   Mohl bych tento článek skončit slovy Jana Punčocháře, která zazněla i v Kubičkově sestřihu:

 ■     ■

„Přemýšlím, že bych sem měl dát nějaký předěl, říci: tolik depresivní konec.  Za padesát let, až se trochu posune česká společnost, se tu sejdeme někteří mladší znovu. Některé starší sem přineseme v urně, aby si poslechli, jak daleko jsme se mezitím dopracovali.“

 ■     ■

   Tak nashledanou v urně, pane Punčocháři! Doufám, že se za padesát let nedopracujete na předsedu Syndikátu novinářů ČR.

 Tomáš Němec
Klub volných novinářů, Praha
tomuv.denik(zavináč)seznam.cz
http://tomuv.denik.sblog.cz/klub_volnych_novinaru/

 
Kubičkův sestřih nahrávky si můžete poslechnout v pořadu Média v postmoderním světě ze dne 13.6.2008 ze zvukového archivu Českého rozhlasu.

Psáno pro web Klubu volných novinářů Syndikátu novinářů České republiky.

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Etika a vedení Syndikátu novinářů ČR - 3.část

17.06.2008 22:04 - 09. Klub volných novinářů -trvalý odkaz

Etika a vedení Syndikátu novinářů ČR - 3.část

  Já si myslím něco jiného než pan Kubičko. Novináři nepřišli, protože na tuto akci nebyli dostatečně upozorněni. A to zvláště členové Syndikátu novinářů, kterých je v celé republice skoro tři tisíce a tak by jistě sál pro šedesát lidí dokázali zaplnit.  Avšak je dobře, že nepřišli. Zjistili by, že pánové Punčochář a Kubičko je podvedli. Jak jsem napsal v úvodu, nešlo o konferenci, ale pouze o veřejnou nahrávku rozhlasového pořadu. Ve chvíli, kdy podle programu měla přijít na pořad moderovaná diskuse, moderátor Punčochář oznámil, že do konce záznamu zbývá deset minut.  Ty vyplnila svým vystoupením třetí z místopředsedů Syndikátu novinářů Ivana Šuláková z Ostravy. Poté Jan Punčochář diskusi ostře ukončil s odůvodněním, že zájemci mohou diskutovat ve skupinkách s těmi panelisty, kteří v sále zbudou.  O slovo se přihlásil Miroslav Sígl.

Jeho vystoupení už nesledoval ani moderátor Punčochář, ani předseda či další dva místopředsedové Syndikátu.

 
Novinář Miroslav Sígl se při svém vystoupení snaží překřičet nezájem syndikátních funcionářů. Před ním se místopředsedkyně Syndikátu novinářů ČR Ivana Šuláková (vlevo) bez zájmu o vystoupení M. Sígla baví se svými dvěma sousedkami.

 
Rozhlasoví technici rychle sbalili nahrávací techniku a ozvučení sálu a se slovy, že za chvíli musejí být jinde, odešli.

Rozhlasoví technici si při vystoupení Miroslava Sígla balili techniku. Za nimi si povídají Radko Kubičko a Miloš Čermák.

    Pan Sígl ještě chvíli mluvil k nikomu. Radko Kubičko mu řekl, že jestli chce, může své připomínky napsat do Mediažurnálu. Konference o Etickém kodexu Syndikátu novinářů skončila. Smutné je, že její organizátoři ji zorganizovali a ukončili velmi neeticky.

    Není divu, že většina novinářů nemá zájem ani o etický kodex syndikátu, ani o syndikát samotný.  Nebude tomu jinak, dokud si jeho tři tisíce členů neuvědomí, že je nemohou reprezentovat lidé typu pánů Jelínka, Kubička a Punčocháře.  Do té doby bude mít pravdu jeden z panelistů, komentátor Miloš Čermák, který v diskusi řekl, že Syndikát novinářů ČR k ničemu nepotřebuje.

   13. června jsem slyšel na ČRo 6 sestřih diskuse o Etickém kodexu. Bohužel pan Radko Kubičko do něj sestříhal jen mediálně zajímavé diskutéry. Co je obsahem Etického kodexu Syndikátu novinářů, tím se pořad nezabýval. Pořad neměl ani vysvětlující začátek, ani žádný závěr.

klikni - 4.část

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Etika a vedení Syndikátu novinářů ČR - 2.část

17.06.2008 21:36 - 09. Klub volných novinářů -trvalý odkaz

Etika a vedení Syndikátu novinářů ČR - 2.část

   To mě připomnělo, jak v loňském roce v noci před valnou hromadou syndikátu rozeslali tehdejší (ale i současní) místopředsedové syndikátu Radko Kubičko a Jan Punčochář  text „VÝZVY PRO ROKY 2007 – 2010“ (co děláme,  co chceme, kde na to vezmeme). Jeho součástí byl i návrh usnesení, který navrhoval zřízení funkce placeného místopředsedy.  Materiál byl zaslán tak pozdě, že řada delegátů valné hromady o něm ani nevěděla.

V návrhu usnesení pánové Kubičko a Punčochář tehdy psali:

■     ■

 ·    Valná hromada doporučuje řídícímu výboru, aby na svém prvním zasedání zvážil zřízení funkce placeného člena vedení SN ČR a z rezerv Syndikátu novinářů uvolnil pro tyto účely 300.000,- Kč pro rok 2007.

·         Valná hromada doporučuje řídícímu výboru, aby při schvalování rozpočtu na roky 2008, 2009 a 2010 vyčlenil podle stavu hospodaření potřebné prostředky v rozpočtu pro financování funkce placeného člena vedení SN ČR.

■     ■

   Přes zmatek, který tehdy pánové Kubičko a Punčochář na valné hromadě způsobili, valná hromada neschválila zřízení funkce placeného místopředsedy.  Proto údajně pan Jan Punčochář pozastavil výkon své volené funkce místopředsedy Syndikátu novinářů ČR a stal se tzv. placeným manažerem. Z webových stránek Syndikátu všakpozastavení funkce místopředsedy není patrné.
   Podobně zmatečně probíhala i tzv. konference „Deset let Etického kodexu“.  Pánové Jelínek, Kubičko a Punčochář ji oznámili tak maskovaně, že se o ní nikdo nedozvěděl.

    Avšak v průběhu samotné diskuse to svedli na nezájem novinářské veřejnosti  o toto téma. Radko Kubičko řekl:  „Co se týče této dnešní akce. Tak samozřejmě, je nás tady málo. Nejsou tady kolegové novináři. Může to být ze dvou důvodů:  První důvod je, že ten problém zase takový není, jak o tom konec konců mluvil kolega Fridrich. Já si myslím, že v oblasti etiky to zase není v České republice tak špatné. Nezveřejňují se nějaké vyslovené lži nebo zkreslení. Myslím si, že to jednoduše tak špatné není. Etika bývá dodržována. Jsou kodexy, o kterých tady byla řeč. Na straně druhé ten problém není ani tak v těch naprostých excesech, ale spíše v určité bulvarizaci českých médií. Tam je asi ten problém.“

klikni - 3.část

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Etika a vedení Syndikátu novinářů ČR - 1.část

17.06.2008 21:25 - 09. Klub volných novinářů -trvalý odkaz

Etika a vedení Syndikátu novinářů ČR - 1.část

   Ve středu 11.6. 2008 uspořádal Syndikát novinářů akci pod názvem „Deset let Etického kodexu. Na pozvánce ji vedení syndikátu nazvalo konferencí.  S tímto významem jsem vložil anotaci na stránky KVN – viz odkaz ZDE .

   Jak se však v průběhu akce ukázalo, nejednalo se o žádnou novinářskou konferenci, ale pouze o veřejnou nahrávku pořadu redaktora Českého rozhlasu 6 a místopředsedy Syndikátu novinářů Radka Kubička. Jsem na rozpacích, mám –li nadále ony tři hodiny nazývat konferencí či veřejnou nahrávkou. Budu proto používat neutrální název akce.

    Jako červená nit probíhalo akcí konstatování přednášejících i pozvaných panelistů, že sál je téměř prázdný a žádní novináři že se nedostavili.  Nejspíš bych se také nedostavil, kdybych tři dny před akcí neobjevil upozornění na stále nepřehledném webu Syndikátu novinářů.

(Dnes, tj. 15.6.2008, už jsem tam ono upozornění nenašel). 
   Akce začala velkým moderátorským prohřeškem Jana Punčocháře, který zcela opominul, že program má začít vystoupením předsedy Syndikátu novinářů České republiky Miroslava Jelínka (stojícího vedle něj) a rovnou předal slovo druhé v pořadí Barboře Osvaldové. Barbora Osvaldová ho na chybu upozornila a Jan Punčochář svou chybu napravil přezíravým konstatováním: „Diskusi bude sestřihávat kolega Kubičko a ten odstraní všechny prohřešky moderátora, kterých bude ještě mnoho.“

Miroslav Jelínek hovořil o historii Etického kodexu Syndikátu novinářů ČR.

„Další výskyt vzniku kodexu se pak odehrával hlavně v soutěži různých textů a návrhů z jednotlivých regionů, redakcí a klubů“, řekl Jelínek. „Nakonec jsem text kodexu Syndikátu novinářů napsal sám v noci z 13. na 14.června  a valná hromada jej 18.června 1998 v plném rozsahu schválila.“

 

předseda SN ČR Miroslav Jelínek shrnuje desetiletou existenci etického kodexu

klikni - 2.část

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů