Korunovační slavnost krále Jiřího v Praze 3

10.05.2008 09:38 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Korunovační slavnost krále Jiřího v Praze 3

10.5.2008 na nám. Jiřího z Poděbrad

  

pro větší obrázek a čitelnější program klikněte ZDE

Škoda, že tento plakát nevisí na stránkách Městské části Praha 3 , ale města Poděbrady! I když konstatuji, že byl vložen do květnového čísla Radničních novin Prahy 3

Skupina Jagabab zahrála a zazpívala středověké písně... 

a její půvabná sólistka Andrea Procházková nejen zazpívala, ale i zatančila.

I dozorující policisté byli spokojeni.  

Modrá cukrová vata nádherně ladila s jejich uniformami.

Za kostelem Nejsvětějšího srdce páně  čekal pan Jiřík z Poděbrad s chotí……

……aby se ve vhodné chvíli vydal jásajícími davy k volbě nového českého krále.

   

VIDEO - výjev z volby Jiříka z Poděbrad českým králem. (Ke spuštění klikněte na značku uprostřed obrázku. )

komentáře 3

Komentáře

[1]27.05.08 22:13:56Samotář

Tak si nejsem jistý, jestli ta famfára na konci k tomu časovému údobí patří.

[2]06.06.08 23:18:11Samotář

Byl jsem tu na jukandu, koukám nic nového, tak ahoj příště.

[3]08.06.08 08:51:54mluvka Tomáš

Milý Samotáři, už podruhé jsi mi napsal, že tu není nic nového. Máš pravdu, nepíšu sem jenom proto, aby tu bylo něco nového. K psaní musím mít podnět, čas a náladu. Podnětů je hodně. Náladu někdy hodně dlouho nemám, protože čas věnuji něčemu zcela jinému. Pokud mohu, raději věnuji svůj čas živým lidem než psaním pro ně. Lidi, se kterými se stýkám, většinou vůbec mé zápisky nečtou. Nejsem samotář jako ty, i když jsem dost často hodně sám. Myslím, že v samotě není život. Život vidím v prožitku. Ale za tvou poznámku ti děkuji, jsem rád, že se na moje zápisky chodíš dívat. Můžeš listovat i těmi staršími, tak jako já to dělám u tebe. Inspiroval jsi mne tím "nic nového" k článku, který snad brzy napíšu. Přeji ti hezký den!

Kurz tvůrčího psaní je tu opět

02.04.2008 08:33 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Kurz tvůrčího psaní je tu opět

nejen pro lidi s dětskou mozkovou obrnou

   Dostal jsem zajímavou pozvánku. Je ze Střediska pro ucelenou rehabilitaci při dětské mozkové obrně. Na kurz tvůrčího psaní, které se bude začne příští týden. Ale můžete přijít i Vy, kteří jste zdraví! Jen se musíte přihlásit.

Tady je pozvánka:

 

O minulém běku kurzu tvůrčího psaní, včetně fotografií a přepisů přednášek známých spisovatelů se můžete dočíst (klikněte) ZDE .

beseda se spisovateli Cimickým a Prouzou

Frekventanti kurzu tvůrčího psaní v říjnu 2007 prohlížejí knihu Františka Cingra o Jaroslavu Ježkovi ve dvou mutacích - vydání pro čtenáře vidoucí a vydání pro nevidomé v Brailově bodovém písmu.

komentáře 2

Komentáře

[1]20.04.08 12:27:57Samotář

Kuk, byl jsem tu na kontrole, nic nového, tak zatím ahoj.

[2]27.04.08 03:00:22Tenisák

Kuk, byl jsem tu na kontrole, nic nového, tak zatím ahoj. že se neozveš. Na Barrandově už dávno nedělám.

Práce smrdí

02.04.2008 06:45 - 02. Deník -trvalý odkaz

Práce smrdí

   Včera jsem šel zhruba po měsíci v centru Prahy po ulici Na poříčí.  Nedaleko obchodního domu Bílá labuť byla prodejna elektroniky SACO.

SACO, spol. s r.o.

Na poříčí 1070/19, Praha - Nové Město, Praha 1

Prodej audio, video a foto techniky.

Dívám se tam vždy do výlohy na různé vymoženosti soudobé elektroniky. Tentokrát jsem však místo videí, rádií a fotoaparátů uviděl lahve s alkoholem. Nad prodejnou byl však stále vývěsní štít se značkami Sony a Panasonic. Výloha působila dost komicky, protože pod těmi nápisy byl nápis jiný a na něm stálo TABÁK – nápoje, alkohol, cukrovinky, kuřácké potřeby.

Zašel jsem se podívat dovnitř. Ocitl jsem se v klasické trafice. Ještě před nedávnem byly na tomtéž místě velké ploché televizory, ve vitrínách fotoaparáty, rádia, telefony.

Elektronika zůstala ve dvou zadních místnostech prodejny.  Za pultem se zjevně nudil jeden prodavač, zákazník tam nebyl žádný. Zeptal jsem se, co se přihodilo, že se prodej elektroniky stáhl do zadních částí obchodu bez výloh. Prodavač neochotně odpověděl, že firma už tak velký prostor nepotřebuje, protože se soustředí na prodej po internetu. Zákazníci už nemají zájem nakupovat v kamenném obchodě. Divil jsem se. Prodejna, zvláště ve své přední části bývala plná zákazníků.  Prodavač řekl, že přesto zákazníci příliš nekupovali. Zboží ohmatali, nechali si od prodavačů poradit a zboží si koupili přes internet.  Z toho se nedá žít, dodal prodavač. Zeptal jsem se, jak prodej firmy SACO bude vypadat nyní. Prodavač řekl, že zákazníci si musí zboží objednat přes internet a do prodejny si ho přijdou vyzvednout.  A co předvedení výrobku, aby se zákazník mohl rozhodnout? Nebude, odpověděl rezolutně prodavač.

   Sám jsem si chtěl několikrát v prodejně SACO v ulici Na poříčí v Praze něco koupit. Bohužel to nikdy neměli. Pravidelná odpověď byla: zákazníci to nevyžadují, tak to neobjednáváme.

    Několikrát jsem sledoval, jak prodavači zákazníkům v této prodejně „radili“. Už to nebylo jako za socialismu, kdy byl schopen prodavač se zákazníkem diskutovat o vlastnostech výrobků, několik jich rozbalit a předvést v chodu, aby se zákazník mohl rozhodnout pro určitý typ. Dnes zní obvyklá informace o výrobcích, že se od sebe liší cenou nebo značkou, že jeden výrobek je černý, jiný stříbrný. Současní prodavači specializované prodejny nechápou, že by měli o výrobcích vědět něco podrobnějšího. Jednou mi jeden prodavač řekl: stále chodí něco nového, přeci nemohu vědět o všem, co prodávám.

   Dříve prodavači věděli, že chtějí-li, aby se zákazníci do prodejny vraceli, musí se jim opravdu věnovat několikrát. K práci prodavače patřilo víc než jenom výrobek zákazníkovi PODAT a vyinkasovat peníze.

   K dovednosti prodavače by mělo patřit víc než se jen opřít o stůl a ukazovat, jaká jsem jednička.

 

   Práce je namáhavá, někdy dokonce smrdí. Asi proto byly firemní internetové stránky přejmenovány zwww.saco.cz na www.levneelektro.cz.  Kdo neumí pracovat, necítí ani hrdost ke značce své firmy.

komentáře 3

Komentáře

[1]16.04.08 10:47:14Hablina - www

Tohle by si u nás na maloměstě žádná firma nedovolila....u Spáčila na mě čeká houf ochotných prodavačů, kteří zboží předvedou, povykládají, porovnají s ostatním....a jsou rádi, že prodali.

[2]24.04.08 12:03:17Kluk

Jsem tam jednu dobu prodával. Bez smlouvy, jen tak na čestný slovo, sám v cizím krámě, výplata každý večer na ruku a dotaz majitele. Přijdeš zítra zas..

[3]07.06.08 19:58:36Filip Filipovič - email

Tohle je už asi 15 let moje oblíbená prodejna. Hlavně tam byli vstřícní prodavači. Co mám z elektroniky, to jsem koupil tam. Po pravdě řečeno, nakupoval jsem tam naposledy před třemi lety (přehrávač MP3), ale nechce se mi věřit, že by se tam tolik změnilo ...

Velikonoční básnička

24.03.2008 10:02 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Velikonoční básnička

Po nocích často nemohu spát,

ani o Velikonocích tomu není jinak.

Vstanu a myju nádobí,

má různé tvary a podoby.

Nesmím s ním příliš cinkat,

sousedi chtějí ještě spinkat.

Rozhlas si pustím potichu

pro vlastní duše potěchu.

Teď už je chvíli po zprávách,

na Praze měl noční Jirka Hrubec.

Čekal jsem zprávu o dráhách,

nemluvil o nich vůbec.

Asi dnes vlaky jezdí na čas.

Přestože je pondělí,

jezdí jako v neděli.

Je velikonoční svátek,

Česko má sněhový kabátek.

Na Praze  mluví pan Voženílek,

jmenuje se Tomáš jako já

a jeden Kristův apoštol.

I kdyby  řekl mnoho epištol,

nádobí za mě neumyje.

Šestá hodina odbila,

Jirka Hrubec šel spát,

Bára Krupová nastoupila.

Řekla nám zas další novinky,

nařídil jsem si dle ní hodinky.

Voženílek mi nervy drásá,

já už mám nádobí umyto.

Tome já tě vypnu

a cédéčko si zapnu.

Až budeš mít po šichtě,

zvu tě na pivo Na Rychtě

anebo v jiné hospodě

dáme si oběd v pohodě.

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Třetí výročí Tomova deníku

17.03.2008 12:38 - 10. Technické poznámky -trvalý odkaz

Třetí výročí Tomova deníku

   16. března 2005 jsem založil Tomův deník. Slavíme tedy třetí narozeniny. Navazuji tedy na článek Druhé výročí Tomova deníku .

   Jak se tak dívám, napsal jsem za ten rok 130 článků. Ony to často jsou jen části celých článků, protože délka článku je na blogu Seznamu omezena deseti tisíci znaky a tak často rozděluji články do několika částí. Avšak je to jakýsi ukazatel mé psavosti. Podle tohoto ukazatele jsem ve druhém roce Tomova deníku napsal 207 článků a v prvním roce 297 článků. Je tedy zřejmé, že píšu méně. Proč je tomu tak? Mnohé důležité už jsem napsal a není třeba to opakovat. Důležité pro mne jsou věci týkající se mého života, ať už se odehrávají v současnosti nebo se odehrály v minulosti. Tomův deník koncipuji spíše jako kroniku než jako denní noviny. Používám to i k tomu, že než abych někomu něco stále vysvětloval dokola, odkážu ho na článek, který jsem napsal třeba už více než přede dvěma lety. K tomu jsou dobré tzv. trvalé odkazy, které blog na Seznamu používá, např. trvalý odkaz článku Druhé výročí Tomova deníku je http://tomuv.denik.sblog.cz/2007/03/16/504 . Blog na Seznamu používá také tzv. archiv, který je umístěn pod měsíčním kalendářem pod Doporučeným čtením na pravé stránce stránky. Tento proklikávací archiv bohužel obsahuje jen posledních 24 měsíců, takže články, které jsem napsal dříve, jsou pro čtenáře Tomova deníku podle něj nedohledatelné. Upozorňoval jsem na to před časem technickou podporu Seznamu, ale bylo mi řečeno, že je to tak uděláno, protože tvůrci blogu vycházeli z předpokladu, že starší články už jsou neaktuální.  Vytvořil jsem tedy obsah do něhož jsem přenesl nadpisy a trvalé odkazy všech článků od založení Tomova deníku, aby bylo možno v nich listovat.

Srovnám-li za ty tři roky návštěvnost, pomalu stoupá. Jako příklad použiju únor.

únor 2006 ............. 1647 návštěv

únor 2007 ............. 2071 návštěv

únor 2008 ............. 2740 návštěv

Přestože počet návštěv stoupá, mám dojem, že Tomův deník navštěvují pouze vyhledávače, ale čte ho jen několik málo lidí nebo ti, které sám upozorním na některý ze svých starších článků. Jak jsem již napsal 2x a zopakuji potřetí, počet návštěv pro mne není důležitý, důležité jsou reakce. Předpokládal jsem reakce jen v komentářích. Avšak objevily se reakce i jinde.  Moje série článků o těžkostech obnovy Klubu volných novinářů v kategorii článků http://tomuv.denik.sblog.cz/klub_volnych_novinaru/ vyvolala nepříznivou reakci ve vedení Syndikátu novinářů ČR. Místopředseda Syndikátu Ing. Jan Punčochář několikrát prohlásil, že Tomův deník vychází ze lživých údajů.  Tak mě potěšilo, že moje články dopadly na úrodnou půdu. Po loňských červnových volbách v Syndikátu novinářů jsem články o dění v Klubu novinářů přestal psát. Ing. Punčochář se mi na schůzi Klubu volných novinářů omluvil a tak jsem nechtěl přilévat oleje do ohně. Na konec však on sám potvrdil pravdivost mých článků, protože v nové funkci manažera nedokázal prosadit interaktivní web Syndikátu. Jen díky jednomu ze členů Klubu volných novinářů, Romanu Bongovi, se podařilo zprovoznit na Syndikátu nezávislý web Klubu volných novinářů,

který se snažím spoluvytvářet .

  Intenzita psaní článků do Tomova deníku poklesla také proto, že jsem měl posledního půl roku řadu zdravotních potíží, které vyústily v nutnost poměrně dosti zhubnout a to mně nutí nesedět tolik u počítače.

Jen je škoda, že další a další náměty do Tomova deníku se hromadí a nestačím je zpracovávat, což se obráží v nízkém publikování. Třeba to vše časem dokážu nějak skloubit. Rozhodně se Tomův deník stal důležitou součástí mého života.

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů