18. 11. 2007

Jak jsem strávil 17.listopad 2007 - 4.část

18.11.2007 11:46 - 06. Politika -trvalý odkaz

Jak jsem strávil 17.listopad 2007 - 4.část


Milouš Jakeš 17.7.1989

   Dnes je nespravedlivý rovnostářství. Krajně nespravedlivý. To je to hlavní, s čím se musíme rozejít. Rovnostářství platilo tehdy, když šlo o to, aby se každý najedl, někde bydlel, něco na sebe oblékl, do něčeho se obul. to bylo správný. ale dnes? Jestli bude mít takový auto, makový, takový byt – onaký byt, takový nábytek – onaký nábytek, to musí být na základě výsledků jeho práce, jeho příjmů, jeho mzdy a ta mzda musí bejt spravedlivá. A to je jeden z kardinálních problémů před kterým stojíme. Abychom byli schopni říct každému: tys udělal toto, přísluší ti toto. Tys udělal to, přísluší ti to. a stane se, že udělal míň, než dostával peněz a teď dostane míň těch peněz. Na to my zatím nejsme zvyklí.  U nás je taková představa: jednou jsem dostal peníze, dosáhl nějakou úroveň  - tak to buď víc nebo do smrti. Ne. Jestli to nezvládám, tu funkci, tak to vodejdu a budu brát třeba třetinu zítra.  Podle toho co dělám a jak dělám musím brát peníze. A pomoci vytvořit tu atmosféru to je to nejdůležitější. Aby lidé chápali tuto nově, ale správně chápanou spravedlnost. Že žít může každý tak (pokud samozřejmě nepotřebuje sociální pomoc) jak kvalitně a výkonně pracuje. A jak bude žít, co si za to pořídí,  co si koupí, to už my nemůžeme určovat, to bude určovat on. Jeden si postaví domek, druhý si koupí první auto a potom teprve domek. Třetí pojede na zájezd někam. To už je svoboda toho člověka, to už my nemůžeme ovlivnit, i když se budeme snažit to nějak ovlivňovat. Cenami a jinými formami.

komentář mluvka Tomáš 17.11.2007

Tady Jakeš přiznal, že komunisti státní ekonomiku nezvládli  a nepřímo volal po změně ekonomického systému. Ale ten nebyl za socialismu možný. Komunisti to prostě neuměli.

Milouš Jakeš 17.7.1989

   Nečekejte od nás, že mi otevřeně budeme provádět kritiku v socialistických zemích v novinách, rozhlasu a televizi.  budeme to vnitřně vysvětlovat tyto otázky, ale nepůjdeme cestou zhoršování vztahů mezi socialistickými zeměmi na bázi takovéto někdy i neuvážené kritiky. To požadujeme i od nich. Ne všichni se tam tak chovají. Prostě nesmíme dělat nic, co by to naše společenství dál oslabilo. Co by vytvořilo podmínky, aby nás rozbratřily ty síly západu.  My musíme hledat všemi směry tu spolupráci. A zejména spolupráci v ekonomice. Tou spoluprací my bráníme tomu, aby tam nedošlo k zásadním sociálním změnám. Tedy změnám politického systému. Aby tam zůstal ten socialismus.  I když dojde k určitému oslabení, že tam vstoupí ten zahraniční kapitál. Že některý ty národní podniky se stanou akciovými společnostmi, tedy už nebudou všelidový, ale budou nějakého společenství. Že se tam povolí jiný politický strany, že se tam rozvine ten zápas o tu politickou moc. Vidíte v Polsku. Tam se vytvořila situace, že ti, kteří vyhráli volby vládnout nechtějí, poněvadž ví, že by to líp nedělali a je lepší a snazší kritizovat než vládnout. A ti, kteří prohráli a leží na nich, aby vládli, ti se zase musí dívat na všechny strany za jakých okolností to bude a jestli je  to vůbec možný.


komentář mluvka Tomáš 17.11.2007

   Tady Jakeš přiznal, že komunisti nedokážou vládnout, ale budou to tajit, dokud to půjde.  Musel si být vědom, že situace v Evropě je neudržitelná a že zrovna tak je neudržitelné socialistické Československo.

   CD s Jakešovým projevem je momentálně k dostání všude. Opravdu stojí za to si ho znovu poslechnout a zamyslet se nad jeho obsahem s odstupem let.

klikni - 5.část
Komentáře
Článek je bez komentářů

Jak jsem strávil 17.listopad 2007 - 3.část

18.11.2007 11:40 - 06. Politika -trvalý odkaz

Jak jsem strávil 17.listopad 2007 - 3.část



Ale budoucnost ukázala, že to odpovídalo skutečnosti a možná, že kdyby se už od roku 1968 vyvíjel politický směr v Československu jinak, mohli jsme být i dnes v roce 2007 ve vývoji dál. Byla to slepá dvacetiletá odbočka.


Milouš Jakeš 17.7.1989

    Ze západu na nás útočí. Kamkoli člověk přijde, i některý socialistický země, různí lidé, kteří jsou na revizionistických pozicích. Řeknou. Dubčeka zlikvidovali tanky. Jaký tanky? Osm měsíců byl u moci po vstupu vojsk.  A protože se ukázalo, že není schopen uklidnit tu společnost, najít východiska, no tak ho ta strana sesadila jako neschopného člověka. Demokraticky ho sesadila. Ústřední výbor rozhodl a přišel jiný. A také ho demokraticky zbavila členství ve straně. Podle stanov strany. Tak kdo ho? Strana ho zbavila. protože nebyl schopen řešit ty problémy. A dnes samozřejmě by rád běhal po světě a dělal mesiáše, spojoval se s kdekým. Byl jedním z prvních, který, když Havel opustil vězení, tak mu šel blahopřát, že je z vězení propuštěn. Ale hlásí se, že je komunista. Pravej komunista.

komentář mluvka Tomáš 17.11.2007

Dubček byl možná opravdu ten „pravej komunista“. Komunistická strana Československa dojela na to, že v jejím čele zůstali jen vyžírkové.

Milouš Jakeš 17.7.1989

   Když měl Tomášek narozeniny – samozřejmě oficielně je třeba mu napsat – no ale Dubček mu šel osobně blahopřát, navštívil arcibiskupství, aby mu blahopřál. No vidíte, na jaké bázi je. Tedy je to ještě báze socialismu? My proti Tomáškovi samozřejmě nic nemáme. Je to představitel církve, musíme ho tak respektovat. Představuje X milionů – mi to nevíme, kolik katolíků je, nikdo to nemáme napsané nikde, v žádné občanské legitimaci, nikdo to neeviduje. Do kostela mohou chodit i nekatolíci. Podle čeho to tedy zjistit? Ale církev má vliv a my ho respektujeme jako představitele pražské diecéze. Oni by ho chtěli udělat představitelem celé země.

komentář mluvka Tomáš 17.11.2007
  
   Nebylo pravda, že se neevidovalo, kdo věří v Boha. Příslušnost k církvím a politickým organizacím se psala do každého pracovního dotazníku. Kdo nechtěl mít nepříjemnosti, to raději zatajil. Jakeš přiznal, že kardinál Tomášek reprezentuje  X milionů katolíků. Ale ti katolíci se museli komunistické strany bát. X milionů nebylo jistě v patnáctimilionové zemi málo.  Řekl bych, že Slovensko bylo katolické skoro celé. Jenomže podle komunistů byli katolíci a jiní věřící podřadní lidé.

Milouš Jakeš 17.7.1989

  A to jde i o jiný takový lidi. Mohli bysme ty lidi blíž ukázat. Co jsou to zač. jací jsou. No nechceme to dělat. V takovém rozsahu. Vždyť ty umělci, kteří to podepsali – žádnej z nás nebere takový platy jako berou oni. Dostávám jednou ročně seznam těch umělců, kteří dostávají nad těch 100 tisíc korun platu. Řekněme paní Zagorová, je to milá holka, ale ona už tři roky bere 600 tisíc každý rok. A další. Né šestset, ale milion, dva miliony berou. Jandové a jiní. Každý rok. Ti náhodou neprotestovali. Ale mnozí z těch, kteří se takhle dobře mají, protestovali.

komentář mluvka Tomáš 17.11.2007

   Řada umělců oboru, kterému se dnes říká showbyznys vlastně už tehdy soukromě podnikala v oboru. Museli se starat o zakázky a za ně dostali zaplaceno.  Zaplaceno za práci. A soudruzi komunisti, kteří nic neuměli, jim záviděli peníze.

klikni - 4.část 
Komentáře
Článek je bez komentářů

Jak jsem strávil 17.listopad 2007 - 2.část

18.11.2007 11:35 - 06. Politika -trvalý odkaz

Jak jsem strávil 17.listopad 2007 - 2.část


Milouš Jakeš 17.7.1989

   A co bych chtěl ještě zdůraznit? Samozřejmě o úroveň politického myšlení musí mít zájem naše strana. A musí mít zájem také hospodářské vedení socialistického státu.

komentář mluvka Tomáš 17.11.2007

  Jedna strana měla tehdy navrch. Hospodářské vedení státu bylo druhořadé. Dnes pozvolna dochází k tomu, že vzhledem k pluralitě a politickým koalicím je svým způsobem hospodářské vedení státu nad stranami. Různé politické proudy se musí domluvit, i když to občas vypadá jak „u nás v Kocourkově“

Milouš Jakeš 17.7.1989

   Já bych řekl takový příklad.  Třeba jsou umělci, odepíšou nějaký pamflet. Je to špatný pamflet. Asi je třeba s nimi mluvit.  Kdo má s nimi mluvit? Jestli to je bezpartijní, má s ním mluvit jeho odborová organizace kde on je a ředitel nebo režisér toho divadla, odkud ten člověk je. Jak bude mluvit někdo z ministerstva, tak už to považuje za nátlak a z ústředního výboru už to považuje za vyhrožování. tedy ti, kdo stojí v čele těch orgánů toho aparátu si musí být vědomi, že oni spoluzodpovídají za tu politickou situaci. A že strana není ten orgán, který má ten bič a sahá k té represi. Ne. Strana je ten orgán, který chce demokraticky ty věci řešit. Ale samozřejmě odpovědností těch, kteří za věci odpovídají je, aby vedli ty, kteří přestupují socialistickou zákonnost a morálku, k pořádku.

komentář mluvka Tomáš 17.11.2007

   Toto je příklad, jak komunistická strana Československa jednala tehdy mafiánským způsobem. Vyvíjela tlak, zastrašovala psychologicky. po této pasáži jsem si okamžitě vybavil pořad 13. komnata Martina Štěpánka
(8.6.2007, klikni na záznam  - video), který na své vlastní zkušenosti z tehdejší doby popsal, jak nebylo úniku.

Martin Štěpánek v něm říká: Přišli s kandidaturama do partaje. Voni věděli, že já budu tuhej. Takže na mně poslali člověka, jmenoval se Jiří Flutka. Von byl z partajního výboru Prahy 2. a ten mi začal lámat podobně jako ten Pepík Mixa kdysi. Já povídám: „Kdepak Jiříku, jseš tady na špatný adrese. Tu zahradu, kterou vy jste tady zničili, rozšlapali a ty ve svých třiceti letech se tam ještě podepisuješ, tak tu zahrádku zvořete vy vlastníma rypáčkama. Zkrátka těch večerů bylo mnoho. Až došlo 5.května 1981, kdy mě Jarda Moučka, to byl šéf partaje ve Vinohradech dole v propadlu, kde jsme nastupovali společně na výstup ve „Sviť, sviť, má hvězdo“  řekl: „Hele, Martine, neblbni,  tak tam vstup.“ Já povídám: „Jaroušku, máte smůlu.“ „Hele vstup tam anebo tě budeme muset zase vyhodit.“ Tomu říkám slovo chlapa. Což bylo jasný, že mě tlumočí partajní stanovisko.

Milouš Jakeš 17.7.1989

   Já nechci tady blíž rozebírat ty záležitosti, které se týkají v Praze, ale ani bohužel se rozšiřujou do všech krajů, že třeba ta obroda, to jsou ti bývalí členové strany, ale nejsou to jen bývalí členové strany už to organizují po krajích, vytváří odbočky. Kde jsou takoví vyšší funkcionáři, kteří se cítí ukřivděni, kteří odešli ze strany – buď byli vyškrtnuti nebo byli vyloučeni a přitahují k sobě i některé mladé lidi. Nechci nějak rozebírat tu otázku, jaký mají plány, jaký mají cíle, jaký mají programy. To jsme dali koneckonců v informaci. Krátce řečeno jejich cílem je odmítnout vedoucí úlohu strany,  požadovat pluralistický politický systém – tedy více stran, který né pracují na bázi Národní fronty, ale který bojujou o politickou moc. Určitý odnárodnění chtějí, no a chtějí rehabilitaci. Chtějí se vrátit do politiky. Dubčekové, Císařové, Hájkové a další. Chtějí, aby bylo uznáno a přiznáno,  že oni měli v osmašedesátým roce pravdu a že jejich politika byla tehdy oprávněná. Což mi nemůžeme přijat, poněvadž to neodpovídá skutečnosti.

komentář mluvka Tomáš 17.11.2007

   Jakeš jasně věděl, že společnost je založena na tom, že v ní jsou různé názory. Nechtěl přiznat, že je to přirozené. Možná, že už si v té chvíli byl vědom toho, že teorie vlády jedné strany je chybná. Řekl: „Dubčekové, Císařové, Hájkové a další. Chtějí, aby bylo uznáno a přiznáno,  že oni měli v osmašedesátým roce pravdu a že jejich politika byla tehdy oprávněná. Což mi nemůžeme přijat, poněvadž to neodpovídá skutečnosti.“

klikni - 3.část
Komentáře
Článek je bez komentářů

Jak jsem strávil 17.listopad 2007 - 1.část

18.11.2007 11:27 - 06. Politika -trvalý odkaz

Jak jsem strávil 17.listopad 2007 - 1.část


   Už jsem psal, jaký byl můj 17.listopad 1989Nebudu se opakovat.

   Přece jen jsem si zavzpomínal.  Před několika dny opět vyšel populární projev Milouše Jakeše  k soudruhům na Červeném Hrádku v červenci 1989.  Byly tam i jiné krátké zvukové ukázky, tak jsem si ho opět koupil.



Ono se to Jakešovo vystoupení bere většinou jako komická ukázka jeho slovní dovednosti. Já jsem si ho znovu poslechl a po těch 18 letech jsem zjistil, že je tam z dnešního pohledu mnoho zajímavého, dokonce i aktuálního. Kousek z Jakešova vystoupení jsem opsal a přidávám svůj komentář.

Milouš Jakeš

   Ale co nám pomohou kritici? Vždyť my víme, že v Praze nebo v Plzni či jinde, kolik je tam špíny – tedy ve vzduchu mám na mysli, kolik je tam kysličníku siřičitého – to můžeme změřit. Víme to. K tomu nepotřebujeme, aby nám to někdo říkal. My víme, kdy to chceme realizovat, kolik na to máme, jestli na to vůbec máme, jestli to můžeme vůbec udělat. Mám na mysli různá ta ekologická hnutí.Ale my potřebujem, aby se sebrali a šli vyčistit ten potok, pomohli a né dělali demonstrace, chodili po náměstích a křičeli: udělejte jinou spalovnu v Plzni.

komentář mluvka Tomáš 17.11.2007

Zdá se mi, jako by soudruh Jakeš Měl už tehdy podobný názor na tzv. ekologická hnutí jako někteří pravicoví politici dnes.

Milouš Jakeš 17.7.1989

    Mnozí lidé si tu demokracii pletou s tím, že oni budou jen těmi kritiky a určovateli co se má dít v společnosti a ti druzí že budou to vykonávat anebo jsou povinni to vykonávat co oni si přejí. Ne. Demokracie je diskuze. A většina rozhodne. A příslušné orgány rozhodnou. A rozhodnou v rámci zákonů. A zákony napříště chceme tvořit ve všenárodních diskuzích. Tak je připravován i návrh ústavy. K diskuzi i návrh sociálněekonomického rozvoje na příští pětiletku a do roku 2005.

komentář mluvka Tomáš 17.11.2007

   Vysvětlení demokracie udělal soudruh Jakeš docela dobře, jen zatajil, že tehdy nerozhodovala většina, ale naprostá menšina. Byl to stranický aparát KSČ.

Milouš Jakeš 17.7.1989

   Nechť se lidé vyjádří. Ale nemůže si někdo myslet, že jeden, jednotlivec – že jeho myšlenka musí být proti vůli všech uplatněna. To se nedá nic dělat! Ale jsou ale i takoví lidé, kteří si myslí, že to je jejich poslání. Aby jen tu společnost kritizovali, znepokojovali a požadovali, aby se jednalo podle toho, co oni si přejí. A ne jinak.

komentář mluvka Tomáš 17.11.2007

   Bohužel tehdy to bylo úplně naopak. Většina obyvatelstva se veřejně vyjádřit nemohla. Dnes se může vyjádřit kdokoli k čemukoli, ale často to ti, kteří jsou momentálně u moci neberou v potaz. Neuvědomují si, že za určitou dobu u moci nebudou a pokud dělají něco jen proto, že mohou prosadit svůj názor, protože jsou u moci, tak opozice to za několik let bude předělávat a obyvatelstvu tím jen znesnadní život.

klikni - 2.část
Komentáře
Článek je bez komentářů