Příjemné setkání - 2.část

22.02.2007 11:22 - 02. Deník -trvalý odkaz

Příjemné setkání - 2.část

   Nejvíce mě potěšila atmosféra posezení. Hovořilo se sice o všem možném, ale hlavním tématem zůstala rekultivace krajiny v severních Čechách, kterou oba přítomní profesoři velmi dobře znali z běžné denní práce. Potěšilo mně, jak se oba slovně pošťuchovali úplně stejným způsobem, jako kdysi na fakultě. Letos to bude 30 let, co jsme se z ní rozešli do života. Připomněl jsem si krásnou atmosféru života přírodovědců, kteří nenadávají na poměry, ani se nezabývají žabomyšími spory, ale celý život sledují proměnu přírody ve všech jejích formách.

Dovětek:

   Když jsem před chvílí otevřel internet, abych vložil do Tomova deníku tento článek, jako první jsem narazil na takovou žabomyší věc, kterou řeší poslanci Parlamentu české republiky.

■    ■

Mandátový výbor má jednat o vulgárním gestu

[Praha 22. února] - Mandátový a imunitní výbor dolní komory se dnes bude zabývat otázkou, jestli si premiér Mirek Topolánek (ODS) zaslouží pokutu za to, že ve sněmovně udělal vulgární gesto. Zatím ale poslanci zřejmě rozhodnou jen o tom, zda disciplinární řízení s předsedou vlády zastaví, nebo v něm budou pokračovat. Topolánkovi teoreticky hrozí pokuta do výše poslaneckého platu, výbor mu také může nařídit omluvu.

■    ■

   Kolik času věnují asi poslanci takové nicotné události, místo aby ten čas, který platí občané tohoto státu, věnovali užitečnějším věcem – třeba právě obnově krajiny v severních Čechách a lidem, kteří žijí v této oblasti s největší nezaměstnaností.

   Někdy mám pocit, že by si poslanci zasloužili, aby na ně jejich voliči, občané tohoto státu, udělali to gesto.

   Třeba v případě, když by poslanci opět odložili přípravu nového kvalitního  horního zákona, který je v severních Čechách, ale asi i jinde, kde se těží uhlí, potřeba.

komentáře 1

Komentáře

[1]24.02.07 13:18:28František Kostlán - www - email

Souhlasím s tvým řazením důležitosti a posílám (jistě zároveň s dalšími) ono gesto našim poslancům též. Dodávám, že jsem někde neprozřetelně napsal, že by snad mohl někdy z Topolánka vyrůst státník. Zmýlil jsem se. Ale tenhle technolog moci má stejně ekologii až někde na 58 místě, bez ohledu na to, jaká všechny gesta ovládá a komu je posílá.

Příjemné setkání - 1.část

22.02.2007 11:14 - 02. Deník -trvalý odkaz

Příjemné setkání - 1.část

  Dostal jsem e-mailem pozvánku:

 

   Pozvánku mi poslal spolužák z vysoké školy Standa, dnes redaktor časopisu Vesmír. Z pozvánky jsem zjistil, že další náš spolužák Karel, dnes profesor botaniky na Jihočeské univerzitě bude spolu s dalšími odborníky diskutovat před publikem o obnově krajiny v severních Čechách. Tam jsou obrovská území zničená povrchovou těžbou hnědého uhlí.

   Do Městské knihovny v Praze jsem přišel čtyři minuty před začátkem diskuze, ale sál muž byl bohužel uzavřen. Před ním se dohadovalo asi 20 lidí se dvěma či třemi zaměstnankyněmi knihovny, že by ještě chtěli dovnitř. Zaměstnankyně byly neoblomné a nikoho do sálu už nepustily. Prý je dimenzován na 140 lidí a nemohou tam podle požárních směrnic pustit ani o jednoho návštěvníka navíc. Připadalo mi to legrační, protože diskuze se odehrávala v malém sále a vedlejší velký sál byl prázdný.  Jeden muž žádal jednu ze zaměstnankyň knihovny, aby vyřídila nadřízeným, že by mohli příště celou akci lépe zorganizovat. Paní odpověděla: „Já jsem nadřízená. Minulý měsíc vás bylo na diskuzi málo, kdybychom věděli, že vás přijde tolik, dali bychom diskuzi do velkého sálu.“

   Smířil jsem se s tím, že diskuzi budu muset oželet a šel jsem se občerstvit do přilehlého bufetu. Nepochyboval jsem o tom, že po skončení akce bude pokračovat debata spolužáků v hospodě. Z bufetu bylo vidět na dveře sálu. V průběhu čtvrt hodiny se znechucení zájemci o diskuzi rozešli a z personálu zbyla jen postarší důchodkyně. I ji po půl hodině  hlídkování omrzelo a tak jsem vešel do sálu a vyslechl zbytek diskuze. Do sálu by se určitě oněch dvacet odrazených zájemců vešlo, i když by neseděli, ale stáli. To však patrně požární směrnice nedovolovaly.

   Diskuzi nahrával Český rozhlas Leonardo a každý zájemce si ji bude moci vyslechnout v pořadu Třetí dimenze.Leonardo vysílá pouze na internetu a řadu jeho pořadů je možno si poslechnout i v libovolném čase z jeho internetového archivu.

   Po skončení diskuze jsem zjistil, že jsme se tu sešli čtyři z našeho ročníku biologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Kromě výše zmíněných – Standy a Karla – objevil se ještě Vladimír, dnes profesor zoologie na České zemědělské univerzitě v Praze (přišel i s manželkou) a já, Tomáš, invalidní důchodce. Skupinka se rozrostla o další přátele asi na 10 lidí a vyrazili jsme (na mne velmi) svižným krokem hledat hospodu.  Po několika neúspěších jsme objevili velmi příjemnou restauraci Křížem krážem. Ceny piva i jídel byly velmi příznivé vzhledem k lokalitě.

klikni - 2.část

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Dva konce českého zdravotnictví - 2.část

21.02.2007 00:09 - 05. Zdravotně postižení lidé -trvalý odkaz

Dva konce českého zdravotnictví - 2.část

Který konec je důležitější?

   Kterou z těchto diskuzí si mám vybrat. Besedovat často s ministrem zdravotnictví nemám možnost. Naposledy jsem ji měl před třinácti lety, kdy jsem jako rozhlasový redaktor řídil diskuzi za účasti tehdejšího ministra Rubáše. Možná, že takovou možnost, jako mi nabízí diskuze se současným ministrem zdravotnictví Julínkem už se mi nikdy nenaskytne.

   Jenže ministři zdravotnictví se v České republice střídají velmi rychle.  Kdosi kdesi spočítal, že „životnost“ ministra zdravotnictví ve funkci je 1,5 roku. Nový ministr většinou přinese nový recept na ozdravení českého zdravotnictví. Za určitou dobu se tento recept nelíbí jak zdravotníkům, tak pacientům a tam ministr odstoupí nebo je odvolán. Jeho nástupce obrátí zdravotní reformu předešlého ministra na hlavu. Takže se zdravotnictví jako celek nepohybuje rychle kupředu, ale pohybuje se pomalu kupředu a rychle ode zdi ke zdi.

   Občané zůstávají. Ať ti, kteří potřebují zdravotní péči trvale nebo ti, co ji potřebují jen občas. Jsou dokonce i tací, kteří jí v podstatě nepotřebovali celý svůj dosavadní život. Avšak ani ti zcela zdraví nemohou říci, že ji nikdy nebudou potřebovat.  Někdy k tomu stačí třeba jen být v nevhodnou dobu na nevhodném místě dálnice z Prahy do Brna a ze zcela zdravého člověka se stane trvalý konzument zdravotní péče.

   Já jsem jako ten, který bude hlavním diskutérem v první diskuzi, postižen dětskou mozkovou obrnou. Jako on musím denně čelit nástrahám, které přinášejí různé formy řízení i záplatování legislativy v rezortu zdravotnictví. Patrně tedy bude pro mne užitečnější zúčastnit se diskuze první, i když to, jakým způsobem bude čelit ministr Julínek slovnímu popichování svých oponentů (spíše politických než odborných), bude jistě zábavnější.

   Abych se vrátil k názvu článku: naskýtá se otázka, který konec českého zdravotnictví mám příští středu 28.února sledovat. Ten mocenský nebo ten pacientsko občanský?

   Myslím, že moudra pana doktora Julínka uslyším ještě mnohokrát v televizi. Ovšem slyšet někoho s podobnými problémy jako mám já, to mě připadá užitečnější. Přestože tématické diskuse sdružení Občan navštěvuji rád a tentokrát jeho předseda pan doktor Pavel Vepřek vytáhl opravdu nejvyšší kartu, nemohu tentokráte volit jinak. Kdyby nebyly diskuze ve stejnou dobu, navštívil bych je obě. V tomto případě je pacientská strana českého zdravotnictví pro mne důležitější.

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Dva konce českého zdravotnictví - 1.část

21.02.2007 00:02 - 05. Zdravotně postižení lidé -trvalý odkaz

Dva konce českého zdravotnictví - 1.část

Který konec je důležitější?

   Před čtyřmi dny jsem vložil do Tomova deníku pozvánku na besedu „O radostech a strastech  člověka s dětskou mozkovou obrnou“.

    Když jsem si tuto besedu zaznamenával do diáře, všiml jsem si, že se její termín kryje s jinou diskuzí na jiném místě. Pro úplnost zde nejdříve předložím onu další pozvánku:

■     ■

Vážená paní, vážený pane,

dovoluji si Vás pozvat na první diskusní setkání z cyklu "Dialogem k reformě", které se bude konat

ve středu 28. února 2007 v 15 hod. v budově NHÚ AV ČR, Politických vězňů 7, Praha 1, 2. patro, místnost č. 7.

Jaké změny chystá ministerstvo zdravotnictví?

Úvodní slovo přednese a na otázky diskutujících

bude odpovídat ministr zdravotnictví ČR

MUDr. Tomáš Julínek

Témata ke společné diskusi:

.        hlavní záměry ministerstva zdravotnictví

.        způsoby jejich realizace

.        časování jednotlivých kroků

.        dopady chystaných změn na pacienty, zdravotníky, pojišťovny, zdravotnický průmysl.

.        shoda či rozpor s trendem změn ve zdravotnictvích ostatních států EU

 Na Vaši účast se těší

MUDr. Pavel Vepřek

předseda, o. s. Občan

■     ■

   Obě diskuze skutečně nejde zvládnout na jednou.

   V té první bude hlavní osobou zdravotně postižený člověk. Možná není na místě říci nemocný člověk, ale každopádně  zásadní konzument zdravotní péče z velké části hrazené zdravotní pojišťovnou a také péče sociální hrazené státem.

   V té druhé bude hlavní osobou ministr zdravotnictví, tedy člověk, který v současné době může zásadně ovlivnit zákonné normy stanovující hrazení zdravotní péče, avšak i chod celého zdravotnictví.

klikni - 2.část

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Ransdorf ví

18.02.2007 20:13 - 06. Politika -trvalý odkaz

Ransdorf ví

typický český politik

Pro přehrání videa zmáčnete  černý trojúhelník.

komentáře 2

Komentáře

[1]19.02.07 23:01:36Tenisák - www

Kdo neví, ten spí, a on fakt spal, jako by byl po flámu.

[2]24.02.07 13:08:51František Kostlán - www - email

Ahoj Tomáši, Ransdorfovi přezdívám Chenbero (chodící encyklopedie bez rozumu), protože neumí své úžasné encyklopedické znalosti dát do souvislostí - ty mu unikají. Proto je také komunistou, nikoli demokratem, a žvanilem, nikoli myslitelem.

Dětská mozková obrna - pozvánka na přednášku s besedou

16.02.2007 07:30 - 05. Zdravotně postižení lidé -trvalý odkaz

Dětská mozková obrna - pozvánka na přednášku s besedou

Praha, 28.2.2007 ve 14,00 hod.

dmoinfo.cz

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Děti nečtou

11.02.2007 14:21 - 02. Deník -trvalý odkaz

Děti nečtou

   Dnes jsem náhodně zachytil pořad Rádia Classic FM, nazvaný Dobré časy s Classic FM, kde redaktorka rozmlouvala s dětským onkologem profesorem Josefem Kouteckým. Zachytil jsem jen konec pořadu. Profesor Koutecký hovořil o něčem, co jsem poslední dobou slyšel mnohokrát. Řada prvňáčků nebyla přijata do první třídy, protože mají malou slovní zásobu. Proto jim byla školní docházka o rok odložena. Malé děti neumí psát rukou, protože jsou zvyklé psát pouze na počítači. děti nečtou knihy. Pan profesor Koutecký řekl, že i jeho vnoučata čtou málo.

   Pan profesor Koutecký upozornil na to, že psychický vývoj člověka probíhá podle biologických zákonů a dnes už nestačí držet krok s prudkým rozvojem technologií. Profesor Koutecký řekl, že nemá obavy o konec života na Zemi, ale spíše o konec této civilizace.  Upozornil na to, že na Zemi v minulosti zaniklo již několik na svou dobu poměrně vyspělých civilizací.  Profesor Koutecký uvažoval o tom, že vývoj civilizace probíhá podle určitých zákonitostí od začátku ke konci. Dnes se stále rozvírají nůžky mezi chudými a bohatými části světa. Zatímco v bohaté části světa jsou lidé, kteří si platí turistický výlet do kosmu, na jiných místech Země umírá každé tři vteřiny jedno dítě hladem.

   Půlhodinový pořad s profesorem Kouteckým bude Rádio Classic FM

opakovat ještě ve středu 14.února ve 23 hodin. Na stránkách rádia to uvedeno není, ale zavolal jsem si do redakce, kde mi to řekli.

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů