Včera 13.1.2007 věnovala televize Nóóóva (jak by řekl pan ředitel Železný blahé paměti) celý večer filmu Mission Impossible. Dala po hned po sobě základní i druhý díl. Nevím, co si od toho ona televize slibovala, rozhodně to nebyl zajímavý počin.
Nějak jsem si film nepamatoval, jen jsem věděl, že jeho část byla točena v Praze a že hlavní roli ztvárnil Tom Cruise. Taková příležitost už nebude a tak jsem se rozhodl, že si oba díly natočím na kazetu. Podle programu mělo vysílání obou dílů trvat čtyři a čtvrt hodiny, ale řekl jsem si, že když se mi podaří vypustit reklamy, čtyřhodinová kazeta určitě stačí.
Prvním zklamáním pro mne bylo, když jsem krátce po začátku a také v průběhu večera zjistil, že jsem oba díly už částečně viděl. Patrně ve mně nezanechaly hlubší dojem a tak jsem je tenkrát celé nesledoval. Ani tentokrát jsem to nevydržel. Výhodou bylo, že video jelo a tak si oba filmy budu moci někdy prohlédnout po kouskách, jejichž délku snesu.
Kdysi jsem sledoval televizní seriál stejného názvu. Také se na něj příliš nepamatuji, ale zanechal ve mě lepší dojem.
O podívané, kterou jsem shlédl tentokrát bych řekl, že některé hollywoodské produkci zbylo velké množství peněz a tak se je snažila za každou cenu utratit. Oba díly filmu byly přeplácané trikovými akčními scénami a u obou chyběl zajímavý nebo aspoň napínavý děj. Už beztak chabý děj ještě komplikovala skutečnost, že hlavní hrdina i hlavní padouch si podle libosti převlékali obličeje jako kdysi slavný francouzský Fantomas.
Množství triků, kterých využívali hlavní hrdina a také hlavní padouch neukazovaly jejich šikovnost a schopnosti, ale pouze konstatovaly, že se na tyto dva nevztahují fyzikální, ale snad ani chemické zákony. Takovéto triky já mám sice rád, ale pouze v případech, kdy se vyskytují v regulérních pohádkách nebo u nadpřirozených bytostí, jakou byl třeba Fantomas. Pokud film tyto triky používá u jakoby normálních lidí, ale jen údajně vycvičených k agentské práci, nemám to rád. jednak mi to připadá slaboduché a jednak si zcela jasně uvědomuji, že tyto triky mohou být návodným pokynem k různým dětským pokusům. Ukazuje-li film například výbuch, který všechno v okolí rozmetá, ale agent letí ve vzduchu (ještě k tomu v ladném zpomaleném záběru),přistane beze šrámu na zemi, opráší skvěle vyžehlený oblek, jeho bílá košile je ještě bělejší a ihned se vrhne na přesilu číhajících padouchů, jsem v rozpacích. Chápu, že dítěti i přes deset let se to nemusí zdát jen jako legrační trik, ale jako skutečnost hodná napodobení.
Zastánci televizní zábavy upozorňují, že děti dobře rozlišují mezi skutečností a tím, co vidí v televizi. Zde bych rád upozornil, že v nedávné době několik chlapců zemřelo při „hře na Saddáma“ , kdy napodobovali popravu Saddáma Husseina, kterou viděli v televizi.
Zjistil jsem, že se svým názorem na filmy Mission Impossible do značné míry shoduji s různými recenzemi.
Filmy byly vyrobeny v produkci samotného Toma Cruise. Docela by mě zajímalo, když shlédl toto své dílo v kině, zda měl pocit, že se díval na dobrý film nebo zda měl pouze radost, že udělal kasovní trhák.
Za svůj život jsem viděl řadu filmů, které byly založeny na tricích. Vím proto, že i trikový film v sobě může nést zajímavou myšlenku. Ale to nebyl případ těchto filmů. Nazval bych je spíše Mišmaš Imposibl Fantomas Hadr.
Dodatek téhož dne:
Chátrám. Nejenom, že jsem zapomněl, že jsem film už viděl, ale dokonce jsem zapomněl, že jsem o něm i psal.
