Ing. Tomáš Mikeska - jaký starosta, takový senátor?

19.10.2006 11:37 - 061. volby 2006 -trvalý odkaz

Ing. Tomáš Mikeska - jaký starosta, takový senátor?

práce šibalů nebo přívrženců?

  Dnes (den před volbami) se po celých pražských Vinohradech objevily na plakátech kandidáta na senátora pana Mikesky přelepky s nápisem: jaký starosta takový senátor.

   Přemýšlím o tom, zda je to podpora jeho přívrženců, kteří chtějí zdůraznit, že pan Tomáš Mikeska byl dobrým starostou Prahy 3, nebo jeho odpůrců, kteří chtějí upozornit  na pravý opak.

    Pěkné šibalství!!!

Dodatek 20.10.2006:

Když jsem přišel večer domů, měl jsem ve schránce leták podepsaný podpisem „Občanská sebeobrana“. Po jeho přečtení se mi výše uvedené šibalství zdá jasnější. V letáku (na křídovém papíře) se píše:

■     ■

Vážení spoluobčané,

jsme skupinou mladých právníků a studentů práv bez politické příslušnosti vystupující pod názvem Občanská sebeobrana. Pozorně sledujeme dění na naší politické dcéně s cílem mapovat politickou situaci celopražskou a v neposlední řadě i situace na třetí městské části. V současné době jsme naprosto zděšeni předvolební rétorikou strany Evropští demokraté (nyní již ne Jana Kasla). Prosíme vás, abyste spolu s námi sledovali:

- Jedno z hesel ED je „vymýcení korupce na radnici“. Jeho největším hlasatelem je ing. Tomáš Mikeska, který však sám působil na radnici téměř deset let ve vrcholných pozicích. Působil ve funkci starosty a místostarosty a jeho povinností přímo bylo korupci všemi způsoby bránit. Ale pár dnů po jeho přechodu z ODS k ED si vzpomněl, že by mohl korupci mýtit. Co dělal oněch deset let? Proč jí nezabránil z pozice starosty či místostarosty? Lze takovému člověku věřit?

- Evropští demokraté ohrozili platební schopnost celé městské části. Ta si za účelem opravy většího množství domů vzala úvět 150 mil. Kč, jež měly být splaceny z prodeje nově vybudovaných i stávajících opravených bytů nájemníkům. ED se snažili donutit Městskou část ke snížení už tak velmi nízké prodejní ceny bytů. Kdyby radnice vyhověla  požadavku ED na zastavení prodeje, neměla by finanční prostředky na splácení úvěru, musela by platit vysoké sankce a nemohla by po řadu let investovat do škol, zeleně atd. Celkové náklady by při zastavení prodeje bytů dosáhly částky až 200 mil. Kč, „pouhé“ pozdržení např. o 3 roky by stálo na úrocích 34 mil. Kč. Takhle chtějí ED hospodařit s prostředky daňových poplatníků?

   Obdobně agresivní, populistickou, lživou a naprosto nereálnou volební kampaň a hesla, jako ED, nemá v současné době žádné politické uskupení. Chceme touto aktivitou přispět k tomu, aby si voliči uvědomili nebezpečí, které nám ze strany Evropských demokratů hrozí -  zavlečení radnice do špinavých praktik korupce, zadluženosti a neprosperity.

■     ■

   Závěr tohoto prohlášení mi připadá dost nenávistný a tak by mi zajímalo, zda se za pojmem „skupina mladých právníků a studentů práv“ neskrývá spíše někdo z politických protivníků.  I když názor na pana Mikesku je obdobný mému, který jsem popsal v článku Jak přistoupit ke komunálním a senátním volbám.

komentáře 1

Komentáře

[1]20.10.06 17:36:24Tenisák

Taky mě to připadá, že je to tahání za nitky nějaké velké strany co má strach. Vidím to na ODS, ta nenávist je k jejímu obrazu.

Jak přistoupit ke komunálním a senátním volbám - 4.část

16.10.2006 08:39 - 061. volby 2006 -trvalý odkaz

Jak přistoupit ke komunálním a senátním volbám - 4.část

  Na volbách se mi líbí to, že všechny hlasy mají stejnou váhu. Můj, prezidenta republiky, šéfa nejsilnější politické strany i paní, která vedle v restauraci umývá nádobí. Takových paní, které umývají nádobí je v republice víc než šéfů politických stran. Jenže ty paní si to neuvědomují a tak k volbám nejdou. Dál myjí nádobí za nedobrých podmínek, nechávají si nadávat od šéfa a občas se musí nahlásit na Úřad práce, aby měly z čeho žít, než začnou mýt nádobí v jiné restauraci. Možná, že jim to místo vyfoukne ilegálně přistěhovalá Ukrajinka. A ty paní, co myjí nádobí, ani nevědí o tom, že to mohly o volbách alespoň nepatrně změnit. Třeba tím, že by z malé politické strany udělaly velkou. Takovou, co může mluvit do běhu věcí veřejných.

dodatek 17.10.2006:

Ve včerejším televizním pořadu „Události, komentáře“ (klepnutím na název pořadu můžete spustit video), řekl politilog Tomáš Lebeda ze Sociologického ústavu akademie věd:

■     ■

   V komunálních volbách   máme formálně možnost zaškrtávat jednotlivé kandidáty. To je jedna z těch tří možností, jak volit. A tady na tomto místě bych voliče rád varoval nebo poučil – nevím, jak to říci správně. To, že budou zaškrtávat jednotlivé kandidáty na hlasovacím lístku ještě neznamená, že volí přímo tyto kandidáty. Oni pouze rozdělí své hlasy mezi politické strany v určitém poměru. Protože hlas pro kandidáta se rovná hlas pro stranu. Na základě hlasů pro stranu se vypočtou mandáty pro stranu a ty se pak obsazují podle pořadí na kandidátní listině. Hlas pro kandidáta může být zároveň jakousi preferencí, která ho může směrem vzhůru posunout, ale také nemusí. Tam je desetiprocentní hranice proti celkovému průměru, což tady nelze vysvětlit a domnívám se, že je to velmi složitě aplikované. Ta šance je proměnlivá. V menších obcích, kde se lidé znají a kde jsou výraznější kandidáti tak šance je a ukazovalo se, že to funguje. Ve větších obcích je to trošku problém.

■     ■

   Z toho vyplývá, že zaškrtnu-li ve volbách do zastupitelstva Městské části Praha 3 jednotlivé kandidáty, pouze rozdělím mezi politické strany  procentně procentně svůj jediný hlas, ale neomladím zastupitelstvo. Co se dá dělat. Já dám svůj hlas, ale zpracuje ho někdo jiný podle složitého postupu. Připadá mi to jako manipulace, ale já ji neovlivním.

komentáře 1

Komentáře

[1]18.10.06 19:08:16Petacchi - www - email

Jsem rád, že jsem si tvůj článek přečetl ještě před následujícím víkendem :-) To o dělení hlasu mě překvapilo stejně jako možnost být na kanditát zároveň v komunálních a v senátních volbách. Proč je něco takového možné? Vždyť motivací takového kandidáta může být vyloženě jen touha po moci nebo vyšší pozici. Ty funkce mi připadají natolik odlišné, že jiný důvod onen politik snad mít ani nemůže. Já se v komunálních volbách rozhodnul, že nebudu volit podle stran, ale podle kandidátů. Připadá mi, že v komunální politice je kladen větší důraz na lidi a naopak v té vysoké politice už více na strany. V senátních volbách už budu brát velice v potaz, za jakou stranu dotyčný kandiduje. Senátní volby se dle mého promítnou do dnešní nejisté politické situace. Ale to už moc řečním :-) o víkendu se ukáže

Jak přistoupit ke komunálním a senátním volbám - 3.část

16.10.2006 00:04 - 061. volby 2006 -trvalý odkaz

Jak přistoupit ke komunálním a senátním volbám - 3.část

   Pan Mikeska se staví do pozice pravicového politika a vytěsňovatele komunistických idejí. Pan Mikeska prožil za socialismu 41 let, tedy většinu svého života. Přemýšlel jsem, nakolik byl se socialismem spojen. Na své stránce neuvádí nic o svém smýšlení a politické příslušnosti před rokem 1989. Uvedu zde proto jeho životopis tak, jak ho uvádí on sám:

■    ■

VZDĚLÁNÍ: 

Základní: 1954 - 1963 Základní škola, Ostrava
Středoškolské: 1963 - 1967 Střední průmyslová škola elektrotechnická,  Přerov, Maturitní zkouška 1967

Vysokoškolské: 1967 -1972 Vysoká škola báňská, Ostrava, obor systémové inženýrství, státní závěrečná zkouška a obhajoba diplomové práce v roce 1972                            

ODBORNÁ PRAXE: 

1972 – 1981 Krajský ústav národního zdraví – Ostrava

1972 – 1976 samostatný matematik-analytik

1976 – 1981 vedoucí analýzy
Zpracování  a realizace projektu Registr zhoubných novotvarů. Zavádění a realizace celorepublikových informačních systémů pro Ministerstvo zdravotnictví ČR. Vedení projekčních prací při zpracování zdravotnických systémů.

1981 – 1988 Kancelářské stroje Ostrava
Vedoucí  týmu  informačních systému pro počítače SMEP, řešení výzkumných úkolů pro zpracování mezd a odbyt strojírenských výrobků.

1988 – 1991 Federální statistický úřad – Praha
Odbor informačních systémů – vedoucí odborný referent, specialista.

1991 – 1994 Papírnictví Mikeska, kancelářské a školní potřeby
Založení a vybudování firmy pro servis kancelářských potřeb, velkoobchod a maloobchod se zaměřením na dodávky  firmám. V únoru 1994, kdy jsem byl zvolen starostou, jsem řízení firmy předal manželce. V roce 2002 jsem firmu prodal.

1994 – 1998 Starosta, Městská část Praha 3
Vytvoření koncepce finanční politiky, správy a hospodaření s majetkem obce (městské části).
Pozn. V době, kdy jsem převzal funkci starosty (předchozí starosta odstoupil), městská část byla v platební neschopnosti,  účet vykazoval hodnotu – 50 mil. Kč, při objemu rozpočtu 250 mil. Kč. Hlavním úkolem pro končící volební období byla stabilizace finanční situace. 
Řízení a  definice strategie investiční politiky Městské části Praha 3.

1998 – 2002 Místostarosta,  Městská část Praha 3

■    ■

Pominu-li předchozí kariéru, nepřipadá mi, že ve Federálním statistickém úřadu  by mohl pracovat vedoucí odborný referent, který by zcela nebyl ztotožněn s tehdejším režimem. Ale to nechám na úvaze laskavého čtenáře.  Tento osobnostní profil je však důvodem, proč já neuvažuji o tom, že bych pana Tomáše Mikesku podpořil  v jeho kandidatuře do Senátu.

   Nyní se vrátím k úvaze o své volbě do zastupitelstva Městské části Praha 3. V mém volebním obvodu mi kandidátka nabízí 73 kandidátů, měl bych jich zvolit 9. Zaujalo mě, že jednička na komunistické kandidátce, Pavel Ambrož, kandiduje současně i do Senátu. Nevěděl jsem, že je něco takového možné.

    Předpokládal bych, že ve svém volebním obvodu do místní radnice bych mohl alespoň jednoho kandidáta znát osobně nebo z doslechu. Není tomu tak. Naprosto neznámá jména.  Vzhledem k tomu, že se místní organizace ODS a ČSSD zcela výrazně nevyjádřily k současnému neuspokojivému stavu po volbách do Sněmovny, který způsobili představitelé jejich stran, nebudu je volit. Z ostatních kandidátek (dalších 6) vyjma KSČM, vyberu kandidáty do věku 40 let. Žádné politické nabízené politické seskupení nebudí ve mně takovou důvěru, abych ho volil samostatně a jednoznačně.

klikni - 4.část

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Jak přistoupit ke komunálním a senátním volbám - 2.část

15.10.2006 23:59 - 061. volby 2006 -trvalý odkaz

Jak přistoupit ke komunálním a senátním volbám - 2.část

 Jedním z členů ODS na radnici Prahy 3 byl  dvě volební období také Ing. Tomáš Mikeska, který byl v letech 1994 – 1998 starostou a v dalším volebním období místostarostou.  V roce 2002 vystoupil z ODS a nyní kandiduje za Evropské demokraty do Senátu. Na své internetové stránce podává Mikeska rozporuplné informace. Hrdé heslo  v záhlaví „Postavil jsem Žižkov na nohy“,  doplňuje nepřímo o informaci, že za jeho starostování docházelo na radnici ke korupci. Není to otevřené přiznání pouze náznak příčin jeho odchodu z ODS. Nerad bych jeho formulace zkreslil, proto je uvedu přímo tak, jak jsou napsány na Mikeskově internetové stránce:

■    ■

Můj blízký vztah k Žižkovu začíná v červenci 1988, kdy jsme se sem se ženou Hanou a synem Lukášem přistěhovali z Ostravy. Brzy jsem se na Žižkově cítil doma.

Stál jsem  u zrodu  OF na svém pracovišti  ve Federálním statistickém úřadě  i ve svém bydlišti na Praze 3. V roce 1992 jsem se stal žižkovským zastupitelem a  nedlouho poté jsem stál  u založení ODS v Praze 3.

Rok 1994 byl pro mne  zlomovým, stal jsem se starostou Prahy 3. Mou ambicí bylo vyvést  zadluženou městskou část z finančních problémů a přeměnit ji v prosperující městskou čtvrt.

Radnici jsem vedl do roku 1998, kdy se po komunálních volbách změnila situace. Úspěšné zviditelňování Žižkova a otevřené spravování obecního majetku  překvapivě  vyvolalo u některých zastupitelů značnou nelibost. I přesto jsem se snažil v nastávajícím funkčním období z pozice místostarosty pokračovat v práci se stejným nasazením.

Politická atmosféra se však nijak nezlepšovala, naopak se začala vyhrocovat jak na žižkovské radnici, tak v místní organizaci ODS. Svým odporem ke korupci, zákulisním praktikám a nekompromisním postojem k těm, kteří je prováděli, jsem si vytvořil řadu nepřátel.  V roce 2002 jsem učinil závažné rozhodnutí vystoupit  z ODS.

Vedení významné a jedinečné městské části, ale i práce v opozici a práce manažera evropských projektů, mi poskytly jedinečnou zkušenost, kterou bych rád zúročil jako senátor.

Mým dlouhodobým cílem je kultivace vztahů v pravicovém politickém spektru a vytěsnění komunistických idejí a praktik z české politiky.

■    ■

   Je otázkou, jak by se  na korupční prostředí na radnici v té době díval současný starosta Prahy 3 Ing. Milan Český, stále člen ODS, který byl v době Mikeskova starostování místostarostou a v dalším volebním období se tyto jejich funkce vyměnily.

klikni - 3.část

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Jak přistoupit ke komunálním a senátním volbám - 1.část

15.10.2006 23:52 - 061. volby 2006 -trvalý odkaz

Jak přistoupit ke komunálním a senátním volbám - 1.část

   Když jsem se koncem května ptal své příbuzné, říkejme jí Melisa,  zda půjde volit do Sněmovny, řekla mi velmi nejistým hlasem, že politice nerozumí, že ji to nezajímá a že volit nepůjde.  Po volbách mi řekla, že na poslední chvíli přiběhl domů její manžel a řekl, že jdou volit, přece to ten Paroubek nemůže vyhrát. Tak šla volit podle přání svého manžela. Paroubek nevyhrál, ale vládu nemáme do dnes. Melisa však volila dobře. Volbám nerozumí, politika ji nezajímá a tak dala na manžela, kterého má ráda a který je pro ní ta správná autorita.  Myslím, že volby do jakéhokoli zastupitelstva nikdy nestojí za rodinné rozepře.

   Já si stále uvědomuji, že ať mám na politiku jakýkoli názor, nemohu pominout, že významně ovlivňuje můj život. Ovlivňují ho ti, kteří politiku dělají, ať už se k ní dostali jakkoli. Nemohu jít tedy nevolit. To bych si potom mohl vyčítat, že jsem se svou pasivitou  zasloužil o to, že se věci veřejné vyvíjejí odlišně od mých představ.

   Po roce 1989 už byly volby několikrát a tak jsem si trochu ověřil, nakolik se jejich výsledky shodují s tím co já bych si přál. Nikoli s tím, kdo vyhrál, ale s tím, jak ten, kdo vyhrál jednal. veřejně se hovoří o tom, že současným předním politikům jde spíše o vlastní pozici v politice než o nějakou vizi, se kterou by se v politice pohybovali. Jejich cílem je proto hlavně, aby ukonejšili své politické protivníky natolik, že je tito nebudou chtít vyšoupnout z křesla. Tím zůstávají v politice stále titíž lidé. Politika přestává být službou veřejnosti, stává se pouze obživou určitého množství jedinců.

   Konzervaci tohoto stavu napomáhají některá předvolební společenská klišé – například.: volte jen takové strany, které mají šanci vyhrát. Politické strany se proto dělí na velké a malé. Velké jsou ty, které mají lepší přístup do masových médií. Tam se o nich dozví víc lidí a proto jsou velké. Malé strany se objeví v médiích těsně před volbami a proto je mnoho lidí považuje jen za něco, co usiluje o zviditelnění, ale nepřichází se žádnou vizí. Dobře to dokumentuje pořad České televize Politické spektrum ze 29.září  (poklepem na název možno přehrát videozáznam).  zhruba v 25 minutě pořadu psycholog Slavomil Hubálek říká: „Malé strany volí ta část populace, která se aspoň o sobě domnívá, že je míň konformní než většina, že to je nekonformní, že to je trošku protestní hlas, že to je hledání něčeho nového. V moderních společnostech to vypadá tak, že se mluví o jakési pravici a levici. Řada lidí toto rozdělení už dneska odmítá, připadá si – já nejsem ani napravo ani nalevo. Hledají jakýsi střed nebo jakési alternativní řešení.“

   Malé strany se dají rozdělit na ty, které vznikly spojením lidí odpadnuvších od velkých politických stran, to znamená těch kteří se už do veřejné politiky dostali. Druhou skupinu tvoří strany, ve kterých se sdružují lidé, kteří se zatím do politiky nedostali a nabízejí právě ono alternativní řešení. Jsou možná poněkud naivní, ale nejsou zatíženi osobními politickými vazbami z minulosti (myslím minulost po roce 1989).  Alternativní strany a jejich přívržence tvoří většinou mladí lidé, lépe chápající současné mezinárodní evropské souvislosti. Takovou stranou je Humanistická strana, kterou sleduji asi šest let. Pokud jí dám svůj hlas, nepřipadá mi zmařen, když se tato strana nikam nedostane.  Je to pro mě směr, který považuji za vhodné podpořit. Humanistická strana kandiduje v Praze pouze do celopražského zastupitelstva.

   Volba do zastupitelstva Městské části Praha 3, kde žiju, mi připadá velmi složitá. Charakterizuje ji umístění volebního plakátu, který jsem vyfotil v pátek 13.října na náměstí Jiřího z Poděbrad.

     Současné složení zastupitelů na radnici Prahy 3 je  vzniklé pevnou spoluprací ODS a ČSSD. V radě zastupitelstva je šest členů ODS a tři členové ČSSD. V zastupitelstvu je ještě několik členů Demokratů Jana Kasla, strany, která se dnes jmenuje SNK Evropští demokraté.

   Zatímco na celostátní úrovni si ODS a ČSSD nemohou přijít na jméno,  v Praze 3 pracují ruku v ruce a prosí voliče, aby je v této spolupráci ponechali další volební období. Ale jak vlastně tato koalice úspěšně pracovala? Kdo to ví opravdu?

klikni - 2.část

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů