ODS: Hořké vítězství - 2.část

10.06.2006 15:24 - 06. Politika -trvalý odkaz

ODS: Hořké vítězství - 2.část

   Zatím se ODS a ČSSD shodly na semi tématech, které bude muset v budoucnu řešit každá vláda, Jsou to:

-          nezaměstanost

-          zadlužení veřejných rozpočtů

-          snížení daňové zátěže

-          boj proti korupci

-          reforma důchodového systému

-          vytvoření podmínek pro vstup do eurozóny

-          stabilizace zdravotnictví

   Jsou to všechno problémy, které se vytvořily po roce 1989.  Období socialismu bylo typické přezaměstnaností. Avšak nikdo si nemohl ukrást továrnu nebo nechat zmizet mnoho (někdy i několik desítek) miliard korun. Mezi tématy k řešení mi chybí mezi jiným vyčíslení toho, co je ještě v České republice české. Mám dojem že většina výrobních prostředků (abych použil termínu z politické ekonomie socialismu, z níž jsme my starší museli dělat na vysoké škole zkoušku) je už v rukou zahraničních firem. Stáváme se tedy ve vlastní zemi cizinci.

   V předvolební kampani to vypadalo, že jakmile pan Topolánek vyhraje volby, vrhne se státní aparát na vyšetřování zločinných kauz představitelů ČSSD. Nyní to vypadá, že ČSSD a ODS se budou vzájemně držet v šachu. Všichni jejich představitelé budou ústavní činitelé, takže platy jim vesele poplynou. Jejich platy vlastně nijak nebudou spjaty s ekonomickými úspěchy státu. Opět si páni politici hlavně budou upevňovat své pozice. Nebudou se snažit o to, aby vytvořili takové zákony, aby po čtyřech letech, když by byli nuceni opustit zastupitelská místa, mohli i oni dobře podle nich žít ve svém občanském povolání.

    Pan Topolánek zvítězil, ale jeho vítězství je hořké. Bude víc závislý na ČSSD než tomu bylo před volbami. Tehdy mohl jen kritizovat, nyní bude muset zalepovat aspoň nejhorší díry, kterými do české lodi poteče voda. Vzpomínám, jak v předvolební kampani objížděli lídři (jak ošklivé slovo) ODS v čele s panem Topolánkem své voliče na kole a v jedné hospodě si připili nejen průhlednou slivovicí (ta píše!), ale i hořkým tmavým fernetem (dech mrtvé milenky).  Politici se radují, že dohadování je jejich práce. Ale radujou se taky voliči? Dalo by se říci, že si to zavařili sami – volili 50 na 50. Ale ono tomu tak není. Voliči volili podle složitého volebního systému.

   Dohodnou se politici? Vypíšou nové volby? Nevíme. Jedno však víme jistě: I muži (politici) mají své dny.

 

komentáře 1

Komentáře

[1]11.06.06 21:22:29Point*

Rikas, ze jsi volil "Humanistickou stranu"?... (0,01%) no mensi pocet hlasu mel uz jen "Folklor i Spolecnost...". Ono je to tak nejak vsechno u tech malych stran spise folklor. ...Bez sance. A soucasne pikle 'vladnich' stran? Kazdopadne nejvetsim nepritelem obcanu je prave ta jejich vlastni vlada...(na te vete je hodne pravdy, uz nevim kdo to rekl) proto delat si o ni nejake zvlastni iluze je snad vsude na svete blbost. (nikdy jsem nevolil) proto mam v podstate kazdou vladu na haku a jedu si po svym.

ODS: Hořké vítězství - 1.část

10.06.2006 15:17 - 06. Politika -trvalý odkaz

ODS: Hořké vítězství - 1.část

   Billboardový souboj mezi ODS a ČSSD v Praze vypadal spíše jako kampaň ODS. ČSSD využívala grafických motivů ODS, jak jsem před časem ukázal v článku „Politická trafika“.  Zatímco Mirek Topolánek vypadal při televizních diskuzích dost bezradně a svou bezradnost zakrýval povýšeným úsměvem, Jiří Paroubek vypočítával úspěchy, které Českou republiku potkaly za jeho vlády. Zvláště se oháněl rostoucí ekonomikou, kterou v posledních dnech před volbami zmiňovala média. Po volbách média najednou začala říkat, že ekonomika roste i proto, že se domácnosti zadlužují, že se opravují povodněmi poničené domy nebo že se tu staví továrny na výrobu automobilů. To jsou všechno věci, které nemají přímý vliv na životní úroveň občanů.

 

   Volby dopadly tak, že sice zvítězila ODS, ale pan Topolánek neví, jak by sestavil vládu, která by získala podporu v Poslanecké sněmovně, protože spolu s dalšími stranami, které je ochoten přizvat do vlády, má jen polovinu mandátů. Pan Topolánek před volbami říkal, že ČSSD přivedla Českou republiku na pokraj záhuby, že ji zadlužila pro další generace. Nyní se pan Topolánek ve výrazech mírní. Je mu docela jasné, že se bez podpory ČSSD ve  Sněmovně neobejde. Těžko nachází ve své vlastní straně vyjednavače, kteří by mu nejistou situaci pomohli vyřešit.  Těžko si může vzít na pomoc arogantního Vlastimila Tlustého, o kterém všichni vědí, že je to bývalý komunista a nyní se tváří jako zarytý pravičák.

   Volební systém je poměrný, nyní se po volbách dozvídáme od Českého statistického úřadu, jak dopočítávání mandátů zesložiťuje výsledky. A tak i když ODS získala o tři procenta více hlasů než ČSSD, to je asi 160 tisíc voličů, stejně vznikla patová situace. Tehle stav už se opakuje potřetí a nebyl pro poslance, senátory a vlády poučením, že by to měli nějak změnit. Naopak, myslím, že jim to vyhovuje. Složitost systému nahrává jejich osobním zájmům a oni si jen upevňují své osobní pozice, ať už jsou na vládní nebo opoziční části hřiště. Přestože je systém poměrný a do Parlamentu se dostanou strany, které si tam voliči přejí, nepanuje v Parlamentu rovnoprávnost. Za  třináct let svého trvání se čeští politici  nedokázali vyrovnat se socialistickou minulostí státu. Nedokázali prosadit zrušení komunistické strany. Na druhé straně ignorují skutečnost, že KSČM volí stále 13% voličů, to je 700 tisíc lidí a deklarují, že s KSČM nevyjednávají.

   Já sám jsem nevolil žádnou se stran, které se nyní dostaly do Poslanecké sněmovny. Nijak to neskrývám. Několik lidí mi řeklo, že jsem hloupý, že můj hlas propadl, že to je jako bych k volbám nešel. Nemyslím si to. Vyjádřil jsem volbou svůj názor na toho, o kom si myslím, že by měl mít vliv na rozhodování v tomto státě. Kdyby to tak udělal každý, možná že by se do Parlamentu dostali zcela jiní lidé než kteří tam jsou už 16 let a dostali se do sterilního politického myšlení bez schopnosti pohlédnout na realitu očima řadových občanů České republiky. Strana, kterou jsem volil, získala pouhých 857 hlasů. Přesto si myslím, že jsem volil správně na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí. Jiní občané, kteří dnes nadávají střídavě na ODS, ČSSD, lidovce, komunisty nebo zelené mě přehlasovali. Chápu, že to musím vzít na vědomí, ale nemusím měnit názor, že by ve Sněmovně měli sedět zcela jiní lidé se zcela jinými představami o tom, co je užitečné pro Českou republiku. Volební zákon mi to umožnil.

    Pro ODS je vítězství ve volbách docela hořké. Pan Topolánek a jeho spolupracovníci si musí uvědomovat, že v této sestavě Sněmovny budou celé další čtyři roky pouze hašteřením s opozicí. Kdyby to opravdu mysleli s Českou republikou dobře, domluvili by se s ČSSD na přechodném období, které by sloužilo k zavedení takového volebního systému, z jehož voleb by mohla vzejít silná vláda odrážející většinovou vůli občanů. Myslím, že současný volební systém je pro občany nepřehledný a umožňuje některým lidem, aby si pouze upevnili pozici a svými  názory či spíše nenázory, které za život mnohokrát změnili, brzdili řízení státu i své vlastní strany. Příkladem může být znovu zvolený 77 letý poslanec prof JUDr. Zdeněk Jičínský, bydlící v Praze, ale poslancující za kraj Vysočina.  Údajně jeden z tvůrců socialistické ústavy nyní už 16 let buduje kapitalismus.

klikni - 2.část

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Pejsek a kočička v Klubu Vltava - 2.část

05.06.2006 08:27 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Pejsek a kočička v Klubu Vltava - 2.část

Velice kraťounká ukázka režijní práce Hany Kofránkové. V pozadí hraje živá hudba složená ze zvukových režisérů Českého rozhlasu. Hana Kofránková přivádí k mikrofonu posluchačku v roli švadleny a povzbuzuje ji k četbě. Na této krátké videoukázce řekne švadlena jen jednu větu. Pro přehrání videa  klikněte myší na obrázek. Video tu nebude příliš dlouho. Přesto, že je velmi krátké, zabírá ve fotoalbu hodně místa.

Z videoukázky není příliš patrný děj scénky.  Pro představu se podívejte i na malý úsek scénáře z okolí věty, kterou říká švadlena:

Na závěr si účinkující i posluchači/diváci zazpívali za klavírního doprovodu Jiřího Šlupky Svěráka krátkou píseň o lachtanovi:

■   ■

Povídá lachtan lachtanu,

že by s ním chtěl bydlet ve stanu.

Děsím se noci, vždyť jsem sám

ve dvou to lépe půjde nám.

A od těch dob plavou po mořích,

z jejich tlam slyšíme veselý smích: cha cha

A plavou zásadně se stanem,

bez něj se necítí lachtanem.

■   ■

   Byl to vydařený večer.  Přesto však byl poznamenán smutnou událostí. Den předtím zemřel v poměrně mladém věku 55 let známý český herec Boris Rösner. Paní Kofránková ho připomněla krátkou ukázkou rozhovoru s Viktorem Preissem v cyklu „Báječný svět“.

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů

Pejsek a kočička v Klubu Vltava - 1.část

05.06.2006 08:03 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Pejsek a kočička v Klubu Vltava - 1.část

  1.června byl první čtvrtek v měsíci.  To je čas setkávání příznivců rozhlasové stanice Vltava ve Studiu 2 v budově Českého rozhlasu na Vinohradské ulici. Zároveň byl i Den dětí.

   Režisérka Hana Kofránková pojala tentokráte setkání s posluchači stanice Vltava netradičně. Přinesla krátkou dramatizaci jednoho příběhu Josefa Čapka „O pejskovi a kočičce“. Bylo to vyprávění o tom, jak kočička zašila pejskovi kalhoty žížalou. Teď mě napadá, že v předešlé větě se dá napsat pejskovi kalhoty (komu čemu) nebo pejskovy kalhoty (koho co).

   Dramatizaci měla paní Kofránková připravenou pro děti, které přišly na nedávný Den otevřených dveří Českého rozhlasu. Děti si zahrály některé role, technici nahráli scénku na kazetu a dětem ji dali. Posluchači stanice Vltava jsou většinou pokročilejšího, skoro až důchodového věku. Zvláště ti, kteří přicházejí na setkání zvané „Do Dvojky na dvojku“. Znamená to, že stanice Vltava pohostí návštěvníky, kteří přijdou do Studia 2 dvěma deci dobrého bílého vína.

   A právě 1.června přemluvila paní Kofránková příchozí posluchače, aby si jako děti zahráli ve scénce o pejskovi a kočičce vedlejší role. Byly to role dětí a myší. Posluchači však nechtěli hrát hlavní role! Pouze jedna starší dáma se uvolila, že zahraje roli švadleny. A tak zrežírovala paní Kofránková scénku v tomto obsazení:

Pejsek – Bořivoj Navrátil (herec)

Kočička – Jitka Škápíková (dramaturgyně Vltavy)

Žížala – Vlado Rusko (režisér Vltavy)

Slepice – Hana Kofránková (režisérka Vltavy)

Švadlena – dobrovolnice posluchačka

děti – posluchači v první řadě

myši - posluchači v celém studiu

Režisérka Hana Kofránková vypočítává osoby ve scénce o pejsovi a kočičce

A už se hraje. Zleva: Jitka Škápíková, Vlado Rusko, Bořivoj Navrátil

klikni - 2.část

komentáře 1

Komentáře

[1]07.06.06 10:04:40Lebeda

Když slyším slova rádio Vltava, vždy si vzpomenu na srpen 1968. To jsme tehdá mohli slyšet z éteru: Tu rádio Vltava. To vysílali nějací kolaboranti a mladí to již nepamatují. Svoje rádio bych kvůli tomu tak nikdy nenazval..

Pozvánka na výstavu - 344.Salon kresleného humoru

02.06.2006 00:02 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Pozvánka na výstavu - 344.Salon kresleného humoru

Jan Vobr

Výstava trvá měsíc od vernisáže.

KOBRA uvádí vernisáž Jana Vobra. Vedle KOBRY Vobr.

Honza Vobr si zahrál na foukací harmoniku a zazpíval  v Pražským Hradčanským orchestrem Pepy Kocúrka.

ukázka společné hry - klikni na obrázek

Významný motýl sedí na Vobrově katalogu.  (příznivci vědí...)

komentáře 2

Komentáře

[1]04.06.06 00:11:08Kecal

Nezobrazuje se ti tu obrázek. Mně také. Pracovník firmy poskytující mi připojení to právě potvrdil. Blokují nám přístup do zahraničí. To je teda síla. Už jenom Pinochet..

[2]04.06.06 08:25:22mluvka Tomáš

Já zatím obrázek vidím. Ale už se mi stalo, že jsem se hned nemohl dostat do fotoalba. Bylo tam napsáno, že připojení bude možné až po chvíli nutné údržby, kterou server provádí. A pak to zase šlo.