Tenhle můj blog, který jsem založil už
téměř před jedenácti lety dnes kromě mně už skoro nikdo nečte. Počítadlo je na
mizivé denní hodnotě. Dřív jsem podle něj sledoval, které články někdo čte nebo
které padnou do oka elektronickým vyhledavačům. Před deseti lety se mi stalo
to, co dnes, že návštěvnost blogu ze dne na den prudce stoupla. Zkoumal jsem,
čím to je a přišel jsem na to, Před těmi deseti lety jsem to popsal v článku
Tereza Pergnerová - fotky z Lea. Podstata je ta, že jsem psal o úplně
něčem jiném, ale vyhledavače braly články naprosto mechanicky, i když můj
článek žádné fotky neobsahoval a pojednával obecně o informační hodnotě
časopisů. Termín byl prohlížeči vyhledán ve chvíli, kdy byl před deseti lety
vysílán pořad „13. komnata Terezy Pergnerové“, o němž jsem tedy napsal i ve
výše uvedeném článku v souvislosti s návštěvností blogu.
Včera a dnes se mi přihodilo totéž.
Návštěvnost blogu stoupla ze dne na den skoro desetkrát. I zkoumal jsem na
počítadle, co vyhledavače tak zaujalo. A byl to opět výraz „Tereza Pergnerová -
fotky z Lea“. Přemýšlel jsem proč. Na televizi se běžně nedívám, ale
podíval jsem se do programu. Jana Cíglerová natočila po deseti letech opět
pořad z tohoto cyklu s Terezou Pergnerovou a časopis Leo tam zmínily.
Myslím, že ten časopis už dnes vůbec neexistuje, ale před takovými patnácti až
dvaceti lety byl běžně prodáván v každé trafice. Tehdy ještě nebyl tolik
rozšířen internet a papírovým časopisům s lechtivou tématikou se dařilo
lépe. Jak je ale patrné, zájem se jen přesunul na internet a lidé jsou v tomto
směru zvědaví do dnes. Možná, že tu „kauzu“ neměly paní Cíglerová s paní Pergnerovou
v pořadu po deseti letech už vůbec zmiňovat. Tu mě napadá, jak lidé jsou
za každého režimu a v každé době dychtiví po pikantních osudech jiných
lidí, ale jen těch známých z televize
z tzv. šoubyznysu. Pokud vidí v tramvaji jiné lidi, kteří mají obecný
název „bezdomovci“, zájem opadá. Vadí jim, že tito jiní lidé páchnou, protože
se nemají kde umýt, Myslím, že s každým bezdomovcem by se dal natočit
stejný pořad o jeho spletitém osudu jako s lidmi, kteří se střídají na
obrazovkách televizí.
To je pravda, taky podle toho zjišťuji co se vysílalo v televizi. Třeba na výročí holocaustu se počítadlo zpotilo.
OdpovědětVymazat