Divné století 2.
Na fotografii jsem já s rodiči v den mé promoce.
Oba rodiče mám ještě na jiné fotografii, která není tak
zřetelná. Sedí vedle sebe po stranách auly Karolína v místě určeném pro
příbuzné a hosty. Je to hromadná fotografie všech těch přihlížejících. Moji
rodiče na ní sedí vedle sebe, zdálo by se spokojeně. Ale v té době už byli
asi osm let rozvedeni. Já jsem bydlel s matkou v poměrně nedobrých
bytových podmínkách a otec bydlel nedaleko nás v krásném velkém bytě se
svou druhou manželkou, která byla jen o rok starší než já a o třicet let mladší
než můj otec. Ta se nesměla toho dne ničeho, co můj otec naplánoval, zúčastnit.
Po promoci jsme šli otec, matka a já na dobrý oběd v okolí – už se přesně
nepamatuji kam. Ale mám dojem, že to bylo buď do Obecního domu nebo do nějaké
lepší tehdejší restaurace na Národní třídě. Otec si pak nechal vystavit účtenku
s razítkem, protože jako pracovník podniku zahraničního obchodu si mohl
nechat proplácet služební obědy nebo večeře. Potom jsme jeli do fotoateliéru
družstva Fotografia na Vinohradskou třídu nedaleko Náměstí Jiřího z Poděbrad.
Tam jsme se vyfotili v několika kombinacích – všichni tři společně, já s matkou
a já s otcem. To aby bylo možné ukazovat patřičné fotografie tam, kde se
kombinace zrovna hodila.
Matka zemřela 20 let po mé promoci. Podrobněji jsem o ní psal v článku Ode zdi ke zdi na mém blogu.
Sté výročí narození mého otce, který zemřel 32 let po mé promoci, jsem již přede dvěma lety připomněl v článku Dnes před sto lety se narodil můj otec.
Žádné komentáře:
Okomentovat