O mrtvých jen dobře - 2.část
Velmi citlivě se rozloučil s Miroslavem Jelínkem známý rozhlasový publicista a jeho vrstevník Jan Petránek. Hovořil o celoživotním dialogu, který s panem Jelínkem vedl. Vyzdvihl jeho novinářskou preciznost a organizační schopnosti. Závěr jeho procítěného rozloučení však byl ještě smutnější. Petránek konstatoval, že není od Miroslava Jelínka příliš věkově vzdálen a tudíž se s ním možná neloučí nadlouho. Za Hospodářské noviny se s Miroslavem Jelínkem rozloučil šéfredaktor Petr Šimůnek. Pohovořil o Jelínkovi jako o laskavém, milém člověku. Do své smrti byl Miroslav Jelínek zaměstnán v Hospodářských novinách jako vedoucí oddělení styku se čtenáři. Za Syndikát novinářů, jehož byl pan Jelínek předsedou od roku 2001, se s ním nerozloučil nikdo.
Nejpodrobnější životopis Miroslava Jelínka jsem našel ve zprávě časopisu Týden. Píše se tam, že Jelínek vystudoval v padesátých minulého století letech žurnalistiku a od roku 1960 do roku 1969 byl šéfredaktorem deníku Mladá fronta. Podílel se na obrodném procesu, a proto byl usnesením ÚV KSČ zbaven funkce. V období tzv. normalizace pracoval jako izolatér a výškový montér ve výrobním družstvu. Do mediální sféry se vrátil po listopadu 1989 jako šéfredaktor obnoveného časopisu MY 90-91, posléze vedl deník Právo lidu. Do samého závěru svého života byl redaktorem Hospodářských novin.
Zapojil se do obnovy novinářské organizace, která s názvem Syndikát novinářů ČR nahradila zkompromitovaný Československý svaz novinářů. Současně byl předsedou Klubu novinářů Pražského jara 1968. V posledním období se jako předseda Syndikátu novinářů ČR intenzivně věnoval obhajobě zájmů novinářů zejména ve vztahu k tzv. "náhubkovému" zákonu. "V jeho osobě odchází významný novinář, který se nikdy nezpronevěřil svým zásadám a přesvědčení," uvedli zástupci syndikátu.
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat