Dopis příteli
Ten, kdo sleduje Tomův deník pravidelně ví, že podstatnou část techniky práce s blogem a webovými stránkami jsem se naučil od jednoho staršího pána. Nebudu ho jmenovat, on to nemá rád. Anonymní čtenáři internetu ho zklamali (ani se mu nedivím), a proto se před několika týdny ukryl v soukromí. Přestože já i on jsme každý jiný, něco máme společného. Dlouhá léta nám život znepříjemňují nemoci. Každý máme jiné, ale oba vytrvalé. Zaujal mě přítelův článek jak se vzpírá osudu. Na závěr píše, že ho spousta věcí v životě baví a že i přes obtíže má ještě plány do budoucna. Článek neurčil přítel k veřejnému čtení. Já jsem mu k němu napsal dopis (v řeči internetu komentář), který má pro mne obecnější platnost a proto jsem se rozhodl ho přetisknout jako samostatný článek i do Tomova deníku. Jméno svého internetového přítele neuvádím, nemá to rád.
Je dobré mít plány.
(mluvka Tomáš - Vloženo 04.10.2006, 05:28:28) Život není jednoduchý, když má člověk zdravotní potíže, příteli. Velmi dobře to znám. Často přijde řada dní za sebou, kdy dokážu a někdy ani nedokážu řešit jen problémy toho dne. Nic mi nebaví. Ale přeci jen mám v životě určité plány.
Když jsem byl mladší, měl jsem v plánu udělat kariéru v zaměstnání. Nikoli proto, abych se vychloubal druhým. Ale abych měl pocit, že jsem něco užitečného v životě udělal. Ta doba skončila v únoru 1998, kdy se postupně začaly objevovat problémy v mém soukromém životě. Zdravotní, lidské. Ten rok jsem si opravdu sáhl na dno.
Začal jsem mít jen jeden cíl. Vyhrabat se z toho. Zhodnotím-li to dnes, mám dojem, že se v tom pořád plácám. Avšak když si uvědomím, co všechno se mi podařilo za těch 8 let udělat, není toho málo. Jen ty plány se posunuly. Většinu života jsem věnoval svému zaměstnání. Neřešil jsem své soukromé problémy včetně zdravotních. V současné době mi řešení zdravotních problémů zabírá většinu času. Ve zbytku času posunuji řešení svých soukromých problémů. Mám dojem, že toho dělám opravdu tolik, nač mi síly stačí. Už to však nemá význam "pro lidstvo", jako v první polovině mého života. Má to význam jen pro mne.
Několikrát jsem na svém blogu psal o paní Marii. Je o dvanáct let starší než já. Přesto, že byla v životě zdravější než já, dnes už má taky hodně zdravotních problémů. Neví však, čím by obsahově naplnila život. V červenci se rozhodovala, že si koupí internet, protože viděla u mně, k čemu všemu to je užitečné. Blíže viz v mém článku Růžencová slavnost. Pak dospěla k názoru, že pro ten zbytek života to nemá cenu. Nechce se jí z bytu. Odpoledne sedává doma a klimbá. Kolikrát jsem jí zval s sebou na různé akce, viz např. tento týden v mém článku Kulturní možnosti mého příštího týdne. Řekne na to, že nikam nepůjde. Raději sedí doma a přemýšlí o tom, jak zbytečný prožila život.
Milý příteli, je dobré, že i přes velké zdravotní potíže máš stále své plány, že tě něco baví. Taky se mi zdá z toho, co jsem od tebe četl, že si nemyslíš, že jsi prožil život nadarmo. Takže ti přeju aspoň ještě mnohé radostnější chvilky v těch světlejších mezerách, kdy to zdraví dovolí!!!
I malý úspěch potěší
(mluvka Tomáš Vloženo 04.10.2006, 05:45:42)
Právě mě potěšilo, že tvůj blog dobře zpracoval můj předešlý obsáhlejší komentář, někde v prostředku text neukousl a uložil ho celý. Juj!!! Hned mám lepší náladu. (Text jsem si sice před uložením zkopíroval, abych ho případně mohl vložit po kouskách, ale v kuse je to lepší). Hezké ráno! Je 5,35 hod, tak už spát nepůjdu. Převlíknu povlečení, pak půjdu k ševci pro opravené ortopedické boty, pokud to časově zvládnu, dojdu si tam blízko k holiči, pak odvezu ložní prádlo do prádelny (perou a mandlují), vyperu kompresní punčochy na křečové žíly (musím se k nim chovat uctivě, jeden pár stojí 410 ká). Rád bych šel odpoledne na vernisáž obrazů Igora Ševčíka, ale asi nepůjdu, protože budu už unaven. Kdybych se zvetil, tak potom půjdu na pravidelnou schůzku ze spolužáky z gymnázia. Ale ještě mi není jasno, co za ten den zvládnu. Někdy na mně padne po 14 hod taková únava, že jsem na několik hodin hotovej. Hezký den!
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat