Střípky léta 2006 - 9.část
Když jsem došel na Vinohrady, spatřil jsem vedle odpadních kontejnerů výstavu knih, určených k likvidaci.
Mám dojem, že jsme národ koniášů. Přestože se u nás ročně vydá čtrnáct tisíc nových titulů, nikdo neví, co s těmi starými. Ten, kdo čte internet, nemá tolik času, aby četl knihy. Některé z těch vyhozených knih patrně už nikdy nebudou vydány. Aspoň ne za mého života. Taky mám doma překnihováno. Až jednou umřu, nikdo je číst nebude a dá je k popelnicím. Možná, že je tam dám i já, až půjdu do starobince. Ale zatím ještě ne. Vzal jsem si dvě knihy: Nedělejte poplach od Farleye Mowata a Vlka živí nohy od Jaromíra Tomečka. Obě jsou o vlcích – v Kanadě a v Československu. Podle té první udělal kdysi rozhlasový Meteor četbu na pokračování. To bylo ještě za doktora Kleibla a Dagmar Sedláčkové. Kde jsou ty časy...
Přesně na proti tomuto knižnímu „švédskému stolu“ je firma, která mi před pěti lety sestavila můj první PC s operačním systémem Windows.
Tehdy jsem neměl ani potuchu o tom, že se počítače sestavují. Myslel jsem, že se mi tato firma bude starat o počítač starat stále. Bohužel již při nákupu jsem se setkal s takovou arogancí dvacetiletých hochů, z nichž většina měla na vizitce slovo „ředitel“, že jsem si uvědomil, jak vypadají novodobí čeští kapitalisté. Možná, že už tam ti dotyční nejsou, protože firma od té doby změnila název. Já jsem také našel v blízkosti jinou firmu, která se mi v případě nutnosti stará o počítač.
Byl jsem po půldenní chůzi dost žízniv a tak jsem si zašel do své oblíbené restaurace „U tří prasátek“, o které jsem psal už v článku Globalizace v Praze.
Já jsem si však dal pravou českou kofolu, která byla přívalem cizáckých nápojů po roce 1989 na čas zcela vytlačena z trhu a před několika lety se opět vrátila.
Seděl jsem, popíjel a bylo mi dobře. Vůbec mi nevadilo, že Čechoameričan Point píše na můj blog urážky. Pravou českou kofolu zkrátka v Americe nemáte, Pointe.
Když ji miluješ, není co řešit. Ale ty ji nemiluješ. Ani kofolu, ani Českou republiku. A možná ani nikoho nebo nic jiného.
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat