Shodou okolností jsem během jednoho týdne navštívil dva
koncerty, na nichž vystoupila violistka Jitka Hosprová. Aniž bych chtěl
pominout první koncert, druhý byl zvláštní tím, že paní Hosprová sestavila a
odehrála celý koncert se svým manželem, italským houslistou Mauriziem Sciarrettou. Zážitek z klasického houslového
repertoáru umocňovalo prostředí kostela. sv. Vavřince v Hellichově ulici.
Program byl vybrán tak, že ukázal velké možnosti obou nástrojů, houslí i violy.
Zvláštní pro mne byla skladba estonského skladatele Arvo Pärta z roku 1984
na text německého romantického básníka Clemense Brentana “Es sang for langen Jahren“ kde oba
umělce doprovodila zpěvem pěvkyně Eva Gajarová, která je zároveň zakladatelkou
hudebního projektu Pražské múzy. Jmenovaná skladba byla zajímavá tím, že lidský
hlas nesl melodickou linku a oba
nástroje mu vytvářely jakýsi podkres, který byl notově definovaný, avšak pro
mne jako hudebního laika byl zcela samostatný. Těžko se mi to popisuje, když
nemám hudební vzdělání. Zvláštní význam
měla v programu skladba Bohuslava Martinů „Tři madrigaly pro housle a
violu“. Tu uvedl mecenáš projektu Pražské múzy Geoff Piper, anglický hudebník
žijící v Lucembursku. Podrobně pohovořil o skladateli i o tom, jaké
představy v něm vyvolávají jednotlivé věty skladby. Řekl, že skladba je
velmi obtížná ke hraní a proto ocenil ochotu obou umělců zhostit se jejího
provedení.
Paní Hosprovou i
pana Sciarrettu jsem v uplynulých letech viděl spolu několikrát hrát v rámci festivalu Procházky uměním
v Muzeu Kampa. Ale tentokrát jsem je slyšel poprvé od chvíle, kdy se stali
manželi. Nevystupují spolu často, protože každý z nich má náročný
koncertní program a také vedou mistrovské kursy pro mladé umělce.
*****
Nyní se stručně dostávám k prvnímu koncertu, ovšem
neméně zajímavému, co by do repertoáru snad i zajímavějšímu. Jednalo se totiž o
koncert, na němž byly provedeny skladby, které skladatel Josef Vejvoda složil
přímo pro Jitku Hosprovou a skladby byly doplněny také jazzovými skladbami
Kryštofa Marka. Koncert byl v rámci festivalu Procházky uměním a odehrál se 10. září v kostele sv. Rocha na Strahově. O tomto koncertu jsem psal již na svém facebooku, proto sem jen
zkopíruji text a doplním obrázkem.
Byl to skvělý koncert!
Děkuji za nevšední hudební zážitek! I když mám rád interpretační umění paní
Hosprové i paní Englichové, tentokrát bych chtěl složit velký hold a poklonu
pánům Vejvodovi a Markovi, jejichž skladby jsme slyšeli. Bylo to úžasné,
rozmanité, barevné, nádherné. Ve všech předchozích přeložených termínech bych o
to přišel, ale tentokrát shoda všelijakých okolností přispěla k tomu, že jsem
mohl být přítomen.
Přestože prostředí kostela sv. Rocha je velmi krásné, vzhledem
k vysoké chrámové lodi se zvuk poněkud tříštil. Myslím, že by stálo za to celý
program zopakovat v prostoru pro větší počet diváků a s menší ozvěnou. Napadají
mě dvě nahrávací studia Českého rozhlasu. Buď studio S1 na Pražských
Vinohradech nebo Studio A v pražském Karlíně. Já vím, že to nejsou klasické
koncertní sály, ale vejde se tam poněkud více diváků a vzhledem ke svému účelu
mají i vynikající akustiku. Jistě by tam šla požídit i živá nahrávka celého
koncertu, kterou by mohl vydat Radioservis některým ze svých distribučních
způsobů.
Žádné komentáře:
Okomentovat