Život založený na vzájemném osrávání

Stejně to je zajímavé. Včera jsem byl v Datartu. Přišel tam nějaký hoch a chtěl vrátit sluchátka (pecky). Že mají hrozný zvuk, že není možné přes ně poslouchat. Prodavačka mu řekla, že z hygienických důvodů mu je nemohou vzít zpátky. On se zeptal, jak se tedy taková sluchátka dají vyzkoušet, když se prodávají zalisována v plastu. Na to prodavačka mlčela. Tak mě napadlo, že skoro každý jsme ve dvou pozicích. Na jedné straně konzumentem toho, co je nám nabízeno, na druhé straně nabízíme něco (čím si vyděláváme peníze), kde je konzumentem někdo jiný.

Čili - v určitou chvíli jsme v pozici, kdy můžeme osrat někoho jiného, ale daleko víc lidí může osrat nás. Současný život se sestává ze vzájemného osrávání. To spotřebuje docela dost času, sil a nervů.