Nové technologie a starší lidé

na facebooku napsal Martin Vaculík

   Chtěl bych ještě naposledy napsat něco k tomu Zemanovi. Že stoupá množství lidí, kteří se v dnešním světě prostě nechytají. Že za žádný jiný jeden lidský život se zatím nestalo, aby čtyřicetiletý člověk byl tak nepoužitelný, když se jen odmítl učit nové věci. Ať jel vesničan vozem do Prahy v roce 1950 nebo 2010, za parkování zaplatil vždy hotově - jinému člověku či automatu. Pro hudbu se chodilo do obchodu dvěstě let, hotely se rezervovaly telefonicky od doby, co telefon vzniknul.

   Kdo si dnes neumí bleskově instalovat do mobilu aplikaci a tím mobilem i zaplatit, stává se nekonkurenceschopnou lamou - aspoň co se parkovacích zón týče. Dovleče svých 50 kilo nadváhy k parkovacímu automatu, kterých je málo - protože většina platí mobilem. Za hlasitého mrmlání fronty za sebou přijde na to, co na tom displeji mačkat, a ono to po něm chce SPZ. A tu si nepamatuje. Takže druhá procházka k autu, podruhé fronta a sílící přesvědčení, že do Prahy už nikdy. 

   Podobně kdo si neumí zaplati Spotify, musí poslouchat furt jen ta svá stará cédéčka. Kdo neovládá Booking, platí za ubytování v hotelech až třikrát víc než ten, kdo jej v mobilu, včetně tolik potřebného datového připojení, dávno má. Těch věcí, kterými otevření lidé získávají náskok, je víc a víc: Dynamické navigace, díky níž mladí kolegové schůzky stihnou, zatímco starší bez aplikace Waze či dopravních map, stojí v zácpě. Platby přes paypal za výhodné zboží, on-line aukce s reálnou šancí dostat se k něčemu hluboko pod tržní cenou: Na druhé straně pak obchodníci, kterým nezbývá než víc a víc ždímat ten zbytek, co ještě nakupuje postaru.
Prostě roste počet třeba i kvalifikovaných lidí, přes které se dravé mládí žene zcela dehonestujícím způsobem. Kteří jen koukají, kde kdo zas byl na dovolené, co všechno stíhá, zatímco oni stojí v kauflandu frontu u kasy.

   Často i mlčí, ale frustrace roste a podvědomá potřeba šlápnout nějak na brzdu s ní. Ten Zeman se svým tlačítkovým mobilem, pivem a tlačenkou jim nějak ztělesňuje časy, kdy ještě nebyli pátým kolem u vozu. Toto mohou být u slušní voliči současného prezidenta Zemana. Tento text bych chtěl věnovat svému strýci Jan Vaculik, na který se katastrofě, co nás s prezidentskými volbami postihla, věnuje velmi svědomitě - tento pohledu mu tam ale malinko chybí.