Zajímavý článek a můj komentář
o psaní blogu z jiného úhlu
klikni na Třicet. To je článek, na který reaguji.
Jistý pán, který mi k jednomu článku napsal komentář pod přezdívkou Geo a jehož přezdívka mi z jeho blogu není jasná, možná je to Neškodný nebo Arthur Dent, napsal na svůj blog velmi pěkný článek o tom, proč si píše blog. Nebo možná proč si psal blog a o svých zkušenostech se čtenáři toho, co napsal.
Ačkoli můj pohled na to, proč si píšu blog je podle mého názoru poněkud odlišný od toho, co napsal pan Arthur Dent a sám jsem svůj pohled kdysi zformuloval v článcích Blogovat a Osamělý mořeplavec v moři internetu, je mi článek pana Arhura Denta čímsi blízký. Možná tím, že jeho obecné závěry jsou docela výstižné. Článek pana Denta končí jakousi únavou a vyčerpaností z psaní. Jakoby podobnou únavu prožil pan Petr Koubský, kterého cituji v článku "Blogovat".
Možná, že dlouhodobé psaní blogu vede opravdu za čas k únavě z psaní a nechutí psát dál. Nevím, zda to není dáno všelijakým soutěžením o počet čtenářů, které si vymysleli techničtí správci a majitelé serverů, aby za krátkou dobu přilákali co nejvíce přispěvatelů. Nezdá se mi však, že by pan Arthur Dent pojal psaní na blog jako jakousi soutěž. Přesto se po třech letech unavil. Je mnoho lidí, kteří nepíšou nic, svůj blog ani nemají a patrně jen čtou blogy jiných a ve velké míře je ani napsané nevyprovokuje k nějakému komentáři. Myslím. že právě očekávání reakce druhých vede po určité době ke zklamání. Čtenáři buď nereagují vůbec anebo pochopí napsané zcela po svém.
Ještě před nedávnou dobou nebyla možnost dát do svých zápisků nahlédnout zcela cizím lidem. Pokud si někdo psal deník, pak často jeho zápisky nikdy nečetl někdo jiný. Jen málo lidí si psalo rukou deník celý život. Mnoho z nás straších bylo v dětství vedeno k tomu, aby si psali deník či nějakou kroniku. Jen málokomu se to stalo celoživotním koníčkem. při psaní rukou je často obtížné vést své myšlenky bezchybně. Při psaní pomocí počítače je možné formulace upravit. Vystavením zápisků na internetu může autor hledat spřízněnou duši, toho, komu budou zápisky blízké. Přesto se většina lidí bojí psát pod vlastním jménem, obává se zneužití a využívá možnosti vkládat své příspěvky na internet pod přezdívkou. Někteří časem připadne, že jejich počínání bylo z takového či jiného důvodu marné a své zápisky smažou, případně s nimi cestují po různých serverech.
Dnes se snad někomu zdá, že deníčky (blogy) na internetu zůstanou věčně. Myslím, že tomu tak nebude. I na internetu se jistě za určitou dobu stane, že ten či onen provozovatel serveru zkrachuje či zastaví činnost. Velké množství anonymních blogů tak náhle zanikne, přestože je autor udržoval řadu let. Co nebude mít autor uloženo ve svém počítači, to nenávratně zanikne. Považuji také za pravděpodobné, že po určité době psaní na internet bude považováno za placenou službu poskytovatele a tím se počet blogů drasticky omezí. Také považuju za pravděpodobné, že postupem doby budou zavedeny nové technologie, které nebudou se současnými kompatibilní a "starý" internet nebude možno přečíst. Tak, jako je to s čím dál tím menší možností, jak v běžném životě přehrát gramofonové desky na 78, 45 nebo 33 otáček. I v počítačové éře už nastalo to, že operační systémy z počátku devadesátých let dvacátého století nekomunikují se současnými systémy a také záznamová média jsou jiná. Magnetické pásky anebo velké diskety (už ani nevím, kolika palcové byly) nelze v současných počítačích přečíst.
Psaní úvah a deníčků tu však zůstane vždycky. Pro někoho v ruční podobě, pro někoho v elektronické. Jen, jak se v současné době zdá, mechanické psací stroje už ve své podstatě vyhynuly. (I když já mám doma ještě dva).
Komentáře
[1]14.12.05 07:44:29Geo
Vážený pane, abych vše uvedl na pravou míru, tak s autorem článku "Třicet" (a celého zmiňovaného weblogu) nemám nic společného. Jen jsem chtěl poukázat na zjištění, které trvalo tak dlouhou dobu... Snaha sdělovat ostatním své postoje tu vždy byla, jen je otazné, zda těch konzumních 90 % tohle zajímá. Možná se chtějí jen zviditelnit a tak přidají nějaký ten komentář... Děkuji za zajímavé a podnětné články, ale pokud se budeme pohybovat na úrovni vysokoškolského racionálního uvažování, tak nám zbývá maximálně 5-10 % čtenářů z celkové populace. Zbytek slyší na "slogan" "TV Nova" či "Blesk". Přeji Vám pouze krásné dny. :-)
[2]14.12.05 07:58:33mluvka Tomáš
Vážený pane Geo, děkuji Vám za příspěvek. Aspoň je vidět, že anonymitou na internetu může dojít k leckterému nedorozumění. Svůj minulý příspěvek jste napsal tak, že jsem ani naokamžik nezapochyboval o tom, že jste autorem článku "Třicet". Protože jste v příspěvku neuvedl na sebe kontakt, patrně se za své názory stydíte nebo se něčeho bojíte. Abych pravdu řekl, nepohrdám jako vy lidmi bez vysokoškolského vzdělání. Kromě toho patrně TV Nova i Blesk dělají i lidé s vysokoškolským vzděláním.
[3]14.12.05 11:54:38Geo
Vážený pane, já v žádném případě NEpohrdám lidmi s nižším vzděláním než je VŠ, zřejmě jste nepochopil o čem jsem psal, což jsem u Vás tedy moc nečekal. Myslíte si, že pouze 10 % populace má VŠ? Zkuste si to ještě jednou projít. Jinak, když píšu tento příspěvěk (či jakýkoli jiný), anonymní NEjsem, jen to nemusím hned psát. Viz studie internetové anonymity. Dále, máte pravdu, skutečně mám za své názory strach - viz komentář k článku "Je Čechům lépe než před rokem 1989?" na http://blog.lide.cz/Petacchi/2005/12/13/26 Srdečně zdravím
[4]14.12.05 15:46:44mluvka Tomáš
Máte-li strach, pane Geo, divím se, že mi sem píšete komentáře. Co když zrovna já jsem funkcionář bývalé StB a nyní bych vás třeba mohl sledovat?
[5]15.12.05 13:26:56Geo
Vážený pane, těmi choromyslnými výhrůžkami jste se připravil o potenciálního návštěvníka vašeho bloku-blogu. Nejspíš bych se ani nedivil, kdybyste skutečně funkcionářem byl. Jenže, ve funkci jste zůstat přirozeně nemohl (v případě, že jste někdy nějakou měl) neboť jste především postižen duševně. Opět jste nepochopil pointu. Už mě nebaví nikomu nic vysvětlovat...
[6]15.12.05 15:08:04mluvka Tomáš
Vážený pane Geo, založte si svůj vlastní blog a tam si pište, co chcete. Já nejsem povinen chápat vaše pointy. O duševních potížích jsem napsal také několik článků, můžete si je přečíst v mé kategorii "Zdravotně postižení lidé".
Žádné komentáře:
Okomentovat