Blog versus klasická média - 1.část
Podívejte se na pořad ČT24 „Média a svět“, ze dne 16.7.2006, jehož obsahem je diskuse o blogu, o tom, zda je součástí žurnalistiky či nikoli.
V doplňujícím článku se píše:
Internetový blog - to je velmi pozoruhodný úkaz na mediální scéně. Máme se na blogy dívat jako na možná zábavnou, ale informačně bezcennou exhibici grafomanů, nebo může jít o nový žurnalistický formát, jehož vliv bude vedle klasických médií nadále sílit?
Z pořadu je vidět, že když je něco nového, existuje k tomu vždy rozpačitý přístup. Mně se nezdá, že by internetové blogy byly nový žurnalistický formát. Petr Skočdopole, který zmíněný pořad připravil, zaměňuje žurnalistickou formu s technologickou možností a způsobem vydávání. Už dnes existuje možnost vydávat klasická periodika, ať už jde o noviny nebo časopisy, na internetu. Většina redakcí to zatím dělá tak, že internetová a tištěná forma jejich novin není zcela totožná. Je to však proto, že nechtějí snížit prodejnost tištěné verze, když internetová verze je zatím zdarma.
Ivo Lukačovič, majitel portálu Seznam.cz a blogového portálu Lidé.cz, píše v článku „Noviny versus Internet: rozdíl je v DPI“:
■ ■
Noviny jsou levný, lehký a přenosný předmět, který se dá vyhodit.
Noviny si můžete číst při obědě, v posteli, v autě, v letadle, či ve vlaku. I když tento handicap Internetu mohou v budoucnosti vyrovnat nová technologická zařízení (elektronický papír, či Internetové tablety) stále to nenahradí ten nádherný pocit, jako když přečtené noviny vyhodíte.
Noviny si můžete číst při obědě, v posteli, v autě, v letadle, či ve vlaku. I když tento handicap Internetu mohou v budoucnosti vyrovnat nová technologická zařízení (elektronický papír, či Internetové tablety) stále to nenahradí ten nádherný pocit, jako když přečtené noviny vyhodíte.
■ ■
Myslím, že je zcela lhostejné, zda-li je text napsán na staroegyptském papyru, školní tabuli, papíru nebo monitoru obrazovky. Důležité je, kolik lidí si tento text může přečíst. U papyru jsou to jen jedinci, v dnešní době třeba badatelé, u školní tabule lidé v místnosti a ještě jen v omezeném čase. Na papíru si může tutéž informaci přečíst (zjednodušeně) stejný počet čtenářů, jaký náklad má vydání a prostřednictvím internetu (zjednodušeně) neomezený počet lidí. U papírové verze existuje výhoda, že si exemplář může přečíst více lidí a to bez použití speciálního přístrojového vybavení. Zaujme-li čtenáře papírové verze obsah, může ho na papíře schovat pro další generace. U elektronické verze v tom vidím problém. Není jisté, zda dnes rozšířená technologie archivace bude používána za dvacet, neřku-li za sto let. Již dnes si běžný spotřebitel nemůže doma přehrát gramofonové desky na 78 otáček, které byly běžné před padesáti lety, záznamy na kotoučových magnetofonech jsou dnes také více-méně nehratelné a totéž platí i o vinylových gramofonových deskách na 33 nebo 45 otáček, které byly běžné ještě před deseti lety.
Publikace na internetu znamená možnost rychlého šíření informace, ale její archivace v internetovém prostředí je problematická. A to zvláště pro uživatele, kteří využívají internetových služeb zadarmo. Tam neexistuje žádný smluvní vztah, uživatel je anonymní a je na libovůli šiřitele internetového signálu, jak dlouho bude danou informaci na internetu udržovat. Zvláště v oblasti blogů, kde si jich může každý uživatel založit libovolné množství, často je pak neudržuje, nepřidává informace nebo na ně zcela zapomene a tyto blogy, ale i e-mailové schránky se stanou mrtvými. Je jen otázkou času, kdy provozovatel začne mrtvé blogy či e-mailové schránky odstraňovat. Může to být za několik měsíců či několik let, ale jednou k tomu patrně dojde. Taková informace bude pak zlikvidována centrálně a bude na věky ztracena. Exemplář tištěného vydání však může nezávisle na jakémsi centrálním rozhodnutí přečkat i staletí.
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat