Facebookové přátelství

Soukromá zpráva (messenger)

Aneta napsala:

Když někdy nevíš co dělat , zkus mi napsat .. Jsou večery , že si nemám s kým posedět ..

Tomáš napsal:

Ono se to má tak, Anetko, že já pořád vím, co dělat, jen jak stárnu, tak nevím, jak to mám zvládnout. Žiju zcela jiným životem než Ty, když máš manžela a tři děti. Já vím, děti už odrostly a nejsou stále ve tvé blízkosti, manžel si vystačí i bez tebe. Tohle já jsem nikdy neměl. . Dřív jsem toužil být součástí přátelské rodiny, ale prostě se to nevyvedlo. Částečně proto, že jsem se narodil s dětskou mozkovou obrnou, které se nejde zbavit. Částečně proto, že jsem se narodil do rodiny, kde moje matka byla naprosto nepraktická a snivá a otec mimořádně zákeřný manipulátor Já si dovedu naplnit čas, Anetko. Dnes už ani ne tak nějakými zájmy či zálibami, ale řešením problémů, které přede mne staví život a které jsou pro mně čím dál tím obtížnější. Tebe možná jen zajímá, Anetko, jak bydlím. Několikrát ses mně ptala, která jsou má okna, že o tom přemýšlíš, ,když sedíš na obědě v Apetitu s dcerou. Klidně se přijď podívat a ukoj svou zvědavost. Ale až po středě. To mám jít na operaci s prstem pravé ruky, kdy mě bude chirurg vytahovat lipomovou bulku, která se mi po dvou letech udělala znovu a už mi dost vadí. Pak zas chvíli ani nebudu moct psát na počítači. Do té doby bych měl zařídit ještě několik věcí, které by pro mne byly v následujících týdnech obtížné. Jestli jsem doma, zjistíš, když mi zavoláš na telefon ♪♪♪ ♪♪♪ ♪♪♪. Nevezmu-li to v té chvíli, můžeš mi tam nechat vzkaz včetně telefonního čísla. Tom

Aneta napsala:

Myslela jsem to tak , že když sedíš někde v restauraci, abys mě prozvonil , jestli nechci přijít na skleničku . A pokud řeknu , že nemůžu , abys to bral tak, že opravdu nemůžu a když řeknu, že se mi nechce , aby sis to nebral osobně ...a hlavně, abys mi příště zavolal znovu. Je to praktické mít kamaráda , který bydlí bydli tak blízko a chodí do blízkých podniků .... Nehledej v tom nic jiného (ani zájem o tvé bydlení ) , než to, že mám ráda víno a sama jít do vinotéky nemůžu.

Můj tel. ♪♪♪ ♪♪♪ ♪♪♪

A kdybys někdy potřeboval pomoc s něčím , co zvládnu , určitě zavolej.

Tomáš napsal:

No, jo, no, Anetko, tak jsi to zase vrátila na začátek. Já nechodím moc sám vysedávat do hospody. Pokud chci někam mezi lidi, tak jdu tam, kde jsou. Třeba ke Gábině do baru nebo do Dna pytle. Neočekávám tam nikoho konkrétního a přesto tam vždycky někdo je. To je jako na fejsbúku. Když něco napíšu, občas někdo zareaguje. Ale neočekávám, že se ozve někdo konkrétní. Nehledám,kdo si na mně udělá čas, když se zrovna nudím, aby mně rozptýlil. Za léta, co jsem sám jsem si našel místa, kde se vždycky najde někdo, kdo mě rozptýlí. Ale není to nikdo konkrétní. Všechno je neosobní chvilková zábava. Bez včerejška a bez zítřka.
Čili. Když se ti bude chtít jít do hospody, tak zavolej. Když budu mít čas a náladu, tak půjdu. Ale nedej se odradit, zavolej zas příště.

Aneta napsala:

No teď když to čtu , musím se smát ...asi jsem občas příliš upřímná..
Ale myslela jsem to normálně ...
Tak to jsem zvědavá , kdo z nás zavolá dříve...ty to asi nebudeš, když máš vždy někde někoho ...

Tomáš napsal:

Ne někde někoho, ale někde kohokoliv, ale většinou jsem stále sám. Zatímco ty trávíš alespoň část dne s dcerou a víkend od pátku do neděle trávíš s rodinou v T., jak vždy píšeš u různých událostí, které se na facebooku objevují s víkendovým datem. Skoro se divím, že pak si raději neužiješ samotu. Já to mám zcela opačně. Jsem stále sám a tak jednou či dvakrát do týdne jdu někam, kde se scházejí lidé, které znám.

Aneta napsala:

Jsem sama od podělí do čtvrtku... Občas to s akcemi přeženu a pak se těším na víkend , že si odpočinu .. Někdy je to naopak a užívám si společnosti v T..

A někdy mám pocit , že jsem sama v Praze i v T.

Tomáš napsal:

Jsem sám posledních dvacet let sedm dní v týdnu kromě těch několika hodin, kdy jdu záměrně mezi lidi, se kterými nemám jinak nic společného. Ale poslední roky nepociťuji samotu. Už jsem si zvykl. Dřív jsem si představoval jiný život, ale v pětašedesáti už to nemá smysl. Nestěžuji si, protože v životě jsem využil všech příležitosti, které mi život nabídl. Neměl jsem vše, ale nic jsem nepropásl.

Aneta napsala:

Já mám tak vážné problémy se zdravotním stavem dcery , že bych to nikomu nepřála ..nechtěla jsem aby to kdokoliv věděl a řekla jsem to jen D., ale ta to přesto , že jsem ji vysloveně žádala, aby to zůstalo jen mezi náma řekla více lidem ...takže ti to dnes říkám taky .. Chci jen říct , že spoustu lidí má vážné problémy , jen o nich nemluví..

Tomáš napsal:

Když se podíváš do historie  naší facebookové diskuse, napsala jsi mi to také už  před rokem. Takže to vím také. Jak jsem napsal už tehdy, v tom Ti nedokážu pomoc.

Aneta napsala:

Vím

Ale nejde o mé problémy

Tomáš napsal:

Každý žijeme jak umíme.

Aneta napsala:

Ano a když jsem sama , zavolám kamarádovi , jestli zrovna nemá náladu zajít na dvojku...

Tomáš napsal:
Tak zavolej.