1. 4. 2017

Zprávy s Davidem Kabele – co řešila Rada Českého rozhlasu v březnu 2017

   Na jednání Rady Českého rozhlasu se občas dostanou témata, která nejsou ústřední, ale někteří radní je považují za důležité a někteří za úsměvné. Na únorové veřejné schůzi otevřel radní Petr Šafařík zajímavé téma. Sdělil, že na stanici Český rozhlas Plus se pravidelně ozývá ohlášení „Zprávy s Davidem Kabele“,  zatímco on si myslí, že by mělo být správně skloňováno  „Zprávy s Davidem Kabelem“. Na únorové schůzi byla debata o tom, že se správnost skloňování jména Kabele prověří a případně Český rozhlas zjedná nápravu. Na březnové veřejné schůzi otevřel radní Petr Šafařík toto téma znovu. Nyní následuje přepis diskuse o tomto tématu na březnové veřejné schůzi rady Českého rozhlasu. .

■     ■

Záznam z veřejného zasedání Rady Českého rozhlasu 29.3.2017 (od času 12:40 min. do času 17:17 min. 3. části záznamu )

(začátek přepisu)

Petr Šafařík, člen Rady ČRo: V návaznosti na únorovou veřejnou schůzi. Já jsem tady zmínil takový zajímavý příklad, kdy Jeden z moderátorů neskloňuje své jméno, své příjmení, jakkoli by to podle pravidel pravopisu a gramatiky být mělo. Připomenu, že je to ten případ „Zprávy s Davidem Kabele“. Jakkoli, jak jsem zmiňoval, by podle příručky jazyka českého by to asi mělo být s Davidem Kabelem. A pan generální, myslím, zmiňoval, že to budou konzultovat s právníky nebo možná svým oddělením. Tak jestli tak učinil, to by mě docela zajímalo. Ten výstup. Ještě pak k tomu budu mít nějaký komentář.

Hana Dohnálková, předsedkyně Rady ČRo: Pan generální ředitel:

René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu: S panem Kabelem.

Hana Dohnálková, předsedkyně Rady ČRo: To bylo skoro jak z té příručky. Tak.jestli je to

Petr Šafařík, člen Rady ČRo: Pardon. Vnímám, že je to je asi zase nějaká ironie ze strany pana generálního ředitele. Nicméně, chtěl bych poprosit, jestli by mohla být možná normální odpověď, když tam zmiňoval, že tu odpověď bude konzultovat s někým. Tak k jakému výsledku se dobrali při tomto dotazu.

Hana Dohnálková, předsedkyně Rady ČRo: Já bych poprosila o normální odpověď, s kým to bylo konzultováno a jaký je výsledek.

René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu: Tak ta odpověď nebyla nenormální. Já jsem dal za pravdu panu Šafaříkovi, že to má být „s panem Kabelem“. Bylo to špatně, kolegové na to byli a budou upozorněni.

Hana Dohnálková, předsedkyně Rady ČRo: Pan kolega Šafařík.

Petr Šafařík, člen Rady ČRo: Děkuji, no , já jsem rád, ale protože jsem někdy včera slyšel zase tu stejnou formulku řečenou zase v té formě jiné, tak mě to trochu zaráží. Nicméně jsem za to rád. Jinak tady není pořizován videozáznam, pouze audiozáznam, tak je to možná škoda, že nejsou vidět ty různé úsměvy, možná až úsměšky. Tak já bych k tomu doplnil, že já jsem toto pondělí se na tu věc zeptal na příslušném místě k tomu určeném, a sice v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český. Hovořil jsem s paní doktorkou Smejkalovou o tom. A ona sdělila, že také v téhle věci doporučují, aby to bylo skloňováno. Takže já osobně jsem vycházel z toho, právě že Český rozhlas by to tak měl uvádět. Těší mě, že to bylo potvrzeno, ale zřejmě se to nedostalo k tomu samotnému moderátorovi.  Mně samozřejmě nejde o toho konkrétního člověka, který, myslím, navíc jsem to říkal i na únorové veřejné schůzi, že myslím, je moderátorem kvalitním s příjemným projevem, a tak dále.  Mně to zajímá i z toho důvodu, že opravdu  ten Český rozhlas se v téhle věci významně podílí i na úzu třeba i výslovnosti a proto třeba když tam jsou stejné jevy třeba na stejné stanici  blízko od sebe řečeno rozkolísaně. Řeknu případy. Třeba britské premiérky. Jednou je to „tyrýza mejová“ jindy „tereza mejová“ nebo francouzský politik je jednou „alán žipé“ podruhé „alán župé“ . A někdy za to zazní třeba ještě v rozhovoru moderátora se zahraničním zpravodajem, a není to jednotné. Tak to jsou, myslím, zajímavé věci. Navíc nejde jenom o slova. Někdy, možná jste postřehli, zahraniční stanice i přední stanice, přední média vedly debatu o tom, jestli třeba nazývat ten takzvaný islámský stát tímto spojením. Jestli se mu tím nedodává nějaká identita nebo kvalita, kterou ve skutečnosti ta organizace, ta instituce nemá.  A podobných případů by šlo uvést víc. Tak jenom jestli, protože jsem viděl, že to tady vzbuzovalo u kolegů zvláštní reakce. Tak bych si tuto vlajku jakoby jazykové kultury dovolil zvednout.   :

Hana Dohnálková, předsedkyně Rady ČRo: Já děkuji a přiznám se, že jsem se také usmála. Pan kolega se na mně významně podíval, takže když není videozáznam, přišlo mi to úsměvné.  A pokud to jméno nebylo v pořádku včera jste říkal ve vysílání, pane kolego, opět toho pana redaktora Kabeleho. Teď se skoro bojím to vyskloňovat.  Tak jenom můžeme poprosit, aby už to po dnešní veřejné schůzi bylo v pořádku. A to teď není ironicky. Teď abychom se vrátili do nějakého modelu. Že si myslím, že řada z nás ctí správnou češtinu. Pan generální ředitel ještě k tomu?

René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu: Moderátor na to bude upozorněn, samozřejmě. Příště už to neudělá.

(konec přepisu)

■     ■

Formulace „Zprávy s Davidem Kabele“ byla řečena i po titulcích zpráv ve zprávách na stanici Český rozhlas Plus dne 1. 4. 2017 v 6:00, v 7:00, v 8:00,  9:00 a 10:00. hodin (po březnové schůzi Rady Českého rozhlasu).  Je zřejmé, že buď se tato informace stále nedostala k moderátorovi Davidu Kabelemu, nebo na stanici Český rozhlas Plus si ověřili, že formulace „Zprávy s Davidem Kabele“ je správná.

odkaz na audiozáznam z veřejné schůze  Rady Českého rozhlasu  29. 3. 2017


odkaz na hodinový záznam vysílání stanice Český rozhlas Plus v 10:00 hodin dne 1.4. 2017 - http://www.rozhlas.cz/plus/zaznamy/#/2017-04-01/10

2 komentáře:



  1. Děkuji panu Němcovi za e-mailové upozornění na jeho text.
    Reaguji na to vážně, i když si jsem vědom toho, že je dnes 1. duben a že pan Němec svůj text asi myslel přinejmenším zčásti jako příspěvek v aprílovém duchu.

    1) v článku se píše „zatímco on (P. Šafařík) si myslí, že by mělo být správně klonováno“ (cituji i s překlepem „klonováno“ místo „skloňováno“ ).
    Zde je odkaz na internetovou jazykovou příručku ÚJČ, ze které je jasné, že nejde o to, že bych „si něco myslel“; skloňovat by se jméno „Kabele“ prostě mělo: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=wichterle#bref11 (je třeba prokliknout odkaz č. 11 a podívat se tam na příklady jmen, jako jsou Nevole, Skamene atd.)

    2) v textu chybí důležitá informace o tom, že na únorové i březnové veřejné schůzi Rady ČRo se o daném tématu mluvilo v bodě „Různé“. V únoru jsem navíc předem upozornil, že to zmiňuji spíše odlehčeně ‒ v souvislosti s pozoruhodným „Mezinárodním dnem mateřského jazyka“, který tehdy byl. Zároveň jsem tehdy jsem Český rozhlas chválil mj. za to, že se snaží věnovat rozvíjení jazykové kultury v „jazykových koutcích“ ve vysílání i ve svém Týdeníku Rozhlas atd.

    Nejde tedy z mé strany o hnidopištví atp. Na březnové veřejné schůzi jsem se k věci vrátil proto, že na té únorové ohlásil generální ředitel ČRo konzultaci dané věci s právníky. To mne překvapilo, neboť jsem měl za to, že by plně postačila konzultace s nějakým lingvistou. Opravdu mne tedy zajímalo, s čím v té věci ČRo přijde.

    3) Připomínám: jedná se o moderátorovu formulku „Zprávy s Davidem Kabelem“. Naprosto chápu, že pan Kabele nechce, aby si někdo myslel, že se jmenuje Kabel. Tu úvodní formulku by mohl říkat jinak, např. „Jsou tu zprávy a David Kabele“, tj. mohl by se vyhnout onomu 7. pádu. Místo toho volí ‒ opravdu již řadu let ‒ ono křiklavé pojetí se svým „individuálním skloňováním“… A je hlasatelem zpráv, ty jsou útvarem/žánrem vyloženě pro spisovnou formu jazyka, zvlášť na stanici, jako je stanice mluveného slova ČRo Plus…

    Mně se v celé věci jedná hlavně o rovinu editorů, šéfredaktorů a jazykového/vzdělávacího oddělení ČRo, zkrátka o to, jak se to v ČRo má mj. s respektováním toho, co dělá jiná instituce, v lecčems typově srovnatelná s ČRo – Ústav pro jazyk český… Soudím, že bez respektu vůči práci vědeckých institucí atp. se to s kultivací a kulturou obecně sotva může vyvíjet dobře.

    Závěrem: na únorovém i březnovém jednání Rady ČRo bylo „téma skloňování“ tématem okrajovým (opravdu v bodě „Různé“); i na březnové veřejné schůzi byla probírána řada témat výrazně důležitějších.
    Zájemcům o práci ČRo (a/nebo/ Rady ČRo) velice doporučuji podívat se na nezávislé odborné analýzy vysílání ČRo dostupné na internetových stránkách Rady v sekci tiskové zprávy: http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/

    Jsou tam také záznamy z veřejných prezentací těchto analýz, tj. z veřejných debat o těch expertizách. Také na této práci Rady ČRo se hodně podílím, mrzelo by mne ‒ apríl neapríl ‒ kdyby si někdo po přečtení článku pana Němce myslel, že v Radě ČRo jen obtěžuji nějakým „hnidopišstvím“ atp.

    S přáním hezkého víkendu

    Petr Šafařík, člen Rady ČRo
    (psafarik5@gmail.com)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, souhlasím s tím, že toto téma bylo zmíněno na únorové i březnové schůzi Rady Českého rozhlasu jako zcela okrajové ke konci v místě, kde je prostor na různé drobnosti, předem v programu neohlášené. Přesto mě to zaujalo a je jen náhodou, že v den, kdy jsem tento článek publikoval na blogu, je datum 1. dubna. Rozhodně jsem to nemyslel jako "aprílové téma". Jako zdroj jsem použil zvukový záznam veřejně přístupný na stránce Rady Českého rozhlasu

      Tomáš Němec
      autor článku

      Vymazat