23. 12. 2016

Svařák u Radka

   

  













     Potkal jsem tam dvojici bab mého věku. Seznámil jsem se tam s nimi před několika lety. Obě rozvedené. Každá z nich má dospělou dceru. Dřív chodily k Radkovi skoro každý den, protože kdykoli jsem tam nakoukl, seděly tam. Pak tam přestaly chodit. Údajně se jim tam přestalo líbit. Ale z druhé strany jsem se dozvěděl, že jedna se tam opila a způsobila jakýsi konflikt. Ale vinoték je na Vinohradech dost, takže se na čas přesunuly jinam. Když potkám tyhle dvě dámy, opravdu jsem raději sám. V šedesáti diskutují o tom, že by chtěly potkat chlapa svých snů a bydlí s kocourem. Jedna z nich se mi zeptala, jak mám velký byt, jestli mi stačí. Přišla mi to nějaká nemístná otázka a tak jsem jí řekl, že jí do toho nic není. Byla překvapena, že jí to nechci říct a povídala, že kdyby se ji někdo zeptal, jak má velký byt, klidně by mu to řekla. Pak z ni vylezlo, že uvažuje o tom, že svůj byt prodá. Řekl jsem jí, že jestli hledá někoho, ke komu by se nastěhovala, tak že já to nebudu. Pak se dámy začly bavit o tom, co budou dělat mezi svátky. Ta s tím bytem říkala, že má volno, které si chce užít. Že si asi zajde ke kosmetičce a ke kadeřnici. Pomyslel jsem si, že to jí asi nepomůže a chlapa tím neokouzlí. Aspoň mně ne. Alkoholici mě neokouzlují, ať jsou toho či onoho pohlaví. Jo, a obě se vyjádřily o fejsbúku dost opovržlivě. Nejsou na něm, i když měly ony chytré placičky. Ale jenom k telefonování a k fotografování kocourů. Avšak musím podotknout, že za mlada jsem si myslel, že s ženou podobného typu prožiju celý život. Tedy s takovou ženou průměrného vzhledu i inteligence, která má za mlada jisté kouzlo osobnosti. Postupem doby sice to kouzlo osobnosti klesá, ale stoupá hodnota vztahu a společného letitého prožitku. Avšak po šedesátce se dát dohromady s bábou, která za život prolezla několika málo postelemi, aby na konec zjistila, že žádný mužský ji není hoden, to nepovažuji za nejsprávnější tah.

Žádné komentáře:

Okomentovat