Otazníky kolem spolupráce Ivana Přikryla s StB
16.srpna odvysílala Česká televize v pořadu Události informaci o tom, že JUDr. Ivan Přikryl, navrhovaný premiérem Paroubkem na místo vedoucího úřadu vlády, spolupracoval s československou státní bezpečností před rokem 1989. V podrobnostech odkazuji na článek ČT24 "Kandidát na šéfa úřadu vlády Přikryl popřel spolupráci s StB" doplněný dvěma videozprávami z pořadu Události. V informaci bylo sděleno, že JUDr. Přikryl udal jakéhosi člověka, který chtěl pronajmout svůj byt americkému velvyslanectví. Televizní zpráva působila tak, že Přikryl sám šel na VB a tuto skutečnost oznámil.
Přikryl v té době byl předsedou bytového družstva v Ústí nad Labem. Pokud v roce 1983 k němu někdo přišel a ptal se na možnost pronajmout byt americkému vyslanectví, mohla to být i provokace ze strany Státní bezpečnosti. Nejlepší možností, jak se z toho vykroutit, bylo oznámit tuto skutečnost na veřejné bezpečnosti. Přikryl byl právník a věděl, že některé věci se prostě za socialismu nesmí, pokud se člověk nechce dostat do nepříjemností. Možná, že StB vedla o Přikrylovi, ale i o jiných svazek, o kterém dotyčný nevěděl. Nemusel podepsat spolupráci, možná nemusel podepsat ani protokol, v němž ho dotyčný pracovník "vytěžoval".
Těžko dnes popisovat atmosféru nejistoty, která tehdy byla. Všechno vycházelo z jakési neurčitosti. Často je tato neurčitost dnes zmiňována ve vzpomínkách různých umělců. Pokud nevyhověli požadavkům režimu, které byly vyslovovány jen jaksi mimochodem, neoficiálně, mohlo to znamenat konec jeho kariéry. Zpravidla nebyl vyslovován zákonný požadavek, co má občan udělat. Jen kdosi někde vyslovil jakési doporučení se skrytou výhrůžkou typu: "Doporučoval vám bych to či ono. Ale záleží to jen na vás. Mohl byste se dostat do problémů." A jestliže se občan nepodřídil, mohla se vyskytnout shoda náhod. Byl vyhozen ze zaměstnání s příkazu vyšších míst, která však nebyla specifikována. Zpravidla pak i potom sehnal zaměstnání, ale už to bylo zaměstnání typu dientbierovských kotelen. Dítě se nedostalo na školu, všichni věděli, že je to kvůli vzpurnému rodiči, ale nikdo to přímo neřekl. Byl to jakýsi škraloup, který se táhl celým lidským okolím. To potlačovalo běžnou lidskou iniciativu a touhu něčeho dosáhnout nebo vyřešit nějaký problém, podporována byla pouze iniciativa typu být loajální k režimu.
Jak vyplývá z televizních informací, JUDr. Přikryl se dlouho před listopadem 1989 zabýval problematikou bytového družstevnicví. Zabýval se tím i po roce 1989 jako předseda Svazu českých a moravských bytových družstev. Je to tedy typ člověka, který je v životě aktivní, nebojí se na sebe vzít odpovědnost a jednat. Bohužel jedna z nepříjemných vlastností většiny Čechů je být pasivní, čekat, až za ně někdo něco udělá a pak ho za to kritizovat a udílet laické rady bez vlastní odpovědnosti. Je možné, že JUDr. Přikryl jednal v případě, který je popisován ve svazku StB pouze tak, aby se sám nedostal do problémů. Dnes je to důkazem, čeho všeho dokázal využít socialistický režim, aby minimalizoval riziko občanských nepokojů. Často nikoho ke spolupráci nenutil, ale za loajalitu se odměnil tím, že dotyčnému nedělal zbytečné životní potíže.
Vždycky mi však připadlo zvláštní, že lidé, kteří se objevili na seznamu spolupracovníků StB po roce 1989, ať už v Cibulkových seznamech nebo později v seznamech oficiálních, své styky popírali až do té doby, než někdo vypátral údaje z příslušného svazku. Podle mého názoru každý, kdo měl něco společného s StB, ať už proto, že z něj StB mámila nějaké informace nebo proto, že ho pronásledovala, se podíval do těchto seznamů, zda tam je uveden. Jen velmi málo lidí o svých kontaktech s StB hovořilo. Tím se úloha StB zamlžila na tolik, že se dostala do oblasti jakýchsi "temných sil". Tento termín často používal prezident Havel, aniž se sám snažil objasnit a popsat své zkušenosti s StB. StB totiž za socialismu nebyla žádnou temnou silou, ale byla tehdy legální součástí státní moci.
Je otázkou, proč JUDr. Ivan Přikryl, když se ze seznamů StB dozvěděl, že je evidován jako důvěrník, se nezajímal o svůj svazek zvláště s výhledem na to, že chce být zaměstnám jako vyšší úředník ve státní správě. Je otázkou, zda negativní lustrační osvědčení u lidí, kteří jsou zaznamenáni ve svazcích spolupracovníků StB je dostatečným důkazem toho, že s StB nespolupracovali. Je však také otázkou, zda lidé, kteří sice nebyli spolupracovníky StB, ale byli dokonce jejími zaměstnanci a celou činnost řídili, zda právě tito lidé podstatnou měrou neovlivňují život v české republice a neodvracejí pozornost sami na sebe právě nenápadným poukazováním na bezvýznamné zdroje informací, jakými pro ně byl možná tehdy i Ivan Přikryl. Jak to, že Ivan Přikryl nikomu nevadil, když byl náměstkem ministra pro místní rozvoj a jak to, že teď vadí? Bude-li prověřován pro práci s tajnými informacemi, co to vlastně dnes znamená? Televizemi prošla i informace, že v Bezpečnostní informační službě pracuje na padesát zaměstnanců bývalé státní bezpečnosti. Ti snad tuto prověrku nemají? Na druhé straně co by z toho pro dnešní dobu vyplývalo, kdyby se prokázalo, že JUDr. Přikryl byl drobným informátorem StB před více než dvaceti lety? Ublížilo by to dnešnímu pojetí demokracie, kdy řadový, to jest pasivní občan, který často ani nechodí k volbám, protože se v politické scéně zkreslené médii jen těžko orientuje?
Jak je těžké orientovat se v problematice StB, to dokumentuje i záznam chatu České televize s historikem Pavlem Žáčkem ze 25.8. Žáček v posledních dnech několikrát vystoupil na obrazovce a jemu patrně Česká televize dává analyzovat materiály o spolupracovnících StB, které má k dispozici.
Na závěr doporučuji shlédnout krátkou videozprávu České televize "Ivan Přikryl: kdo je to", ze dne 16.8.2004 (jestli jste ji už neviděli při čtení prvního odkazovaného článku), která snad bude na serveru České televize ještě několik dní.
Poznámka 3.července 2007:
Některé odkazy v tomto článku už jsou bohužel nefunkční, protože Česká televize materiály ponechává na webu jen určitou dobu.
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat