10. 6. 2006

ODS: Hořké vítězství - 1.část

10.06.2006 15:17 - 06. Politika -trvalý odkaz

ODS: Hořké vítězství - 1.část



   Billboardový souboj mezi ODS a ČSSD v Praze vypadal spíše jako kampaň ODS. ČSSD využívala grafických motivů ODS, jak jsem před časem ukázal v článku „Politická trafika“.  Zatímco Mirek Topolánek vypadal při televizních diskuzích dost bezradně a svou bezradnost zakrýval povýšeným úsměvem, Jiří Paroubek vypočítával úspěchy, které Českou republiku potkaly za jeho vlády. Zvláště se oháněl rostoucí ekonomikou, kterou v posledních dnech před volbami zmiňovala média. Po volbách média najednou začala říkat, že ekonomika roste i proto, že se domácnosti zadlužují, že se opravují povodněmi poničené domy nebo že se tu staví továrny na výrobu automobilů. To jsou všechno věci, které nemají přímý vliv na životní úroveň občanů.

 

   Volby dopadly tak, že sice zvítězila ODS, ale pan Topolánek neví, jak by sestavil vládu, která by získala podporu v Poslanecké sněmovně, protože spolu s dalšími stranami, které je ochoten přizvat do vlády, má jen polovinu mandátů. Pan Topolánek před volbami říkal, že ČSSD přivedla Českou republiku na pokraj záhuby, že ji zadlužila pro další generace. Nyní se pan Topolánek ve výrazech mírní. Je mu docela jasné, že se bez podpory ČSSD ve  Sněmovně neobejde. Těžko nachází ve své vlastní straně vyjednavače, kteří by mu nejistou situaci pomohli vyřešit.  Těžko si může vzít na pomoc arogantního Vlastimila Tlustého, o kterém všichni vědí, že je to bývalý komunista a nyní se tváří jako zarytý pravičák.

   Volební systém je poměrný, nyní se po volbách dozvídáme od Českého statistického úřadu, jak dopočítávání mandátů zesložiťuje výsledky. A tak i když ODS získala o tři procenta více hlasů než ČSSD, to je asi 160 tisíc voličů, stejně vznikla patová situace. Tehle stav už se opakuje potřetí a nebyl pro poslance, senátory a vlády poučením, že by to měli nějak změnit. Naopak, myslím, že jim to vyhovuje. Složitost systému nahrává jejich osobním zájmům a oni si jen upevňují své osobní pozice, ať už jsou na vládní nebo opoziční části hřiště. Přestože je systém poměrný a do Parlamentu se dostanou strany, které si tam voliči přejí, nepanuje v Parlamentu rovnoprávnost. Za  třináct let svého trvání se čeští politici  nedokázali vyrovnat se socialistickou minulostí státu. Nedokázali prosadit zrušení komunistické strany. Na druhé straně ignorují skutečnost, že KSČM volí stále 13% voličů, to je 700 tisíc lidí a deklarují, že s KSČM nevyjednávají.

   Já sám jsem nevolil žádnou se stran, které se nyní dostaly do Poslanecké sněmovny. Nijak to neskrývám. Několik lidí mi řeklo, že jsem hloupý, že můj hlas propadl, že to je jako bych k volbám nešel. Nemyslím si to. Vyjádřil jsem volbou svůj názor na toho, o kom si myslím, že by měl mít vliv na rozhodování v tomto státě. Kdyby to tak udělal každý, možná že by se do Parlamentu dostali zcela jiní lidé než kteří tam jsou už 16 let a dostali se do sterilního politického myšlení bez schopnosti pohlédnout na realitu očima řadových občanů České republiky. Strana, kterou jsem volil, získala pouhých 857 hlasů. Přesto si myslím, že jsem volil správně na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí. Jiní občané, kteří dnes nadávají střídavě na ODS, ČSSD, lidovce, komunisty nebo zelené mě přehlasovali. Chápu, že to musím vzít na vědomí, ale nemusím měnit názor, že by ve Sněmovně měli sedět zcela jiní lidé se zcela jinými představami o tom, co je užitečné pro Českou republiku. Volební zákon mi to umožnil.

    Pro ODS je vítězství ve volbách docela hořké. Pan Topolánek a jeho spolupracovníci si musí uvědomovat, že v této sestavě Sněmovny budou celé další čtyři roky pouze hašteřením s opozicí. Kdyby to opravdu mysleli s Českou republikou dobře, domluvili by se s ČSSD na přechodném období, které by sloužilo k zavedení takového volebního systému, z jehož voleb by mohla vzejít silná vláda odrážející většinovou vůli občanů. Myslím, že současný volební systém je pro občany nepřehledný a umožňuje některým lidem, aby si pouze upevnili pozici a svými  názory či spíše nenázory, které za život mnohokrát změnili, brzdili řízení státu i své vlastní strany. Příkladem může být znovu zvolený 77 letý poslanec prof JUDr. Zdeněk Jičínský, bydlící v Praze, ale poslancující za kraj Vysočina.  Údajně jeden z tvůrců socialistické ústavy nyní už 16 let buduje kapitalismus.

klikni - 2.část
Komentáře
Článek je bez komentářů

Žádné komentáře:

Okomentovat