Motýli a exhibicionisti
Byl jsem pozván na zajímavou výstavu. Zajímavá byla tím, že její vernisáž byla zároveň její derniérou (nebo snad denisáží?). Konala se v Praze na sídlišti Prosek v parčíku u pizzerie Helios a na přilehlém jezírku v podvečer ve čtvrtek 29.září. Pod stromy v parku byly rozmístěny zvláštní figury nazvané "Jan s velkou hlavou a malým překvapením" nebo "Kryštof s malou hlavou a velkým překvapením" a podobně. Na jezírku plavaly zvláštní struktury - jakoby krystaly vyrobené z drátů a zakončené bílými kuličkami.
K sezvaným účastníkům promluvil autor děl, výtvarník Vladimír Vondrejs. Uvedl, že výstava se jmenuje"Motýli a exhibicionisti". Motýli - to byla díla plovoucí na hladině na hladině jezírka. Motýly nazval autor tato dílka proto, že tvar se odrážel ve vodě a tím připomínal rozevřená motýlí křídla.
Figuríny - to byli exhibicionisté. Autor sdělil, že v nejbližších okamžicích se exhibicionisté odhalí. Dobovou pražskou náladu navodily dvě zpěvačky několika dlouhými mordýřskými písněmi a hrou na cosi, co mohla být niněra. V zápětí autor sám postupně odhaloval exhibicionisty. Každá figurína měla na sobě skutečný kabát, který autor osobně rozepnul a odhalil překvapení. Někdy to byla ještě jedna hlava na prsou figury, jindy na tomtéž místě zrcadlo umělecky dotvořené různými doplňky. Autor sdělil, že exhibicionisty sestavoval téhož dne na místě výstavy a proto nemohl vyhovět při schvalování místa výstavy požadavkům městské části, aby ukázal jejich fotografie. V průběhu odhalování vyšlo najevo, že po skončení vernisáže autor exhibicionisty rozebere a že výstava slouží prakticky jen pro zábavu sešlých (těch, co se tam sešli) příbuzných a známých. O uměleckých záměrech a díle výtvarníka Vondrejse je možno dočíst se jinde.
Dva z exhibicionistů Vladimíra Vondrejse.
Pro mě bylo zajímavé, že výstava "Motýli a exhibicionisti" jakýmsi zvláštním způsobem propojila můj život do jednoho okamžiku. Vladimír Vondrejs je nejenom výtvarníkem, ale hlavně významným odborníkem na genové inženýrství a pedagogem na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde učil již v době, kdy já jsem před třiceti lety studoval biologii. Na výstavu mě pozvala dáma, s níž jsem několik let pracoval v podniku, ve kterém ani jeden z nás už mnoho let nepracuje. Letos jsme se sešli po mnoha letech a já se teprve při letošním setkání dozvěděl, že Vladimír Vondrejs je jejím bratrem. Na výstavu jsem šel přímo z návštěvy svého psychologa, který mi řekl, že před lety pracoval s manželkou Vladimíra Vondrejse v jedné psychologické poradně. Na výstavě "Motýli a exhibicionisti" jsem po mnoha letech potkal svého spolužáka Standu Vaňka, který spolu se mnou studoval kdysi v ročníku zoologii a dnes je redaktorem významného českého přírodovědného časopisu Vesmír.
Trochu mnoho náhod v jeden den, že? V té chvíli jsem si připadal jako motýl, i když jindy mám dojem, že jsem spíš exhibicionista.
Podvečer v parku na Proseku byl zamračený, trochu deštivý, proto jsem si nevzal ani fotoaparát. Přesto mi nedalo, abych sem nedal alespoň dvě ilustrační fotografie, které jsem pořídil pomocí mobilního telefonu Siemens CX70. Jejich kvalita proto není valná.
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat