Je Václav Klaus bezradný?
Koncem srpna jsem napsal nemám slov a přetiskl článek internetového serveru Tiscali.cz. Václav Klaus v něm řekl, že za povolební komplikace nemohou politici, ale výsledky voleb.
Tak tomu ovšem nikdy nemůže být. Při svobodných volbách přijdou do volebních místností občané, kteří sledují práci politiků a některým z nich chtějí vyjádřit podporu. Takových lidí nemusí být ani mezi občany většina. Občan však nemůže za to, jakým způsobem se hlasy přepočítávají, jaká je minimální procentní hranice pro úspěch strany ve volbách a jak se propadlé hlasy přepočítávají. To vládnoucí politici zavedli nepsanou radu „volte jen takové strany, které mají šanci se ve volbách umístit“. Média pak dávají prostor právě jen těm určitým stranám a občané se o jiných ani nedozvědí. Mnoho občanů patrně nejde k volbám právě proto, že se ve volebním systému nevyznají selským rozumem.
Pouze ústavní právník profesor Vojtěch Cepl neustále v médiích upozorňuje na to, že komplikace vznikají tím, že po volbách se politici neřídí ústavou. Naopak, vymýšlejí způsoby, jak ústavu obejít a následně po volbách by chtěli ústavu měnit, protože nevyhovuje jejich partikulárním zájmům. Tím jsem se zabýval v článku Sevřené šiky .
Nyní, po komunálních a senátních volbách patrně přijde prezident Klaus s dalším způsobem jmenování předsedy vlády pro druhou možnost sestavení vlády. Vyzve nejsilnější stranu, tedy ODS, aby ze svého středu vybrala nového premiéra. Řekl to ve včerejším pořadu Otázky Václava Moravce jeho tajemník Ladislav Jakl. O takovémto způsobu výběru předsedy vlády také ústava nehovoří. V témže pořadu profesor Cepl zopakoval, že podle ústavy je zcela na prezidentovi, koho jmenuje předsedou vlády, není ničím vázán.
Přál bych si, aby prezident republiky udělal přímější tah, než o kterém jsme se dozvěděli z úst jeho tajemníka. Aby sám jednal s konkrétními lidmi, aby se nezbavoval své odpovědnosti za vzniklou situaci. Pokud by přechodná vláda měla připravit Českou republiku na předčasné volby, pak v jejím čele by nemusel nutně stát příslušník nejsilnější politické strany, ale především dobrý vyjednavač. ODS je totiž papírově nejsilnější strana, ale nemá v poslanecké sněmovně takový mandát, aby si mohla dupnout. Toho je si vědom předseda ČSSD Jiří Paroubek a stále vymýšlí způsoby, jak zákulisními způsoby ODS oslabit. Nyní by údajně podpořil na úřad premiéra pražského primátora Pavla Béma. Tím by se mu zajisté podařilo destabilizovat silnou pozici ODS na pražské radnici. Béma čeká zajímavější úkol než dělat předsedu krátkodobé a nestabilní české vlády. Může bezkonkurenčně realizovat volební záměry svoje i ODS v Praze po celé volební období.
Pokud si tuto skutečnost prezident Klaus neuvědomí a jmenuje Béma předsedou budoucí nejisté vlády, oslabí tím pozice ODS v hlavním městě. Kdyby však například jmenoval předsedou přechodné vlády šéfa Strany zelených Martina Bursíka, mohl by dosáhnout dvojího cíle. Buď by se ukázalo, že Bursíkovy kritiky Klause jsou jen planá slova nebo by se prokázaly Bursíkovy schopnosti ve vyjednávání a do vysoké politiky by se dostal někdo, kdo by ten uzavřený kruh otevřel.
Ve skrytu duše doufám, že Václav Klaus v sobě najde trochu razantnosti, se kterou provedl v první polovině devadesátých let privatizaci a překoná svou současnou bezradnost. Doufám, že slova, která v televizním pořadu vypáčil moderátor Václav Moravec z prezidentova tajemníka Jakla, nebudou zcela předzvěstí Klausova konání. Doufám, že Klaus není Jakl a že nenechá výběr příštího předsedy vlády na kolektivním rozumu ODS.
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat