Jak stárnou vládci světa? - 1.část
MUDr. František Koukolík, Meteor, 26.11.2005
Koncem listopadu 2005 vysílal pořad Meteor Českého rozhlasu 2 rozhovor redaktora Ivo Budila (dále jen I.B.) se známým odborníkem na lidský mozek MUDr. Františkem Koukolíkem (dále jen F.K.) o tom, jak stárnou známí politici. Rozhovor byl tak zajímavý, že zde uvádím jeho přepis.
I.B.: Jak stárnou vládci světa?
F.K.: Obvykle příjemněji, ale jinak stejně jako lidé, kteří vládci světa nejsou. To znamená, že stárnou většinou obyčejně, s nevelkými poruchami duševních funkcí, které při jejich zkušenosti, štábu tajemníků a zkušených poradců a zejména talentech, které je do špičkové funkce dovedly, nemusí nikterak poškozovat výkon funkce. Někteří z nich stárnou úspěšně, při mimořádně zachované tvořivosti. A někteří patologicky, s těžkým narušením řady duševních funkcí. Což se samozřejmě podepisuje na jejich rozhodování. Zajímavé je, že mnozí z nich se bez ohledu na své těžké postižení udrží v mocenské funkci až do konce života. A to jak ti, kdož jsou považováni za světlé a velké postavy dějin, tak ti, kdož jsou více nebo méně považováni za velké zločince.
I.B.: Mluvme konkrétně. Za kladnou postavu považují mnozí z nás Ronalda Reagana.
F.K.: Ronald Reagan je jistě příkladem statečného člověka. Tento muž je znám statečným vstoupením před televizními kamerami roku 1994. Po vyšetření na klinice bratří Mayů světu oznámil, že má Alzheimerovu nemoc. Choroba, která do té doby byla zájmem vědců, lékařů a psychologů, se najednou dostala do středu pozornosti celého světa. Lidé si uvědomili, že také stárnou a že je může postihnout stejné onemocnění.
I.B.: Projevovaly se náznaky, že ho něco takového postihuje, už dřív?
F.K.: Byly zřejmé. V roce 1985 Raegan v průběhu svého druhého funkčního období ohromil svět tím, že v německém Pitburgu proti názoru svých poradců uctil hřbitov esesmanů. Předpokládá se, že podlehl nátlaku tehdejšího německého kancléře Helmutha Kohla, ježto to gesto potřeboval ke svým vnitropolitickým účelům. O něco později Byl Reagan v průběhu televizního rozhovoru tázán na okolnosti této aféry. Prezidentovy odpovědi byly zcela nesouvislé. Napovídaly možnosti poruchy poznávacích funkcí. Podezření zesílilo ve známé aféře Írán kontras, za kterou nesl svůj díl odpovědnosti. Tvrdil zcela přesvědčivě, že si nic nepamatuje. Řada komentátorů měla za to, že jde o účelovou lež. Jenže je vysoce pravděpodobné, že si skutečně nic nepamatoval.
I.B.: A další známí lidé?
F.K.: Mezi velkými postavami Winston Churchill, mezi zločinci Adolf Hitler a Josef Stalin.
I.B.: O Churchilovi asi nebudou spory ...
F.K.: Jistě. Proslulý a slavný Winston Churchill, jeden z největších politiků 20.století stál v čele Anglie v nejkritičtějších okamžicích její historie, v nichž Anglie bojovala zcela sama proti fašistickému Německu, které ovládalo celý průmyslový potenciál Evropy. Do prvního funkčního období ministerského předsedy nastoupil Churchil ve věku 65 let - to jdou lidé obvykle do penze. Podle vzpomínek jeho osobního lékaře prodělal Churchil v kritickém období války srdeční infarkt. Nebyl nijak léčen. Občasná duševní selhání, která se objevila v průběhu války, jeho okolí neušla. Někdy byla takového rázu, že Churchillovo okolí pochybovalo o jeho duševním zdraví. Nicméně se své funkce zhostil brilantně. První menší cévní mozkovou příhodu prodělal Churchil v roce 1949. To ministerským předsedou už nebyl. Nicméně se jím stal opět v roce 1951 a v úřadu setrval až do roku 1955.
klikni - 2.část
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat