Jak jde kapitalismus z Vinohrad do vrtule - 1.část
Zhruba před dvěma měsíci jsem psal v článku Jak postupuje kapitalismus na Vinohradech o otevření nové restaurace Jarmark v místě bývalé prodejny potravin a cukrárny firmy Roškota a Špacír. Dnes je už restaurace Jarmark "oblečena do svého dresu", vybavena i zahrádkou. Přesto okolo ní chodím s nostalgií. Není to podnik, který by starousedlík mohl navštěvovat každý den, jako předchozí firmu Roškota a Špacír, protože nenabízí sortiment běžné potravinové potřeby, ale specializovaný sortiment hotových jídel, který je ve srovnání s bývalým teplým bufetem firmy Roškota a Špacír výrazně dražší. Restaurace Jarmark má přes den pultový prodej, kdy si zákazník jídlo, které mu podají přes pult kuchaři, sám nese ke stolu. Kuchař mu namarkuje vybrané jídlo na magnetickou kartičku, kterou mu předá pokladní u vchodu. Zdali na kartičce nebyla už nějaká suma zanesena, nenapadne zákazníka nijak kontrolovat a ani k tomu nemá sám příležitost. To se mi málem stalo osudné při mé první a prakticky předposlední návštěvě restaurace Jarmark.
Nesympatické na restauraci Jarmark je mi už to, že u vchodu visí na dveřích seznam asi deseti povinností, kterým se má zákazník při svém pobytu v prodejně podřídit. Podmínky jsou sice napsané na velkém papíře, ale velmi malým písmem, tak jsou snadno přehlédnutelné. Jedna z těchto podmínek je, že ztratí-li zákazník magnetickou kartičku, zaplatí u východu jakousi pokutu ve výši 1000,- Kč. Při své první návštěvě jsem tedy vstoupil do restaurace a u pokladny umístěné hned u vchodu/východu mě mladá dívka dala magnetickou kartičku. Takových kartiček měla v ruce celý paklík. Kartičku jsem držel stále v ruce. Byla dopolední hodina všedního dne, asi 3 týdny po otevření restaurace. Byl jsem jediným návštěvníkem. Pomalu jsem šel kolem obslužného pultu, V pultu byla různá jídla a za pultem kuchaři či nandavači jídla. Zkoumal jsem vysoké ceny jídel, kuchaři mě uctivě zdravili, možná doufali, že právě u nich si něco dám. Výška cen byla pro mne na první pohled poněkud šokující, neb jsem měl v paměti dlouholeté ceny teplého pultu firmy Roškota a Špacír. Nekoupil jsem si nic a vracel se k východu. U pokladny jsem vrátil kartičku dívce a odcházel. Dívka mě však zadržela a tvrdila, že jsem si dal kuře za 130 korun. Chvíli jsme se dohadovali a když dívka viděla, že nejsem ochoten zaplatit, šla k pultu a ptala se postupně každého kuchaře, zda jsem si něco dal. Protože jsem byl v té chvíli jediný host, kuchaři, kteří mě před tím uctivě zdravili, potvrdili, že jsem si nic nekoupil. Dívka se na mne obrátila s překvapivým tvrzením, že mi vůbec žádnou kartičku nedávala. Co by asi bylo, kdyby byla restaurace plná a kuchaři nic nedosvědčili? Proti slovu několika kuchařů však už neprotestovala a já jsem restauraci Jarmark opustil a stál nevěřícně venku. Za chvíli se začala pokladní dohadovat s jiným zákazníkem na téma, že on nemá platit tisícikorunou, ale má mít drobné.
Po této návštěvě jsem řadu dní chodil kolem restaurace Jarmark s velmi nepříjemnými pocity. Dotyčná dívka stála často u pokladny vedle vchodu. Jednou k večeru tam nebyla a ve výloze bylo napsáno, že pultový prodej končí v 17 hodin. Řekl jsem si, že vyzkouším, jak to tam chodí večer. Vstoupil jsem dovnitř a opět jsem obdržel kartičku. Přišel ke mně číšník a řekl, abych se posadil. Sedl jsem si ke stolku a čekal, co se bude dít. Po chvíli ten pán přišel a zeptal se, co jsem si vybral. Odvětil jsem, že jsem zatím nedostal jídelní lístek. Pán mi oznámil, že jídelní lístek je natištěn na prostírací podložce. Řekl jsem, že si jídelní lístek prostuduji a požádal zatím o sklenici nealkoholického nápoje. Číšník řekl, že mu musím dát kartičku, aby na ní mohl nápoj vyinkasovat. Řekl jsem mu, že bych nerad dával kartičku z ruky, že v tomto podniku už mám s kartičkou špatné zkušenosti, že bych byl rád, kdybych na konci mohl dostat účet. Číšník mě překvapil větou, že mu musím věřil a nedám-li mu kartičku, nemůže mi nic přinést. Kartičku jsem mu dal, přinesl mi ji zpět s nápojem, ale já už jsem si nic jiného neobjednal. Naštěstí na kartičce nebyl žádný jiný záznam. Raději jsem nápoj zaplatil a odešel. Číšník viděl mou nespokojenost a sdělil mi, že on je pouhým zaměstnancem a pravidla podniku neurčuje. Připadal jsem si podobně jako při návštěvě protějšího podniku "Potrefená husa", kde mi již majitel také před časem dal velmi důrazně najevo, abych si uvědomil, že jsem pouhý zákazník. Ale to už jsem již dříve popsal v článku Náš zákazník - náš pán?.
klikni - 2.část
Komentáře
[1]06.09.05 15:53:27Point*
Dneska jsem se tedy opravdu srdecne zasmal, ten clanek je snad "vymyslenej"... to je prece nemozny !!! ;)))))) Faktem je, ze kdyz jsem byl naposledy v Praze v nejake sklepni vinarne (moc pekne to jo) pripadal jsem si jako bezdomovec (tedy podle chovani pingla ke me ;))) Jo pane, to je kapitalismus v ceskem podani. Na druhe strane se ale divim, ze takova "hospoda" muze vubec prezit. Patrne ty praktiky lidem-hostum nevadi.
[2]06.09.05 16:44:56mluvka Tomáš
Ty praktiky sice hostům vadí, ale hospody patří do silných řetězců a mohou si dovolit dát zákazníkům najevo, že když se jim tam nelíbí, že po druhé nemusí chodit (v blízkosti rychle ubývá hospod s personálem, který projevuje, že má z hosta radost). Už nejsou knihy přání a stížností jako tomu bylo za socialismu. Majitel či vedoucí restaurace dnes umí dát důrazně hostovi najevo, kdo je tam pánem a určuje pravidla.
[3]06.09.05 17:32:00Point*
U nas taky ukaze manager-provozni hostu, ze je panem. Sebemensi stiznost a host neplati za temer snedeny obed a cokoliv nic. ... ;))) To je rovnez sila bohatych retezcu. To pravo ma casto i server-pingl. Stornovat. Na par desitek porci se nehledi, stejne se potom vyhodi. No, na druhe strane to hodne amiku zase zneuziva, nebot vi, ze se da najist chytre zadarmo a personal se jen usmeje, hadat se s zakaznikem??Ha, ha nemozne...i tak, ale company neprodelaji (zajimave co??) a presto, ze je restaurantu spousta, je jich porad malo ;))
[4]06.09.05 17:48:21mluvka Tomáš
Doufám, že si Váš příspěvek přečte někdo z řetězce Jarmark či z řetězce Potrefená husa. Jenom aby věděli, jak to chodí jinde. Ale na jejich chování v Praze to stejně žádný vliv mít nebude.
Žádné komentáře:
Okomentovat