7. 3. 2017

Facebook a zdravotně postižení lidé

Věra napsala:
Ahoj Tomáši, dnes prý jsme 4 roky přáteli. Tak pěkný zbytek dne.

Tomáš napsal:
Ahoj Věro, já bych řekl, že jsme přáteli tak 25 let. Ale když myslíš… Tak Tobě taky hezký zbytek dne!

Věra napsala:
Samozřejmě, že jsme přáteli dlouhatánskou dobu a jsem tomu moc ráda. Tady na fcb mě zaujalo, že je to přesně na den. Toho druhého přátelství si cením mnohem více.

Tomáš napsal:
Ale Tobě je ten fejsbúk celkem na prd, Věrko, viď? Zatímco já jsem se pomocí něho seznámil se spoustou lidí, se kterými jsem prakticky v denním osobním kontaktu, Ty sdílíš jen samé virální informace.
Ale na druhé straně máš Jindru. Ten vydá za všechny fejsbúkové i jiné přátele.

Věra napsala:
Tome, já nemám potřebu se seznamovat, já mám potřebu hlavně hledat lidu, kteří budou ochotni mi pomoci. Pomohl ti někdo někdy z toho velkého množství lidí s něčím? Třeba umýt tu podlahu, nebo se ti aspoň nabídl?

Tomáš napsal:
No, To máš pravdu, Věro. Nepomohl mi nikdo s ničím. Ale já jsem přes fejsbúk ani takovou pomoc nehledal. Ne, že bych ji odmítl, kdyby mi někdo chtěl pomoci. Ale fejsbúk obecně není komunikační síť pro těžce zdravotně postižené. Mně posloužila k tomu, že jsem našel lidi, kteří se scházejí v mém nejbližším fyzickém okolí, kam to mám třeba jen deset minut pěšky. Já na rozdíl od Tebe ještě mohu kousek po okolí pěšky chodit. Sice ne tolik co dřív, ale je to lepší než nic. Zatím se zaopatřím sám a co nezvládnu, to prostě vynechám. Nejezdím nikam na výlety ani na dovolenou, protože cestování nezvládnu. Ale o tři ulice dál nebo na nákup ještě dojdu. Zajímavé ale je, že bez fejsbúku bych nepoznal lidi, kteří se scházejí v mém okolí. Kdyby mi ten fejsbúk k ničemu nebyl, asi bych mu nevěnoval tolik času. Já v podstatě k běžné komunikaci už nepoužívám ani telefon, ani e-mail, ale jen facebook, protože z něj mám nejlepší zpětnou vazbu. Z těch mnoha desítek lidí, se kterými se osobně stýkám na nějakých akcích, u mně byla jen jedna paní. Ta původně přišla s tím, že mi poradí v uspořádání kuchyně, ale na konec mi tady povídala, jak se rozvedla, jak jí její dvě děti zatratili, jak si našla přítele, který pil a měl sebevražedné sklony, které se většinou nepovedly, ale jednou, když se vrátila domů, našla ho na zemi mrtvého, protože se mu konečně podařilo otrávit se práškama. Tak to jsem měl dojem, že přes všechny svízele se mám líp než ona. Lidi si dnes nepomáhají ze vzájemného soucitu. Aspoň ti zdraví nepomáhají. Ani já nepomáhám nikomu jinému, ale zatím jsem rád, že stačím obsloužit sám sebe.

Věra napsala:
Tomáši, přeji ti pěkný zítřejší den a aby ti fejsbúk i nadále přinášel to, co od něho očekáváš.

 Tomáš napsal:
Děkuji, Věrko. Neočekávám nic. Život je za námi.

Věra napsala:

No tak aspoň dobrou noc.

Žádné komentáře:

Okomentovat